Vesmírné "počasí" - Plazma a proudy částic a záření od Slunce, z vesmíru; jevy a stav ionosféry, geomagnetického pole atd.
Psát příspěvky můžete po přihlášení
Adam 11.03.2022 10:47 Bydliště: Praha
6175
576
5997
Úvodem
Jen velmi stručně; i vesmír a prostor v těsném okolí zemské atmosféry má také své "počasí".
Toto počasí může různým způsobem působit na naši planetu a na různé sféry kolem ní (magnetosféra, ionosféra). Případně může v rámci Země vyvolávat výraznější nebo rizikovější jevy.
Sluneční vítr je proud částic, který vyvrhuje Slunce.
Obsahuje protony, elektrony a alfa částice (chuchvalce 2 protonů s nalepenými 2 neutrony - odpovídá jádrům hélia).
Sluneční vítr je ze Slunce typicky vymršťován při erupcích a výtryskách slunečního plazmatu a (pro vědu stále ještě záhadnou) rychlostí cca 450 km/s (pro představu zhruba 1,6 milionu km/hod.) může letět například k Zemi, kde naráží na naší ochrannou magnetosféru (magnetické pole kolem Země) a v souvislosti
s fyzikálními zákony pohybu takových částic začne sluneční vítr šroubovicově vířit kolem indukčních čar ("siločar") geomagnetického pole a nakonec tyto částice převážně končí u magnetických pólů Země,
kde narážením do ionosféry způsobují známou polární záři.
Intenzita (a "dosah") polární záře od pólů směrem k nižším zeměpisným šířkám vede
ke stanovování indexu Kp. Čím vyšší je hodnota tohoto indexu, tím mohutnější polární záře je
a o to více pak dosahuje i do destinací, kde se nevyskytuje běžně.
Může nastat situace, že si Slunce zrovna mohutněji kýchne velmi šikovně směrem k Zemi a že tento sluneční vítr vyřadí velkou část například telekomunikačních družic a způsobí rozsáhlé výpadky v energetické rozvodné síti.
Osobně se dost divím, že se to stále ještě nějak takto výrazněji nestalo.
Podobné proudy částic, které nevyvrhuje Slunce, ale jiné hvězdy či celkově "vesmírné pozadí",
se nazývají hvězdný vítr.
Co se týče tohoto "větru", pozornost odborného světa je zaměřena
i na tzv. vysokoenergetické / vysokorychlostní protony, jejich energie se pohybuje
v desítkách nebo případně i stovkách MeV.
Další velmi sledovanou součástí vesmírného počasí je například
intenzita rentgenového záření (jinými názvy RTG či paprsky X).
Měření všech těchto různých parametrů vesmírného počasí se věnuje nemalé mnosžtví družic.
Třeba údaje z družic ACE či GOES průběžně sleduji již docela dost let.
0
2
Adam 14.03.2022 15:34 Bydliště: Praha
6175
576
5997
Mohutný sluneční vítr, který dorazil k pólům dne 13. 3. 2022
K našim rozhledům ohledně "vesmírného počasí" se nyní velmi hodí zmínit, že včera odpoledne a večer
k nám doletěl nadprůměrně mohutný sluneční vítr, který způsobil polární záři slabě pozorovatelnou
i z naší domoviny. Odpovídající Kp index byl na úrovni 6.
Červeně zbarvené sloupce v níže přiloženém grafu mohou vzdánlivě vytvářet dojem, že je to nějaká naprosto nevídaná situace a nebezpečně velká intenzita. Není tomu tak. Přesto jde o situaci, která se neodehrává úplně každý den...
Zahlédl jsem někde článek s nadpisem, zhruba, Polární záře nad Českem.
To je trochu zavádějící, není to úplně pravda. Ve skutečnosti ta polární záře dosáhla skoro až k Dánsku,
nebo ho možná i trochu olízla, ale přímo nad ČR nebyla; pouze byla viditelná šikmým pohledem do dáli.
Také se někdy stane, že když je u nás vidět polární záře, býváme fascinováni a říkáme,
že ,,tentokrát toho sluníčko vyprsklo tolik, že polární záře byla dokonce vidět i tady u nás, v Česku."
...Jenže to ani tolik není o nějaké té extrémně vysoké intenzitě, ale ve většině případů spíš o štěstí,
že Země byla zrovna (rotací kolem své vlastní osy) v dané době natočena takovým způsobem,
že se tady u nás mohla záře projevit. Dá se říct, že čím více byla vidět na Evropou,
tím méně si ji mohli užívat Kanaďané, popřípadě sever USA.
Kp index - polární záře - 13. března 2022 (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
2
Adam 15.03.2022 17:32 Bydliště: Praha
6175
576
5997
Linie Kp indexu
Pro představu "intenzity" a dosahu polární záře a odpovídajícího Kp indexu přikládám obrázky
s vyznačenými liniemi pro evropský kontinent a pro sever amerického.
Dosah polární záře - Linie Kp indexu pro Evropu (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Dosah polární záře - Linie Kp indexu pro Severní Ameriku (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Adam 16.03.2022 13:26 Bydliště: Praha
6175
576
5997
OVATION Aurora model
V souvislosti s tím, že polární záře mívá kolem magnetických pólů Země nehomogenní rozložení,
pokračuji touto zmínkou a přikládám vizualizaci intenzity a rozsahu polární záře z dnešní půlnoci.
Na obrázku vidíme velmi slabou intenzitu (Kp index kolísal v intervalu hodnot 0-2).
Intenzivnější dopady slunečního větru do ionosféry (a tedy i intenzivnější polární záře) bývají
na od Slunce odvrácené části planety (tam, kde je zrovna večer-noc-ráno) a ještě o to lépe
je pak záře v takových lokacích pozorovatelná.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Adam 29.03.2022 14:27 Bydliště: Praha
6175
576
5997
Ukázka naměřené vlny z vysokoenergetických protonů
Jen tak stručně přikládám ukázku, jak družice ACE včera naměřila docela výjimečnou "nárazovou vlnu"
z vysokoenergetických protonů. Která dnes ještě stále pozvolna odeznívá.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Adam 09.08.2022 23:55 Bydliště: Praha
6175
576
5997
Sluníčko před pár dny začalo docela prskat.
Tyto dny k nám dolétá sluneční vítr o rychlosti 600-700 km/s a hezky masíruje ionosféru.
Jde o typ aktivity, kde to nejsou "časově kratší kýchance" Slunce, ale spíše setrvalé "prskání",
jehož důsledkem je výdrž Kp indexu zhruba nad hodnotou 3 pro dobu trvání dokonce několika dní.
Z mého pohledu docela méně časté.
Někdo mi dnes říkal, že má být silná polární záře.
Inu, to já jsem klasicky čmuchal tak nějak už pár dní předem,
protože takové kýchnutí Sluníčka napřed hezky zalomcuje se sondami ACE,
které sice dosluhují, ale stále ještě statečně data posílají a jsem zvyklý si je
prohlížet více méně denně. A pak to sluníčkové kýchnutí ještě nějakou dobu
letí k Zemi. Na základě toho bývám schopen čmuchat polární záři více dopředu.
Ale tentokrát je tato situace se slunečním větrem a polární září jednou věcí zajímavá.
Podle mé zkušenosti přišel ten sluneční vítr tentokrát opravdu velmi "výdržný" (velký) a "hutný".
Použijeme-li jako indikátor slunečního větru v něm obsažené protony a jejich "tok",
konkrétně měření počtu protonů o energii zhruba 10-20 MeV prolétávajících plochou
1 cm² za dobu 1 sekundy, pak sobotní večer a většinu neděle to byl takový sluneční vítr,
který byl zmíněným způsobem měření napočítán na řádově několik stovek
částic (na 1 cm² za 1 s). To je podle mé zkušenosti poměrně mohutný stav.
Intenzivní vlna plazmy a navíc s výdrží trvání více méně na 24 hodin.
Nemá cenu tu zřejmě psát o každé sluneční bouři a polární záři,
ale toto mi připadá jako docela zajímavá situace.
Níže vám pro zajímavost přikládám časový průběh naměřených protonů.
Tyto hodnoty pocházejí od sondy GOES-18, která obíhá
na své geostacionární dráze poměrně blízko Země.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
2
Barbucha 02.06.2024 11:17 Bydliště: Pod mostem v Praze
464
26
365
Možná že můj dotaz patří do jiného vlákna, pakliže ano, nechť ho moderátor přesune. A ten dotaz. Má někdo vysvětlení pro jev, který je možno pozorovat při dešti a to, že když se na kalužích začne dělat v místě dopadnuvší kapky bublina, tak řádově do 5-15minut přestane pršet. Pokud je to déle trvající déšť, bubliny se zpravidla nedělají. Ví někdo proč? Hledal jsem nějaké informace to tomto jevu, ale bezvýsledně.
0
0
Adam 03.06.2024 11:11 Bydliště: Praha
6175
576
5997
Barbucha napsal(a):Možná že můj dotaz patří do jiného vlákna, pakliže ano, nechť ho moderátor přesune. A ten dotaz. Má někdo vysvětlení pro jev, který je možno pozorovat při dešti a to, že když se na kalužích začne dělat v místě...
Obávám se, že když si člověk udělá takovou korelaci (zdánlivě má jít o kauzalitu),
ve skutečnosti by to mohlo být i tak, že bubliny se tvoří nejčastěji při silném dešti,
který v kalužích trochu rozvíří biologické usazeniny, které mohou podpořit tvorbu bublin.
A ty látky když pak nejsou jen u dna, tak pak může následně pokračovat i slabší déšť,
ale bubliny se stále tvoří. Jenže ten prudký liják často znamená, že se to brzo vyprší a déšť skončí...
Čemuž podle mě perfektně odpovídá i Tebou zmíněných 5-15 minut.
Na rozdíl od slabšího deště, který usazeniny nerozvíří a bubliny moc nedělá,
ale zato často vydrží pršet třeba i půl dne.
0
0
Barbucha 03.06.2024 13:19 Bydliště: Pod mostem v Praze
464
26
365
Adam napsal(a):.... Čemuž podle mě perfektně odpovídá i Tebou zmíněných 5-15 minut.
Na rozdíl od slabšího deště, který usazeniny nerozvíří a bubliny moc nedělá, .......
No, není to tak dalece pravda. V zásadě je jedno jestli je déšť silný nebo slabý, teda až na mrholení, to bubliny nedělá. Bubliny se dělají bez ohledu na sílu deště. Zrovna včera jsem na to koukal. Slejvák jako prase, začali se dělat bubliny a za cvhvíly se déšť hodně zmírnil a bubliny byly pořád. Za 5 minut přestalo pršet. Zase jedna těžko vysvětlitelná zlváštnost chování vody. Potvora, asi bude mít opravdu nějakou pamněť kdy a jak se má chovat. Kéž by to bylo i u lidí. Akorát by mě zajímalo jestli má taky Alzhaimra.
0
0
Adam 03.06.2024 13:48 Bydliště: Praha
6175
576
5997
Barbucha napsal(a):... Slejvák jako prase, začali se dělat bubliny a za cvhvíly se déšť hodně zmírnil a bubliny byly pořád. Za 5 minut přestalo pršet. ...
No ale vždyť přesně o tomhle píšu.. Že se pak ty bubliny dělají dál, i při slabším dešti,
když tu vodu slejvák pořádně rozčeří... Ty jsi mou odpověď nečetl pořádně!
Hele jinak za mě je to zkrátka silné podezření na toto, co píšu, má úvaha na základě Tvého pozorování,
ale osobně jsem tento jev takhle nepozoroval a nemám k tomu asi už co víc dodat...
Jedině to, že velmi často si spojujeme věci, které však nemají přímou souvislost,
ale celkem prostého společného jmenovatele v něčem jiném,
co jen člověka nenapadne. Za mě je potřeba vždy co nejvíc přemýšlet tudy.
Bývá to nejbezpečnější cesta k pravdě, byť ta pravda pak často není nijak
"mysteriózní". Víc mě k tomu nenapadá...