Hlavní přehled   |   Info a nápověda Přihlásit   |   Registrovat
 
 
Vařič či sporák na dřevo     (str. 1 z 2)
Sekce: Praktické záležitosti pro všední dny
   |   Rolovat dolů
Moje trnitá cesta k čemusi použitelnémuStr.: 1, 2  

Psát příspěvky můžete po přihlášení

Poota   
16.09.2015 12:55
Bydliště: Praha
6759 437 4716 
Rozhodl jsem se vyzkoušet si osobně některý z vařičů, které se porůznu na Netu vyskytují.
Hobo-vařič jsem zavrhnul pro jeho přílišnou jednoduchost a nedokonalé spalování.
Dřívkáč jsem zavrhnul pro jeho závislost na bateriích a očuzování nádoby.
Takže začalo těžké rozhodování mezi vařičem zplynovacím a raketovým. Přiznávám rovnou, že v teoretické rovině jsem rozhřešení nenalezl - a tak jsem se rozhodl, že postavím vařič jaksi hybridní, který by byl schopen jak režimu zplynovacího, tak i raketového. Jak se později ukázalo, tak to mě, jak se u nás říká, "vzkázal blbej pozdravovat" - ale o tom až závěrem.
Zplynovací režim je konstrukčně celkem jasný a bez problémů. U raketového režimu mi vadí nutnost častého "přikládání", takže jsem se ji rozhodl zautomatizovat za pomoci gravitace, což méně honosně řečeno spočívalo ve vytvoření šikmého přikládacího žlábku, po němž by se palivo mohlo do ohně posouvat samo bez doteku lidské ruky. Oba systémy jsem se snažil skloubit tak, aby se vzájemně rušily co nejméně. Krom jistého konstrukčního dobrodružství mi to mělo poskytnout i možnost vyzkoušet a porovnat oba systémy přímo v provozu a na jediném vařiči.
Za další vadu na kráse považuji pofidérní stabilitu relativně štíhlého vařiče, na němž se vznáší poměrně těžký hrnec s vodou, případně široká pánev. Tři široce rozkročené nohy sice zajistí obstojnou stabilitu, ale se skladností je to potom velice špatné. Na přepravu by to bylo asi tak stejně šikovné, jako hrábě do kapsy. Naštěstí mě napadl docela šikovný způsob skládání onoho trojnoží, takže stabilita byla vyřešena. Za nejvhodnější nádobu pro vaření považuji tzv. Pavlíčkáč, což je nádoba s dvojitými stěnami mezi nimiž se pohybují ohřívající plameny, aniž by byly nepříznivě ovlivňovány případným větrem či mrazem. Nejsnadněji se Pavlíčkáč vyrábí z hrnce na vaření mléka.
 


Příloha je dostupná pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
16.09.2015 12:58
Bydliště: Praha
6759 437 4716 
Protože je mi silně proti srsti jen tak postavit hrnec s drahocennou potravou na okraj vařiče, což je výsledek mých neblahých zkušeností, vytvořil jsem spojovací systém, který spočívá v tom, že jak dno hrnce, tak i okraj vařiče mají jakási cimbuří, která do sebe navzájem zapadají, aniž by bránila obtékání vnitřní nádoby.
Pokud bude někde popis ne zcela názorný, bude možné si ho upřesnit přiloženými fotkami.
Plechovky nepovažuji za dostatečně solidní materiál, takže výchozími polotovary se staly dvě kamnové roury, jedna o průměru 100 mm a druhá 120 mm. Problém optimální výšky jsem vyřešil rozhodnutím, že z jedné metrové roury lze vytvořit čtyři kusy o délce 250 mm. Já sice pracuji v centimetrových rozměrech, ale používání milimetrových rozměrů tomu dává punc daleko vyšší přesnosti, než to ve skutečnosti má. Vnitřní roura je o 25 mm kratší než vnější. Vnější plášť má na horním okraji vytvořené výše zmíněné cimbuří, nad spodním okrajem výřez pro přikládací žlábek a na spodním okraji tři držáky překlápěcích noh. Pak už jenom 6 děr pro šrouby, nesoucí vnitřní plášť.
 


Příloha je dostupná pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
16.09.2015 13:00
Bydliště: Praha
6759 437 4716 
Vnitřní plášť je zespoda uzavřen víčkem od bonbonů, které nese na třech šroubech děrovaný rošt. Mezi dnem a roštem je řada otvorů pro přívod primárního vzduchu, který se nasává z mezikruží mezi oběma plášti. Nad roštem je další řada otvorů, kterými se podle režimu buď přisává další primární vzduch nad rošt a nebo jimi proudí větší část dřevoplynu do mezikruží, kde se míchá se sekundárním vzduchem na hořlavou směs. Pod horním okrajem je řada otvorů, kterými proudí do spalovací komory sekundární vzduch. Sekundární vzduch v mezikruží částečně snižuje teplotu spalovací komory a současně se tím předehřívá. Nahoře je mezikruží uzavřené, aby veškerý vzduch proudil do spalovací komory. Nad roštem je ještě ve stěně uzavíratelný výřez pro zasunutí přikládacího žlábku.
Vnitřní plášť je nesen celkem 6ti šrouby a jeho poloha je vymezena pomocí matiček, což je jednodušší, než distanční sloupky.
 


Příloha je dostupná pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat

 


Příloha je dostupná pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
16.09.2015 13:08
Bydliště: Praha
6759 437 4716 
Pro zplynovací režim se nasype suché drobné palivo, které se shora zapálí - až přestane kouřit, je možné vařit bez očouzení. 1,5 litru vody se vaří za 5 až 8 minut, při vlhkém palivu až za dvojnásobek. Od okamžiku varu do vyhasnutí ohně je k dispozici ještě 15 až 20 minut na vaření. V tomto systému není možné začít přikládat dřív, než je dole pouze žhavá vrstva. Pokud se přiloží dřív, plamen zmizí a z vařiče se stává vyvíječ hustého čpavého dýmu.
Pro raketový režim se otevře okénko ve vnitřním plášti a do výřezu se zasune přikládací žlábek. Ve spalovacím prostoru na roštu se vytvoří napřed hořící vrstva drobnějšího dříví a do ní se žlábkem posunou třísky nebo klacíky. Gravitační samopřikládání se bohužel nekoná, zřejmě má žlábek nedostatečný sklon. Osobně to považuji za silný nedostatek a konstrukční selhání, nicméně harakiri kvůli tomu páchat nehodlám. Za další konstrukční nedostatek považuji neuzavřený otvor ve vnějším plášti, který poněkud ruší funkci ve zplynovacím režimu. Ohledně harakiri viz výše.
Celkově můžu hodnotit tento pokus asi tak, že plně splnil ověření obou systémů spalování, item že prokázal jak vhodnost používání Pavlíčkáče, tak vhodnost řešení skládacích noh jak z hlediska stability, tak i skladnosti. Plně se osvědčil i háček, kterým se zajišťuje třetí noha, která tím drží i obě ostatní v rozložené poloze. Stejně důležité je i drátěné oko, zajišťující nohy ve složené poloze. Bez těchto dvou prvků se stává vařič při jakékoli manipulaci zcela nevypočitatelným zlomyslným organizmem, poťouchle vytvářejícím naprosto nepředpokládatelné a přitom neřešitelné situace.

Přes tyto uváděné přednosti musím, ač nerad, konstatovat, že z provozního hlediska považuji tuto konstrukci za nedotaženou a realizaci dvou systémů na jednom vařiči právě tímto způsobem za nepříliš šťastný nápad. Ačkoli je vařič oběma způsoby použitelný, lze mít za to, že k dokonalosti má ještě velmi daleko.
Po poměrně špatné zkušenosti s kombinováním dvou systémů spalování v jediném vařiči jsem se s konečnou platností rozhodl, že vyrobím vařič další, který bude kombinovat všechny čtyři způsoby spalování tak, že si nebudou navzájem čímkoli překážet. To znamená, že bude možné použít Hobo-systém, Dřívkáč na ruční pohon, zplynovací režim a nebo raketový systém se samopřikládáním.
 


Příloha je dostupná pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
16.09.2015 14:30
Bydliště: Praha
6759 437 4716 
Vzhledem k tomu, že mne přenosný vařič příliš neuspokojil, rozhodl jsem se vytvořit prakticky další, pokud možno dokonalejší variantu. Při konstrukci jsem využil zkušeností s první verzí, a to jak pozitivních, tak hlavně těch negativních.
Cílem další varianty není jenom možnost "uvařit vodu", ale vařit třeba i trvale pro rodinu, a to pokud možno za všech podmínek. Těmi podmínkami mám na mysli získávání paliva. Zatím probírané systémy vyžadují každý trochu odlišné palivo, které v daných podmínkách nemusí být vždycky k dispozici.
Například zplynovací režim vyžaduje palivo drobné, tedy nakrátko nalámané klacíky, štěpky a nebo peletky, ovšem v každém případě suché - vlhké palivo hoří špatně až třeba i vůbec.
Hobo-systém stráví delší klacíky, které mohou být i mírně vlhké, ovšem za cenu kouření.
Dřívkáč si poradí i s palivem mokrým, ale za cenu stálého intenzivního přívodu primárního vzduchu, který se "ručně" relizuje dost obtížně a zaměstná jednu pracovní sílu.
Raketový systém vyžaduje palivo ve formě tenkých polínek nebo silnějších nepříliš křivých klacíků.
Přihlédnout se musí i k tomu, že zplynovací režim je dávkový, to znamená kamna se před zapálením naplní a hoří jen do shoření náplně, to je asi půl až třičtvrtě hodiny. To na uvaření může stačit, ale taky nemusí. Raketový a Hobo-systém pracují s postupným přikládáním, takže mohou hořet libovolně dlouho, ovšem za cenu průběžného přikládání.
Z poněkud dlouhého úvodu by mělo vyplynout, že kamny na jediný způsob spalování není možné vyhovět všem požadavkům, takže další varianta bude umožňovat všechny tři zmiňované způsoby spalování. Systém dřívkáče nezavrhuji, ale pro jeho nárok na trvalou elektrickou nebo lidskou energii ho považuji za nepříliš praktický, takže je jím možné krátkodobě podpořit Hobo-systém třeba v režimu roztápění vlhčího paliva.
Rozdíly v konstrukci.
Systém tří překlápěcích noh se osvědčil jak z hlediska skladnosti, tak i stability, takže s určitou modifikací zůstane zachován.
Rošt bude umístěn poněkud výš a přibyde regulace primárního vzduchu, která je potřebná zejména pro zplynovací režim.
Řešení terciálního vzduchu zůstává zachováno s drobnými nepříliš podstatnými změnami.
Pro raketový systém je zvolena svislá přikládací šachta, která by měla podstatně prodloužit interval přikládání a zároveň je zkoušena možnost regulace intenzity spalování v tomto režimu. K tomu je vytvořen popelník, usnadňující vybírání popela a zároveň i zapalování, a sloužící i jako regulační klapka primárního vzduchu.
Pro Hobo-režim jsou přidána přikládací dvířka v horní části dohořívacího prostoru, aby bylo možné oheň udržovat i při vaření v hrnci, na pánvi, plotýnce a nebo roštu.
Pro všechny režimy byl prodloužen dohořívací prostor, takže kamnáty jsou poněkud vyšší. S tím souvisí i pozměněné skládání noh, které již nejsou na konci zahnuté do pravého úhlu, takže se o zem opírají ve větší vzdálenosti.
Ještě chci připomenout, že se bude jednat o vaření "jednoplotýnkové", čemuž bude nutné podřídit i používané recepty tak, aby se jedno jídlo připravovalo pokud možno v jedné nádobě postupným přidáváním ingrediencí. Dobrým příkladem jsou třeba boršče, eintopfy, přesnídávkové polévky a "splašené" pánvičky. Předpokládám, že pro vaření na kamnátech bude po praktických zkušenostech vhodné vytvořit zvláštní kuchařku, nejlépe ve speciálním vlákně.
Tolik zatím stačí na to, aby bylo jasné, že projekt nezávislého vaření nebyl opuštěn, ale naopak se na něm intenzivně pracuje a na jarním srazu bude jasné, nakolik jsme pokročili.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
16.09.2015 14:40
Bydliště: Praha
6759 437 4716 
Po velice nepříznivých zkušenostech se zařízením, které mělo být schopné provozu ve všech režimech - a ani v jednom z nich nedocílilo lepších než podprůměrných vlastností , jsem se rozhodl věnovat pozornost zařízením přísně jednoúčelovým.
Jako první jsem vyrobil zplynovací vařič, který by měl být pokud možno co nejjednodušším na výrobu a z nejlevnějšího materiálu. Vzorem jsou celkem běžné "americké" konstrukce, u kterých považuji za nevýhody nutnost sehnat dvě plechovky různých průměrů, relativně komplikované utěsnění horní hrany meziprostoru a také většinou nepříliš dobrou stabilitu.
Vařiče tohoto typu ovšem nemají jenom samé výhody, jako třeba levnou a jednoduchou výrobu, nízkou váhu, snadné přenášení a čistý oheň.
Problémem je kupodivu již samotné palivo, které se údajně dá sehnat kdekoli. Ano, dá. Ale většinou již se nedodává, že musí být suché a skutečně drobné. Suché není kdekoli a kdykoli k dispozici, takže je lepší si ho připravovat předem, čímž ale odpadá výhoda toho, že ho nemusíme ssebou nosit. Drobné znamená, že se delší kusy musí nakrátit asi tak na délku sirky, což u silnějších kusů není až tak jednoduché, jak bychom si přáli. Zatím to vypadá tak, že použitelné jsou peletky a štěpky, což obé závisí na dosavadní funkci civilizace. Ruční výroba vhodného paliva zabere dost času a je rozhodně vhodnější se jí věnovat s dostatečným předstihem. Zajímavou alternativou paliva je sušený zvířecí, popřípadě i lidský trus. Po vyřešení "tvarování" a sušení je to palivo naprosto bezproblémové a se zajištěným trvalým "přísunem", přičemž je to zároveň i řešení problému "kam s tím".
Další nevýhodou je dávkové spalování - to znamená, že se během hoření nepřikládá a teplo je k dispozici do té doby, než náplň dohoří - což může být příliš brzo a nebo taky zbytečně dlouho. Prodloužení hoření lze zajistit tak, že se před úplným dohořením vysypou žhavé zbytky na kus plechu, vařič se naplní novým palivem a navrch se nasypou ty žhavé zbytky, čímž se ušetří zatápění.
Takže k vlastní konstrukci.
Materiál - dvě stejné plechovky, nejlepší jsou od ředidel, protože jsou čisté. Pak už jenom asi metr drátu, preferuji svařovací o průměru 3,2 mm - je dost tvrdý a pevný, takže těch 15,- Kč se dá oželet.
Nářadí - hřebík na díry pro drát, nůžky na plech (dají se nahradit nožem), kleště (i místo kladívka), pilník na dělení drátu, otvírák "na džusy", otvírák na konzervy (raději "objížděcí").
Výroba - jde docela rychle. U ředidlových plechovek odřízneme horní "dna" s vylévacím otvorem. U jedné z nich prořežeme otvírákem na džusy nade dnem v boční stěně řadu trojúhelníkovitých otvorů pro přívod vzduchu. Do dna prorazíme hřebíkem tři otvory, po 120 stupních a asi centimetr od okraje. Nad nimi v boční stěně asi tak 3 cm pod horním okrajem také po jednom otvoru, přičemž rovnou hřebíkem stěnu vypáčíme tak, aby otvor "mířil" na svůj otvor ve dně.
Drát ve třetinách napilujeme hranou pilníku a zlámeme. Trochu zapilujeme konce a asi v 7mi cm ohneme do ostřejšího úhlu, než 90 stupňů. Kousek od přehybu se s kratší stranou vracíme zpátky, opět přes pravý úhel. Jednotlivé nohy se snažíme naohýbat co nejstejněji. Pak prostrčíme zespoda dráty plechovkou a máme vnější plášť hotový.
Zplynovací komora je kónická se dnem, a má řadu otvorů pod horním okrajem a řadu otvorů nad spodním okrajem, případně ještě děrované dno.
S plným dnem bude nejspíš po dohoření zůstávat dole vrstva dřevěného uhlí. To se dá využít při následujícím roztápění a nebo jako "hnojivo", které s organickým odpadem přetváří půdu na tzv. Terra Pretu.
S děrovaným dnem je výsledkem jemný popel, který do půdy zavádí uhlík nepřímo přes potaš.
U druhé plechovky vyřízneme dno, prořízneme řadu otvorů pod horním okrajem a snažíme se, aby byly co nejníž. Pokud nedosáhneme hrotem otvíráku aspoň 2 cm daleko, uděláme otvory raději hřebíkem a hustší. Otvory "nasměrujeme" hřebíkem zasunutým shora zevnitř a hřebík páčíme směrem ven.
Dolní otvory rozměříme tak, aby byly ve čtyřech skupinách, mezi kterými je vždycky asi 5 cm mezera. Děláme je také asi 2 cm od okraje. Dolní zpevněný okraj odřízneme a mezi skupinami otvorů nastřihneme celkem čtyřikrát plechovku až k hornímu zpevněnému okraji. Natvarujeme plechovku do kónusu s dolním průměrem asi 7 cm. Tím se nám budou dole hrany dílů překrývat asi o 2,5 cm, což fixujeme tím, že ve dvojitém okraji uděláme dva nástřihy do hloubky kolem 5ti mm asi centimetr od sebe, přičemž ten centimetr přehneme kleštěmi dovnitř nebo ven a přitiskneme ke stěně. Zbylý okraj nastříháme do stejné hloubky a také asi cm od sebe.
Z jednoho dna vystřihneme kroužek o průměru asi 7 cm - pokud bude mít přesně stejný průměr, jako je spodní otvor komory, tak zahneme vždycky jeden dílek dovnitř a druhý necháme "stát". Vložíme dno mezi stojící dílky na dílky "ležící" a těmi stojícími ho k nim postupným přehýbáním připevníme. Jestliže máme dno o průměru asi o 4 mm větším, pak přehneme všechny dílky ven a čtyři protilehlé po dvou mm zpátky nahoru. Přiložíme dno a postupným přehýbáním dílků ke středu jej fixujeme. Tím je hotová zplynovací komora a jejím vložením je vařič připraven k použití.
Podle výšky plamenů nastavíme vzdálenost nádoby tím, že horní konce drátů vyhneme pod nějakým úhlem směrem ven.
 


Příloha je dostupná pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat

 


Příloha je dostupná pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
16.09.2015 14:45
Bydliště: Praha
6759 437 4716 
"Raketový" vařič jsem také zkoušel a někde se vyskytla i jeho fotka.
Základem je spalovací komora, která je z mastku, protože mastek je nerost se zřejmě nepřekonatelnými termoakumulačními vlastnostmi. Jeho cena je zárukou, že se masově nerozšíří a šlo spíš o ověření jeho použití. Komora zároveň řeší spodní utěsnění mezery, která je mezi vnějším pláštěm a dohořívací komorou. Ta je řešená jako nahoru se rozšiřující kónus se třemi spirálovitými žebry pro rozrotování plamene, do kterého je přidáván ohřátý terciální vzduch.
S prvním provedením jsem zcela spokojen nebyl - polotovar na komoru jsem dostal s o centimetr menším průměrem, takže některé věci jsem musel řešit jinak, než jsem měl původně v úmyslu. Takže prototyp prošel úpravami.
Otvor do spalovací komory jsem zvětšil a vytvořil ještě další stejný otvor proti němu, oba otvory mají šikmou horní hranu pro lepší "nabírání" sekundárního vzduchu. Touto úpravou se prodloužila komora a zvýšilo množství dřeva, které může momentálně hořet, takže je k dispozici větší rozpětí výkonu. Zároveň bylo možné proti přikládacímu otvoru přidat ve vnějším plášti další otvory pro nasávání dalšího sekundárního vzduchu nad hořící dříví. Přikládací žlábek je nyní vodorovně a primární vzduch je nasáván do komory pod jeho spodním okrajem. Dále byly zvětšen počet a průměry otvorů terciárního vzduchu a použity silnější spodní držáky nohou s mírnou změnou jejich tvaru.
Zatím přidám fotku samostatné komory po úpravě, další fotky a informace až po vyzkoušení, které prověří, zda bylo dosaženo kýženého.
Zatím se zdá, že tento typ kamen by mohl požadavkům vyhovovat, ovšem většího rozšíření by se mohl dočkat až po zjednodušení výroby a snížení materiálové náročnosti. Pro představu - cena polotovaru na komoru je kolem 500,- Kč a cena načisto opracované komory kolem 1000,- Kč.
 


Příloha je dostupná pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
16.09.2015 14:48
Bydliště: Praha
6759 437 4716 
Aby to nevypadalo, že jsem s raketovým vařičem usnul na vavřínech - po vyzkoušení bylo zřejmé, že není na čem spát.
Takže znova na trať a s chutí do dalších změn.
Mastková komora je nyní bez dna a obě "okénka jsou prořezána až dolů. Zhruba ve výšce původního dna je přidán perforovaný plech jako rošt a primární vzduch je pod něj přiváděn zepředu pod přikládacím vodorovným žlábkem dolů zvětšeným výřezem v přední stěně. Větší množství sekundárního vzduchu vyřešilo zvětšení otvorů v zadní stěně.
Pro docílení čistšího hoření bylo ještě nutné vyřešit solidní promíchávání spalin s terciárním vzduchem, což jsem vyřešil poměrně snadno "rozehnáním" spalin ze středu dohořívací komory k jejím stěnám - docílil jsem toho prostým zasunutím běžného keramického květináčku vhodného průměru.
Poslední verze má také změněnou konstrukci skládacích noh.
Po vyzkoušení této poslední varianty mám dojem, že na tomhle už by se dalo pro rodinu případně i běžně vařit. Spotřeba dřeva je minimální, dalo by se říci, že překvapivě - a ani nutnost průběžného "přikládání", které je spíše postupným přišoupáváním, příliš neobtěžuje. Při suchém dříví jsou spaliny čisté, mírné kouření je jenom při zatápění.

V dalším vývoji, zatím spíše jen teoretickém, je rozpracováván další vařič či sporák, ovšem tentokrát podle trochu odlišné filozofie. Zatímním vývojem jsem sice došel k názoru, že pro každý typ spalování je nutné mít kamna se zcela specifickými podmínkami, které jsou pro jiný typ spalování zcela nevhodné, ale přece jenom se ještě nevzdávám té myšlénky, že by bylo dobré mít kamna, ve kterých by bylo možné spalovat různé druhy a typy dříví, a to takovým způsobem, který by danému typu dříví nejlépe vyhovoval. Moje představa je asi taková, že by se kamna skládala z několika "modulů", jejichž skládáním různým způsobem by se měnil způsob hoření. Zatím je celkem jasné, jak toho docílit, ale ještě je potřebné vyřešit zdroj vhodných polotovarů pro snadnou výrobu.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
16.09.2015 14:52
Bydliště: Praha
6759 437 4716 
Jak jsem slíbil, dávám fotky zatím poslední varianty jako-raketových kamen s terciárním vzduchem. Přikládací žlábek je kvůli přenositelnosti sklápěcí, poněkud cizorodě působící květináč rozhání spaliny proti tryskám terciárního vzduchu, což zlepšuje hoření.
 


Příloha je dostupná pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat

 


Příloha je dostupná pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat

 


Příloha je dostupná pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
16.09.2015 14:59
Bydliště: Praha
6759 437 4716 
Zplynovací "sem-tam" vařič
 
Stále ještě mě nepřešla snaha o vytvoření vařiče, na kterém by se dalo (případně) vařit pro celou rodinu i po více dní.
Nejrůznějších systémů existuje celá řada a vybrat mezi nimi "ten pravý" je velice těžké. Po pravdě řečeno, každému z nich vždycky k dokonalosti něco schází, takže je to rozhodování mezi tím, co oželet lze a co nikoli. Tím chci říct, že moje závěry nejsou všeobecně platné a kdokoli může dojít ke zcela odlišnému řešení, které mu bude vyhovovat mnohem lépe.
Jak již nadpis naznačuje, rozhodl jsem se pro vařič zplynovací, s odhoříváním paliva shora dolů.
Tento systém má výhodu v čistším hoření, teplejším plameni a lepším využití paliva.
Nevýhodou je nutnost drobného suchého paliva, které je potřeba mít připravené předem a případně ho transportovat i s vařičem. Přípravu se snažím obejít použitím peletek, a to i přesto, že se mi dosaváde jeví spíše jako obtížně spalitelný sajrajt, než vhodné palivo - praxe rozhodne.
Za mnohem větší nevýhodu považuji "dávkové" topení, při kterém je doba vaření předem dána množstvím paliva. Pochopitelně dochází pouze k jedné z předem daných situací - buď je vařeno podstatně dřív, než náplň dohoří, takže dál už se topí úplně zbytečně, což kromě plýtvání palivem není nijak kritické.
Druhá varianta vypadá tak, že náplň dohoří dřív, než je vařeno, takže je nutné vaření přerušit, vařič vyprázdnit, znova naplnit novým palivem a znova roztopit, po kterouž dobu vařená krmě spokojeně stydne. S přijatelným zkrácením této doby jsem se rozhodl vypořádat způsobem, který v nadpisu naznačuje to podivné "sem-tam", které spíš než naznačení, kde momentálně jsem, má znamenat jistou obousměrnost prezentovaného soustrojí. Abych zbytečně dlouho nenapínal, chci vyzkoušet vařič dle vodorovné osy dokonale symetrický, který umožní stejný způsob spalování i po svém převrácení vzhůru nohama. Což by mělo umožnit s nepatrnými přestávkami topit/vařit neomezeně dlouho.
Zatím tedy popis, časem dodám i fotky celé té "složitosti", po té i případné zkušenosti.

Vnější plášť tvoří asi 15 až 20 cm dlouhá komínová roura o průměru 120 mm. Pláštěm vnitřní zplynovací komory je děrovaný o 20 mm kratší tahokov, svinutý do průměru 100 mm, tedy tak, aby se do něj dala volně zasunout s obou stran víčka, tvořená kulatými plechovkami od bonbónů.
Vnější plášť i zplynovací komora jsou soustředné, navzájem spojené příčnými distančními šroubky, každý s třemi maticemi. Šroubky jsou od krajů tak daleko, aby vnější matice nepřekážela vnějšímu víčku.
Na vnější plášť se volně nasazují shora i zdola "kouřová" víčka na průměr 125 mm, která mají středový otvor o průměru asi 60 mm. Pro lepší promíchávání hořících plynů je vhodné okraj tohoto otvoru nastříhat do hloubky asi 15ti mm a vzniklým jazýčkům vždy jednu polovinu v úhlopříčce přehnout dolů.
Na vnější straně víčka jsou dvě zkřížená žebra cca 17 cm dlouhá a asi 2 cm vysoká. Místo pravého křížení jsou použité dva pruhy ohnuté do pravého úhlu a uprostřed sešroubované. Vnější víčka nesou na svislých distančních šroubech, držících současně i žebra, ještě výše zmíněná vnitřní víčka, která mají pouze u obvodu dna několik krátkých štěrbin pro průchod dřevoplynu nebo nasávání primárního vzduchu. Celé uspořádání je naprosto symetrické, což během provozu umožňuje vařič překlápět.
Po sejmutí horního víčka se vařič naplní palivem, tedy buď krátkými suchými klacíky a nebo peletkami, na ně shora se nalije tekutý podpalovač nebo gel, případně dá pevný podpalovač a zapálí se. Až oheň přestane kouřit, tak se nasadí horní víčko a umístí se hrnec.
Pokud je potřeba oheň delší, než na jaký stačí první náplň, tak se ještě před jejím dohořením sejme hrnec a odstraní se horní víčko. Na ještě žhavou vrstvu hořícího zbytku náplně se nasype další palivo, nasadí se zpátky horní víčko a celý vařič se obrátí vzhůru nohama, aby mohlo palivo opět hořet seshora. Podle potřeby lze celý proces libovolně opakovat.
Po skončení vaření nebo topení se zbylý popel dá snadno vysypat.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
16.09.2015 15:01
Bydliště: Praha
6759 437 4716 
Nazírám, že bez alespoň mizerného náčrtku to zřejmě moc pochopitelné nebude
Jakékoli návrhy ohledně zjednodušení pochopitelně s nadšením uvítám.
 


Příloha je dostupná pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
16.09.2015 15:04
Bydliště: Praha
6759 437 4716 
Jednoduchý nákres složitou výrobou poskytl jednoduchý vařič - až sem to bylo docela idylické.
 


Příloha je dostupná pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
16.09.2015 15:08
Bydliště: Praha
6759 437 4716 
Praktické vyzkoušení dodalo poněkud rozpačitý výsledek.
Peletky opět potvrdily svoji ohnivzdornost, ale naznačily, že při trochu razantnějším přívodu vzduchu by nejspíš byly i použitelné, navíc dokonce snad i jako "dlouhohrající".
Drobné suché dříví prokázalo, že je pro tento typ spalování tím nejlepším, pokud ovšem pomineme nevýhodu jeho přípravy.
A teď tedy k vařiči samotnému.
Zobrazené provedení má chybu v nedostatečné mezeře mezi vnějšími a vnitřními víčky, takže proudění je omezené. To má za následek málo nasávaného vzduchu, který stačí jenom k hoření bez horního zakrytování. Při nasazení horního víka je nedostatek terciárního vzduchu, který je navíc nedostatečně ohřátý, takže výsledkem je kouř bez plamenů. Ovšem bez horního zakrytování funguje vařič více než uspokojivě, to znamená litr vody přivede k varu podle paliva za 5 až 7 minut. Přitom doba hoření jedné náplně je podle paliva půl až hodina.

Takže dál se naskýtají celkem tři cesty.
1. Zachovat původní koncepci a zlepšit průtok a ohřívání vzduchu.
2. Zachovat obě odnímatelná víka se zlepšeným průchodem vzduchu, pro vaření použít pouze víko spodní a druhé víko použít pro přechod na druhou náplň a převrácení vařiče, což umožní dlouhodobější topení.
3. Vařič upravit napevno pouze se spodním víkem pro jednorázovou náplň.

Zatím se mi jako nejperspektivnější jeví 2. cesta.
 


Příloha je dostupná pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
16.09.2015 15:10
Bydliště: Praha
6759 437 4716 
Vypadám sice jako tvrdohlavý mezek, ale myslím si, že mám pro svou cestu docela dobré důvody. K čemuž mě popravdě řečeno dovedly nejvíc mé dosavadní "neúspěchy", kterých bylo požehnaně - nejběžněji vždycky, když jsem si myslel, že "takhle to přece musí fungovat". A nejhůř dopadaly kombinované systémy, které měly zvládnout více druhů topení.
Palivo může hořet buď zezdola a nebo seshora - v tom druhém případu je hoření mnohem čistší a problém je jenom s přikládáním zezdola. Jakmile se přiloží shora, tak to kupodivu přestane hořet a jenom to kouří. Zní a vypadá to nelogicky, ale je to tak.
V tom, na co to teď předělávám, bude možné topit oběma způsoby, ale nebude se moct mezi nimi přecházet z jednoho do druhého.
S hořením zezdola a přikládáním horem počítám spíš pro případ vlhčího paliva, které by shora nehořelo.
Pro přiložení horem stačí na chvíli sejmout hrnec. Jak zmiňuji někde výše, jako hrnec používám tzv. Pavlíčkáč, to znamená s dvojitými stěnami, mezi kterými probíhají plameny - částečně to funguje jako prodloužené topeniště nebo komín a navíc to chrání před ochlazováním větrem.
Nebráním se jakýmkoli inspiracím - jenom neslibuji, že je všechny vyzkouším.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
16.09.2015 15:13
Bydliště: Praha
6759 437 4716 
Základní tělo, tedy vnější plný plášť a vnitřní plášť z tahokovu jsem ponechal a z původního dna jsem udělal řídký rošt. U dolního okraje vnějšího pláště jsem udělal nízké výřezy pro nasávání primárního vzduchu, který je regulován pootáčením těla vařiče vůči okraji plného dna, do něhož je nasazen. Terciární vzduch je nasáván neregulovanými otvory nad okrajem dna.
Po těchto úpravách lze spalovat i jinde velmi špatně hořící peletky, jejichž náplň při zapálení shora hoří kolem jedné hodiny ve zplynovacím režimu. Stejným způsobem lze spalovat i drobné suché dřevo.
Méně kvalitním dřevem lze topit při zapálení zdola a s postupným přikládáním.
Na rošt lze umístit i lihový hořák a využít tak vařič ve funkci větrné zástěny.
 


Příloha je dostupná pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
16.09.2015 15:17
Bydliště: Praha
6759 437 4716 
Špórhelt pochodówy
 
Dosavadní vyzkoušené typy stavěné na kulatém půdorysu mají společnou nevýhodu v dosti malém spalovacím prostoru, jehož případné zvětšování koliduje se skladností. Druhou nevýhodou je stabilita, která se dá zvětšit jen nějakými nejlépe třemi nohami, které komplikuje nutnost jejich složení pro transport. Třetí nevýhodou je komplikované přikládání.
Z výše psaného již vysvítá, že další (kolikátý už?) typ bude mít půdorys obdélníkový s přikládáním přední užší stranou. Jako pracovní název jsem zvolil "špórhelt pochodówy", čímž naznačuji rozměry transportní, výkon mezi jedním až dvěma kW a provoz libovolně dlouhý až trvalý s palivem doneseným a nebo nasbíraným v blízkém či vzdálenějším okolí.
Vaření by mělo být na přímém plameni se sníženou kouřivostí, tedy bez komínku, takže venku a nebo pod přístřeškem. Mám pocit, že se tím zařazuje výkonem někam mezi "plechovkové" vařiče a tzv. hraničářská kamínka, tedy nejmenší typ kamen s komínkem.
Předběžně to vypadá na šířku 9 cm, délku 18 cm a výšku 14,5 cm. Přikládání je řešené podobně jako u nepravých raketových kamen, tedy delší klacíky nebo třísky postupně posouvané do spalovacího prostoru. Snížené kouřivosti doufám docílit vynecháním primárního vzduchu a použitím vzduchu sekundárního a terciárního, obou předehřívaných a neregulovaných. Boční stabilitu bude nejspíš zajišťovat otočný příčný člen a nevýhodu čtyřbodového opření chci eliminovat prostým klínkem, který se bude zasouvat pod "zvednutý" bod.
Hrncem pro vaření bude opět můj oblíbený dvojstěnný "Pavlíčkáč", který mimo jiné výhody supluje částečně i komín. Jinak bude možné vařit i v běžných kastrólech nebo na pánvi.
Celá koncepce je natolik jednoduchá, že snad není nutné dodávat náčrtek - jedná se jen o plechovou krabičku uvedených rozměrů s částečně dvojitým dnem a bočními stěnami.
Během výroby může dojít ještě k nějakým, nikoli však zásadním změnám.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
16.09.2015 15:28
Bydliště: Praha
6759 437 4716 
Takže zpráva z provozních zkoušek.
Výsledek poněkud rozpačitý, nikoli však beznadějně
Jak je již u mně obyčej, tak principy které "musejí přece fungovat" tak zpravidla nečiní - což se ukázalo i tentokrát. Bezroštový princip se sekundárním a terciárním vzduchem, který se u větších kamen se jmenovitým výkonem 5 až 7 kW osvědčuje, po zmenšení na naznačenou velikost selhává. Tedy ne naprosto, ale roztápění je nepřijatelně svízelné. Na druhou stranu po roztopení a zahřátí na provozní teplotu je hoření naprosto podle očekávání - jasný a čistý plamen bez kouře, tedy k naprosté spokojenosti.
Konstrukce umožnila celkem bezproblémové doplnění roštu, který bude dodávat i vzduch primární, který by měl vyřešit roztápění. Což bude ověřeno dalším testem.
Příčnou stabilitu zatím vidím jako uspokojivou i bez dalších opěrných bodů.
 
Zepředu se pod rošt nasává primární vzduch, nad rošt nepředehřívaný sekundární a spodem sekundární předehřívaný
Zepředu se pod rošt nasává primární vzduch, nad rošt nepředehřívaný sekundární a spodem sekundární předehřívaný
Příloha je dostupná pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat

 
Dole štěrbina předehřátého sekundárního vzduchu a nahoře otvory terciárního vzduchu
Dole štěrbina předehřátého sekundárního vzduchu a nahoře otvory terciárního vzduchu
Příloha je dostupná pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat

 
Po stranách štěrbiny terciárního vzduchu, uprostřed předehřátého sekundárního a vpředu kulaté otvory zadního nasávání primárního vzduchu
Po stranách štěrbiny terciárního vzduchu, uprostřed předehřátého sekundárního a vpředu kulaté otvory zadního nasávání primárního vzduchu
Příloha je dostupná pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
16.09.2015 15:30
Bydliště: Praha
6759 437 4716 
Přechod z roštového systému na bezroštový je zcela automatizovaný
ta asi osmimilimetrová mezera mezi dnem a roštem se úplně sama a bez doteku lidské ruky zanese popelem
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
16.09.2015 15:35
Bydliště: Praha
6759 437 4716 
Slíbený test dopadl nad očekávání dobře, takže můžu ohlásit přijatelnou funkčnost.
Tedy abych to upřesnil - od takového mrňouse nelze očekávat stejně dokonalé fungování, jako od jeho větších sourozenců. Roztápění není zcela triviální a je potřeba připravit opravdu tenké třísky, zvlášť pokud jsou z tvrdého dřeva. Lepší je použít třísky z dřeva měkkého a nebo tenké suché větvičky a místo papíru je vhodnější podpalovač.
Při roztápění je potřeba se smířit s kouřením (nemyslím cigaret ), které ustává po rozhoření.
Pro topení lze používat "polínka" nebo kulatinu asi tak do průměru prstu a přikládat je po jednom. Tím myslím přikládat další kus až tehdy, když ten předešlý začne hořet plamenem. Jinak dojde k ochlazení spalovacího prostoru a kouření.
Podle paliva a přikládání dostáváme různě silný oheň, prakticky se dá počítat s ohřátím jednoho litru vody k varu za nejvýše deset minut - s mým "Pavlíčkáčem" to bylo přesně 7 minut.
Pavlíčkáč stojí přímo na horní ploše kamen, aby fungoval i jako komín. Při vaření v širším kastrólu nebo smažení na pánvi je jejich dno širší, takže stojí na vyčnívajících šroubech, které zajišťují mezeru potřebnou pro jejich omývání volně procházejícími plameny.
Přikládat a vařit se dá teoreticky libovolně dlouho, prakticky jenom do té doby, než dojde palivo
Spotřeba paliva je překvapivě nízká, ovšem je potřeba přikládat "včas", nejlépe průběžně. Pokud je na roštu ještě trochu žhavého, dá se po přiložení příjemně snadno oheň opět rozfoukat.
 


Příloha je dostupná pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat

 


Příloha je dostupná pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
16.09.2015 15:38
Bydliště: Praha
6759 437 4716 
Systém i fyzické provedení se v praxi osvědčilo až překvapivě dobře a přes skutečně miniaturní rozměry se na tom vaří docela pohodlně.
Pro případné replikanty bych doporučil doporučil pouze jedinou změnu - a to zvětšení šířek všech "vzduchovacích" mezer na 1 cm místo 5ti mm. Z fotky "dna" původního provedení bude snad dostatečně jasné, které mezery mám na mysli.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Str.: 1, 2  

Psát příspěvky můžete po přihlášení

 
Omforum.cz   |   Nápověda   |   Pravidla fóra   |   Podpořte nás   |   Vytvořil: 2015-2018 Adam Benda
 
CC BY-NC-ND 3.0 CZ
Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 Česká republika License