Str.: 1, 2, 3, 4, ... 29 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Energy1
Proto je setrvačník na hřídeli 70mm a upevněný mezi dvěmi robustními válečkovými ložisky. Hřídel ...
Energy1 13.03.2023 19:57
1056
79
1246
Výkon turbíny je dán především otáčkama a průměrem rotoru. Dále také celkovým průřezem trysek, výškou vodního sloupce v turbíně a součinem průtoku vytékající vody. Každý si může hodit na papír pár výpočtů a zjistí, že odstředivou silou lze velmi snadno získat tlak 50bar a víc. U mé turbíny paprsky vody vytékající z turbíny překračují obvodovou rychlost, což mi umožnilo začlenit přítlačné přepážky trysek a výkon se zvedl cca o 1/3. Na běžnou domácnost na pokrytí 15kw stačí turbína o průměru 300mm roztočená na 3000ot/min. Moje turbína o průměru 500mm jede při nižších otáčkách, ale i přes to dává 30kw. Teoretické principy a výpočty jsou u této technologie dlouho známé, přesto spousta lidí polemizuje nad možným přebytkem. Není nic jednoduššího, než provést pár výpočtů a hned lze vidět, odkud se bere přebytek. Vše dovoluje fyzika a jestli někdo nechce rozumět fyzice tak je to konvenční věda
1
3
Energy1 13.03.2023 21:57
1056
79
1246
Prováděl jsem výpočet turbíny o průměru rotoru 1m s 96 trysky po obvodu s průtokem vody 2500L/min a otáčkama 3000/min, výstupní točivý moment vychází na neuvěřitelných 1500Nm což může pohánět dvoupólový synchronní generátor 500KW. Tlak vyvolaný odstředivou silou vzrůstá kvadraticky s vodním sloupcem, průměrem rotoru a otáčkama. Touto turbínou ve větších rozměrech a vyšších rychlostech lze dosahovat extrémních výkonů, což dokládají výpočty
0
3
Karel 124 14.03.2023 00:57 Bydliště: Praha a okolí
558
41
738
Dík za zprávy Energimu1. Budu si hrát prozatím s bastly z vodovodnìch trubek s maximálně
8 tryskami a do průměru cca 400mm
přičemž vodorovná verze se mi jeví
jako jednodušší. Trysky s kuželovým vnitřkem výměnné.
Ten počet trysek u vypočtené velké metrové verze je takový, že obvodově by bylo mezi tryskami něco přes 3 cm, konstrukčně se to ale
jeví na jednu řadu trysek moc husté. Víc řad?
Ach jo na průmce jsme počítali a kreslili spalovací motor. Na vejšce a potom turbínu. Tuto relativně snadnou aplikaci svět nezná. Ačkoli o ní léta vím přesto jsem to neudělal
Je nejvyšší čas .......
Dík za info, však ono to půjde.
0
1
Barbucha 14.03.2023 02:20 Bydliště: Pod mostem v Praze
277
17
255
Zdravím vespolek, možná by se to mohlo někomu hodit, minimálně matinovi11, kterému, jak pravil, jde z výpočtů hlava kolem. Takže výpočet turbíny si může stáhnout a spočítat si jí jak se mu bude hodit. Je to výpočet podle již uváděného ing. Kopeckého, a pokud si výpočet porovnáte s tím co psal Energi1 o šíleném 500kW výkonu, tak to docela odpovídá. Sice nevím jaký měl na mysli průměr trasek, ale snad jsem se trefil, průtok by odpovídal - který je mimochodem naprosto šílený cca 154 m3/hodinu.
Lovu zdar
Výpočet turbíny1 -oprava (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
14.03.2023 08:09 Editace moderátorem. Změna přiřazení přílohy na žádost autora příspěvku
0
2
Barbucha 14.03.2023 02:27 Bydliště: Pod mostem v Praze
277
17
255
Jo, ještě jsem zapomněl. Další sekce ve výpočtu je taky výpočet kondenzátorů pro buzení asynchronního motoru jako generátoru, výpočet sertvačníku - doufám že správně, a něco o CU drátech v souvislosti s výpočtem trafa.
Nechť se daří
0
0
Energy1 14.03.2023 07:37
1056
79
1246
Vysoké výkony vyžadují celkem brutální průtok, ale stejně, množství vody potřebné na vygenerování určitého výkonu je zhruba 1/10 proti běžné vodní turbíně. Nemluvě o tom, že turbína Donnie Watts nepotřebuje tlakový spád
0
0
Energy1 14.03.2023 10:48
1056
79
1246
Ten, kdo má k dispozici nějaký výkonný asynchronní motor, tak je jistě výhodné ho použít v zapojení jako generátor s kondenzátory. Musí se ale počítat s nižší účinností tj. kolem 80%. U mého synchronního generátoru s permanentními magnety je účinnost 97%, což je u velkého výkonu znát.
0
2
martin11 14.03.2023 20:01 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
Barbucha napsal(a):Zdravím vespolek, možná by se to mohlo někomu hodit, minimálně matinovi11, kterému, jak pravil, jde z výpočtů hlava kolem. Takže výpočet turbíny si může stáhnout a spočítat si jí jak se mu bude hodit. Je to výpočet...
....asi tu nikdo nebude méně chápavý nežli já...
jak se s tou tabulkou pracuje??? a jaká data zadat vychází se z průměru rotoru nebo jest zásadní velikost trysek???
prosím upřesnit ...student martin
..nebo zadat požadovaný výkon...
já něco malého...do kapsy.....
0
0
Barbucha 14.03.2023 22:03 Bydliště: Pod mostem v Praze
277
17
255
Tak jo, martine, noch ein mal a s popisem uvnitř. Ještě jednou Výpočet turbíny i s popisem u jednotlivých parametrů. Snad to bude již pochopitelnější
výpočet parametru turbíny (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
1
2
lubo343 15.03.2023 13:15 Bydliště: Slovensko
1
0
0
Macintosh napsal(a):Konkrétne ktorý typ /výrobca/ generátoru poháňa tvoja turbína ?
Vedel by si sa podelil ako na vyrobu takehoto zariadenia?
0
0
lajos 16.03.2023 00:39 Bydliště: Liberec
311
11
248
No zas milí zlatý, co si pamatuji jako princip asynchronního generátoru, stačí dotlačit asynchronní motor na synchronní otáčky, 3000, 1500,750 a měl by fungovat jako generátor, o kondech nic nevím, prosím opravte mně
0
1
Energy1 16.03.2023 06:35
1056
79
1246
Pokud chceš dodávat el. proud do sítě, tak stačí holý asynchronní motor, síť budí kotvu motoru a přetáčením motoru nad jmenovité otáčky se dodává proud do sítě.
Pokud chceš vytvořit generátor z motoru pro spotřebiče, který bude generovat napětí naprázdno, na to holý motor nestačí a musí se přidat kondenzátory
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
6
martin11 19.03.2023 18:15 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
Had napsal(a):Tak jsem dle tabulky navrhl zaím turbinu pro 1kW. Tak uvidíme.
??? ...jaký je průměr rotoru???
0
0
Antena 19.03.2023 21:04
28
1
26
Ahoj
pokus zapojit asynchronní motor jako generátor s třemi kondíky a žárovou jako spotřebičem jsem zkoušel, ale je tam mizivá účinnost (při výkonu turbíny 10kW je to jedno). Roztáčel jsem vrtačkou 700W a rozsvítilo to 100W žárovku...Vrtačka měla co dělat...
Kdyby někdo chtěl dělat turbínu o průměru 1m tak už by to chtělo nechat pořádně vyvážit, takový průměr nevyvažuje jenom tak někdo a pak v provozu hlídat chvění turbíny, radiální, axiální... nesměli by se tam nějak dostávat bubliny aby to nezpůsobovalo nevyváženost systému...
0
3
Karel 124 19.03.2023 21:21 Bydliště: Praha a okolí
558
41
738
Pozor na pevnostní výpočet disku ! Při případném zanesení trysek je tlak na obvodový věnec extrémně vysoký. Otáčky sice klesnou brzy, ale škody všeho druhu mohou být nenapravitelné. Mluvím o průměru nad 300 mm a otáčky kolem 3000 ot/min. Bez vyvážení a bez uzavírání
vtoku bych se to nepokoušel zkoušet.
Výpočet : http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/fyzika/sila/dostrediva-sila
Odstředivá síla je opak síly dostředivé.
0
2
Píďalka 19.03.2023 23:47 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Had napsal(a):Tak jsem dle tabulky navrhl zaím turbinu pro 1kW. Tak uvidíme.
Ahoj Hade.
Ten návrh je o ničem a řeknu ti proč. Já si s tím totiž dost vyhrál, byvše poněkud omámen Clemovým motorem, než jsem se vrátil k základnímu praktickému výzkumu. Z toho všeho ti můžu sdělit pár poznatků.
1) Tvoje dutá hřídel má malý průměr a nejspíš ti nedovolí dostatečný průtok kapaliny. To záleží na průměrech tvých trysek. Ty potřebuješ co největší průměr vstupu do turbíny v poměru k tomu, co ti poleze z trysek a upřimně, čím míň trysek, tím na tom budeš líp. Teoreticky je ideální jedna, ale praktické jsou dvě pro symetrii.
2) Dělali jsme nějaké pokusy se silou vznikající na tryskách různých průměrů při stejném tlaku a díky poklesu tlaku při různě velikých tryskách to vycházelo tak, že na velikosti trysky prakticky nezáleží, jakou dostaneš reaktivní sílu při stejném tlaku. V odstředivém systému jsou ztráty na tlaku u větší trysky a tím menší výstupní rychlosti kapaliny z trysky vyváženy vyšším tlakem a větší výtokovou rychlostí kapaliny z menší trysky. A nezapomeň, že zatímco momentum je vzorec lineární, vzorec energie je nelineární a ve skutečnosti použitelný, F=m.v2 To na druhou je jedním z klíčů proč.
3) To poukazuje na fakt, že čím větší trysky, tím větší spotřeba kapaliny, tím víc jí musíš roztáčet za danný čas a tím větší výkon potřebuješ na pohon turbíny, než se eventuelně stane samoběžnou a začne dávat výkon sama o sobě.
4) Moje první byla téměř samoběžná, alespoň hnací motor ukazoval ampéry jako při běhu na prázdno, Jenže pak jsem se vydal blbou cestou, až jsem skončil s tím základním výzkumem, jen abych zjistil, že vše je jinak, než by si člověk myslel. Čím menší trysky, případně souhrnný průřez výtoků, tím menší potřebuješ výkon hnacího (rozběhového) motoru při stejném průměru turbíny a otáčkách. Už 1mm průměr dvou trysek do začátku na pokusnictví stačí.
5) Další věc je průměr turbíny a význam začíná mít až tak 15cm. K tomu bys měl mít přívod vody aspoň 50mm při těch dvou 1mm tryskách. Je to asi přehnané, ale do začátku dostatečné a budš mít pevnější hřídel. Taky bych turbínu zavěsil do dvou ložisek.
6) Mezi námi, taky je problém turbínu testovat roztáčením motorem. Clem roztáčel pumpou a tím si do začátku navyšoval tlak v turbíně a bránil tím alespoň proti počátečním kavitacím. Později při rozběhu a za běhu měl v turbíně silné vibrace poukazující na kavitace a tím na příliš malý přísun oleje, kdy už jeho motor nasával sám.
7) Co se týče výpočtů pevnosti turbíny, Měl bys vycházet z výpočtů maximálnch otáček setrvačníků. Z teoretické fyziky nic použitelného nevyšťouráš, to ti garantuju. Kdysi jsem to na netu někde našel, ale spíš v anglině a nemám tuchu, jestli jsem si okopl vzorce, nebo jen počítal na lajně na netu v nějakém programu.
8) Co se týče odstředivého tlaku v rotující kapalině, dostal jsem kdysi od někoho průmyslový vzorec, ale bohužel při praktickém testu s rotující nádobou s vodou se ukázal být cca 55% přeceněný, tedy jeho teoretický výsledek byl o těch 55% vyšší, než ukazoval praktický test. Jenže jsem to celé pokusnictví nedělal sám a opadl zájem partnera a tím to skončilo. Já nemám jeho možnosti bastlení a místa.
9) Další věc je bezpečnost. Pokud se ti totiž podaří to, o co se snažíš, rozběhne se ti ta potvora takovým fofrem, že budeš mít stěží čas nějak reagovat. Zavírat přítok je sice konstrukčně nejpraktičtější, ale přiškrcováním přítoku ti vznikne silná chaotická kavitace a turbína ti může začít vyvádět jak nevyvážená ždímačka, nemluvě o kavitačním poškození turbíny. Nicméně pro pokusnictví, jako záchranná brzda, to asi postačí, akorát po ní je třeba šmátnout jakmile se to skutečně začně samo rozbíhat. Osobně bych si na to dal i mechanickou třecí brzdu třeba z auta. Tou by šly do nějakého stádia i bezpečně omezovat otáčky a bez kavitací.
Kdybych se do toho měl pustit znovu, šel bych na to hodně jinak.
A jen pro zajímavost, když pustíš proud vody z trysky na placatou překážku, dostaněš na překážce o něco větší sílu než je reaktivní síla trysky. Po tomto zjištění už jsem se taky podíval na komerční turbíny a zjistil, že jsou počítány tak, aby vyhovovaly zákonu o zachování energie, a vychází na nich teoreticky téměř 100% účinnost, tedy alespoň na Peltonově. Ono je to svým způsobem v pořádku, ale je tam ale.
Ahoj, Píďalka
0
5
Energy1 20.03.2023 09:21
1056
79
1246
Máš dobré poznatky, škoda že jsi to nedotáhl do konce. Na cestě k úspěchu jsou vždy překážky, které se musí překonat. I já jsem se potýkal s problémy a v skutku nelehkými.
Něco o mém vývoji turbíny. Začnu tou kavitací. Turbína jede kultivovaně, pokud je zcela zavodněná, jenže plný průtok vody znamená maximální výkon, vzhledem k tomu, že výkon je proměnný v závislosti na aktuální zátěži, tak regulační klapka omezuje průtok a v turbíně je vždy část vzduchu. To způsobuje zmíněné kavitace a nemalé vibrace, k tomuto účelu ale slouží na potlačení kavitací vzduchové kapsy uvnitř turbíny tvořené přepážkami. Vzduchové kapsy fungují jako kompenzátory tlaku a taky jako separátory volně rozpuštěného vzduchu ve vodě. Zavření přítoku vody při provozních otáčkách jsem udělal jednou a už to nikdy neudělám, turbína se začala chovat jako Černobyl těsně před výbuchem. K tomuto účelu jsem zařadil elektricky ovládaný vzduchový ventil, který otevírá při náhlé změně průtoku vody a snižuje podtlak v turbíně a kavitace na minimum.
Další věc je přívodní potrubí. Píšeš správně, že musí mít co největší průměr, protože se vychází z poměru přítoku vs výtok. Přítok musí být o 2/3 větší než výtok aby neklesal reakční tlak na obvodu turbíny a tím účinnost. Můj vstup má 80mm, čistý vnitřní průměr duté hřídele. Proto tak velké ložisko na vstupu, které podepírá jednu stranu turbíny.
Jak je to s velikostí trysek. Je to stejné, jako u všech zařízení volné energie. Ta hranice příkon vs výkon se posouvá nahoru nebo dolů (obojí) kontinuálně. Reakční tah se odvíjí od průtoku a tlaku vody. Ztráty jak bylo zmíněno, čistě průtokem vody. Trysky malého průměru mají malou spotřebu vody, ale také malý reakční tah, větší trysky mají větší průtok vody, ale zase větší reakční tah. Ta hranice se posouvá nahoru, s větším průtokem vody a větším průřezem trysek. Větším průtokem vody vznikají větší ztráty ale taky větší výkon, pokud se zajistí dostatečný přísun vody, tak výkon vždy převýší příkon.
Jinak turbína je fakt mrcha, má exponenciální křivku točivého momentu, což se špatně reguluje a velmi snadno se může přetočit. Za tímto účelem jsem na společnou hřídel nainstaloval setrvačník 100kg, aby kompenzoval výkyvy a regulace mohla včas reagovat, dalším pomyslným setrvačníkem je rotor 50kw generátoru, který má dalších 100kg a dále samotná turbína, která má 110kg. V rotační části mám zhruba 300kg a při této váze už se dá turbína celkem dobře kočírovat.
Co se pevnosti týče, vycházel jsem z pevnosti použité slitiny duralu a pevnosti spojovacích šroubů. Turbínu mám vzhledem k provozním otáčkám hodně předimenzovanou. Buben turbíny vystavený rázům a kavitacím nemá jedinný svár, celý blok včetně masivních přepážek je vyfrézovaný z jednoho kusu a nerezové čela turbíny přišroubené 64 šrouby
0
6
Energy1 20.03.2023 12:32
1056
79
1246
Jinak kdyby měl někdo strach z kavitací a vibrací, tak existuje řešení, o kterém jsem taky uvažoval.
Vyřešit regulaci odstředivé turbíny je hodně náročná záležitost a tato problematika se dá elegantně vyřešit. Pokud se turbína provozuje trvale zavodněná a pod plným výkonem, tak nevznikají kavitace. Takže východisko je zvolit určitý výkon turbíny, k ní adekvátní generátor, elektronickou zátěž a na základě odebraného proudu odpínat sekce zátěže, tím by se udržoval stále stejný točivý moment na hřídeli. Pálit el. proud na odporu v dnešní době je celkem úchylné, ale proč ne, když je vyrobená energie zadarmo
Dík za zprávy Energimu1. Budu si hrát prozatím s bastly z vodovodnìch trubek s maximálně 
Zdravím vespolek, možná by se to mohlo někomu hodit, minimálně matinovi11, kterému, jak pravil, jde z výpočtů hlava kolem. Takže výpočet turbíny si může stáhnout a spočítat si jí jak se mu bude hodit. Je to výpočet podle již uváděného ing. Kopeckého, a pokud si výpočet porovnáte s tím co psal Energi1 o šíleném 500kW výkonu, tak to docela odpovídá. Sice nevím jaký měl na mysli průměr trasek, ale snad jsem se trefil, průtok by odpovídal - který je mimochodem naprosto šílený cca 154 m3/hodinu. 
Jo, ještě jsem zapomněl. Další sekce ve výpočtu je taky výpočet kondenzátorů pro buzení asynchronního motoru jako generátoru, výpočet sertvačníku - doufám že správně, a něco o CU drátech v souvislosti s výpočtem trafa. 
Podpořte chod fóra 