Adam napsal(a):Dozimetrický modul s komunikací I2C --- Léta jsem čekal, než někdo začne vyrábět přesně něco takového a včera mi to přistálo na poště. Data odesílá přes sériovou linku I2C při napěťové úrovni 3,3V. ...
Vlastní dozimetr
Nedávno jsem si dokončil vlastní dozimetr,
což byla záležitost, kterou jsem si přál spoustu let.
Na co přesně? To je různé. Narazil jsem na potřebu dozimetru třeba v rámci
některých svých projektů, ale jinak se taková věc může hodit na leccos.
I kdyby třeba jen na prověření nějakého předmětu, zda září a jak moc.
Ano, tento dozimetr není nijak úhledný, není uzavřený v žádný krásný krabičce.
Na vzhled v tomto nebylo cíleno.
Tím, že je to dozimetr vlastní výroby, mohl jsem si určit jeho celkové chování,
například akustické projevy; jakým způsobem má pípat podle určité hladiny radiace,
jakým způsobem se mají chovat tzv. peaky (zaznamenaná maxima hodnot) atd.
Peaky mám vymyšlené docela zajímavě, že nulování peaku se neprovádí nutností
zmáčknout třeba nějaké tlačítko, ale zkrátka nejvyšší peak drží zobrazen zhruba 20 sekund,
pokud další následující hodnoty jsou po tu dobu vždy nižší. Jakmile přijde hodnota vyšší
a původní peak je překonán, nový peak je ihned zobrazen a opět drží zobrazen 20 sekund
nebo do překonání vyšším.
Tímto popisem to nemusí být moc názorné, ale v praxi se mi to dost osvědčuje.
Nejdůležitější aspekt toho, že je to můj vlastní dozimetr, tkví v tom,
že mám dobře vyřešenou konektivitu dozimetru - jeho propojitelnost - s mými jinými
zařízeními. A to ať už kabelem (zde jde konkrétně o UART) a nebo lze využít toho,
že hlavní řídicí deska ESP-32 případně poskytuje i konektivitu Wi-Fi / Bluetooth.
Napájení je přes USB-C z powerbanky.
RadSens modul je moc fajn i v tom, že používá poměrně hodně citlivou trubici SBM-20,
která je navíc charakteristická kovovou konstrukcí, což současně pomáhá odstínit
v rámci měření různé parazitické vlivy, jejichž podstata není v radiaci.
Měří především typ záření γ, částečně může naměřit i směs β+γ,
není-li před trubici aplikována kovová destička vhodné tloušťky.
Také jsem se zaměřoval na to, aby tento dozimetr měl poměrně uspokojivou rychlost
odezvy, což je u některých komerčních zařízeních problém.
Měřicí rozsah: 0,144 - 1440 μSv/h
Měří v intervalu: 0,8 s
Vlastní dozimetr s modulem RadSense (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
3
2
Adam 24.04.2023 12:03 Bydliště: Praha
6193
577
6016
Adam napsal(a):Vlastní dozimetr --- Nedávno jsem si dokončil vlastní dozimetr, ...
Ještě drobný dodatek.
Pokud byste někdo potřebovali ověřit radioaktivní zářivost (β+γ) u nějakého vašeho předmětu,
vezměte ho s sebou na sraz fóra, nebo se lze případně dohodnout (SZ)
na poslání mi toho předmětu poštou. Proměřím vám to.
Můj dozimetr je vysoce citlivý, hlavně co se týče gama radiace.
0
0
lajos 25.04.2023 20:13 Bydliště: Liberec
324
11
252
Jo určitě budu chtít, mám hlásič (požární?) s radiovým(radium) čidlem, třeba bude legrace.
0
1
martin11 25.04.2023 21:22 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6857
110
3648
...myslím, že také něco, co... svítí...na sraz přivezu....jak praví Lájoš...bude legracee...
0
1
Adam 30.04.2023 23:40 Bydliště: Praha
6193
577
6016
Marie Curie-Skłodowská a kratičké pojednání o ní
Marie Curie-Skłodowská se narodila 7. listopadu 1867 ve Varšavě jako nejmladší potomek
z pěti dětí učitelských rodičů. V roce 1891 složila jako první žena v historii zkoušky
na fakultu fyziky a chemie. Svého partnera, Pierra Curie, si vzala v roce 1895.
Většinu svého života strávila ve Francii, kde se zabývala výzkumy v oblasti fyziky a chemie.
K jejím největším úspěchům patří teorie radioaktivity, orientace v izotopech a objev
dvou nových prvků: radia a polonia. Je po ní pojmenován také prvek curium.
Marie Curie-Skłodowská na své životní dílo doplatila onemocněním krvetvorby.
Dne 4. července 1934 mu podlehla.
Rok cca 1925 (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Adam 01.05.2023 00:02 Bydliště: Praha
6193
577
6016
Adam napsal(a):Vlastní dozimetr --- Nedávno jsem si dokončil vlastní dozimetr,
což byla záležitost, kterou jsem si přál spoustu let.
Na co přesně? To je různé. Narazil jsem na potřebu dozimetru třeba v rámci
...
Dozimetr FNIRSI GC-01
Dnes ke mně doputoval dotaz, zda by se můj dozimetr dal nějak koupit či jinak opatřit
ať už sestavený, či ve formě stavebnice či ve formě podrobného návodu se softwarem atp.
Lidičky, když vám jde jen o to mít měřák, tak existují jednodušší a finančně méně nákladné cesty.
Vlastní dozimetr jsem si koncipoval s tím, že jsem cílil na tyto tři aspekty:
- Vlastní modifikovatelnost podle potřeby
- Vysoká citlivost na směs β+γ
- A hlavně... Konektivita - kompatibilita - s mými dalšími vlastními elektronickými systémy
Pokud bych na tyto aspekty necílil a potřeboval bych jen měřák,
rovnou bych si koupil nějaký běžně vyráběný produkt. A vyšlo by to i levněji.
Jeden můj známý už nějakou dobu používá dozimetr FNIRSI GC-01 a je s ním docela spokojený.
Se zářením β+γ měří i rentgenové záření (X-ray).
Citlivost se zdá být více méně dostatečná, pro běžné ověřování si radioaktivních předmětů nebo prostředí.
Rozsah je více než dostatečný: 0,00 - 10 000 μSv/h
A cena je dle mého docela bombastická, když jde o dozimetr...
Spousta hornin či minerálů je radioaktivních kvůli tomu, že jsou (vedle dalších prvků) tvořeny uranem.
Níže vám vkládám seznam uranových minerálů (208 položek),
který mi před nějakým časem zaslal jeden dobrý známý.
Jako bonus vám připojuji také fotografii toho, jak může nějaký šutr s vrstvou uranového minerálu
krásně zeleně zářit pod UV světlem. Fotografie není pořízena mnou
a ten zářící minerál na ní je konkrétně uranospinit.
Sbírka jednoho mého známého (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
2
Adam 09.05.2023 16:39 Bydliště: Praha
6193
577
6016
Adam napsal(a):Dozimetr FNIRSI GC-01 --- Dnes ke mně doputoval dotaz, zda by se můj dozimetr dal nějak koupit či jinak opatřit
ať už sestavený, či ve formě stavebnice či ve formě podrobného návodu se softwarem atp.
Lidičky,...
Dozimetry UniT / MUFASHA
Jenom ještě pro doplnění,
moji známí se zrovna zaobírají diskuzí, zda je místo FNIRSI možná o něco
lepší dozimetr UniT, který je teď zřejmě nově prodávaný (s jiným vzhledem)
pod značkou MUFASHA a stojí na AliEx i s poštovným ještě méně
než FNIRSI, a sice kolem 870 Kč.
Poklady z Jáchymova (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Metatorbernit na torbernitu (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Uraninit (smolinec) - tohle je vyloženě výstavní kousek (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
2
Adam 18.05.2023 13:24 Bydliště: Praha
6193
577
6016
Úložiště jaderného odpadu na území ČR
Když jde o jadernou energetiku, lidem nejčastěji vadí hledisko ukládání jaderného odpadu.
Co se týče úložišť na území ČR, tato záležitost však není vůbec vyřešena nijak blbě.
Bývalý vápencový lom Alkazar / Hostim na Berounsku
byl pro ukládání (především výzkumných) radioaktivních látek používán
jen několik let a v roce 1964 jeho provoz skončil. V 90. letech pak byl lom
prokontrolován, ty "nejžhavější" kousky byly převezeny do bezpečnějšího bývalého vápencového lomu Richard u Litoměřic a hostimský Alkazar
byl zapečetěn.
Dále se jako úložiště používá vytěžený uranový důl Bratrství u Jáchymova,
takže tam, kde byla v podzemí původně silná radiace, se pak jen radiace
v menším množství zase vrátila.
Posledním českým úložištěm je přímo samotný areál jaderné elektrárny Dukovany,
takže zbytkový jaderný materiál se hromadí prakticky na tom samém místě,
kde už stojí samotné zařízení na práci s ním.
V rámci úložišť jsme tedy téměř nerealizovaly žádné významné "vrtání" do přírody
a dokonce třeba na Jáchymovsku jsme udělali úložiště z místa, které bývalo radiačně
dříve aktivní mnohem více. Nebo v rámci Dukovan jsme centralizovali ukládání
na místě, které je už tak tímto průmyslem "zasažené".
Současně, všechna úložiště jsou poměrně dobře monitorována,
a to i ve smyslu hlídání hydrogeologického (spodní vody atp.).
Fakt to nemáme vyřešené úplně blbě.
0
2
Adam 19.05.2023 12:59 Bydliště: Praha
6193
577
6016
Radiometrické mapy ČR
Slaboučká radiace se průběžně různě mapuje a vznikají z toho celorepublikové výstupy.
V příloze máte náhled radiometrické mapy (Manová, Matolín, 1995)
a pokud byste z ní chtěli nějaký detail určité oblasti, mohu vám ho
vyexportovat přes systém GIS, který používám pro různé záležitosti
napříč různými obory. Takový vyexportovaný obrázek je pak v podobě,
kterou vidíte coby obrázek druhý (viditelná katastrální území / obce,
což si pak člověk může najít v normálních uživatelských mapách)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
2
la 23.05.2023 11:29 Bydliště: Brno
286
62
580
Zdravím Z Brna, měřil jsem jak to vypadá po událostech na ukrajině tak v Brně včetně i zachycené dešťové vody ve venkovní nádrži na zalévání je úroveň hluboce pod normou. cca 0,16mikro SV
0
1
Adam 23.05.2023 12:25 Bydliště: Praha
6193
577
6016
la napsal(a):Zdravím Z Brna, měřil jsem jak to vypadá po událostech na ukrajině tak v Brně včetně i zachycené dešťové vody ve venkovní nádrži na zalévání je úroveň hluboce pod normou. cca 0,16mikro SV
Ahoj Láďo!
Jo, toto souhlasí i s nějakými mými měřeními, které jsem nedávno dělal v terénu.
Navíc...
Běžné dozimetrické měření načítá "radiační pozadí", které je všude kolem nás
a toto pozadí obvykle kolísá v intervalu 0,05-0,25 μSv/h
Potvrzuji, že v posledních týdnech v tomto nenastala vůbec žádná "podivná odchylka".
Ještě k tomu zmíním, že toto běžné radiační pozadí může samo o sobě dost zakolísat
pouhou změnou počasí (deště), ale pouze samo o sobě a není nutné
v tom hledat něco víc, že třeba přišel nějaký ozářený mrak atp.
Jinak mám ještě nějaké info od známých, kteří osobně měřili na Ukrajině,
že žádný zásadní nárůst radiace, který by stál za povšimnutí či podezření,
se tam opravdu neodehrál.
Ještě bych chtěl dodat, že když se při mineralogickém bádání kladívkem vzorek rozbije hodnota se značně navýší
Vtipálci tvrdí že starý obal je vyčichlý ale je třeba dát velký pozor na vdechnutí prachu.
0
3
Energy1 06.06.2023 20:47
1423
92
1577
Nevíte někdo jakou radioaktivitu vykazuje tritiový izotop? Myslím tím izotopy na přívěscích, v hodinkách či různé poziční. Věda rozlišuje pouze ionizační a neionozační potenciál, izotopy jsou tedy dle vědy bezpečné, ale pod polštář bych si je stejně nedal..
0
0
Adam 06.06.2023 21:53 Bydliště: Praha
6193
577
6016
Energy1 napsal(a):Nevíte někdo jakou radioaktivitu vykazuje tritiový izotop? Myslím tím izotopy na přívěscích, v hodinkách či různé poziční. Věda rozlišuje pouze ionizační a neionozační potenciál, izotopy jsou tedy dle vědy bezpečné, ale...
Tritium vykazuje čistě jen záření typu β- s poločasem rozpadu zhruba 12 let,
a to relativně s dost nízkou energií (5,7 keV). Záření γ je nulové.
Navíc ty dnes vyráběné přívěšky jsou z docela dost tlustého plastu,
který velkou část už tak slabého β záření vytlumí.
Přesto, že v oblasti krku se nachází štítná žláza, ke které se snaží být medicína
opatrná (v porovnání s jinými orgány), co se týče záření, přesto považujeme
v komunitě odborníků zaměřených na radiaci tyto přívěšky v reálu
za skutečně neškodné, co se týče zdraví.
A pod polštářem tuplem.
0
3
Adam 07.06.2023 15:01 Bydliště: Praha
6193
577
6016
Dědictví z uranového skla
Potěšilo mě, když jsem doma nedávno objevil dědictví v podobě celkem
šesti poměrně velkých (výška 21 cm) a masivních sklenek na víno,
které byly evidentně vyrobeny z uranového skla.
Běžný vzhled (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Zelená fluorescence vyvolaná UV světlem (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
3
Adam 12.06.2023 01:27 Bydliště: Praha
6193
577
6016
Sbírka z uranového skla - Vše důležité co potřebujete vědět
Byl mi zaslán dotaz na uranové sklo, kde ho třeba shánět a jak si udělat sbírku takových předmětů.
Když taková sbírka, je dobré si říct i něco o tom, jak uranové sklo nasvicovat,
aby vám ve tmě hezky svítilo. Nemusí totiž stačit prohlásit, že to chce jen UV světlo a hotovo.
U fluoreskujících materiálů a minerálů je někdy rozdíl v tom, zda je nasvicujeme
dlouhovlnným UV (tzv. UV-A, vlnová délka např. 365 nm) nebo krátkovlnným UV (tzv. UV-C,
vlnová délka pod 280 nm). Zrovna v případě uranového skla je toto ale jednoduché
a tu hezkou zelenou barvu byste měli získat v obou případech. A dlouhovlnné UV diody,
např. 365 nm, se i cenově mnohem snáze shání, než to lámat přes tvrdé UV-C.
Pravděpodobně uranové sklo dobře fluoreskuje i při vlnové délce světla 395 nm,
ale 365 nm mám vyzkoušené a osvědčené.
Velmi důležitá věc u nasvicování bývá to, že když jde o výkonové UV LED, které jsou typicky
třeba v různých UV svítilnách, měla by být ta svítilna vybavena vpředu takovým
tmavým sklíčkem, což je filtr, který propouští především tu UV složku a ostatní
parazitní složky viditelného světla do velké míry nepropustí. Ten filtr je vidět
na prvním obrázku. Jinak byste měli vše kromě UV světla přesvícené ještě i takovým
studeně bílým světlem a nebylo by to ono. Někdo zkouší místo výkonových UV LED
používat pole mnoha nízkovýkonových UV LED. Pro takový případ nemám zkušenost,
jak je to s nutností filtru.
Co se týče radiační bezpečnosti... Předměty z uranového skla vykazují většinou celkově
jen opravdu velmi slabé radioaktivní záření. Většinou jde jen o řádově jednotkové násobky
běžného radiačního pozadí nebo maximálně se hodnoty vyšplhají na řádově několik
jednotek μSv/h. Pro klid v duši je vždy dobré mít i takto extrémně slabé radioaktivní
předměty v nějakém uzavřeném prostoru, ve vitríně atp. Ale je to míněno opravdu spíš
jen pro klid v duši, než aby to bylo míněno jako nějaké důrazné varování.
Fluoreskujícím uranovým materiálem nemusí být jen typické čiré sklo (skleničky, vázy,
popelníky, skleněné náhrdelníky a lustrové ověsy), ale také třeba starodávné knoflíky
a brože z neprůsvitného uranového skla - viz. 2., 3. a 4. fotografie.
Kde předměty z uranového skla shánět? Pochopitelně se lze lopotit za hledáním
nějakých sběratelů, ale něco mohou mít i všeobecní sběratelé starožitností.
Největší zábava je však zřejmě to, co když si pořídíte správnou svítilnu
nebo i dozimetr a prochodíte vlastní dům, půdu a pak i různé příbuzné a známé.
Jeden můj známý (jeho je poslední foto níže) jim vždy rovnou řekne, že daný předmět
je radioaktivní a často mu ho pak ochotně přenechávají, hlavně ať si to odnese pryč.
Svítilna s filtrem pro omezení ne-UV složek (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Knoflíky s přísadou uranu (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Knoflíky s přísadou uranu (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Brož a lustrové ověsy s přísadou uranu (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Sbírka uranového skla jednoho mého známého (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Adam 22.06.2023 11:45 Bydliště: Praha
6193
577
6016
(!) Důležité pro všechny, které by lákalo pořídit si smolinec (uraninit)
Původně jsem vám chtěl na toto téma něco sepisovat,
ale nakonec se mě jeden pán z Krušných hor na něco zeptal a já mu odpovídám
a vlastně i zestručněně vysvětluji to, co jsem vám tu chtěl původně sepisovat...
Tazatel:
...ja mám ve sbírce velké ledviny z Jáchymova (viz obrázek) a ty září 30mikro..myslíte že jej mohu mít v domě a v baráku cca 4metry od obytné místnosti kde spíme??
Odpověď:
To je docela pěkný kousek. Pokud 30 mikro myslíte v jednotkách mikroSv/h, to je radiace spíše slabší, ale přesto doporučuji i tak kámen uzavřít do nějaké vzduchotěsné nádoby, třeba do sklenice od okurek se šroubovacím víčkem nebo do něčeho podobného. Sklo hodně srazí radiaci beta a trochu i gamu, ale už ve vzdálenosti zhruba 1-2 metrů od tohoto kamene by neměla být radiace přímo vyzařující z kamene prakticky žádná. I kdyby kámen nebyl umístěn ve sklenici.
U uranových nerostů hrozí jiná záludnost, než samotné záření vyzařované z nich. Jde o to, že ten uran, kterým je uraninit tvořen (hlavně izotop U-238), podléhá něčemu, čemu se říká "rozpadová řada". U-238 se pozvolna mění na jiné prvky a jedním z takových prvků je i Radon. U tohoto izotopu Rn-222 je zrada v tom, že jde o plynné skupenství a vzniká pak radonové zdravotní nebezpečí. Uzavřením do skleničky ale toto nebezpečí zcela odstraníte.
A už vzdálenost 1-2 metry je od toho kusu vysoce bezpečná.
Jak se ještě dívám na ty Vaše ledvinky, říkám si, že 30 mikro se mi na takový šutr zdá jako docela málo. Nemám Vám to nějak zkusit přeměřit? (Ve spektru beta+gama)
Tazatel:
Tak omyl je to asi 300..i tak diky
Odpověď:
300 už souhlasí daleko lépe, podle velikosti a vzhledu kamene. :-)
Určitě uzavřít do utěsněné nádoby - nutnost...
A jinak ty 4 metry vzdálenoti budou ok i v případě 300 mikro.
Hezký den.