Energy1 napsal(a):Je to tak. Figuera vyžaduje velké primáry i sekundáry, protože běží na nízké frekvenci, z indukčních vztahů pak není možné ani stavět jinak. Amorfní jádra jsou bezpochyby vhodné, až luxusní, mají vysokou permeabilitu...
Osobně mi je jedno, jak tomu říkat - jestli Figuera, Kunel nebo Karel.
Zatím píšu do vlákna Figuera - obecná diskuze, protože jím to bylo inspirované.
Ferity a vyšší budící frekvence jsou samozřejmě už jinde, než patenty a klasické replikace, ale zlákala mě vize miniaturizace celého zařízení a moderní materiály, o kterých se Figuerovi ani nesnilo.
Pokud Adam usoudí, můžeme to časem přesunout jinam, aby to tady neplevelilo.
Zatím si hraju na pískovišti 250 x 400.
A klidně do mě dál šťourejte, je to inspirativní
Na sdělení moderátora není povoleno reagovat prostřednictvím příspěvku v tematickém vlákně. Považujete-li za nutné zabývat se tímto moderátorským zákrokem, kontaktujte administrátora fóra prostřednictvím e-mailu admin@omforum.cz.
gromit 17.02.2024 22:44 Bydliště: Hradec Králové
204
25
165
Pískoviště má nový přírústek - nastavitelný držák jader.
Měl by usnadnit experimentování s umístěním primárních a sekundárních cívek a stabilitu a reprodukovatelnost jednotlivých měření.
Tisk cca jedna hodina, návrh v Tinkercadu za pár minut.
Na pozadí první verze - výhoda i prokletí 3D tisku, že člověk jednou měří a pak třikrát tiskne .
Pro orientační předvýpočty používám převodníky a kalkulačky: https://www.translatorscafe.com/unit-converter/en-US/calculator/
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
gromit 29.08.2024 00:45 Bydliště: Hradec Králové
204
25
165
Orientační přeměření odporů přineslo příjemné překvapení - hned 33 má hodnotu blízkou průměru (1978 plusmínus 1 Ohm), dalších 45 (1978 plusmínus 2-3 Ohmy) se dá zapojit paralelně a symetrické odchylky tak vykompenzovat.
Viz graf
Pro R2R žebříček do DAC části generátoru prakticky ideální.
Potřeboval jsem ověřit výpočet indukčnosti cívky na jádře N87. Pořídil jsem hračku s ATmega328 za šest stovek a radoval se, jak dobře měří známé R a C.
Trochu mě ale zaskočil řádový rozdíl při měření L (výpočet 15,5 mH, změřeno cca 30uH).
Narazil jsem na tadyten kalkulátor, který počítá s efektivní permeabilitou: https://coil32.net/online-calculators/ferrite-rod-calculator.html - tedy namísto 2200 relativní se u I jádra dané velikosti počítá pouze s 6 efektivní permeabilitou. A to je sakra rozdíl.
Teď už nový výpočet (42uH) dává větší smysl (zanedbání mezery mezi cívkou a jádrem, přibližný převod plochy obdélníkového průřezu na kruhové).
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Barbucha 24.10.2024 22:46 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
29
385
gromit napsal(a):.....Trochu mě ale zaskočil řádový rozdíl při měření L (výpočet 15,5 mH, změřeno cca 30uH)......
Jestli máš mezi jádry vzduchovou mezeru, tak se nediv. Pokud to jde, tak změř cívku bez mezery a budeš se divit. Pak zjistíš že ty výpočty nejsou tak delece kách.
0
1
gromit 25.10.2024 00:11 Bydliště: Hradec Králové
204
25
165
Nerozumím - jádro I bez mezery změřit nedokážu. Ta "mezera" je všude kolem, jako u Figuery. Až budu ladit dva primáry se sekundárem, taky to bude na jednom I jádře.
Sranda je, že podle toho kalkulátoru je pro tyčový jádro celkem jedno, jestli má materiál μ_r = 1000 nebo 1000000 - pro moje rozměry vyjde v obou případech μ_eff = 6. A tomu odpovídá i reálně změřená indukčnost cívky.
0
0
Barbucha 25.10.2024 00:33 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
29
385
gromit napsal(a):Nerozumím - jádro I bez mezery změřit nedokážu.....
Jasně promiň, já taky ne, já myslel že měříš cívku s Ečkovými jádry. U Ička je to jasné. No, po pravdě, také jsem se sešel s něčím podobným při měření 1K107. Taky mě vycházely strašné blbosti. Cívka měla mít několik stovek mH a na místo toho měla desítky uH. A když jsem pak zoušel ferrity, tak to bylo to samé. Když byl mag. okruh přerušený, respektive neuzavřený - v případě Ička, tak permeabilita nula nic, a když jsem to uzavřel Učkem, rázem byla někde kolem 2500. Jakmile je otevřený mag. okruh, stačí mezera mezi půlkama jader E, C hrníček a pod, tak je vypočtená indukčnost v háji. Zkus mag. obvod uzavřít nějakým Učkem.
Sice to je o jednovrstvém solenoidu, třeba je nějaký koeficient, který by to připodobnil vícevrstvému?
Nevím jestli jsem někde četl, asi kolem figuery, že délka by měla být 5x průměr jádra. Já si z porovnávání excel vzorečků odnesl, že 5x a třeba ještě o kousek delší. K těm 10x se už začíná jevit jako neužitečná délka drátu a víc rostou ztráty než užitek. Ale někdo jiný najde třeba něco jiného k souvislostem.
0
2
Energy1 25.10.2024 19:00
1780
106
1898
fana napsal(a):Souvislost? http://www.odbornecasopisy.cz/elektro/casopis/tema/umime-spravne-spocitat-soleno...
Sice to je o jednovrstvém solenoidu, třeba je nějaký koeficient, který by to připodobnil vícevrstvému?
...
Chcete počítat, asi sílu mag. pole, ale potřebuje znát permeabilitu materiálu, jak ji zjistíte? U starých zásob ji nezjistíte a výrobce vám ji neřekne. Takže ať chcete nebo ne, experimentování se nevyhnete. Další opomíjenou věcí je faktor plnění. Jakékoliv vzduchové mezery snižují mag. pole ale v praxi tam vždy jsou, jedna mezera je mezi jádrem a vinutím, druhá mezi jednotlivými vrstvami a třetí způsobená kruhovým profilem vinutí. Nezdá se to, ale na výsledném mag. poli to má sakra vliv. Ideál tak je použití tenké izolace mezi jádrem a vinutím a vinutí čtvercového průřezu závit vedle závitu na jádru z permaloye, nebo permeduru.
0
1
Barbucha 25.10.2024 21:03 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
29
385
fana napsal(a):.... Sice to je o jednovrstvém solenoidu, třeba je nějaký koeficient, který by to připodobnil vícevrstvému? .....
Pánové, kdyby jste si přečetli elaborát " The_Device_of_Clemente_Figuera_CZ.pdf " který jsem dal na forum, tak by jste měli výpočet i výcevrstvé cívky i s doporučením jaký by měli mít rozměry cívky a proč. Ale si někdo zase bude namýtat, že je to blbost, protože všechno je jinak, nicméně alespoň je čeho se chytit na začátku. Kecičky naší babičky moc nepomohou.
Barbucha napsal(a):Jasně promiň, já taky ne, já myslel že měříš cívku s Ečkovými jádry. U Ička je to jasné. No, po pravdě, také jsem se sešel s něčím podobným při měření 1K107. Taky mě vycházely strašné blbosti. Cívka měla mít několik...
OK, jde ale o to, že u jádra typu I (Figuera) bude efektivní μ prakticky stejná jak pro ferity, tak pro permaloye nebo permedury. To mi trochu zamíchalo kartama, budu muset víc měřit než počítat. Naštěstí lepší měřáky už jsou snad na cestě, tak možná už letos, nebo začátkem 2025.
@Antena - zkoušel jsi to předbuzení magnetama v reálu? Kdyby to fungovalo, byl bys větší borec než Figuera (to není pokus o vtip ani provokace)
0
0
Antena 25.10.2024 23:12
290
9
134
Ahoj
v podstatě jsem předbuzení v praxi nezkoušel.
Ale u Megu evidentně funguje, jinak by to Pavel Horký, Naudin,Charles Flynn, Tom Bearden a konečně Rakarsky nemohl použít (ačkoliv je to ode mě laciné zaštiťování se autoritami). U Megu varují nepoužívat neodymy, aby se jádro nepřesytilo, evidentní důkaz, že magnet může přesytit jádro a dovést jádro do saturace, takže se používají u MEGu slabší magnety. Vzduchová mezera je přece pro magnetické pole velký odpor, kdežto jakékoliv jádro (magneticky měkký materiál), je pro magnetické pole vodičem.
Když k železu přiložíš magnet, stane se to železo jakokdyby součástí magnetu.
Tak bych řekl, že předbuzení magnetem nějakým způsobem musí fungovat.
A.
0
1
Barbucha 25.10.2024 23:27 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
29
385
gromit napsal(a):... že u jádra typu I (Figuera) bude efektivní μ prakticky stejná jak pro ferity, tak pro permaloye nebo permedury. ....
Apokát nezapomeň že velký rozdíl mezi ferritem apermaloyem je v saturaci, a to skoro řádově, což bude problém u magnetu. Permaloy můžeš vybudit na 1,5T kdežto ferrit zbídou na cca 0,3T podle toho z jkakého je materiálu.
0
0
fana 26.10.2024 14:40 Bydliště: uprostřed
274
13
171
Barbucha, ten dokument jsem četl, celkově mám pocit, že víc od „figuera“ odklání než přiklání. Ten vzoreček na indukčnost vícevrstvé cívky taky používám „ku odhadu“, leč ku dostání se ku B tam čaruje právě „vztah geometrie vs permeabilita“ a nějaká tabulková ur „je tady nesmysl“. Kombinuji to s postupem z odkazu mého příspěvku, který zjednodušeně určuje B na základě „geometrie I jádra“. A dál jsem si řekl, že až prototyp ukáže smysly a nesmysly zvoleného mag.obvodu, vyprdnu se na další „počty“ a prostě pověsím na elmagnet „kovadlinu“.
Jinak, nějak souhlasím s tou dedukcí, o sekundárním vzduchovém jádře, vzduch = krátké, leč touto cestou nejdu, bo by se tomu museli přizpůsobit primáry, které, jak bych tak soukromě odhal, by mohly být v souladu s tímto vláknem. Ale stejně bych zvolil jádro. Ferit, rychlé změny s malou amplitudou buzení = vysoká frekvence s malou změnou B. Indukci dodá „dlouhý sekundár“ nebo „vysoká frekvence“, ideálně oba dohromady, což dost dobře nejde.
Já už si prototypové rozměry „figuera mag.obvodu“ zvolil. (záměrně nepíšu „figuery“) Sekundár 15 cm a k tomu adekvátní primáry. Stavba je na dlouhé lokte. Teď nějakou dobu špekuluji nad jiným pokusem, o tom v jiném vlákně.
Předbuzení PM, si myslím, že tohle se dá praktikovat na stavbách jiných velikostí než jaké pravděpodobně vyžaduje „nízkofrekvenční figuera“. Co by to muselo být zač, aby to přilepené na zadku, protáhlo magnetismus skrz třeba 25 cm dlouhé jádro? Možná inspirace opět pro toto vlákno, kde se, jestli dedukuji správně, jedná o směr až „kHz figueříček“. :)
0
2
gromit 29.10.2024 23:39 Bydliště: Hradec Králové
204
25
165
Tak dneska pár opravdu jen orientačních měření, jak je to s indukčností cívky v různých polohách na feritovém I jádře.
Cívka má 20 závitů a pro μ_r použitého materiálu (N87, 2200) a rozměry jádra 0,02 x 0,028 x 0,126 by měla mít indukčnost přibližně 5mH.
Naměřené hodnoty:
- na kraji jádra 0,06mH
- uprostřed jádra 0,1mH
- uprostřed jádra dvojnásobné délky (0,252m) 0,14mH
To odpovídá efektivní permeabilitě 27, 45 a 125.
O něco lepší než posledně, kde vycházela efektivní permeabilita jen kolem šesti, ale i tak to znamená nereálný požadavky na budící proudy... bez dalších měření to nepůjde.
. 
Podpořte chod fóra 