Fenomén Trojského koně je všeobecně známý, nicméně se dá bez přehánění říct, že vlastně nikdo neví o čem je řeč. Zmiňován je pouze na dvou místech, jednou v Iliadě a podruhé ještě letmo v Odysei, přičemž ani jednou není popsán tak, aby bylo možné si ho aspoň trochu nějak představit.
Jak už je můj obyčej. tak se pokusím přímá fakta nahradit fakty s dostatečnou pravděpodobností logicky vyplývajícími.
Pro nás je celkem lhostejné jestli věříme záznamům z Trojské války jako písmu Svatému a nebo je bereme jenom jako pouhý kratochvilný blábol se skutečností související jen zcela volně. Ať tak či onak můžeme bez obav přijmout fakt, že obléhání Tróje trvalo sice dlouho, ale i přes značné úsilí obléhatelů bylo zcela neúspěšné. Vzhledem k dostatečnému počtu obléhatelů se dá předpokládat, že obléhání zřejmě nejvíc vázlo na nedostatku dříví, z kterého by se daly vyrobit dostatečně účinné obléhací stroje. Dříví, které bylo k dispozici z vyřazených lodí stačilo tak nanejvýš na sestrojení tzv. borníku. Jeho základem byl ležmo zavěšený kmen s beraní lebkou na úderném konci. Pro přiblížení k bourané zdi byla nosná trámová konstrukce nesená "vozíkem" se čtyřmi masivními koly. Nejsnáze se borníkem dala destruovat brána, ale právě k té se borník dostával nejobtížněji, protože napřed bývalo nutné zasypat příkop v místě padacího mostu. Posádka borníku byla sice chráněna zastřešením borníku i masivními bočními panely, ale i tak byly ztráty na těchto pozicích vysoké ještě dlouho předtím, než bylo možné borník použít. Ani jeho použití k přímému bourání obvodových hradeb nedopadlo lépe, protože přístup k nim byl jen nepatrně snazší než k bráně, ale zase přímé rozbíjení zdi je mnohem obtížnější než rozbíjení brány. Zkrátka a dobře - borník se v tomto obléhání neosvědčil.
Během dlouhého obléhání si Achajci ověřili, že takto vysoké hradby se přímým útokem z dlouhých žebříků úspěšně ztéci v žádnou dobu denní či noční nedají. K vyzkoušení nějaké varianty útočných věží už nejspíš ani nedošlo, protože se stále silněji prosazoval názor, že nejlepším řešením bude ukončit bezvýsledné obléhání.
Pro Odyssea to byla poslední příležitost k dobytí Tróje, ovšem dlouholetá zkušenost mu ukazovala, že hrubou silou zde vítězství docílit nelze. Noční zabezpečení bran i hradeb fungovalo Trójanům již celá léta k plné spokojenosti, takže nějaké změny určitě nehrozily. Což byla výhoda v tom smyslu, že všechno bude dál postupovat v zaběhaných kolejích.
A to bylo právě to, co mu pořád nepřestávalo strašit v hlavě. Útočná věž - jak jednoduchá věc, jenom nástupní plošina ve výšce hradeb! K dokonalosti už tomu schází jenom jediné - aby na těch hradbách nebyli obránci. Kdyby těch nebylo, tak by ta věž úplně stačila jedna jediná. Ovšem Trójani by nesměli ani tušit, že se jedná o útočnou věž! Odysseovi bylo jasné, že bude mít jenom jeden jediný pokus, který nesmí mít ani jedinou chybu. Jak asi dlouho a stále znova všechno donekonečna promýšlel, i sebemenší detaily a hledal i ty nejmenší chyby.
0
2
Poota 22.05.2024 12:41 Bydliště: Praha
9111
617
7700
Především to musí vypadat tak, že si to zařízení vyrobili pro svou vlastní potřebu a ve svém dosavadním táboře ho nechávají jenom proto, že už ho nepotřebují. Dobrá, teď je ještě potřeba docílit toho, aby Trójany taky napadlo že tu podivnost dopraví k městu. K tomu se nejlépe hodí podvozek z původního borníku, protože nosit by se s tím určitě nechtěli. Účel té podivnosti vypadal nejspíš na to, že Řekové potřebovali na plochém pobřeží vyvýšené místo k pozorování mořské hladiny. Na první pohled bylo patrné, že k tomu použili zbytky svých lodí. Na pozorovací plošinu použili příď menší lodě i s její ozdobou, kterou byla nejčastěji koňská hlava. "Koňský" vzhled podporovaly i čtyři vysoké stožáry nesoucí plošinu a také dlouhý provazový žebřík na místě koňského ocasu. Takže už na první pohled to sice připomíná koně, ale zároveň je jasné, že je to narychlo sbouchané ze zbylého materiálu, nikde žádná uzavřená dutina, žádné tajemství, žádné nebezpečí. Celá ta podivnost se dá zrovna tak dobře na místě spálit jako to odvézt pro pobavení ostatním Trójanům. Takže je rozhodnuto a už zpáteční cestou se začnou dohadovat, jestli ta podivnost některou jejich bránou projde nebo neprojde.
Jak vidno, tak to Odysseus odhadl správně a ta jejich narychlo splácaná snad pozorovatelna ve tvaru podivného koně nevzbudila žádné podezření, že by snad mohlo jít o něco nebezpečného. Zpráva že Achájci už odtáhli jakož i pitoreskní kořist jsou pádným důvodem ku všeobecnému veselí a přiměřenému oslavování, ovšem na dosud obvyklých bezpečnostních opatřeních i stavění stráží se zatím nic nemění, protože Achájcům přece není radno cokoli věřit. Jenže každá novinka se dřív nebo později okouká, a jak se tak nic nemá přehánět tak to netrvalo ani pár dní - a místo celonočního mašírování po hradbách se ta noc dala už zase daleko příjemněji prospat v nějakém tom osvědčeném zákoutí.
Jak vidno, měl to Odysseus vymyšlené opravdu dobře - stačilo jenom počkat na vhodnou noc, prostřednictvím "koně" dostat nepozorovaně přes hradby několik svých lidí k bráně, kterou otevřou venku čekajícím bojovníkům - a je hotovo. Jedinou podmínkou úspěchu je dokonalé utajení čekajícího vojska.
Podpořte chod fóra 