Draslík Kalium K, je sedmým nejrozšířenějším prvkem zemské kůry (O Si Al Fe Ca Na K). Prvek se v přírodě vyskytuje ve formě draselných solí - samotný kov je velmi reaktivní - stabilní jenom bez přístupu vzduchu a vody.
Ze zemské kůry jej přejímají rostliny. V průměrné rostlinné sušině je nejvíce zastoupen uhlík s kyslíkem (90%), vodík (6%), dusík (1.5%), draslík (1%), vápník (0.5%), hořčík, fosfor a síra (po 0.2%).
Dostal se mi do rukou obtah článku PODVOD S NEDOSTATKEM DRASLÍKU ZABÍJÍ A MRZAČÍ MILIÓNY LIDÍ z WM magazínu 26, 6.2.2004.
Autor originálního článku Joe Vialls z Austrálie (byl konspiračním teoretikem a internetovým novinářem), předává následující informace a popisuje své zdravotní problémy.
Kmen jihoamerických indiánů Yanomami je ve vyjímečné zdravotní kondici, prakticky nemají přísun sodíku ale dospělí zkonzumují přes 8g draslíku ve formě draselných solí. Sám autor popisuje své uzdravení z přemíry sodíku a nedostatku draslíku v těle pomocí 4g chloridu draselného užívaného po osmi hodinách (odpovídá denní dávce 6.3g draslíku). Po uzdravení bere udržovací dávku 2g draslíku (podle článku z 3.2g KCl je stechiometricky 1.67g K).
Můj pohled na problematiku draslíku.
• Od dávných dob se solilo popelem ze spalování dřeva - poukazuji na lovce mamutů, kteří neměli přístup k moři a k letnímu odpařování mořské vody. Jezení rostlin zvířaty a lidmi dodávalo do těl - draslík.
• Přeneseme se do 14. století a výrobě černého střelného prachu - hmoty vzniklé z dřevěného uhlí, síry a sanytru. Z latiny sal nitrum = sůl dusíku je ledek draselný - dusičnan draselný KNO3. Seškrabával se ze zdí chlévů - tam, kde se rozkládal organický odpad. Dusíkaté amonné sloučeniny se kyslíkem oxidovaly na N5+ v reakci na přítomné draslné kationty vznikl roztok dusičnanu draselného. Tento vyvzlínal nahoru, voda se odpařila a byl sanytr. Opět draslík. (Dusičnan sodný, známý jako chilský ledek byl přírodním hnojivem v 18. století, je hygroskopický - snadno vlhne)
• Vzpomeňte na svá mladá léta - opékání brambor v ohništi a jejich následné pojídání. A opět draslík...
• No a velikostně rozdíl draselný kation (atomová hmotnost 39) a sodný kation (atomová hmotnost 23). Rostliny si za milióny let vývoje zvykly na velikost draselného iontu, přizpůsobily se. Lidé také. Najednou cpeme do buněk více a více menších sodných iontů, ty vytěsňují draselné. Přizpůsobujeme se?? Vysokým krevním tlakem nám tělo nadává za zvýšené množství malých sodných iontů...
Chlorid Draselný pro rozpouštění ve vodě, nebo ovocné šťávě, z naší oblíbené Fichemy, kde někteří již nakupujeme další ingredience pro jiné alternativní léčivo, zvané CDS....
U výrobku je přímo napsané to, co uvádí Thomas ve svém článku.
0
3
fana 30.12.2024 16:51 Bydliště: uprostřed
285
14
178
Minimálně od data přiloženého článku :) , spíše dříve. Nepřisoluji, většinou i cokoli vařím, tak jen ve vodě. A když, tak spoustu let používám „Salka“, mix se 40% KCl. Většinou ještě zamíchané s „himalájsou“ co nejtmavší solí. Kdysi i jen to KCl smíchané s himalájskou.
Tu Salka dokáže chroupnout i rodina, protože to je „ofiko balená sůl“, no jo no.
0
2
minsc 31.12.2024 12:11 Bydliště: Příbram
657
51
709
Na každém šprochu je pravdy trochu, nicméně…za sebe si myslím, že zdrojem minerálů by měla být hlavně kvalitní strava, kde jsou minerály v “organické” - chelátové formě. Toho se také týkala kritika multivitamínů a multiminerálů, jaké se používaly hlavně dříve - minerály v anorganické formě spolu v organismu soutěží o vstřebávání, kdy přebytek jednoho způsobí nedostatek druhého, a jejich vstřebatelnost organismem v této formě je poměrně nízký - takže přebytek musí tělo dostat do vhodné formy a v té ho vyloučit. Z toho logicky plyne že pokud má někdo nedostatek draslíku, nejvhodnější postup by byl omezit spotřebu anorganických minerálů (asi hlavně sůl ?) a zvýšit příjem draslíku přes normální potraviny.
Trochu jiná situace může být u stopových prvků typu bór, kterých potřebujeme sice minimum, ale i to minimum může být důležité. Obsah takových prvků může být v potravě málo protože je jich málo i v půdě. Ale při tom minimu co člověk potřebuje se asi ta anorganická forma snese.
0
1
THomas 05.05.2025 21:17 Bydliště: Pod Horů
38
10
67
Miniúvod do chemie - acidobazicita
Pominu alchymii, o chemii se dá říci, že vznikla koncem 17. století. Budu se věnovat anorganické chemii 19. století se zaměřením na vlasnosti prvků a jejich zásaditost, kyselinotvornost.
Od onoho sedmnáctého století postupně přibývaly nově objevované prvky, se svými chemickými a fyzikálními vlastnostmi, včetně "chemické" atomové váhy (hmotnosti), tedy porovnáním kolikrát je daný prvek těžší než nejlehčí prvek - vodík. V roce 1868 bylo již známo 64 prvků, ale vědci v nich měli bor... nepořádek. Ale začátkem března 1869 vyšla v časopise Ruské chemické společnosti práce Dimitrie Ivanoviče Mendělejeva [1 foto z pracovní cesty do Azerbajdžánu - Baku, ANAS = národní akademie věd]: Vztah vlastností prvků k atomovým hmotnostem. Definoval periodický zákon - vlastnosti prvků se pravidelně opakují. Následovalo dopřesnění tabulky s předpovědí několika prvků, pro které byla připravena místa v jeho tabulce. Po objevení těchto prvků dosáhl světového věhlasu.
Až o skoro 50 let později došlo k upřesnění - vlastnosti prvku nezáleží na hmotnosti, ale na protonovém čísle - tedy kolik má jádro prvku protonů.
Vraťme se k tabulce [2], kterou v dnešní době zastřešuje Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii - IUPAC. Cituji: Periodická soustava prvků dle IUPAC. Osobní webové stránky Ladislava Nádherného na VŠCHT Praha [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2017 [cit. 2019-09-13]. Dostupné z: http://web.vscht.cz/~nadhernl/psp.html
Řádky tabulky jsou takzvané periody, sloupce jsou skupiny prvků podobných vlastností. První perioda obsahuje jenom dva prvky - vodík a hélium. Druhá již osm - lítium, berylium, bor, uhlík, dusík, kyslík, fluor a neon. Třetí opět osm, čtvrtá a pátá 18 (dané elektronovými orbitaly s,p,d následně f - toto je již chemie 20. století...). Zůstanu u osmi sloupců ve zjednodušené tabulce [3].
Dalším geometrickým tvarem může být "zpětné lomítko" polokovů bór, křemík, arzén a telur (+germánium a antimón). V tabulce vlevo a níže jsou kovy, vpravo a výše nekovy.
Vlastnosti prvků ve sloupcích bývají podobné, rozeberu pár nejznámějších.
Úplně vpravo, osmý sloupec obsahuje vzácné plyny, které jsou prakticky nereaktivní - nemají snahu s jinými prvky dělat sloučeniny (mají úplně zaplněné všechny elektronové orbitaly = jsou ve stabilní konfiguraci). Prvním sloupcem od lítia dolů je sloupec alkalických kovů (v půlce draslík...). Alkali - zásada - tedy kovy, které snadno darují elektron. Na příkladu draslíku, který má v jádře 19 protonů a nějaké neutrony, v orbitalech se pohybuje 19 elektronů, představím jeho reakci s vodou
2K + 2H2O → 2KOH + H2
KOH hydroxid draselný je disociován jako draselný kation K+ a (OH)-
Draslík předá jeden elektron, stane se z něj draselný kation s 18ti elektrony. Tímto se počet elektronů dostane na úroveň vzácného plynu argonu =stabilita... Druhým sloupcem, od vápníku dolů, je sloupec alkalických zemin. Vápník má 20 protonů, nejaké neutrony a 20 elektronů. Rád daruje ve sloučeninách své dva elektrony - vápenatý kation Ca2+ s 18ti elektrony je stabilní. Šestým sloupcem je sloupec chalkogenů, jedná se o rudotvorné prvky. V zemské kůře je nejvíce zastoupen kyslík. Sedmým sloupcem je sloupec halogenů - obsahuje solitvořící prvky. Nejznámější kuchyňskou sůl jako chlorid sodný zná každý, v prvním příspěvku jste se seznámili s chloridem draselným.
Uvedu reakci fluoru s vodou
2F2 +2H2O → 4HF + O2
kde fluorovodík HF je disociován na H+ a F- Fluor s devíti protony, neutrony v jádru a devíti elektrony ukradne vodíku elektron. A vida - 10 elektronů je stabilní konfigurace orbitalu vzácného plynu neonu.
Acidobazicita
Jsou to reakce mezi kyselinami (acidum) a zásadami (bazis).
Kyseliny jsou látky uvolňující vodíkový kation H+ (proton), ve vodě je navázán na molekulu vody H3O+.
Zásady naopak pohlcují H+ (uvolňují OH-).
Mírou kyselosti je pH, jedná se o záporný logaritmus koncentrace H3O+ iontu. Hodnota méně než sedm značí kyselost, více než 7 je zásaditost a hodnota pH sedm je neutrální.
A návaznost na periodickou tabulku?? Doleva dolů roste zásaditost, doprava nahoru roste kyselost prvků.
A ještě jedna poučka - silnější vítězí. Silná kyselina/zásada vytěsní slabší kyselinu/zásadu. Uvedu na příkladech:
Sedmý + sloupec ctvrtý == doleva klesá kyselost
2HCl + Na2CO3 → 2NaCl + H2CO3
První + sloupec pátý == doprava klesá zásaditost
NaOH + NH4Cl → NaCl + NH4OH
Toto je velmi stručné povídání o chémii, navážu dalším příspěvkem o draslíku.
[1] D.I.Mendělejev (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
[2] Periodická soustava (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
[3] Periodická soustava zkrácená (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
3
THomas 07.05.2025 20:18 Bydliště: Pod Horů
38
10
67
Moje zkušenosti - dvojí využití
Již koncem roku 2015 jsem si sehnal první (a zatím poslední !! Proč ?? Čti dále... ) kilovku chloridu draselného, potravinářské kvality - Fichema to jistí...
Praktická lékařka mi při preventivní kontrole naměřila vysoký cholesterol a tuky - samozřejmě z hořké čokolády viz příspěvek: https://www.omforum.cz/p.php?idx=55715
Zároveň jsem byl odeslán na "gastro". Tam jsem si s panem doktorem popovídal, na dotaz kolik toho vypiju jsem odpověděl že piju "s Mírou" - zamlčel jsem, že piju i za něho!!
Občas se mi stávalo, že mne pálila žáha a bylo kyselo v jícnu. Alkohol (ethanol) se v těle oxiduje postupně na acetaldehyd (ethanal) a ten enzymaticky [*] na kyselinu octovou (ethanovou). Ta se dokáže v buňkách spálit až na vodu a oxid uhličitý CO2. * - lék Antabus proti alkoholu zablokuje enzym a tím se zvýší v krvi hladina acetaldehydu, který působí nepříjemné fyzické reakce odrazující od pití alkoholu.
Mezi mé další neřesti patří pojídání sladkého a hlavně čokolády, tedy hodně rostlinných tuků. No a přirozeným meziproduktem metabolismu tuků a cukrů v buňkách je komplex kyseliny octové acetylkoenzym A.
Mám rád jogurty, ty s označením Selské většinou bývají dobré, preferuji však Choceňský a hlavně 1kg Opočenský (z 10% tuku po odvodnění odhadem 15%).
Při jeho výrobě mléko kyše - bakterie přemění cukr laktózu na kyselinu mléčnou, ta vysráží bílkoviny a je hotovo...
V žaludku solnice (kyselina solná - chlorovodíková), tady octová, tam mléčná... Všude samá kyselina! Co překyselení organismu?? Jak se jich zbavit???
Sám se snažím nejíst moc slaného, jídla nedosoluju. Přestal jsem chodit i do restaurace poblíž pracoviště - to přesolené jídlo se ani s pivem nedalo jíst...
Do toho přísun draslíku. V prvním příspěvku jsem psal o chloridu draselném KCl. Z minula z periodické tabulky víte, že se jedná o sůl silné zásady a silné kyseliny. POZOR! To mám ke všem těm kyselinám v těle dodávat další?? (sice ve formě soli, ale...) Já se potřebuji naopak kyselin zbavit!
A jak se zbavíme kyselin - neutralizací, nejjednodušeji podle rovnice: kyselina + zásada → sůl.
Zásada je velký problémem - hydroxid draselný KOH je velmi žíravá sloučenina. Naředění na bezpečnou koncentraci je nemožné. Musím použít něco jiného - a tím je sůl se slabou kyselinou. Slabé kyseliny v tabulce prvků doleva od silných v pravé části. Dnes ekoteroristy nenáviděný oxid uhličitý CO2 rozpuštěný ve vodě tvoří slabou kyselinu uhličitou. Jedná se o sodovku - sifon. Uhličitan draselný K2CO3(2 draslíky na jednu kyselinu) je však také velmi zásaditý (v sodíkové podobě - soda na praní). Chtělo by to lepší poměr - 1 draslík ku 1 kyselině. A máme hydrogenuhličitan draselný KHCO3 (v sodíkové podobě - jedlá soda. Tu přece nebudu používat, potřebuji sodík nahradit draslíkem...) Takže draselná jedlá soda KHCO3 je mým prostředkem proti překyselení organismu a zároveň dodávkou draslíku.
Odbočím popisem, kterým se urychlilo moje přispívání. V půlce prosince jsme měli firemní večírek s koštem vín nejenom našich vinařů. Jedno z bílých bylo velmi výrazně kyselejší než všechna ostatní... Kolega rozvážeč později zavelel a jelo se domů (na barák). Zalehl jsem - a najednou se projevily kyselinky - chtěly se podívat do krku - dráždily... Co teď?? Neutralizovat. Shodou okolností jsem večer přesypal zbytek z pětikilovky do prázdné kilovky pro používání doma, ale ta už byla uložena v autě. Zde byl prázdný obal [1]. No, co se dá dělat - boucháním jsem ze stěn sesypal odhadem maximálně půl gramu KHCO3, dal do pusy a zapil troškou vody. Okamžitě se ulevilo, a vše v pohodě... Přidávám dnešní foto štítku nové pětikilovky [2].
[1] štítek prázdné nádoby (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
[2] dnešní čitelný (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
2
4
THomas 08.07.2025 20:12 Bydliště: Pod Horů
38
10
67
Praktické zkušenosti
S užíváním "doplňků stravy s draslíkem" = chemických solí draslíku jsem začal koncem roku 2015. Nejprve jsem zkoušel Chlorid draselný KCl, po měsíci přešel na Hydrogenuhličitan draselný KHCO3.
Od mých mladých let, kdy prakticky jako každému dítěti mi chutnaly kyselé bonbóny, později želé a další hromady sladkostí, se mi v dospělosti trochu změnily chutě. V nynější době moc kyselého (kromě kefíru, podmáslí, nebo občas okurky) nemusím. Ale co dělat, když prakticky do všech nápojů se dávají "regulátory kyselosti" (kyselina citrónová, jablečná...)[1]. Neutralizovat! [2]. Po neutralizaci (mírné alkalizaci) cihlově červený nápoj potemní - reagují tak na snížení kyselosti přírodní barviva [3]. I přírodní jablečný mošt je chutnější (jakoby více sladší, tedy je i možno jej naředit) po zneutralizování. Pokud jsem na montáži, a mají tam soda bar, před naplněním sifonem dám do 1,5 litrové petky odhadem 2-3g KHCO3 které se sifonem rozpustí [*]. Jedná se o bublinkovou vodu, ale ne kyselou... Během let jsem se naučil dávkování draselné jedlé sody. Nenosím s sebou váhu, odhaduju dávkování sypáním do víčka nebo nabíráním lžičkou... * - přidávám i jednou denně na špičku lžičky asi 0,1g boraxu (viz zdejší vlákno o boraxu https://www.omforum.cz/forum.php?t=70 , prevence proti artróze, zlepšuje vstřebávání vápníku a hořčíku...).
I obyčejnou kohoutkovou vodu si ochucuju. Z posrazové mailové komunikace: Pridavam jeste moje davkovani na 1-1.5dl vody.
Zvykl jsem si davkovat pomoci vicka - nadobka byla moje prvni 250g flaska KHCO3,
ted do ni dosypavam z vetsich baleni...
No a jak jsem dnes zjistil je to .34g , to odpovida .34*.39 133mg drasliku. [4,5]
V minulém příspěvku jsem nakousl jezení jogurtů. Jejich kyselost je různorodá, záleží na druhu a stáří jogurtu. Většinou na 100g jogurtu dávám 0,5-1,5g KHCO3. Ze začátku dávám méně, po rozmíchání, pokud je ještě kyselý - přidávám. Samozřejmě jsem ochutnal a snědl i přealkalizované jogurty. Předávkování draselnou jedlou sodou jednou za čas není problém, její jedovatost LD50 je více než 2g/kg hmotnosti, tedy pro běžného člověka dávka 100-200g může být smrtelná. Já maximálně používám jednorázově ~~2g, kumulovaně za den jsem vyzkoušel maximálně kolem 20 gramů, tedy asi desetinu jednorázové možné smrtelné dávky.
Příště další praktické zkušenosti s alkalizací těla.
[1] všude kyseliny (kwas...) (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
[2] neutralizace (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
[3] změna pH ~~ změna barvy (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
[4] dávka na sklenici vody (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
[5] a kolik to vlastně je (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
2
3
minsc 08.07.2025 21:13 Bydliště: Příbram
657
51
709
Ahoj, když jsi zmiňoval že si přešel na hydrogenuhličitan...možná je to důležitější než ten minerál. Ostatně všechny silné minerálky obsahují hodně hydrogenuhličitanů, a mají se pít na lačno. Hydrogenuhličitany (bikarbonáty) by měly pomáhat odstraňvat z těla odpad. Něco jsem o tom psal zde: https://www.omforum.cz/p.php?idx=31677
0
3
THomas 24.07.2025 15:54 Bydliště: Pod Horů
38
10
67
Vložený příspěvek - opačný problém
Všechny mé předchozí příspěvky byly o nedostatku draslíku v těle. Vzácně však i existuje opačný problém - přebytek draslíku v krevní plazmě.
Standardně tělo přijímá draslík potravou. V rovnovážném stavu asi 10% přijatého množství vyloučí stolicí, malé procento kůží (potem) a zbytek močí. Ledviny jsou schopny vyloučit z těla přes 30g draslíku denně. V lidském těle se nachází přibližně 100-150g draslíku, ve svalové hmotě 98% jeho množství. Pouhé 2% v tělních tekutinách. Normální hladina draselných iontů v plazmě je 3,7 - 5,3mmol/l, po přepočtu 145-207mg/litr, tedy prakticky nepatrné množství K+. Pokud je méně = nedostatek (hypokalémie), no a více je hyperkalémie.
Dovolte mi odbočit, následující je částečně popsáno v mém úplně prvním příspěvku:
Fylogenetickým vývojem (z řečtiny fylé=kmen genesis=zrození, původ; historický proces vývoje organismu v čase) je člověk nastaven na Na+ ku K+ ve stravě 1:8-9, jenže v současnosti ve "vyspělých" zemích je tento poměr obrácený 2-4:1, tedy takový, na jaký naše geny a fyziologická regulace nejsou evolučně připraveny. Hyperkalémie. Vzniká
1) zvýšený přísun iontů draslíku do organismu
2) snížené vylučování iontů draslíku z organismu
3) poruchou distribuce iontů draslíku v organismu
nebo kombinacemi těchto příčin.
Bod 1 praktiky můžeme vynechat, normální přísun K+ je dle předchozí poznámky minimalizován.
Za bodem 2 většinou stojí porucha ledvin, případně nadledvinek, které nedostatečně produkují hormon aldosteron, který je aktivním regulátorem množství draslíku v plazmě. Někdy je to jenom doplňující účinek některých léčiv, jako např. ACE inhibitory, některá diuretika, antibiotika...
Bod 3 ionty draslíku se uvolňují z buněk třeba náhradou H+ za K+ tedy tzv. metabolická acidóza a jsme u překyselení... Nebo tělo má nedostatek inzulínu, nebo nedostatek kyslíku ve tkáních (hypoxie), případně dochází k rozpadu buňek -hematomy, popáleniny...
Tedy největším problémem lidí, trpících zvýšeným množstvím draselných iontů v plazmě je nefunkčnost ledvin, které nedokážou vyloučit potřebné, trošku vyšší množství K+ do moči.
Reakcí na napsání tohoto příspěvku byla zpráva člena fóra, její první dva odstavce přikládám: Ahoj, kdybych se řídil tvými radami, tak už jsem asi dávno mrtvý.
Draslík: Abych neměl přebytek draslíku v krvi, tak mohu sníst denně max cca 1/3 banánu. Samozřejmě obrovské množství draslíku obsahují např. třešně a meruňky. Ale i běžné vařené brambory, které snad jíš, obsahují nadbytečné množství draslíku.
0
0
karelmrak 24.07.2025 17:12 Bydliště: Praha
22
1
21
THomas napsal(a):Moje zkušenosti - dvojí využití --- Již koncem roku 2015 jsem si sehnal první (a zatím poslední !! Proč ?? Čti dále... ) kilovku chloridu draselného, potravinářské kvality - Fichema to jistí...
Praktická lékařka mi...
Výhodnější koupě chemikálií
Všechny se dají objednat levněji na Allegro, zvláště pokud máš Smart, kdy neplatíš poštovné.
![[1] D.I.Mendělejev](./soubory-m/sfo25/m7331ow209j.jpg)
![[2] Periodická soustava](./soubory-m/sfo25/m1547e15p2x.jpg)
![[3] Periodická soustava zkrácená](./soubory-m/sfo25/m166382ti9z.jpg)
![[1] štítek prázdné nádoby](./soubory-m/sfo25/m8957w0av6d.jpg)
![[2] dnešní čitelný](./soubory-m/sfo25/m46048vsmep.jpg)
![[1] všude kyseliny (kwas...)](./soubory-m/sfo25/m3235y6vk25.jpg)
![[3] změna pH ~~ změna barvy](./soubory-m/sfo25/m55100yzn3a.jpg)
![[4] dávka na sklenici vody](./soubory-m/sfo25/m5110jpglbe.jpg)
![[5] a kolik to vlastně je](./soubory-m/sfo25/m8431bbdxl5.jpg)
Podpořte chod fóra 