Omfórum

Hlavní přehled | Info a nápověda

Přihlásit | Registrovat

Příspěvek umístěný v tematickém vlákně: Pramenitá voda (str. 2)

Poota

23.09.2015 12:08
Bydliště: Praha

9082

603

7584

Vodní toky

Vodní toky popisuje Viktor natolik zevrubně, že necítím potřebu to nějak komentovat. Jenom to rozdělím kvůli stravitelnosti do kratších úseků.

Obrázek 1 představuje část říčního toku. V příčném průřezu (obr.2) 1-1 leží hřeben hlavního proudu (hlavní proudnice) dosud uprostřed řeky. Pokud si vyneseme průměrnou rychlost po jednotlivých kolmicích průřezu, a dokreslíme-li si energetickou křivku, ukáže se – nic jiného jsme ani neočekávali – více či méně výrazný úbytek energie směrem ke břehům.
Pokud tento pokles překročí určitou mez, je samozřejmé, že tento stav může být pouze labilní a postačí již nepatrné příčiny, aby tento stav změnily. Pokud je například levý břeh zastíněn a pravý břeh vystaven přímému slunci, voda se tím u pravého břehu ohřívá, sníží svou specifickou hmotnost a zesílením turbulence se její pohyb oproti levému břehu zpomalí.
Důsledkem tohoto jevu je, že levobřežní specificky těžší voda (viz obrázek 3) začne překotně proudit, čímž je vytvořen předpoklad k pohybu po křivce, znázorněnému na obrázku 3. Střed tohoto zakřivení leží mimo říční profil. Vytvoří se nový rovnovážný stav (průřez 2-2).
Tento pohyb po kružnici trvá tak dlouho, dokud se specificky těžší a specificky lehčí voda nevyrovnají co se týče teploty i rychlosti proudění. Teplotní spád v samotném příčném průřezu, jenž byl původně v příčném průřezu (2-2) negativní ve směru od levého břehu k pravému, se nyní obrací a začíná být negativní od pravého břehu k levému, protože při stále intenzivnějším ohybu hlavního proudu doprava (viz obrázek 3) zanechává po své levé straně lehčí vodu o vyšší teplotě a pomalejší rychlosti proudění.
V místě obrácení teplotního spádu v rámci příčného průřezu vzniká prudkým snížením vlečné síly (předáním energie specificky těžší vody specificky lehčí levobřežní vodě) brod (příčný průřez 3-3). Porovnáme-li říční profil s příslušnou energetickou křivkou, pochopíme, že obě křivky jsou si velmi podobné.
Zátočiny se v říčním proudu začnou tvořit obvykle tam, kde je klimatickou polohou zajištěno střídání teplot ve velkém rozsahu během poměrně krátkých časových úseků (například na sestupu řeky do údolí apod.). Rovné a přímé koryto s pravidelným a oboustranným ukládáním říčních usazenin se naopak tvoří tam, kde zůstává teplotní spád na delších úsecích po dobu větší části roku pozitivní.