 | Adam 
25.10.2016 11:05
Bydliště: Praha
|
| Velmi řídce rozložené částice hmoty ve vesmírném prázdnu nějaký zásadní odpor pohybu těles netvoří. Nebo jinak - asi těžko bude mít smysl se zabývat tím, jestli ty částice vytváří úbytek rychlosti o velikosti třeba 10-12 %.
Planety na sebe skutečně průběžně mohou nabalovat okolní "prach", nebo i větší tělesa a tím i nepatrně zvyšují svou hmotnost. Ale je potřeba si uvědomit, že v dynamice vesmírných těles hrají roli hmotnosti rozdílné o několik řádů.  Například hmotnost Slunce je o 6 řádů vyšší, než hmotnost Země. Pouze díky tomuto rozdílu hmotností může sluneční soustava vypadat tak, že má jedno centrální těleso a obíhající planety. Pokud by byl rozdíl jen 1 nebo 2 řády, všechno by vypadalo jinak. Takže nabalení trochu další špíny je opět ve finále bezpředmětné, když se mi třeba hmotnost Země, řekněme o hodnotě
5973600000000000000000000 kg
zvýší o tunu špíny, tedy na hodnotu
5973600000000000000000100 kg
Vzorečky? Opět, otázka zní, co od nich očekáváte? Dokonalé nejsou, jen musíte vědět, kdy je použít a kdy ne. A mohu být vzorečky jednoduché, které musím vědět, kdy použít a musím si být vědom, že získaná čísla jsou přesná do nějaké míry. Ale potřebuju to nějak dokonale přesně? Já obvykle ne... Ale pokud budete chtít dokonalé (a v mnohém univerzální) vzorečky, nějaké mohu připravit, ale nebaví mě, že jeden vztah může být třeba i několik řádků... Následně je i dost nudné do toho něco dosazovat.
Rychlost (stabilního oběhu !) po oběžné dráze je pevně spjata s hmotností centrálního tělesa a se vzdáleností od něj, tedy pokud platí běžná situace rozdílu hmotností o několik řádů. To tu rychlost řídí. Nabalování špíny nehraje roli, pokud se jí opět nenabalí tisíce tun. Pak soudný astrofyzik řekne, že daný vztah v tomto případě používat nemůže, nebo musí odvodit nějaký použitelný.
Míra rozložení hmoty uvnitř těles nás (ve většině případů) nemusí trápit, protože důležitá je výsledná hmotnost, tedy třeba ohledně gravitace a pohybu vemírných těles.
Není sebemenší důvod teoretizovat, že jinde ve vesmíru platí jiná fyzikální pravidla, pokud tedy nejde o nějaké šílenosti s pokrouceným prostorem atd. Drobné rozdíly může tvořit prostředí - třeba uvnitř mlhoviny, nebo pokud jsou nějak velmi hmotná tělesa poměrně blízko. (Třeba kdyby Proxima Kentaura byla výrazně blíž, než je.) I vesmír je ale příroda a přírodní zákonitosti platí (až na bájné výjimky) všude stejně. |
|
Podpořte chod fóra 