 | E_man  
30.12.2016 17:36
Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
|
| Tak se po dlouhé době konečně dostávám k tomu, abych presentoval své současné pokusy.
Začnu základní myšlenkou, která vychází z jednoduché magnetizační křivky měřené na feritovém toroidním jádru.
Přivedením pulsu napětí 60V na cívku toroidu naměřím např průběh proudu viz Měření M19a01a či M19a01c.
Je vidět, jak prudce nelineární je indukčnost cívky v oblasti, kdy dochází k nasycení jádra.
Indukčnost této cívky (a vlastně permeabilita jádra) je dána tečnou k průběhu křivky, což se dá snadno dokázat.
Čím strmější křivka, tím menší indukčnost a tedy tím menší permeabilita. V oblasti velkých proudů se pak permeabilita blíží permeabilitě vzduchové cívky a tedy permeabilitě vakua.
Myšlenka, kterou se zabývám je pokusit se využit právě tuto změnu permeability.
Souvisí to s otázkou, kterou jsem si před nedávnem položil viz „Co se stane, když prudce změním indukčnost cívky?“ http://www.omforum.cz/forum.php?t=102&str=1&info=1410#1410 .
Na závěr jsem v tamtom příspěvku uvedl:
Z analogie (duality) elektromagnetismu by tedy mělo platit L x I = konst, a proud by se tedy měl zvětšit 5x.
Ale je tomu skutečně tak?
Teď už vím, že LxI=Φ je magneticky tok. Ze znění Lenzova zákona víme, že:
Indukovaný elektrický proud v uzavřeném obvodu má takový směr, že svým magnetickým polem působí proti změně magnetického indukčního toku, která je jeho příčinou.
Z toho vycházím při svých pokusech, kdy se snažím parametricky změnit permeabilitu (potažmo indukčnost) s co nejmenším energetickým „nákladem“. Parametrická změna permeability třeba v rezonančním obvodu má za následek také parametrickou změnu magnetického toku, proti čemuž velmi hlasitě protestuje právě ten výše zmíněný „Lenzův zákon“. Pokud se nám podaří zátěž v takovém obvodu „opřít“ jen o tuto parametrickou změnu magnetického toku tak, abychom vyloučili zpětné působení na primární vstup napájení (Lenzless), mohli bychom „mít vyhráno“.
Zdá se mi, že jsem našel minimálně dva způsoby, jak odstranit přímé působení zátěže na primární (rezonanční) obvod. V tom prvním případě využívám dva transformátory v sériovém zapojení.
Na druhý (paralelní) způsob mne přivedl Chris Sykes na OverUnity viz vlákno http://overunity.com/15395/partnered-output-coils-free-energy .
Stále nemohu říci, že to je cesta k získávání VE. Hlavní problém zatím vidím v tom, že režim, ve kterém provozuji rezonanci obou transformátorů je velmi ztrátový. Ztrátu více než 30% energie v průběhu 1/2 cyklu (bez zátěže) zatím nedokážu nahradit ziskem na zátěží. Vidím však další možnosti, jak tyto ztráty snížit (snad i pod 10%).
Pokračování příště
 | 
Měření M19a01a a M19a01c
(Dostupné jen pro přihlášené uživatele fóra)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
|
|
|
Podpořte chod fóra 