 | farkas 
18.03.2017 23:14
Bydliště: Střední Čechy
|
| Mechanická logika tříletého kloučka
Dopolední rychlík z Prahy byl na Smíchově opět téměř obsazený, tak jsme se, ještě s jedním postarším manželským párem, s dovolením usadili v kupé pro matky s dětmi.
U stolečku před oknem seděla maminka s batoletem a tříletým kloučkem. Jeli za babičkou do Klatov.
Právě jsme míjeli skály kolem Černošic, když ten tříletý kluk projevil přání na skálu vylézt. Maminka ho varovala, ze by spadl a já jsem nějak automaticky pronesla: "Na to musíš mít lano a sedák, pak nespadneš".
Cesta ubíhala dál, klouček pozoroval krajinu, Berounku a projevoval obrovskou radost z kraviček i oveček: "Ony jsou živé !". Na svoje tři roky krásně mluvil a získal si obdiv i sympatie celého osazenstva vlakového kupé. Krajina ubíhala, minuli jsme Srbsko a při pohledu na skály proti Tetínu ten tříletý chlapeček pronesl větu, která nás všechny usadila hlouběji do sedadel: "Mami, vylezu na tu skálu. Lano, víš, lano. Uvážu ho za strom. Šlap šlap a jsem nahoře. Nespadnu."
Při tom ukazoval ručičkama, jak se neviditelného lana chytá.
A tohle všechno se v tříleté hlavičce na základě jednoho slova, o kterém si dokázal vytvořit představu, zrodilo během necelé půl hodiny jízdy.
A tak od té doby usilovněji, než kdykoliv před tím, přemýšlím, jestli je vůbec nutné děti něčemu učit. |
|
Podpořte chod fóra 