 | Ilem 18.08.2017 22:36 Bydliště: Hradec Králové
|
| Tak jsem to celé přečetl a myslím, že vím, kde je zakopaný pes nepochopení.
Je to v této větě Píďalky:
" A přitom celá Amerika jede na 120-130V a jejich patnácti ampérová bruska 120V/15A = 1800W nadělá stejnou práci jako evropská patnácti ampérová bruska 240V/15A = 3600W a ještě se člověk s americkou míň nadře, protože je robustnější a tím těžší, tlačí víc sama, míň skáče atd."
Píďalka žije v domění, že jištění = příkon. Hochu věř mi, že s bruskou, která má příkon 3600W bys toho mnoho nenadělal, protože by ti váhou brzy upadly ruce. Ty nejsilnější brusky na kotouč 230 mm mají příkon 2200W. Obvykle 1800 - 2000. Pochybuji, že jsi pracoval s takto velkou bruskou. Daleko pravděpodobnější je, že jsi měl brusku 850W (125mm). Ta si v americe brala ze zásuvky 7A a v Evropě necelé 4A. Je docela možné, že jsi měl v Americe brusku silnější - třeba 850W a v Evropě 700W. Odpovídal by tomu i rozdíl hmotnosti. V každém případě bruska s příkonem 3600W se nevyrábí.
Pozor, v Americe se 15A jištění používá pro světelné obvody. Zásuvky se jistí jističem 20A. U nás se světelné obvody jistí 10A a zásuvky 16A. Proč asi?
Kde tedy vznikl onen Slávkův omyl? Je to ve veličině, která se nazývá ampérzávit. Je základem všech cívek, motorů, traf apod. Slávek má pravdu v tom, že práci koná proud, ne napětí. Tady ovšem jeho pravda končí. Dejme tomu, že jeden ampérzávit má 3V. Motor, který je konstruován na 230V bude tedy mít na cívkách 230/3=77závítů drátu. Průřez zvolíme například 2A/mm2. Budeme mít motor s příkonem například 500W. Takový motor si ze sítě vezme 500/230=2,17A. Takže vyhoví drát s průřezem 1mm2. Bude to trochu víc hřát.
A konečně jsem u ampérzávitů. Cívka takového motoru bude mít 77x2,17= 167 ampérzávitů. Toto číslo si zapamatujte, protože za chvíli se k němu dostaneme znovu.
Teď se přesuneme do Ameriky a motor převineme na 120V. Napětí na závit se volí stejné, takže cívky motoru budou mít 120/3=40 závitů. Aby měl motr stejných 500W bude jím muset protékat proud 500/120=4,17A. Zvolíme tedy drát o průřezu 2mm2.
A jsme zase u ampérzávitů... 40x4,17=167. Světe div se, dostali jsme stejné číslo!
Takže Slávku, výkon opravdu děla proud, ne napětí. Ale kolikrát tam ten proud proteče, tolikrát se výkon toho proudu vynásobí. A to, kolikrát tam proteče a jak velký bude závisí na napětí a odporu vodiče. Nic s tím nenaděláš.
Poznámka: V reálu bych to musel počítat ještě trochu složitěji přes odpor mědi, ale ampérzávity by mi seděly při jakémkoli napětí (nechtěl jsem čtoucí příliš zahltit čísly). A vo tom to je. |
|