| Píďalka 19.10.2015 11:10 Bydliště: ČR
|
| Ploché modely
Pokud nahlédneme do gravitační přitažlivosti už jen pomocí jednoduchých homogenních modelů, matematickými, geometrickými a logickými metodami, výsledný lokální vektor gravitační síly směrem ke středu (barycentru) systému opadává se vzdáleností od jeho povrchu, což je definitivně jedno z hledisek aplikovatelných na skutečné gravitační systémy. (viz obr. 1 a 2)
Z toho lze vyvodit, že:
Nejvyšší dostředivá přitažlivost planety leží někde mezi jejím povrchem a středem, nikdy však v jejím středu, a poloha největší přitažlivosti planety záleží na rozmístění, či rozvrstvení hmotností různě hmotných složek nehomogenních planet.
Duté systémy tíhnou především k nějaké průměrné sféře své slupky, nebo kruhové ose toroidu, a teprve druhotně ke středu systému, v závislosti na relativní velikosti dutiny. Co se týče spirálových galaxií, gravitace působí především po ramenech poněkud lineárně, zatímco lze očekávat, že počáteční rotace před roztažením nějakého původního útvaru dává ramenům jejich zakřivenost.
Počítání gravitačních sil v rámci systému soustředěním jeho odhadované hmotnosti do jeho středu, řekněme galaxie, je galaktickou nedomyšleností, či jenom leností, protože takový mylný postup dává nejmenší gravitační přitažlivost na periferii systému a největší ve středu systému. Skutečnost je hodně opačná. Proto z takových zavádějících kalkulací vyplývají teoretická monstra v podobě "černé hmoty" na periférii a "černých děr" v centerch galaxií atp.2
Poznámky:
1) Zde dochází k běžnému matematickému zázraku, (F1+F2) - (F3+F4) = 0, tudíž, matematicky nám síly přitažlivostí na těleso C mizí, což je samozřejmě naprostý nesmysl. Kdyby nepůsobily, nebude žádný rotační systém držet pohromadě a to se týče i Země.
2) Je jistou zajímavostí, že spisovatel Jules Verne ve svém scifi románu "Cesta do středu země" (1864) tvrdil, že: "Každý přece ví, že čím blíže k povrchu země, tím je větší síla gravitace." Je tedy otázkou, proč to dnes každý neví, a kdy a který komik namyslel, či ustanovil, počítání sil gravitačních systémů soustředěním jejich hmotnosti do jakési singularity v jejich středu a udáváním jejich vzdálenosti opět od středu ke středu.
| Obr. 1 (Dostupné jen pro přihlášené uživatele fóra)
Obr. 2 (Dostupné jen pro přihlášené uživatele fóra) Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
|
|
|