 | Had 
23.02.2018 11:28
Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
|
| Dík za připomínky. Abychom si porozuměly shrnu o co jde.
Ano všechny tyto stroje pracují na principu pákového stroj neboli matematicky m1 x l1 = m2 x l2.
Další z principů, který umožňuje jejich cyklický pohyb je pro vodorovný pohyb potřebujeme překonat pouze valivý nebo třecí odpor. Jinak řečeno utlačíme tunový břemeno, ale těžko zdvihneme metrákový břemeno.
O toto se snažilo mnoho konstruktérů počínaje Leonardo da Vincim po dnes.
To co umožňuje mi fungovat, je přidáním dalšího prvku, kyvadla. Jak všichni víme, kyvadlo se vždy zhoupne o kousek níž. Ten kousek je ale malý, takže stačí přidáním malé energie získat nazpět počáteční kinetickou energii. (Zajisté jsme se všichni houpaly na houpačce, nejtěžší bylo se vždy rozhoupat, potom to šlo již samo).
Takže řešení je:
kyvadlo na konci páky samo potřebuje málo energie aby si zachovalo svoji kinetickou energii a zároveň významně měnilo váhové poměry na páce.
No a tak, když jsem večer kreslil vlastní návrh, tak jsem si ho znovu nadefinoval, jsem provedl podstatné zjednodušení. Místo komplikované vody dát reálné kyvadlo a začal opět počítat.
Matematika je nadřazená všem zákonům. Ta říká, je to funkční. Je-li kyvadlo na vnitřní straně páka jde na horu. Je-li páka v horní poloze a kyvadlo na vzdálené poloze, jde páka dolů a vyvolá kroutící moment na ose, který lze prakticky využít.
Aby to fungovalo tak je potřeba si provést rozložení sil jak a kdy působí. Dalším důležitým faktorem je provést dynamické působení v čase. (Jinak to dopadne, jak popisuje Martin11).
Jediné na čem se můžeme diskutovat je vlastní technické provedení, ale technicky to je proveditelné!
Na obrázku je zjednodušený rozklad sil.
M1 – vyvažovací závaží
M2 – kyvadlo
A – osa otáčení páky
B – osa otáčení kyvadla na páce
L1 – l2 jsou stejné (téměř rovnovážná poloha)
L3 - maximální výkyv kyvadla
1. Z nákresu vyplývá, že výkon je určen poměrem l1 : l3
2. Čím hmotnější tím, větší výkon (hmotnější těleso má větší kinetickou energii)
3. Vlastní spotřeba jsou kinetické ztráty z (½*l3*m2) cca 10% oproti zisku ((l3+l2)*m2)-(l1*m1)
Na závěr.
Připomíná http://www.pendulum-lever.com/theory-maths.html, ale ten pracuje na dynamickém principu. Toto řešení využívá kinetickou energii páky. Tak si snad porozumíme.
 | 
(Dostupné jen pro přihlášené uživatele fóra)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
|
|
|
Podpořte chod fóra 