 | minsc 
11.09.2018 08:43
Bydliště: Příbram
|
|  Adam napsal(a): Hodně excentrická dráha nemusí znamenat, že život na planetě nevznikne vůbec, ale celkově lepší podmínky nabízí málo excentrická dráha.
Malá excentricita nabízí dané planetě především menší celkové teplotní... |
Když se ještě vrátím k tomu protoplanetárnímu disku...totiž že *náhodou* byl velmi pěkný a povedený, a že zajistil vznik planet s velmi mírnou excentricitou oběžných drah...není ono těch náhod až příliš ? Pokud to specifikuju, tak tím myslím ty náhody, které v konečném výsledku směřují ke vzniku života. Až se člověku začne vnucovat představa, že to možná žádné náhody nebudou. Možná že je vesmír ke vzniku života jaksi naprogramován ? Mohl by to být jeden z atraktorů, o kterém se hovoří třeba v knize trialogy na hranicích západu. Jinak řečeno, atraktor způsobuje že vše směřuje k větší komplexitě, a působí z budoucnosti na naší součastnost. A jak jsem napsal v jiném vlákně (ale nedokončil, ještě se k tomu vrátím), takové vlivy zcela prokazatelně existují ("the global consciousness project").
Zkuste si představit vesmír, ve kterém vůbec nedošlo ke vzniku života. Jaký by měl takový vesmír smysl ? A další zajímavá otázka - docházelo by k takovém vesmíru vůbec k nějakým náhodným procesům ? Podle mě ne, a teoreticky by nějaká superinteligence mohla při znalosti vstupních dat předpovědět jak bude takový vesmír probíhat a jak skončí. Tak proč by tvořila něco takového, to by nemělo smysl, vymejšlet něco o čem přesně vím jak to bude probíhat a jak to dopadne. Dalo by se to nazvat nějakým základním modelem vesmíru. Který by se začal geometrickou řadou komplikovat, pokud by v něm došlo ke vzniku života. Já vím že je problém definovat tu náhodu, ale mohla by být způsobená právě svobodnou vůlí živých bytostí (ať už je svobodná vůle iluzí či nikoliv), a taky známým jevem kvantové fyziky, totiž že pozorovatel ovlivňuje pozorované. Když jsme u toho, tak jedna z teorií je, že se realizují všechny možnosti (způsobené právě tou "náhodou") v paralelních vesmírech. Takže čím více života, tím více možností a paralelních vesmírů kde se realizují. Proto i podle jednoduché matematické pravděpodobnosti, není s podivem že žijeme v jednom z těch vesmírů kde došlo ke vzniku mnoha životních forem, protože těch je mnohonásobně více než těch kde je života méně - jinak řečeno jsou "obvyklejší", a je pravděpodobné že se stanou spíš obvyklé věci než neobvyklé - prostě pravděpodobnost.
U těch jevů kvantové mechaniky se mi líbí jak často odpovídají známým moudrostem:
„Ten, jenž bojuje s monstry, by si měl dát pozor, aby se sám nestal monstrem. A pokud dlouho zíráte do propasti, tak propast zírá zpátky do Vás.“— Friedrich Nietzsche
„Když v lese padne strom a není tam nikdo, kdo by to slyšel, ozve se skutečně nějaká rána?“ |
|
Podpořte chod fóra 