| Píďalka 16.09.2018 21:57 Bydliště: ČR
|
| Adam napsal(a): A ve sci-fi zapomínají na to, že když běhám po cizí planetě, měla by mi chůze připadat buďto docela lehká - trochu jako vznášenlivé poskakování na Měsíci, |
Je velmi zajímavé, že prvním zveřejněným pokusem Apola 11 nebyla demonstrace váhy tělesa řekněme 1 kg pozemské váhy na Měsíci pomocí "tenzáku". Vlastně jsem na tento pokus a jeho výsledek nikdy nenarazil u žádné z misí, ale moc jsem se taky nepídil.
Dále je zajímavé, že Armstrong měl potíž nadskočit cca 50cm na první příčku žebříčku do modulu. Neil Armstrong i se skafandrem a topením atd. na zádech (82 kg) prý vážil cca 163 pozemských kg : 6 (pro uváděnou gravitační váhu na Měsíci) = cca 27 kg. To bychom měli cca 1/3 Armstrongovy pozemské váhy včetně toho baťohu. A on nebyl schopen nadskočit těch půl metru a to se ještě držel zábradlíčka schůdků?
Mluvě o "vznášenlivém" poskakování, tak taky žádná výška. Ten evidentně zpomalený film kupodivu ukazuje jak písek, vykopávaný astronauty při pokusech o jakýsi běh, jim stěží nadletí do výše kolen. To není o nic výše než na zemi. Při šestinové přitažlivosti jim měl nejen lítat nad hlavu, ale taky zatraceně dál než cca 1.5m.
Jaká je tedy ve skutečnosti, praktickým měřením ověřená gravitační přitažlivost na Měsíci? Podle shora uvedených "důkazů" bych řekl, že stejná jako na Zemi.
S laskavým pozdravem, Píďalka. |
|