 | Adam 02.10.2018 12:59 Bydliště: Praha
|
| Příběh o talíři bez masa A je to zase tady. V jídelně mého zaměstnavatele využívám takové skromné "švédské stoly", které tu kromě standardního "odměřeného" jídla máme taky a nesu si talíř ke zvážení gramáže a k zaplacení. Za kasou opět nový personál, což už automaticky znamená, že opět vyděšeně třeští oči na obsah mého jídla, kde je tentokrát na talíři pouze příloha - brambory (trochu pokapané sosem) a vedle talíře se vyjímá krásná velká miska plná všelijaké čerstvé nakrájené zeleniny. Jak už mám tuhle situaci docela dobře v oku, vyděšený personál zřejmě málem vykřikl na celou kantýnu: ,,Proboha a kde je maso?!?!?" Ale tentokrát se udržel a jen se vytřeštěně zeptal, jestli mám nějakou dietu, a to tak soucitným tónem, jako kdybych snad pomalu umíral a tato "dieta" mi měla přidat alespoň pár týdnů k životu. Když jsem konstatoval, že dieta to není, ale že každý den baštit hromady masa není pro dospělého člověka příliš zdravé, ta paní se málem zklátila pod pult. Už jsem je pak radši u té kasy moc neohrožoval na zdraví a šel jsem si to rychle sníst, a to pomalu s pocitem viny,
aby mě tam náhodou někdo u toho bezmasého jídla nepřistihl.
A tak si říkám, proč se, kurnik, pořád dokola tolik píše o chia semínkách, borůvkách, zázvoru a všech možných potravinách, které mohou zdraví podpořit, když se lidem vůbec neřeknou mnohem základnější věci, a to třeba o kontraproduktivním baštění masa den co den? (Pokud nejsem vyloženě sportovec, maso bych měl mít ideálně tak jednou za 1-2 týdny.) Vždyť ale takhle baští (každý den) téměř celý národ...
Tak doufám, že vás při té mizérii jinak ten příběh o talíři bez masa alespoň rozveselil. |
|