 | Poota 
31.01.2019 13:48
Bydliště: Praha
|
|  Pafixa napsal(a): Pokud přesunu jen informačně - tak v tom programu pracuje nějaký HW a ten potřebuje energii, aby mohl vykonat tu elektrickou práci a přepočítat souřadnice, zpracovat informace. Nehledě na práci prstů, při zadávání... |
Na práci s informacemi je samozřejmě taky potřeba nějaká energie, ale je jí potřeba podstatně míň než té "fyzické" na fyzickou manipulaci s tímtéž objektem.
Pokud skutečně AllatRa funguje tak, jak se zdá naznačovat - tak by se jejím prostřednictvím daly vysvětlit některé ze záhad dávné minulosti. Na mysli mám třeba kyklopské zdivo, hlízové zdivo, Baalbecké terasy, pyramidy a zikuraty, mistrovské šáry v Jeruzalémě a vůbec všechny ty obrovské bloky současnou technikou nezvládnutelné.
Většinou se jedná o obrovité bloky z hornin, které se prokazatelně vyskytují několik až desítek kilometrů daleko a nejčastěji za neprůchodným terénem. Jak by to tedy mohlo s využitím AllatRa principu vypadat?
Inu, na místě kde se vyskytuje vhodná hornina stačí sebrat její nepříliš velký kus, který obsahuje všechny pro nás potřebné informace o složení té horniny (rozuměj - "vláčky" fantomových částeček Po). S tím vzorkem horniny dojdeme na místo kde chceme "stavět" a tam ho umístíme. Tím nám skončila fyzická práce a můžeme se dát do té mentální. Předpokládám, že na "vláčky" nemůžeme působit přímo, ale že na ně můžeme působit prostřednictvím pevných částeček Po, jejichž umístění v prostoru "známe" (rozuměj - víme odkud až kam by měl náš balvan sahat a jaký prostor bychom chtěli aby zaujímal). Bude tedy potřeba náš vzorek patřičně zvětšit, což znamená že se bude skládat z mnohem většího počtu "vláčků" - takže jednou z předávaných informací bude jejich "množení" vytvářením dostatečného počtu jejich kopií. Ostatní informace jako třeba složení horniny, její tvrdost, struktura atd. vytvářet nemusíme, protože ty všechny obsahuje už náš vzorek.
Pokud vymezíme přesně celý prostor, který má být naším vzorkem vyplněn, tak už jenom stačí počkat, než se tak stane. Může to být třeba koule nebo kvádr či sloup.
"Vláčky" obsahují všechny informace o hmotě vzorku a celkem kteroukoli lze zřejmě měnit - teplotu, tvrdost, soudržnost atd. Teoreticky tedy můžeme docílit toho, že náš vzorek poteče a nebo bude jako plastelína vyplňovat nějakou formu - až dosáhne správného tvaru a velikosti, tak se dá zase obnovit jeho původní pevnost a tvrdost. Zrovna tak by mělo jít změnit kámen v písek a nebo písek na pevný kámen. "Vrtání" otvorů a nebo třeba podzemních tunelů by mělo být možné "zrušením" odpovídajících "vláčků" v průřezu kýženého otvoru - obešlo by se to bez nutnosti odstraňovat vytěžený materiál. |
|
Podpořte chod fóra 