 | martin11  
16.01.2020 14:47
Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
|
|  Poota napsal(a): Tak teda znova.
Na destičce máš tyčku, která je ve směru ke Slunci třeba i nějak skloněná (viz třeba polos), ale v "příčném" směru je k destičce kolmá/svislá.
Na destičce máš čáru pro správnou... |
tak tedy znova.
viz výše máš pravdu, také s tím tak počítám...k základové desce mám polos, gnomon, tyčku kolmo k oběma osám x i y.
v ose x ustavím stín tyčky, v daném okamžiku bude daný vrchol stínu v dané /předem určené/ vzdálenosti....v této poloze desku s tímto údajem zafixuji / třeba k nějakému stativu. na osu x od konce stínu / slunce může klidně zajít, neb mě v tomto okamžiku nezajímá/ položím vodováhu a uvidím údaj bublinky. Bude-li bublinka mimo "své" rysky, vezmu úhloměr a změřím "anomálii" ve °.
Doufám, že potud je se mnou souhlaseno. No a co dále. Zjišťuji jaká je absolutní rovina při daném azimutu slunce v daný den, hodinu, minutu na daném místě.
Když na tuto měřící desku položím druhou vodováhu KOLMO k té první měřící....tak měřím co??? samozřejmě nevím, protože se pohybuji v prostoru anomálie, kde vodováha "může kecat"
tím, že je tyčka kolmo ve všech směrech k své základně - měřící desce nezjistím její ustavení v ose y...nepsal bych o tom, ale sestroj si desku s tyčkou a zkus to...v ose x je stín, přesně dlouhý /podle té sluneční kalkulačky/ zde mám jistotu roviny....napříč může být deska i nesmyslně nakloněna....délka stínu souhlkasí, vodorovina ...mimo anomálii také....ale příčně mám kulový... 
...nevím, jestli se má o tomto cenu dále bavit....kdo si to nezkusí tak se nedohodneme....proto musíme mít měření 2x např S-J a V-Z 
...a protože mě osobně zajímá anomálie ve směru té silnice od křižovatky k horizontu a ten má azimut 215° musím první měření provést při slunci v azimutu 125°.
...tak podle jisté rady bych se měl věnovat jiným věcem, ale jsem v penzi, takže můžu ztrácet čas i takovou zbytečností jako je dokázat gravitační anomálii u Kačerova  |
|
Podpořte chod fóra 