 | minsc 
30.06.2020 10:01
Bydliště: Příbram
|
| To je divný, přitom jsem tu adresu zkopíroval přímo ze řádku. Ale když se klikne na “hledat v jiných článcích” a pak na to první co to najde tak jste tam.
A tam je také odkaz na známý experiment:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michelsonův–Morleyův_experiment
Z čehož bych citoval:
“Až do konce 19. století se vědci domnívali, že jako jsou zvukové vlny vlněním nějakého látkového prostředí (média), je i světlo vlněním hypotetického éteru. Ten by vzhledem k vysoké rychlosti světla musel mít velmi nízkou hustotu a přímo by se zpomalení nedalo změřit.”
Ééé, cože ? Ono se vlnění šíří rychleji v látkách s malou hustotou ?
A není to náhodou spíš obráceně:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rychlost_zvuku
Takže by to spíš vypadalo na tu superhustou substanci, jak tvrdí Poota.
Která ale z nějakého důvodu, není standartní hmotou, takže pohyb těles nijak nebrzdí. Což asi bylo tak nějak mimo představu vědy 19. století, kteří podle popisu hledali něco jako plyn s velmi malou hustotou. Což je dost odlišné od představ Tesly. Experiment byl tedy založen na špatných předpokladech a nic nenašli, přesto čteme:
“ Překvapivý výsledek pokusu, kdy se žádné zpomalení éterem neprokázalo, podnítil velkou revizi fyziky a vytvoření speciální teorie relativity.”
Takže ta revize fyziky byla taky založena na špatných předpokladech, no potěš pámbů. A dneska navíc víme, že žádné vakuum, nebo-li prázdný prostor není, jen se k tomu tak nějak oklikou vyjádřila kvantová fyzika:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Casimirův_jev
To by v konceptu éteru mohlo teoreticky naznačovat, že není nehybný, možná by to mohl být výsledek jeho interakcí s hmotou ? Už nevím kde jsem to četl, ale existuje i koncept “vířivého éteru”.
Každopádně, zdá se že éter se jaksi za podivných okolností dostal mimo hlavní proud vědy.
Každopádně, zdá se že když vlnění éteru narazí na kov, výsledkem je ovlivnění jeho elektronů známé jako fotoelektrický jev. O tom snad můžeme objektivně mluvit, protože elektron se podařilo údajně zachytit na film, jakkoliv odkazy ve starých článcích už nefungují. To foton vzhledem k jeho podstatě nevyfotíme nikdy, zvlášť pokud je to jen vlnění, tak vlastně není co fotit, protože to co jakoby “vidíme” je jen následek toho vlnění, stejným principem jako u toho fotoelektrického jevu, takže v oku bude principiálně nějaká fotodioda. Což mi umožní navázat na původní téma, což je dobře, páč sem se v tom už začal nějak zamotávat. |
|
Podpořte chod fóra 