 | Gardenman  
22.10.2020 23:15
Bydliště: Brno
|
| | Náhodně jsem objevil tohle vlákno a se zaujetím celé přečetl. Díky Pootovi za experimentální činnost, názory, teorie a všem co přispívají. Se svým studentem jsem se pustil do tohoto projektu nezávisle na tom, že bych věděl, že zde najdu tohle vlákno. Na zahradě mám studnu hlubokou 18 m, kopanou a voda stále klesá. Připravuji se pomalu na to, že tam taky nemusí být. Letos hodně pršelo, takže problém s vodou na povrchu nebyl, ale v zemi se to nijak neprojevilo. Mám svou teorii, která je značně obsáhlá a nedokáži ji dokázat a podložit důkazy, které každý čeká. Ale sbírám každou indicii. S něčím, co je zde uváděno souhlasím, s něčím mám trochu problém. Ale v zásadě vše je tak trochu pravděpodobné. O tajemném sarkofágu v Pyrenejích jsem četl a to mě velmi zaujalo. Pak jsou tu projekty typu Warka water, Zero mass water a řada dalších. Zkoušíme na zahradě také takové lapače, ale zatím jen malá zařízení. Nejjednodušší se zatím jeví obyčejný odvlhčovač, který se dá koupit v krámu už za pár tisíc. Tam voda teče 100%. Ale chce to energii a ta se dá čerpat ze soláru. Ale zaujal mě kámen žabák, to si chci trochu projít. Křemeny taky, kde jsi to Pooto sháněl? To musel být balík. Největší inspiraci mi dal můj soused, který vyprávěl příběh jeho kamaráda, jenž měl zahradu se svahem, kde chtěl vybudovat studnu. Proutkař marně hledal pramen. Nenašel nic. Ale poradil mu trik: zarazit ocelovou trubku do svahu. Tvar té trubky bych popsal, pokud bude zájem. A borec bušil kladivem do trubky a po centimetru ji rval do skály. Trvalo mu to prý měsíce. Pak to vzdal. Po pár měsících se v ústí trubky objevila kapka vody. Pak další. Zbystřil. No a postupně se kapky zahušťovaly a když tam dal špunt, vyteklo mu i pár ml, později dl. Tak namontoval kohout. A když jezdil v týdnu domů a na víkend přijel, už stáčel hrnky a později snad i kýbl. Hele detaily nevím, je to starý pán, příběh, ledasco se mohlo přidat, ubrat. Moje teorie zní, že zde vyrobyl vlastně aquament v přírodní podobě. Udělal prasklinu v masivu skály, tou prasklinou proudil vzduch. Postupně kondenzovala voda, až naplnila prasklinu a vytlačila se do trubky. Kondenzovaná voda vymílá kámen a zvětšuje trhlinu a plochu. Více a více vody, více a více vzduchu dovnitř. Tam má jednu trubku, ale všimnite si, že většina pramenů v přírodě je prakticky ocelová trubka zaražená do svahu. Někdo tohle musel znát a vědět, že když zarazí trubku do svahu, vlastně založí pramen. Podle mě takto nějak vznikly krasové jeskyně. Je to vodní eroze pomalé kondenzace. V jeskyních je zima, proudí tam vzduch a když je ho dost, sráží se vlhkost a voda teče. V Moravském krasu třeba Punkevní jeskyně. To není voda z deště. Osobně nevěřím teorii deště a jeho příspěvku do podzemních vod. Povrchové napětí vody je moc velké, aby voda prosákla byť jen do metru! Osobní zkušenost i mega velké deště se dostanou do pár centimentrů, decimetrů. Povrchová voda odteče a je zpracována vegetací. Do podzemí žádná neproudí. Podzemní voda je čistý kondenz a nebo další principy, které neznáme. Ale kondenz považuji za jistotu. O kondenzaci museli vědět i stavitelé hradních studní a cisteren. Nikdo mi zatím nevysvětlil, proč si někdo dal tolik práce, aby kopal studny o průměru třeba 3 metry a hloubce desítky metrů! Podle mě to nebyly studny, ale kondenzační jámy! Velká plocha, stabilní teplota, podmínky pro kondenzaci. KDyby chtěli vodu z podzemí, která tam mohla být (na kopci sotva), tak by kopali řekněme metrovou díru, aby se tam vešli. To jde a naše studna je toho příkladem. Je možné, že materiál z díry používali na stavbu hradu, ale to se mi zdá trochu blbost. Spíše věděli, že velká plocha = velký chladič a tedy velký výkon. 1 litr vody potřebuje 2250 kJ chladicího výkonu - kondenzační teplo, což je něco kolem 0,65 kWh - to není málo! A když by bylo třeba 100 litrů vody, už je to 65 kWh! Malá plocha by se přitom zahřála a kondenzace by přestala fungovat. U velké plochy to země pohltí. Seženu obrázky, přidám sem. Zatím se loučím a těším na příspěvek někoho dalšího. |
|
Podpořte chod fóra 