I pro "slepé" či jinak postižené jsou tu možnosti - na Hlavním přehledu je možnost "Vyhledávání" a taky "Zobrazit všechna vlákna"
0
0
proud 06.12.2015 17:41 Bydliště: svet
1922
42
793
Proto jsem psal ze nevidim,protoze jsem to samozrejme udelal a...........nevidel:-)))
0
0
Poota 06.12.2015 18:28 Bydliště: Praha
9083
603
7584
No vidíš, a když to zkusím já a dám do okénka "pramenitá", tak mi to nabídne hned dvě vlákna.
A když si nechám vypsat všechna vlákna, tak je obě najdu ve třetím sloupci nahoře - obě totiž začínají písmenem "P"
0
0
Poota 29.04.2017 14:07 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Lapač mlhy v praxi
Marocká nezisková organizace Dar Si Hamad spustila největší „lapač mlhy“ na světě. Zařízení, které slouží ke kondenzaci vodních par a výrobě vody v provincii Aït Baâmrane, pokrývá plochu téměř 600 metrů čtverečních.
S takovým rozměrem už má technologie, s úspěchem otestovaná na řadě lokalit po světě, zcela zásadní význam. Jeden metr čtvereční natažené husté polymerové sítě je totiž schopen „vyrobit“ až tři litry čisté vody. Lapač vzdušné vlhkosti od Dar Si Hamad je tak schopen napojit každý den přes 400 lidí, kteří měli jinak se sháněním vody v hornatém terénu velké problémy.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
2
Poota 29.04.2017 14:14 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Výzkumníci a designéři zkouší v posledních letech vyrobit jednoduché konstrukce, které dokáží získávat vodu z vlhkosti vzduchu. Tyto chytače či lapače mlhy tvoří sítě nebo kostra, kterou obepíná velmi drobně utkaný materiál připomínající síť na volejbal, obvykle vyrobená z polypropylenu. Ten vydrží i ve velmi nehostinných podmínkách a dokáže zachytávat vlhkost ze vzduchu, kterou následně sbírá do připravených nádob.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
4
Sysel 21.01.2018 00:13 Bydliště: Stredni Cechy
176
26
255
Ahoj, jelikož se toto vlákno tváří jako vodní, chtel bych se zde optat. Zdali by nebyla nekde trochu dostupna vysvetleni k vyrobniku biomagneticky přesycené vody Viktora Schaubergera. Objevil jsem toto, ale nejak podrobnosti me unikají, zvlaste v podobe tech. řeseni.
cituji:
Biomagneticky přesycená voda se dá připravit následujícím způsobem
a pak se dá využít jako univerzální lék:
Použijme nejlépe kondenzovanou vodu. Aby byla téměř bez solí
a aby byla bohatá n a kyslík, aby to byla Sluncem nebo ohněm demagnetizovaná
voda, destilovaná voda nebo řádně převařená voda. Pokud
použijeme jako vstupní surovinu mořskou vodu, musíme ji nejprve
kondenzovat cestou chladného průtoku, což je možno provést pouze
s pomocí zvláštním způsobem tvarované a legované spirálové sací
formy, která pracuje velmi levně a která dodá v nej kratším čase jakékoliv
množství kondenzátu.
Tato surová voda - téměř chemicky čistá - je převedena do hermeticky
uzavřené nádoby vejčitého tvaru, která je dobře izolována proti
vlivům světla, tepla a vzduchu, a v níž je vyrobeno trvalé biologické
vakuum prostřednictvím účelné spirálové sací formy. Díky odpovídajícímu
katalyzátoru a pomocí přísunu převážně záporně nabité soli
zde vzniká biomagnetismus, který se v nosné látce váže podobně,
jako může být například akumulován elektrický proud. Pokud nyní
zasuneme do této biomagnetické vody co nejsilnější (silnostěnnou)
skleněnou trubici s libovolnou světlou šířkou, biomagnetické emanační
látky začnou stoupat vzhůru a pod vlivem chladného prostředí
na sebe budou vázat vzdušný kyslík, nacházející se ve stoupací trubici-
Tím vzniká za jistých dalších předpokladů juvenilní voda, jež se
vyskytuje - podobně jako vysoce hodnotná spodní voda - ve stavu labilní
rovnováhy, do jisté míry se vznáší, slabě pulsuje - a podle vnějšího
působení stoupá a klesá.
Sací spirálou se neustále vytváří biomagnetismus, který zasáhne
zmíněnou levitující vodu a neustále na sebe váže vzdušný kyslík
z Prostoru uvnitř trubice a díky tomuto procesu začíná vyvěrat (vy-
163
růstat) již zmíněná juvenilní (zrající)
voda a nabíjejíc se biomagneticky
stále silněji, svévolně se zvedá
do jakékoliv výšky a vyvěrá jako
umělý horský pramen.
Stejným způsobem vedly biomagneticky
přesycenou vodu starověké
kulturní národy do vysoko
položených posvátných hájů, k čemuž
lidé používali loga-iytmické
formy sací spirály - opačně pracující
archimédovské systémy tlakového
šroubu - a jako stoupacího
potrubí používali přírodní kamenné
trubky, které utěsnili maltou,
kterou připravili jako směs písku,
vápenného prášku a biomagnetické
vody (podobný typ jako je takzvaná
římská malta).
Tento potrubní systém, který se dodnes zachoval v Mexiku jako
součást pyramid (hrobek) nebo velkých obelisků o hmotnosti více než
50 tun, je vytvořen utěsněním jejich pórů krystaly křemíku a částečně
i útvary z drahých kovů, čímž vznikají difuzéry, v nichž nechybějí
ani katalyzátoiy (juvenilní kovové útvary), nezbytné k molekulárnímu
zhodnocení (zušlechtění), a celé objekty pak působí jako vaječná skořápka.
Jedná se tedy o zcela regulérní dýchací přístroje, jež umožňují
emancipaci (osvobození) hmoty, uzavřené v jejich zdech, ať už se
jedná o nezralou vodu či mrtvé tělo. Pak vytryskne na konci zm ín ě n é ho
stoupacího potrubí oduševněná živá voda, jež vyléčí každou nemoc,
stejně jako se nakonec z bílkovinné hmoty uvnitř vejce vyklube
živé kuře.
Ahoj, dává vodudejk nejakou vodu? Sledujes nebo neco Pooto vylepsujes na tomto zarizení? Myslim, ze by se to nemelo oddelovat od Zeme. Mozna vykopat diru, nasypat trochu mouru a pouzit kvalitni kameny-silikaty. S hlinou a kameny navrsit menší mohylku.
Tepelne rozhrani(stín) je nezbytný.....a do té mohylky zasadit Cu trubku. Nejaky strom pobliž je bonus. Premyslim nahlas....kdyztak me odežente :-)
Preji krasny den
0
0
Poota 28.04.2018 18:15 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Sysel napsal(a):Myslim, ze by se to nemelo oddelovat od Zeme.
V tom máš pravdu.
Pokud se to neoddělí od země, tak je půda pod vododejkem vlhká, jenomže se ta voda nedá nijak jímat. Možná, že by se dala použít paropropustná fólie, tedy taková, která propouští páru, ale nepropustí vodu. Píšu "možná", protože jsem to prakticky nevyzkoušel.
Ať už prosté nebo velmi precizně vyřešené "labyrinty vody a kamene" se dochovávají ze starověku
na různých místech planety. Ať už jsou to nesčetné labyrinty v Peru, nebo zvláštní říčky pod pyramidou
v Bosně.
Možné jde o akvamenty, ale intuice mi našeptává, že by mohlo jít o daleko velkolepější principy, které na své znatelnější objevení teprve čekají.
0
1
AuDoOr 15.09.2019 16:40
1
0
1
Stavba akvamentu
Zdravim...prispevky su tu uz starsieho data, ale predsa len dufam ze sa mi niekto z vas ozve. Mam v plane buduci rok postavit tzv.akvament preto si zistujem o tom co najviac.
V pripade ze mate zaujem sa na tomto projekte zucastnit a pomoct mi nielen teoreticky ale aj prakticky budem velmi rad!)
Myslim si ze lokalita na stavbu je viac ako vhodna..jedna sa o miest kde su velmi vysoke letne teploty a velka vlhkost vzduchu. Akvament by som chcel stavat o priemeroch zakladne max 2 metre.
Nie som si isty tvarom ci kuzel alebo pyramida.
Chcel by som ho ppstavit z kamenia ktore bude ulezene v zeleznych klietkach bidonoch..nemusi to byt cele z klietok mozno len vonkajsi plast alebo naopak vnutorne zaklady.
Zakladnu pod kamenmi mam v plane postavit na udusane hlinene podlozie asi z bentonitu a spravit v podstate okruhli val okolo akvamentu s odvodom.
Bud vam vsetkym naozaj velmi vdacny za vase prispevky pripadnu spolupracu!)
0
1
Gardenman 22.10.2020 23:15 Bydliště: Brno
39
9
111
Náhodně jsem objevil tohle vlákno a se zaujetím celé přečetl. Díky Pootovi za experimentální činnost, názory, teorie a všem co přispívají. Se svým studentem jsem se pustil do tohoto projektu nezávisle na tom, že bych věděl, že zde najdu tohle vlákno. Na zahradě mám studnu hlubokou 18 m, kopanou a voda stále klesá. Připravuji se pomalu na to, že tam taky nemusí být. Letos hodně pršelo, takže problém s vodou na povrchu nebyl, ale v zemi se to nijak neprojevilo. Mám svou teorii, která je značně obsáhlá a nedokáži ji dokázat a podložit důkazy, které každý čeká. Ale sbírám každou indicii. S něčím, co je zde uváděno souhlasím, s něčím mám trochu problém. Ale v zásadě vše je tak trochu pravděpodobné. O tajemném sarkofágu v Pyrenejích jsem četl a to mě velmi zaujalo. Pak jsou tu projekty typu Warka water, Zero mass water a řada dalších. Zkoušíme na zahradě také takové lapače, ale zatím jen malá zařízení. Nejjednodušší se zatím jeví obyčejný odvlhčovač, který se dá koupit v krámu už za pár tisíc. Tam voda teče 100%. Ale chce to energii a ta se dá čerpat ze soláru. Ale zaujal mě kámen žabák, to si chci trochu projít. Křemeny taky, kde jsi to Pooto sháněl? To musel být balík. Největší inspiraci mi dal můj soused, který vyprávěl příběh jeho kamaráda, jenž měl zahradu se svahem, kde chtěl vybudovat studnu. Proutkař marně hledal pramen. Nenašel nic. Ale poradil mu trik: zarazit ocelovou trubku do svahu. Tvar té trubky bych popsal, pokud bude zájem. A borec bušil kladivem do trubky a po centimetru ji rval do skály. Trvalo mu to prý měsíce. Pak to vzdal. Po pár měsících se v ústí trubky objevila kapka vody. Pak další. Zbystřil. No a postupně se kapky zahušťovaly a když tam dal špunt, vyteklo mu i pár ml, později dl. Tak namontoval kohout. A když jezdil v týdnu domů a na víkend přijel, už stáčel hrnky a později snad i kýbl. Hele detaily nevím, je to starý pán, příběh, ledasco se mohlo přidat, ubrat. Moje teorie zní, že zde vyrobyl vlastně aquament v přírodní podobě. Udělal prasklinu v masivu skály, tou prasklinou proudil vzduch. Postupně kondenzovala voda, až naplnila prasklinu a vytlačila se do trubky. Kondenzovaná voda vymílá kámen a zvětšuje trhlinu a plochu. Více a více vody, více a více vzduchu dovnitř. Tam má jednu trubku, ale všimnite si, že většina pramenů v přírodě je prakticky ocelová trubka zaražená do svahu. Někdo tohle musel znát a vědět, že když zarazí trubku do svahu, vlastně založí pramen. Podle mě takto nějak vznikly krasové jeskyně. Je to vodní eroze pomalé kondenzace. V jeskyních je zima, proudí tam vzduch a když je ho dost, sráží se vlhkost a voda teče. V Moravském krasu třeba Punkevní jeskyně. To není voda z deště. Osobně nevěřím teorii deště a jeho příspěvku do podzemních vod. Povrchové napětí vody je moc velké, aby voda prosákla byť jen do metru! Osobní zkušenost i mega velké deště se dostanou do pár centimentrů, decimetrů. Povrchová voda odteče a je zpracována vegetací. Do podzemí žádná neproudí. Podzemní voda je čistý kondenz a nebo další principy, které neznáme. Ale kondenz považuji za jistotu. O kondenzaci museli vědět i stavitelé hradních studní a cisteren. Nikdo mi zatím nevysvětlil, proč si někdo dal tolik práce, aby kopal studny o průměru třeba 3 metry a hloubce desítky metrů! Podle mě to nebyly studny, ale kondenzační jámy! Velká plocha, stabilní teplota, podmínky pro kondenzaci. KDyby chtěli vodu z podzemí, která tam mohla být (na kopci sotva), tak by kopali řekněme metrovou díru, aby se tam vešli. To jde a naše studna je toho příkladem. Je možné, že materiál z díry používali na stavbu hradu, ale to se mi zdá trochu blbost. Spíše věděli, že velká plocha = velký chladič a tedy velký výkon. 1 litr vody potřebuje 2250 kJ chladicího výkonu - kondenzační teplo, což je něco kolem 0,65 kWh - to není málo! A když by bylo třeba 100 litrů vody, už je to 65 kWh! Malá plocha by se přitom zahřála a kondenzace by přestala fungovat. U velké plochy to země pohltí. Seženu obrázky, přidám sem. Zatím se loučím a těším na příspěvek někoho dalšího.
1
3
martin11 23.10.2020 08:32 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
Gardenman napsal(a):Náhodně jsem objevil tohle vlákno a se zaujetím celé přečetl. Díky Pootovi za experimentální činnost, názory, teorie a všem co přispívají. Se svým studentem jsem se pustil do tohoto projektu nezávisle na tom, že bych...
zdravím...s nedostatkem vody asi zápasí všichni i my zde v polabí. Mám studnu 12 m kopanou odhad postavena někdy 1910..vždy zde bylo 5 -7 m vody, poslední roky ma 1 -1,5 m.
Vedle studny cca 1,5 m měl původní majitel vyzděný krecht na brambory či řepu /kdysi běžné vybavení obydlí na vsi/ 150x180 hloubka 180. Tato jáma je přikryta plasovými prkny a nevyužita. Vloni /2019/ jsem se rozhodl sbírat vodu ze střech / cca 80m2/ stahovat do nádrží. Tyto ale nestačily, strašili na dvorku, takže došlo na logickou úvahu dešťovku stahovat do této jámy. V této souvislosti jsme ji prohloubili na cca 230cm. Pro upřesnění jáma je v opuce, naštěstí opuka sypká ale už jsme narazili na skálu. Vloni po prvním dešti voda ve studni "zázračně" stoupla. Možná se jednoduše řekne - průsak. Jenže: neprší třeba 14 dnů hladina vody ve studni je o 3 -5 m níže než hladinka vody v této jámě - zde je cca 20 -50 cm vody . Závěr: Bral jsem to tak, že prostě tu voda je. Po přečtení příspěvku výše "asi" získávám vodu jen tak ...zadarmo...kondenzací. Budu se tomuto nadále pozorováním věnovat.
pozn. V původní jámě bylo vždy sucho, ani při velkých deštích se sem voda nestahovala, i když bylo ve studni i 10 m vody.
1
1
Gardenman 23.10.2020 23:24 Bydliště: Brno
39
9
111
Martine díky za příspěvek. Trefil jsi hřebíček na hlavičku. Kde voda jednou je, tam už zůstane, pokud nepřevládnou síly, které by ji stáhly jinam. Je to jako zárodek života. Dnes mi další soused vyprávěl, jak svou 8 m hlubokou studnu, která po letech vyschla, začal prohlubovat - vrtem o dalších 8 metrů. Voda nikde. Zmizela? Ano, bral více než dotíkalo. Ale problém je v tom, že brali všichni. Je zde hromada nových odběrů. Čerpáme ze země neuvěřitelné množství vody. Mám pocit, že je to více než kilometr krychlový ročně, lze dohledat. A to musí zákonitě chybět! Při současném stavu ozáření povrchu zemského a mohutném odlesňování. Největším a nejdokonalejším kondenzátorem jsou pralesy, resp. stromy. Prales neroste proto, že zde prší, ale prší zde, proto, že je zde prales! Ano, a ve zpětné vazbě prales lépe roste. Víte, co se stalo na Sahaře? A jiných pouštích, třeba Gobi? Lidská hloupost nezná mezí. Dnes toto podobné zažívá jižní Morava a začne se to šířit jako rakovina. Ale dost skepse, pojďme hledat řešení. Přidávám pár fotek pro inspiraci, motivaci. Je třeba začít a experimentovat a nebo se dívat, jak to dělají jinde. jak to dělá příroda. A následovat ji(je).
Tohle je sken z jedné knihy, poslal mi to kamarád. (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
pokračování (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Můj první pokus intuitivně - ještě jsem nevěděl, že tohle někdo nazývá aquament (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
A díra dovnitř, aby se dalo zjistit, jak to uvnitř vypadá. (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
A tohle je profi verze - zvenku (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
zevnitř. (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
3
martin11 24.10.2020 09:04 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
Gardenman napsal(a):Martine díky za příspěvek. Trefil jsi hřebíček na hlavičku. Kde voda jednou je, tam už zůstane, pokud nepřevládnou síly, které by ji stáhly jinam. Je to jako zárodek života. Dnes mi další soused vyprávěl, jak svou 8...
...zajímavá kniha, prosím pošli název a autora....ten fragment se špatně čte a není v textu souvislost...
p.s. ...podzemní déšť - zajímavé info
0
0
Gardenman 24.10.2020 22:44 Bydliště: Brno
39
9
111
Já tu knihu o podzemním dešti nemám. Dostal jsem jen fotky těch pár stránek. Ale zkusím to zjistit. Dej mi čas. Cítím, že tohle je zajímavá cesta a dává to smysl. Kondenzace vody (resp. vodní páry) znamená snížení tlaku, de facto skoro na úroveň vakua. Zkuste fouknout do PETky páru a pak ji zašpuntovat. Ano, něco udělá teplota, ale část udělá i kondenzace. Voda má mnohem větší hustotu než pára. Nastane zde sací efekt. Pak si každý dovede představit, že na místo takto uvolněného prostoru se dere další vzduch, kandidát na kondenzaci. A máme tu přírodní ventilátor, vývěvu. Tak se dají nejspíš vysvětlit i Reichovi Cloud Bustery, které dokázaly vyvolat déšť i na poušti. Vlastně je potřeba udělat chladný prostor a dostávat do něj vzduch. Zkoušel jsem pod bílými plastovými kyblíky převrácenými dnem vzhůru jak funguje kondenzace a tak to zavlhčovalo půdu. Ale letos ty bylo hodně o dešti. Příroda nám nějak pomůže, nemusíme se zase tak bát. Co má zůstat zůstane. A co má umřít umře.
0
0
Sysel 24.10.2020 23:51 Bydliště: Stredni Cechy
176
26
255
Možná dřive byla země studenejší a déšt teplejší. Určite se drive tak extremne neprohrival povrch planety jako dnes. Kdysy dopadla teplejší voda na povrch a na zemi se zacala ochlazovat. Tím se navyšovala specifická hmotnost, což pomahalo se vsáknout. Vsakovala se tak hluboko az narazila na teplejší vodu spodní. Vznikly tlaky. Povrchova s hora, spodni ze spodu....to vedlo k bočnimu vytesnovani -prameny .
Již od Egypta umeli kněží dostat vodu az na vrchol kopce....mystika.
0
0
Sysel 25.10.2020 00:11 Bydliště: Stredni Cechy
176
26
255
Posvatne háje vyrabely vodu. Krajina plna kvalitnich silikátů, rozhraní slunce a stín. Zvláště listnaté stromy. Od nejstatnějších po menší, jako kaskadovitý efekt. Malý potůček se svou silou při 4°C. Pri teto teplote muzeme mluvit a dalším skupenství vody- životodárným.
. Závěr: Bral jsem to tak, že prostě tu voda je. Po přečtení příspěvku výše "asi" získávám vodu jen tak ...zadarmo...kondenzací. Budu se tomuto nadále pozorováním věnovat. 
...zajímavá kniha, prosím pošli název a autora....ten fragment se špatně čte a není v textu souvislost... 
Podpořte chod fóra 