 | minsc 10.11.2021 21:42 Bydliště: Příbram
|
| Myslím že jsem četl někde o Newtonovi, jaký rozruch způsobil původním slovem "přitažlivost" ("attraction") namísto gravitace. V lidech to budilo srandovní představu že by se měla hmota nějak "přitahovat" podobným způsobem jako žena přitahuje muže. Co se týče planet v astrologii, ty mají pokud si pamatuju působit pomocí "kvalitativních magických sympatií", což není tak daleko od původního slova přitažlivost.
Jedna zajímavost kterou jsem si uvědomil v poslední době, když přejdu od velkého měřítka k tomu mikroskopickému...asi mě k tomu inspirovala dvojka Fosar-Bludorf jejich povídáním o fraktálech (a zajímavé je rovněž že se mluvilo o lidských osudech a opakujících se časových smyčkách, takže nějaká souvislost z astrologií tam byla také). V makrosvětě se neustále používají rovné čáry (což začíná už v základech matematiky onou "pravoúhlou soustavou souřadnic") a na tom se pak staví. Ale když se podíváme na předměty opravdu zblízka tak zjistíme že rovné čáry žádné nevidíme, a to nikdy a nikde ! Naprosto všechno jsou křivky, což je logické, pokud netvrdíme že atomy a molekuly jsou krychličky. Z čehož také plyne že vlastně nejsme schopni nic přesně změřit, podobně jako nemůžeme přesně změřit obvod kružnice. Ono měřit rovným metrem křivku je těžké. Ale naopak to nefunguje, jak věděli už stavitelé pyramid, které byly měřeny kruhem (proto se občas mluví o zakódovaném čísle pí). Otáčením kolečka můžete jakoukoliv křivku změřit, pokud má dostatečně malý průměr, aby mohlo kopírovat zakřivení křivky. Dalo by se teda říct, že oni stavitelé tím měli fundamentálně lepší matematiku než máme my.
Výše uvedený princip křivek je možná jedním z důvodů, proč se nám naše klasická logika začíná hrotit na poli kvantové fyziky, ale to už jen hádám. Ona zmíněná kniha, pokud by to někoho zajímalo:
https://www.kosmas.cz/knihy/154954/predurcene-udalosti/ |
|