 | Poota 
21.03.2022 11:51
Bydliště: Praha
|
| Slíbil jsem, že se vrátím k energetickým polím, která jsou základními složkami vyšších dimenzí, tedy vícerozměrných prostorů neboli makrosvěta s jeho analogovým charakterem. V tomto světě jsou částečky Jangové a Jinové energie zcela samostatné v jakýchsi chuchvalcích či klubíčkách, pro které používám název "ton".
Jak jsem psal, tak sdružováním jednotlivých tonů do dvojic vytvořil Patí tři různé ditony. Spojováním vždy dvou ditonů dostal celkem šest různých kvartonů, které tvoří základní vesmírné síly známé jako čtyři živly (Oheň, Voda, Vzduch, Země) a dva stavy Pátého elementu který je Informačním polem.
Kromě těchto šesti základních sil vytvořil Patí ještě dalších čtyřiašedesát nižších sil tím, že ke kvartonům přidal ještě třetí diton, čím vznikly sextony.
Stálou duplikací všech kvartonů i sextonů docílil Patí toho, že pro každou jednotlivou sílu vzniklo stále se zvětšující samostatné silové pole.
Dvě nejsilnější a nejvýraznější tvořená Jinovými a Jangovými kvartony a sextony se navzájem ovlivňují tak silně, že je fyzikové prezentují sice mylně, ale o to tvrdošíjněji jako pole jediné, tedy elektromagnetické.
Napřed chci upozornit na to, že samostatné kvartony i sextony se nám jeví tak, jako by měly dva rozdílně se projevující "konce", což v nás budí dojem dipólů. To ovšem není příliš výstižné a pokud bych to chtěl přiblížit o trochu přesněji, tak jeden "konec" je vždycky "neutrální" či spíš by se dalo říct že "pasivní". Druhý "konec" kvartonu i sextonu je naopak "aktivní" - u těch Jinových se jedná o tah, kdežto u Jangových je to tlak. Zatím vžité označování "dipólových konců" jako pólů +/- nebo červeně/modře je spíš zavádějící, protože červenou a modrou barvou se rozlišují živly "oheň" a "voda". Označování "dipólových konců" hrotem/opeřením šípu zase budí nesprávný dojem jakéhosi proudění "dipólem".
Abych to nějak zjednodušil a zpřehlednil, tak při znázorňování pomocí podlouhlých "dipólů" budu označovat jenom jejich "aktivní konec" a to buď barvou nebo znaménkem, tedy červeně či + pro Oheň/Jangové/Elekrické pole a modře či - pro Vodu/Jinové/Magnetické pole. Tím zabráním dojmu proudění a zároveň vyznačím jak aktivní konec tak i charakter pole.
Začnu Jinovým polem, jehož jednotlivé prvky se v prostoru orientují tak, že směřují neutrálním "koncem" vždycky ke středu nějakého materiálního tělesa, takže do okolního prostoru působí jenom "aktivní konce" svým tahem. Takto by vypadalo základní Jinové pole kdyby na něj nepůsobilo nic jiného, než to těleso které by navíc bylo homogenní.
Takováto forma tohoto pole se prakticky nevyskytuje, ale pokud by někde přece jenom byla, tak by "přitahovala" všechny předměty stejně ať už by byly paramagnetické nebo diamagnetické.
Magnetizmus tak jak jej známe jako vlastnost tzv. magnetů, vzniká v tomto poli tak, že nějaká matérie, která má schopnost orientovat svoje elementární krystaly stejným směrem, do sebe "naláká" z nejbližšího okolí Jangové kvartony a sextony, které ve svém objemu "srovná" všechny aktivními konci jedním směrem, čímž vnikne "magnet". Na něj reagují i volné prvky Jinového pole okolního prostoru a organizují se tak, jak to názorně ukazují železné piliny. Takovýto "magnet" pak přitahuje jakékoli předměty, jejichž matérie má orientovatelné elementy. Z praxe víme, že do "magnetu" se dá natvarovat Jinové pole i působením Jangového/elektrického pole třeba prostřednictvím cívky. |
|
Podpořte chod fóra 