 | Píďalka 
29.04.2022 23:53
Bydliště: ČR
|
|  Pafixa napsal(a): Energie je skalár, energetické pole tedy skalárním polem.
Wiki: https://cs.wikipedia.org/wiki/Energie |
Wikipedie> Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci. Energie je slovo vytvořené fyziky v polovině devatenáctého století z řeckého energeia (vůle, síla či schopnost k činům). Energie je popsána stavovou veličinou. Energie může mít různé formy. Existuje např. kinetická energie (tu lze spočítat dle formule Ek = ½ m·v2) a konfigurační (polohové či potenciální) energie (dané vzájemnou polohou a přitahováním nebo odpuzováním částic, např. gravitací nebo magnetismem).
Ta definice jako skalár naprosto odporuje svému popisu. Je k ničemu, tedy je ničemná.
A) Kinetická energie: v praxi má vždy směr jejího nosiče a navíc relativně k něčemu. Bez něj je to bezvýznamná slovíčkařina.
B) Polohová energie: v praxi má opět nějaký směr, například ke středu Země, ke středu magnetu (zhruba řečeno)
C) Tepelná energie: Ať již vyzařovaná, nebo vedená, má opět nějaký směr, či směry.
Skalár je jen matikoteoretický předpoklad, který nemá s tím, co považujeme za realitu, nic společného. Energie je beze směru působení naprosto bezvýznamnou teoretickou konstrukcí, protože beze směru působení nemá jak se projevit a jak a na co působit.
D) Ano, dá se argumentovat třeba tím, že chemická energie dynamitu směr nemá. Jenže dokud to nekřápne, nejde o energii, ale o potenciál. Ona to vlastně ta definice říká a dává mezi slova energie a potenciál rovnítko. Pak je to skutečně skalární statická hodnota. K projevu energie dojde, až když to bouchne, a zase jsme u nějakého směru, tedy vektoru.
V momentě, kdy se něco děje, jde vždy o vektor, ať již jednoho, dvou a více směrů až po kulovité šíření, či působení. Samotný potenciál sice může být v některých případech, jako třeba ten dynamit, považován za skalár, ale ani zde to není pravidlem. Mudrci v tom mají pěkný guláš.
Podívej se jen na tohle: "tu lze spočítat dle formule Ek = ½ m·v2)" Vždyť to bije do očí. To "v" je rychlost a pojem rychlost je bez udání nějakého(ých) směru(ů) vůči něčemu naprosto nesmyslná představa. Je to zase jen vektor. Takzvané "skalární" je sice použitelný teoretický koncept, ale má svá rozsáhlá omezení a jde jen o teoretickou pomůcku a nikoliv o něco, co by mělo ekvivalent v praxi. Je to totéž jako matematický pojem "-x", takže méně než nic. Jde o iracionální matematický výraz, který má své uplatnění v kupeckých počtech, ale v racionálním světě je bezvýznamný. x=jablko lze racionálně rozvinout do x+x=2 jablka, ale x-x=0 jablek prostě nelze uskutečnit. Dvě skutečná jablka nelze od sebe odečíst a tím je vzájemně zmizet z existence.
Takže pokud mluvíš o tom, že řekněme jablko, nebo jakékoliv pole, je jakýsi potenciál, souhlasím s tím, že jej lze nějakým způsobem ať již rozpustit, nebo snad i zkondenzovat za hranici detekce, ale skalár to nemůže být. Vše v našem světě, jak ho většina z nás mentálně přijímá, je o pohybu a dynamice. Celý náš vesmír od částice éteru po částici zvanou "kosmos" je zase jen o dynamice, o pohybu a vzájemných dynamických směrových vztazích. Statika je pouhá lidská berlička a umělý koncept, stejně jako přímka a stejně jako skalár. Celý tenhle skalární humbuk vzešel od jakéhosi zeleného mozku zvaného po otci Bearden, křestním jménem Thomas, který protlačil termín skalární vlna(y). Přitom je to logický nesmysl. Buďto budeš mít vlnu, která se nějak po něčem šíří, a pak jde o vektor, protože má směr (a ne jeden), nebo jde o nějaké proudění, které se šíří po vlnité, relativně stojaté dráze, a zase jde o směr a tudíž o vektor.
Proto ty otázky. Ahoj, Píďalka. |
|
Podpořte chod fóra 