 | Píďalka 
05.02.2023 16:14
Bydliště: ČR
|
|  kutil napsal(a): Vážení příznivci fóra,
Vzhledem k tomu že již není žádná odezva, tak předpokládám že již víte že není teplota jako teplota a že není porušován žádný fyzikální zákon. |
Nazdar Kutile.
Asi takhle. Podívej se, jak se ohřeješ u Bunsenova hořáku, kterým ženeš zemní plyn v určitém množství, a jak se zahřeješ od plynového teplometu, kterým ženeš to samé množství zemního plynu na keramickou mřížku. Už i to, na jakou mřížku a z jakého materiálu ten hořící plyn pouštíš, má vliv na to, na jakou se dostaneš teplotu, ale hlavně, kolik z toho danného příkonu plynu dostaneš v danném zařízení tepla.
Pokud tedy v kamnech vyvineš vodík, a ten hoří s tím, že dopadá a tepelně reaguje s uhlíky dřeva, nediv se, že to umí topit víc než samotné dřevo, nebo než co tabulkové teoretické výpočty berou v potaz.
Iďa více do hloubky, teplo vzniká teprve rušením (interference). Pokud zapálíš jen vodíko-kyslíkovou směs z klasické elektrolýzy, řekněme ve skleněné nádobě, aniž by byl přítomen vzduch či jiné plyny a látky, moc tepla z ní nedostaneš, prakticky žádné, nemluvě o nějakém výbuchu. Zato dostaneš docela slušnou implozi a kondenzaci vzniklé vody, ale za doprovodu vývoje velice silného elektrického na stěnách nádoby a jeho vyzařování do okolí. Není doporučeno na to sahat a už vůbec ne byvše uzemnění. No a s tou elektrikou nikdo nepočítá, nepočítá s jinými formami uvolněné energie. Dále nikdo nepočítá s tím, že pokud ohříváš elektrický přímotop 1000W na teplotu řekněme 120°, je to úplně jiná záležitost, než když zahříváš elektrický teplomet 1000W s tělesem rozpáleným do ruda cca 700-800°C.
Co se týče vlnění, ať již tepelného nebo jiného, v momentě, kdy dochází k jeho degradaci rušením, (interference) nepostupuje to lineárně. Pokud dostáváš teplo řekněme na teplotě 800°C, ty tepelné vlny se rozpadají napůl a zase na půl a zase napůl geometrickou řadou, to znamená harmonicky. Z toho vyplývá, že než se vlny tepelně vzniklé při 800C rozpadnou na vlnění teploty 120°C, proběhne kaskáda ochlazování a množení vln nižšího řádu. Jinými slovy, čím je vyšší teplota vlnění vydávaného zdrojem tepla, tím víc je v tom vlnění obsažené tepelné energie rozpadající se geometrickou řadou. Takže pokud tě zasahuje tepelné vlnění kvalitativně odpovídající 800°C, rozpadá se na přijatelnou teplotu těla po geometrické řadě a je to energeticky a pocitově o něčem úplně jiném, především pak množstvím dodaného tepla, než když si pořídíš přímotop, který do tebe rube vlnění na hodnotě 120°C. Už proto jsou také nízkoteplotní zářivé přímotopy tak příšerně neúčinné při stejném příkonu, oproti infrazářičům. Při jejich ohřívání je to zase záležitost především stupněm rušení (interference) mezi elektrickým prouděním a materiálem a množstvím výkonného odporu, podobně jako i u samotného spalování zemního plynu ve vzduchu a jeho spalování sice zase se vzduchem, ale zároveň za účasti materiálu mřízky plynového infrazářiče.
 Je to prostě úplně jiná věda, než si vzít kalorimeter a teploměr a měřit jak Akord, nebo takové údaje počítat.
No, a kdyby se někdo chtěl o teplotě a dodávaném, či získávaném teplu dohadovat, ať si popřemýšlí už jen o tom, co je to latentní teplo odparu a kondenzace, popřípadě mrznutí a tání.  Jak a kam a v jaké formě se při řekněme varu vody latentní energie do odpařené vody ukládá a z čeho se při její kondenzaci uvolňuje, a že ho je. Hlavně se neptej pánů profesorů. Vědí v tomto ohledu prd, vždy jen bez úvahy papouškujou, co se naučili od předešlých papoušků a jediné, na co se vzmůžou, jsou nic nevysvětlující čísla a bláboly.
Ahoj, Píďalka |
|
Podpořte chod fóra 