 | Píďalka 
06.01.2016 22:16
Bydliště: ČR
|
|  Adam napsal(a): co jsem udělal dobře, co jsem udělal špatně |
Vidím to zatra jinak. Podle čeho jako by mělo být možné posoudit, co jsem kdy udělal dobře a co špatně, když nemůžu mít sebemenší tušení, jak by se můj životní příběh odvíjel, kdybych v životě udělal cokoliv jinak, než jsem udělal? Tohle posuzování je jen iluzorní elaborování na domněkách. O tom je právě RUŠka a o ničem jiném, a to o emocionálním přijetí sebe sama i druhých tak jak jsou i s vlastní a jejich historií, kterou si stejně všichni jen malujeme, anžto vědomě si ji nepamatujem až na nějaké ty významnější události, a to přesně ty, které nám dělají v podvědomí emocionální zmatek.
Jinak bych k RUŠce ještě podotknul, že se pan Nejedlý moc ve své knize nerozvinul o velice podstatném bodě, který má v jeho tahákách, kterýžto bod, jak jest mi dáno pozorovat u druhých, lidi odbudou. Jeden z jeho zkušebních taháků totiž obsahuje zásadní výrok:
"Dávám Ti svobodu"
Co to znamená? Odpoutávám tebe i sebe od vzájemné vazby požadavků a zodpovědností. Jsi tu sám(a) za sebe a stejně tak já, a nemám Tě rád(a) proto, že po tobě něco chci, nebo že z tebe něco mám, ale proto, že jsi. Ono se to totiž týče především toho, čemu říkáme dobré vztahy, nikoliv těch, které vidíme jako špatné, což je především to, co RUŠka řeší. Tento bod lze lehce v kontextu knihy přehlédnout a pokud RUŠkař tohle mine, může si sice hodně ulevit, ale pořád se šourá dál životem s okovama na nohou a není doRUŠkován. Ve skutečnosti je třeba k RUŠce přistoupit s tím, že v tomto bodě začíná život, se vším, co k nám dnes náleží i z minula, avšak viděno v nové perspektivě a citovém rozpoložení a s upravenými vztahy. Jinými slovy je to i o odstříhání pupečních šňůr. |
|
Podpořte chod fóra 