 | Poota 
28.03.2023 12:41
Bydliště: Praha
|
| Při pohledu na obrázek "Mluno" je zřejmé, že "srdcem" zobrazeného zařízení je TT neboli Teslův Transformátor, což je věc sice velice oblíbená a často stavěná, nicméně stále ještě nedosti dobře pochopená.
Většinu lidí mýlí jeho podobnost s běžným transformátorem, takže ho považují jenom za zdroj co nejvyššího napětí, což paradoxně také mimo jiné do jisté míry je.
Proč ale to "do jisté míry"?
Ono ke zvýšení napětí tam skutečně dochází, ale jenom kvůli tomu to Tesla opravdu nedělal. U běžného transformátoru záleží na poměru počtu závitů primárního a sekundárního vinutí. Pro Teslu byl počet závitů vedlejší, protože jemu záleželo hlavně na délce obou drátů, tedy aby byl v přesném poměru, nejčastěji 1:4. Počet závitů pak vyšel podle toho, na jaký průměr se která cívka navíjela, takže počet závitů se mění průměrem cívek. Přesný poměr délek drátů zajišťoval rezonanci a rezonance zajišťovala "stojaté vlnění", při kterém se přestane uplatňovat ohmický odpor vinutí.
Na dalším obrázku "Tesla Coil" je znázorněn další běžně neznámý princip TT, tedy jaký vliv má geometrické umístění primární cívky na cívce sekundární.
Přenášený výkon je vždycky součin napětí a proudu, jestliže se zvyšuje napětí tak klesá proud a naopak. Vzhledem k tomu, že Tesla preferoval jednoznačně napětí, tak jeho primární cívka neboli L1 je vždycky u spodního okraje L2 a snaha udělat ji co nejtenčí dovedla Teslu až k ploché cívce s "bifilárním" či spíše "postupně dvojitým" vinutím.
Tím "zvláštnosti" Teslova transformátoru či Teslovy cívky ještě nekončí, takže příště budu v osvětě pokračovat.
 | 
(Dostupné jen pro přihlášené uživatele fóra)
(Dostupné jen pro přihlášené uživatele fóra)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
|
|
|
Podpořte chod fóra 