 | fana 
05.07.2023 09:05
Bydliště: uprostřed
|
| Diskutoval jsem s kolegou „olejářem“ voda versus hydraulický olej. Snažil jsem se mu popsat ten odstředivý ohřev. Nejzásadnější je rozdíl v ceně.
Olej maže, nerezne to, ale viskozita, jsou sice nízké viskozity, o trochu menší hustota než voda, olej je trochu stlačitelný, jaký to může mít vliv u trysek, k lepšímu či horšímu? Z oleje se pomaleji uvolňují bublinky vzduchu. Proudění oleje je dlouho laminární, voda téměř neteče laminárně, už při daleko menší rychlosti proudí turbulentně. (to říkají čísla ze skript) To všechno jsou nějaké vazby mezi viskozitou, třením,,, prakticky si olej udělá v nádrži jakýsi „tunel“ a snaží se proudit nejkratší cestou od vracečky k sání. Lze z nadsázkou říct, že molekula oleje v rohu nádrže tam zůstane navěky. Analogicky do turbíny, od vstupu k trysce si olej bude snažit tunýlek, a všechny jevy s tím související. Ale jestli to má měřitelný vliv? Určitě , ale záleží na použití.
Kdybych měl podle Energyho objemu nádrže 130 litrů zpětně odhadnout dodávku čerpadla, kdyby se jednalo o olejovou hydrauliku, tak bych tipnul 20 až 25 dm3/min. A to se snažíme ten olej nečeřit a nerozstřikovat. Dneska je snaha úpravami používat co nejmenší nádrže vzhledem k dodávkám čerpadel do systému, ale má to své limity.
Sorry, ale mě taky připadá, že se tu část testerů snažíte stavět odstředivé čerpadlo, a to ještě takové z „mauntfíldu“.
Pro představu. Zadejte si do gúúú „A-COAV Sigma“ , koukněte na technické provedení, uložení, představte si to upravené do Watts turbíny, ono ty základní věci neodrbeme v garáži. Jiné potvory mohou dodávat třeba 50 dm3/s při 100 metrech výtlaku (10bar), ale stojí to půl mega.
Vzdalte se co nejdál, tedy někam optimálně, od odstředivého čerpadla.
Tu práci ve Wattsovi udělá odstředivá síla, a ta vznikne jedině roztočením média v celém objemu. Při přemýšlení začneme s turbínou bez trysek. Již rotující objem vody vytvoří v turbíně tlak, po ploše pláště největší, o ten jde. Každá tryska ten tlak snižuje! Takže hledáme jenom takový počet dírek, který nám to nezdegraduje na odstředivé čerpadlo. Velikost dírek ovlivňuje pokles tlaku, malá dírka víceméně jen místní pokles tlaku, protože je tlak dorovnán pomalinkým doplněním vody na sání. Hledá se poměr mezi všema těma vlivama. A taky jsem nenašel jaké vzorce nakombinovat, aby to vyšlo tipťop.
A to točení vodou. Představte si v řezu, tím zanedbám uložení, trubku třeba vnější průměr 0,5 metru a vnitřní průměr 0,48 metru, a teď místo vody, že je uvnitř válec s průměrem 0,47 metru. (nechytejte mě za mezírku) Je to souosé, ale ne mechanicky spojené. Zvenku vidíte otáčet se betelnej setrvačník, jenže ta hmota uvnitř stojí, si ten vnitřní válec vyměňte za vodu, kterou musí podpořit pro roztočení nějaké příčky, jinak smolík.
A tady se využívá toho, že na to udržet roztočený setrvačník v pohybu, je potřeba tak málo energie, že se to běžně zanedbává. Proto příkon turbíny je v tom, že roztáčíme pouze tolik vody kolik nám přitéká/odtéká. Takže to musí být co nejméně, tedy zase jsme u „trefit to“ :)
Ztráty ve valivých ložiscích jsou obecně někde 0,00x asi, třetí řád za desetinnou čárkou. Nikdy jsem se nedostal k přesnějšímu číslu, moc různých faktorů. (třeba optimální mazání)
Trvalo by mě možná rok (částečky volných chvil, a přesouvání zájmů mezi různá bádání), abych nadimenzoval uložení, velikosti a nakreslil výrobní výkresy, a to ještě nemám porovnáno jestli svisle nebo horizontálně a napřed bych musel mít navrženou turbínu, tak abych neměl či měl minimální pochybnosti o funkčnosti, které by šly doladit.
Protože bez toho, se rozhodně do stavby nepustím. A mám snad dobrou představu o ceně práce a materiálu, ty kila materiálu jsou zlomkem ceny za práci. |
|
Podpořte chod fóra 