 | fana 
06.01.2024 20:38
Bydliště: uprostřed
|
| Mechanický přepínač vyrobit lze, jak zde máme potvrzeno a dovedli to před 120 lety. Dnes to dovede každá druhá dílna. (možná odvážné tvrzení, peníze až na prvním místě, a pokud je dílna Vaše, taky jste museli na ni někde vzít, jako každý případný sponzor nebo někdo jako nikdo z nich) Možná víc hlav víc nápadů. Mě třeba brání jistota, jak to funguje, přestože mám nápady a domněnky. K návrhu a výrobě mechanického přepínače bych měl mít z technického hlediska blíž (aspoň z návrhového pohledu) než k elektrické části.
V patentu je naznačeno 8 zdvojených kontaktů, na začátku zde a až doteď (i ušáci), tedy krom asi jedné dvou zmínek (ano jsou ve vláknech) jsme to všichni brali jako OK a dostatečné. Pokud bychom detailně chápali „proč“ to stačí nebo nestačí, tak víme. O odporu píší v patentu jako o „přirovnání“, je 8 kontaktů také pouhé zjednodušení obrázkové části?
Zajímalo by mě jestli Marathonman má něco na tom svém pojetí „indukčního odvalování“ správně? Nebo právě ten princip, který ukazuje = velmi mnoho kontaktů = lamel. Mě nesedí to jeho provedení, na „obroušeném drátě“. Dělit indukčnost i do toho „indukčního odvalování“ lze i jinak. Dle mě je lepší samostatný „komutátor“ z odolného materiálu a k němu připojená ta externí indukčnost.
Tady nejde o počet lamel jako z důvodu snížení otáček, ale kvůli rozdělení externí indukčnosti na menší „skoky“. Jak píšu, nemám jistotu schema zapojení, protože to je pro strojaře „až neuvěřitelné“ co ho napadá za nesmysly. Pro pokusníka bude v pořádku jakékoli přepínání, i jen pár kontaktů. Měření a vyhodnocování a postup dál.
Musím se na to dívat z pohledu, že nic nemám, musím po krůčkách. Je fajn číst jak někdo postupuje a ladí již několikátý prototyp, je to inspirace a naděje. Ale já si musím napřed projít „ověřováním toho co dělám, jak to chápu“, na to nesmím zapomínat. Jasně, postavte mě před běžící zařízení, otevřeně popište a diskutujte, tak potom doma budu třeba přemýšlet jak to postavit ještě lépe. |
|
Podpořte chod fóra 