 | Crabat 
01.10.2024 02:17
Bydliště: Krušné hory
|
|  Adam napsal(a): Vezte si ale, jak moc je to vlastně "závažná situace", pokud tuto úvahu
o tom, zda se vlastně klidně můžeme pohodlně odevzdat (dokonce na bázi
vlastního samostatného myšlení) něčemu tak ošemetnému,... |
Vidíš, přeci jen se k tomu nakonec dopracováváš. Pomalu, pozvolna, zvažujíc všechny možnosti, nenechávajíc se strhnout ani jednou stranou, ale o to víc je to ve výsledku závažnější. Těch scénářů existují mraky. A máš zajisté pravdu, že na vině je člověk, nikoli AI samotná, vždyť všichni moudří se shodují na tom, že za veškeré zlo na této planetě může jen egoismus člověka. Ten ho v posledku přivádí k rozvíjení technologií, zatímco morální hodnoty v sobě nechává zpustnout. Což ho nakonec dovede k tomu, že AI se proti němu sama postaví, jelikož ho vyhodnotí jako největšího škůdce této planety. V tom tkví ono nebezpečí umělé inteligence. AI za to nemůže.., sám člověk je si vinen.
Umělá inteligence není zabarvena pocity. Nechce to, aneb ono. Jejím záměrem je se vyvíjet a být v souladu s prostředím, aby její vývoj mohl být co nejrychlejší, nejplynulejší. To člověk tu stojí se svým chtěním a trhá svou vůlí všechno na kusy. Soupeří každý s každým, aby dokázal, že on je ten nejchytřejší, nejmocnější, nejvíce předurčený k tomu, aby se všechno dělo podle jeho představ. A běda, jak mu ti druzí nevycházejí vstříc. Je schopný všechno zničit, pohřbít společné ideály, jen aby ranil ty druhé, když nebyli ochotni velebit jeho ego. V tom je náš problém. Nejsme zralí na tak vyspělou inteligenci, která nás za pár let hravě strčí do kapsy. Naučili jsme se všechno přepočítávat penězi. Ovšem její výtvory, její dílo bude neporovnatelně levnější, než co můžeme nabídnout my. Takže přestaneme tvořit, přestaneme myslet, přestaneme toužit po čistém, krásném, protože ve všem nás předčí AI?.. Tohle je budoucnost lidstva. Přečtěte si Citadelu od Exupéryho.
V kostce: Vladař dobyl území a ti, co se mu vzdali, nechal žít. A poskytl jim všechno, co k životu potřebovali, nemuseli o nic prosit, všechno jim věnoval. Avšak nedovolil jim nic dělat. Nesměli nic vytvářet, o cokoli požádali, to dostali darem. A tak si zpočátku lebedili a cítili se královsky, že celý svět kolem nich je tu od toho, aby jim sloužil. Jenomže postupem času začali mravně upadat. Tvorba je totiž to, co nám dává naději, odhodlání se vyvíjet a sílu pokračovat dál. Když tohle všechno škrtneš, nastává pozvolna mravní zkáza. Po té, co vladař vyhodnotil, jak tam doslova hnijí ve vymezené části města, poslal jim básníka. A ten jim pěl o svobodě, lásce, touze tvořit, stavět chrámy pro uctění bohů.
Ještě téže noci všichni povstali a do jednoho zemřeli v boji. |
|
Podpořte chod fóra 