 | Poota 15.09.2015 20:25 Bydliště: Praha
|
| Jak kamna „hřejí” Dostáváme se k tomu, že existují tři základní způsoby předávání tepla od kamen do prostoru. Ten první je konvekční a při něm se ohřívá nějaké médium, které to teplo "odnese" někam jinam a tam ho teprve předá. V případě Bulerjanů a vůbec kamen s dvojitým pláštěm, se ohřívá vzduch. Výhodou tohoto způsobu je, že se dá ten teplý vzduch relativně snadno rozvádět i do dalších místností a vytápět jím snadno třeba i vyšší podlaží. Při vytápění jediné místnosti dochází k tomu, že u stropu je "vedro", u podlahy "zima" a dost dlouho trvá, než se prohřejí stěny. Dalším oblíbeným médiem pro distribuci tepla od kamen je voda, takže kamna s patřičným výměníkem mohou sloužit i jako etážové a nebo dokonce ústřední topení.
Ten druhý způsob je sáláním - kamna mají jednoduché stěny bez masivní vyzdívky a většinou i zasklená dvířka. Teplo, které z nich sálá, ohřívá hlavně pevné předměty kolem a teprve od nich se ohřívá vzduch. Prohřátí místnosti je rychlejší a rovnoměrnější, ideální umístění kamen z hlediska ohřívání prostoru je uprostřed místnosti. Tímto způsobem se obtížněji vyhřívají sousední místnosti. Pokud stojí tato kamna u stěny nebo v rohu místnosti, tak je výhodné jejich sálání směrem ke stěnám zachytit nejlépe plechovou zástěnou, postavenou kousek od stěny - teplá zástěna ohřívá a rozproudí i vzduch v té mezeře.
Třetím způsobem je akumulace tepla do nějaké hmoty, která teplo zpočátku pohlcuje, aby ho mohla později ještě dlouho vydávat. Typickým příkladem jsou kachlová kamna, různé pece najmě pak finská, a také pravá raketová kamna. U tohoto způsobu se většinou oheň nijak nereguluje a topí se "naplno", protože momentální přebytek výkonu pohltí akumulační hmota kamen. Výhoda je v tom, že na plný výkon pracují kamna s velkou účinností a taky v tom, že se nemusí topit nepřetržitě, protože teplo je k dispozici ještě dlouho potom, co už v nich nic nehoří.
Z těchhle tří způsobů není u žádných kamen jenom jeden jediný, ale v různém poměru jsou tam vždycky všechny tři, přičemž jeden z nich většinou převládá. |
|