 | Antena 
03.09.2025 14:05
|
|  Energy1 napsal(a): Myslím, že jsi mě stále nepochopil. Princip frekvenčnícho řízení PWM je tu každému jasný, víme, že pulzní střída daleko za hranici LR konstanty indukční zátěže bude vyrovnána indukční reaktancí a dříve pulzní průběh se... |
Ok díky za vysvětlení.
Já jenom že doteď se mluvilo, že u Figuery je nutno pomocí odboček externí indukčnosti namodulovat 2 sinusovky o 180° posunuty.
A teď přišla změna už to není sinusovka, je to něco jiného. Naštěstí pomocí PWM můžu vytvořit relativně jakýkoliv průběh. Můžu upravovat průběhy jak uznám za vhodné, můžu dělat šišaté sinusovky, můžu zohlednit průběh sinusovky ve spodní oblasti ano offsetem nebo třeba i jinak teď nevím...
ad 1) říkáš zavést offset nepomůže, přesto to nějak vyzkouším a pak se uvidí, nic jiného mě nezbývá (než zavést offset, nebo nějakou jinou změnu budícího průběhu) pokud nechci stavět mechanickou verzi.... když jeden elektromagnet bude na maximu tak i ten druhý co je na minimu je pomocí PWM neustále buzen, nemůže klesnout k nule, protože je pořád buzen...ale třeba tomu pořád nerozumím...
ad 2 ok, naštěstí asi někde mám zařízení s rotujícím magnetem a dám k němu cívku a přeměřím to osciloskopem... píšeš: ...vyžaduje specifické průběhy magnetizačního proudu... ... tak je tedy budu muset napodobit...ještě že jsou ty velmi rychlé stm, pomocí tohohle se dá naprogramovat cokoliv, když už to ode dneška není sinusovka...
A protože nejrychlejší je zeptat se AI tak v případě magnetu a cívky mě vykreslila průběh sinusového napětí a proud byl posunut o cca 30° ale také sinus, špičky se nacházeli při změně polarity napětí na cívce, tj kdy sinus napětí procházel nulou...
Nevím nerozumím tomu co chceš říct tím
generuješ na základě pohybové komprese siločar v sekundárním jádru
kompresi přece dělají ty protisměrné sinusové průběhy (nebo teď po novu nějak zmodifikované)
Pokus s magnetem udělat můžu ...
podle AI překmity jsou způsobeny:
Dynamikou magnetického obvodu a hysterezí jádra
Magnetizační křivka (B-H křivka) železného jádra není lineární – má:
nasycení (při vysokém magnetickém poli už se B téměř nemění),
hysterezi (zpoždění mezi B a H),
remanenci (zbytková magnetizace),
koercitivní sílu (potřeba opačného pole k vynulování B).
Při rychlé změně magnetického toku (např. při přechodu pólů magnetu) se jádro může dostat do nasycení, což způsobí:
prudkou změnu indukovaného napětí,
nelineární proudový průběh,
překmity nebo oscilace v obvodu.
📉 Průběh proudu v takovém případě:
Proud nebude čistě sinusový.
Může obsahovat:
špičky (při přechodu přes nulu nebo při nasycení),
asymetrii (kvůli hysterezi),
tlumené oscilace (pokud je obvod rezonanční – RLC).
Tak zatím díky moc
Ale kdyby se Ti chtělo vysvětlit tu kompresi siločar tak se nebráním, protože podle mě to přece způsobují ty protiběžné sinusovky...Ale jasně sekundár chce naladit na příslušný typ zátěže (indukční) a její velikost...
Ai vysvětluje
Zhuštění (komprese) magnetických siločar znamená:
Zvýšení hustoty magnetického toku v určité oblasti.
Jinými slovy: více siločar na menší ploše → vyšší magnetická indukce
B
B v daném místě.
📌 Kdy k tomu dochází:
V železném jádře:
Magnetické siločáry se „stahují“ do materiálu s vyšší permeabilitou (např. železo).
V místech s užším průřezem jádra (např. v mezerách nebo hrotech) dochází ke kompresi toku.
Při přiblížení pólů magnetu:
Pokud se přiblíží severní a jižní pól, siločáry se „stlačí“ mezi nimi.
V transformátorech nebo elektromotorech:
V místech, kde se mění geometrie jádra nebo kde je vzduchová mezera, může dojít ke zhuštění toku.
🧠 Fyzikální důsledky:
Vyšší hustota toku
B
B může vést k:
nasycení jádra (materiál už nemůže vést více toku),
zvýšenému indukovanému napětí,
větším silám mezi magnetickými prvky.
kompresi přece způsobují ty protiběžné sinusovky + velikost a typ zátěže na sekundáru...... nevím
Díky
A. |
|
Podpořte chod fóra 