 | Adam 20.03.2016 21:02 Bydliště: Praha
|
| Jarin's napsal(a): ... Kuličku zastavíme prstem, ... Kulička ovšem podle soudobé fyziky získala z pole polohovou energii. ... |
Nemůžu se teď úplně věnovat tomu, co všechno se mi na Tvém pohledu nezdá, ale udělám alespoň krátkou zmínku navazující na citaci.
Tím, že se kulička někam posunula po vodorovném stole, se s její klasickou polohovou energií (též nazývanou jako "potenciální" - jestli jde o tuhle..) vůbec nic nestalo. Ta se projevuje pouze rozdílem výšky v tíhovém (tedy gravitačním) poli.
Fyzika se ve věcech kolem získané a odevzdané energie skutečně všelijak vylhává, a to například tzv. vnitřní energií (U), ale jinak, když se ta energie kinetická, polohová atd. dobře uchopí, pak i v poli magnetickém, i gravitačním, se s tím docela počítat dá. Člověk jen musí být opatrný na to, kam až je to "funkční".
Jinak koukám, že se vrací věčné téma, jestli je magnet jako pružina. Vážení, je i není. Tady jde nejvíc o úhel pohledu a také o to, jakou situaci přesně řešíme. Pokud budu mít dva magnety zafixované do souosého (přímého) vedení, pokud budou k sobě otočeny stejnými póly, tedy se budou odpuzovat a zároveň nedovolím jejich pootočení, pak to můžu jako částečnou pružinu vnímat. Jen částečnou, protože u klasické pružiny mi síla narůstá konstantně (vzhledem k délce stlačení). U dvojice takových magnetů je nárůst exponenciální. Ale tohle celé je jen můj úhel pohledu a když někdo bude tvrdit, že v tom nevidí pružinu ani částečnou, bude to v pořádku. Tohle není žádné téma ke sporování. Tu analogii za pružinu může každý vidět (nebo nevidět) na tisíc způsobů. |
|