 | Adam 
25.03.2016 15:24
Bydliště: Praha
|
|  Brbla napsal(a): ... sebevrazda ... jsem presvedcena, ze kazdej ma pravo o sobe rozhodovat sam, at uz kterakoli slozka naseho JA. ... |
Tohle (záležitost sebevraždy) vnímám jako velice složitou otázku. Značné množství lidí se často i po většinu svého života potýká s jakýmsi blouděním, při kterém se vlastně dost mlhavě orientují sami v sobě a na základě toho by mohl někdo vyřknout argument, že s tím právem rozhodnout si sebevraždu, to není až tak jasné.
Jistě, můžeme se na to koukat třeba tak, že prostě pokud se dotyčný k sebevraždě rozhodl, už to tak asi "mělo být". Může se v tom hledat jakýsi přirozený (a tím jakoby správný) výsledek něčeho. Nezapomínejme ale na to, že jako lidé míváme velmi silné tendence propadat emocím, točit se v kruhu, propadat (jinak třeba i dost malicherné) beznaději, nevidět věci "vyšším způsobem". A jak moc je tedy správné, abychom o sobě rozhodnuli v nějakém takovém nevyrovnaném stavu? Třeba po pár letech si pak můžeme se zděšením říct: ,,Proboha, ještě že mi nedovolil to udělat. Nechápu, proč to tolik bolelo, vždyť teď už je všechno jinak a úplně mě děsí představa, že bych přišel/přišla o zbytek života. Vždyť bych už nemohl(a) to a to a to a to ...." A ten kdo v sobě pro současnou existenci umí nalézt nějakou vizi a nějaká přání něco udělat nebo něco stihnout, pro toho by možná nebylo "správné", aby té těžké životní situaci podlehl a aby si "svobodně" rozhodl otázku sebevraždy se všemi důsledky. |
|
Podpořte chod fóra 