 | Ilem 
08.08.2016 11:35
Bydliště: Hradec Králové
|
| ředění kolidního stříbra
Tak já tu rukavici zvednu.
Paní z VŠCHT má pravdu a zároveň nemá. Koloidní "roztok" správněji disperze, se chová jako koloid při jakékoli koncentraci.
Co se však mění je stabilita kolidu. Stabilita kolidu je jeho odolnost vůči aglomeraci a sedimentaci. Sedimentaci ovlivňuje především velikost šástic a viskozita. Velikost částic se ředěním nemění, mění se viskozita, ale pro koncentrace používané u koloidu stříbra je tento vliv zanedbatelný. Horší je to s odolností proti aglomeraci. Může za to takzvaný zeta potenciál. Řečeno učeně je to: " potenciál na rovině skluzu mezi částicí
a sdruženou dvojvrstvou s obklopujícím rozpouštědlem". Čemuž pravděpodobně mnozí nerozumí, tak to musím trochu zlapidárnit. Z fyziky víme, že částice se stejným nábojem se odpuzují, částice s nábojem opačným se přitahují. Tak se stane, že kladná stříbrná částice se obalí vrstvičkou záporných iontů, které vychytá z okolní vody. (Vzhledem k tomu, že na výrobu stříbra se používá voda iontů zbavená, nemá jich k dispozici mnoho, ale to je zase jiná kapitola.) Tato kulička se následně na venek chová, jako iont záporný. V disperzi jich je mnoho a tyto kuličky se vzájmně odpuzují, což zabraňuje aglomeraci, ... do té doby, dokud jich tam není příliš mnoho. Pokud je kuliček mnoho, dostávají se tak blízko, že nad elektrickými odpudivými silami převáží síly přitažlivé a takové dvě částice spolu zaglomerují (spojí se v jednu). Svou roli v tom hraje i Brownův pohyb (tepelný pohyb molekul ( v tomto případě vody)). Čím je disperze teplejší, tím snadněji se částice dostanou do takové vzdálenosti, že mohou zaglomerovat. A obloukem jsme se dostali zpět k sedimentaci. Zaglomarované částice jsou náchylnější k sedimentaci, to už jsem vysvětlil.
Za stabilní disperze se považují disperze se zetapoteciálem větším než +30mV, nebo menším, než -30mV. Dispereze v rozmezí -30mV - +30mV jsou považovány za nestabilní. Podle našich měření u našeho koloidního stříbra k tomuto zlomu dochází při koncentraci 21 ppm. Nižší koncentrace jsou stabilní, vyšší mají stabilitu nižší.
Proč jsem zdůraznil naše stříbro? Protože máme částice kolem 4 nm. Ostaní stříbra, podle našich měření mají 40nm i více. To pochopiteně posouvá bod zlomu směrem k nižším koncentracím. Přesné hodnoty jsme ale neměřili, jedná se o měření finančně dost nákladná.
Už jsem i přišel na to, proč při ředění klesne koncentrace více, než by měla (Na vzdory Čučovým kecům). Klíč je právě ve výše uvedeném textu. Voda na ředění musí mít naprosto stejnou teplotu, jako ředěný koloid. Pokud necháte obě flašky stát dva dny na stejném místě, naměřené ředění odpovídá ředění teoretickému. |
|
Podpořte chod fóra 