 | E_man  
18.08.2016 18:12
Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
|
|  Jarin's napsal(a): Naběhl jsem si sám.
Vyslovil jsem domněnku, že energie nepochází ze silového pole a nepochází ani z mechanické práce pokud těleso teprve směřuje do pole, mohl jsem tušit, že se vyrojí spousta dalších domněnek.
To o čem hovoří |
To Jarins's.
.... To o čem hovoříš zatím fyzika nezná. Podle fyziky magnet žádnou polohovou energii nemá. Stejně jako ji nemá planeta vůči kuličce na stole, polohovou energii získá těleso v silovém poli, ....
Ale zná. Myslím že je to uváděno i v tabulkách feromagnetických jader v J/kg pro určité sycení.
A samozřejmě ji má i planeta vůči kuličce, stejně jako planeta vůči všem ostatním objektům naší sluneční soustavy a přilehlého vesmíru.
Pokud nějaká planeta spadne (trefí se do) na druhou planetu je to podle velikosti pěkný mazec. Společně pak mají vůči ostatním vesmírným objektu o to větší polohovou energii.
...Stejně tak fyzika nezná pojem sdílení energie magnetu s kuličkou, jak píšeš. Magnet může o svou energii trvale přijít(způsoby jsou jen 2 popsal jsem) nebo ji může trvale získat. Dynamicky, dočasně o tu energii přijít nemůže s tím, že jí mu pak někdo pohybem ruky vrátí. .....
Fyzika to zná, ale nijak moc o tom nehovoří. Magnet o tu energii sice nepřijde, ale rozdělí se o ní s okolím podle permeability toho okolního prostředí.
.... Umíš-li si představit na tom videu, že jedno z těles je pevné.
To druhé těleso(není magnet, ale železo) položíš, přesně, jako na videu, funguje to stejně, jen s menší energií. Jak ty říkáš pružina vystřelí a Jak říká Ilem odtržením ji zase natáhnu, ale já použiju další železo(to první zůstane tam, kde je)
A podle tebe pružina, tentokráte nenatažená, znovu vystřelí a tak dál. Provedu to mnohokrát po sobě se stejným výsledkem z různých stran a nikdo nic neodtrhává tedy nikdo žádné pružiny v magnetu nenatahuje a Magnet bude mít po měření Gaussmetrem stále stejnou hladinu energie. ....
Každým dalším železem, který k tomu magnetu přiložíš rozkládáš energii původního magnetu do stále většího objemu. Energie se neztratila, ale její vnější projev (hustota magnetického toku) na povrchu celého objemu se zmenšil. Dej doprostřed tunového kvádru železa jeden malý neodýmek, a na povrchu už nic nenaměříš (samozřejmě že přeháním, jak je mým zvykem).
....Než někdo podle tebe železo z magnetu odtrhne, nebude mít jeho pole energii, jak tvrdíš, takže gaussmetr ukáže měřitelný pokles intenzity pole a jak budu postupně odtrhávat jednotlivé železa bude gaussmetr zase naskakovat na původní hodnotu,
ale tak to není. Měřil jsem intenzitu pole magnetu bez a s 50 kuličkama kolem něj a je to pořád stejné, tak odkud se vyzářilo to teplo při té práci, co jsi viděl na videu? ......
Gausmetr neukazuje intenzitu magnetického pole (intenzita = amperzávity) ale magnetický tok, který je svázán s intenzitou nejen permeabilitou (tedy materiálovou konstantou) ale i objemem a tvarem přiložených želez.
Ty jsi neměřil intenzitu, ale magnetický tok!!!!
To teplo je samozřejmě na úkor polohové energi, a tu musíš těm magnetům zase pěkně vráti při jejich odtržení.
....Mimochodem můj příklad s tělesem směřujícím k planetě tě nezaujal?.....
Jen na chvíli. Každé těleso v celém vesmíru má vůči každému tělesu v celém vesmíru polohovou energii danou Nejvyšším při stvoření světa.
Můžeš to brát jak vůči jednotlivému tělesu, tak i vůči společnému těžišti libovolného počtu těles ve vesmíru. Už jsem výše uvedl jaký to je mazec, když se náhodou dvě planety srazí. Nic to nemění na tom, že polohová energie jakéhokoliv objektu ve vesmíru vůči sraženým planetám je stejná. jako byla její energie vůči společnému těžišti před sračkou, opravuji před srážkou  |
|
Podpořte chod fóra 