Karel 124 napsal(a):...aramejský otčenáš na který odkazuji.
Je tam i původní text, jeho překlad do češtiny a pro porovnání i užívané
texty cìrkevní
https://simhayoga.cz/aramejsky-otcenas/
Tak jak je to v tom Aramejském „otčenáši“, jsem tu harmonii ženského a mužského principu v člověku myslela.
Hned v prvním verši:
Církevní verze Správný překlad původního originálu Původní originál v aramejštině
————
Otče náš, jenž jsi na nebesích.
Ty, jenž zrozuješ! Otče – Matko kosmu. Abvún d-bá-šmája
Je tam prostě Otec-Matka, Bůh-Bohyně, Šiva-Šakti, Vyšší já-Nižší já, Neprojevené-Projevené, Yin-Yang…
No a ta bezpodmínečná kristovská láska mezi nimi, láska k sama sobě, život v jednotě (jak se píše v dalších verších).
Ona je asi opravdu lepší domluva telepatií, než spoléhání se na pojmy, které vysvětluje a chápe každý jinak, na což má samozřejmě právo.
0
3
Adam 13.08.2024 16:13 Bydliště: Praha
6414
583
6129
Hana napsal(a):... Ona je asi opravdu lepší domluva telepatií, než spoléhání se na pojmy, které vysvětluje a chápe každý jinak, ...
Ono by se to bohužel telepatií nevyřešilo, protože ta propojuje opět jen konečné
interpretace, byť doplněné o jakousi emocionální či citovou složku,
ale přesto nepřenáší celý "systém myšlení" jednotlivce.
Což sem tedy úplně nepatří - jen malá vsuvka.
0
0
Hana 13.08.2024 16:31
740
50
1030
Pohádka o zlém draku, nešťastné princezně a hodném a statečném Honzovi
Podívejme se na děj pohádky a pojměme všechny naznačené děje v co nejširších souvislostech.
Drak tu představuje animální svazující sílu nízkých vibrací, která vězní ve svých spárech část nás samotných. Vězní podle tradice někde v jeskyni /symbolika energie Země/ ženu-princeznu /ženskou část nás samotných/ — tedy vědomí ega v nás. Drak drží princeznu-ego v zajetí a nemá v úmyslu se jí vzdát. Plánuje ji lidově řečeno sežrat /zcela pohltit/.
Pak je tu starý král, otec princezny. Představuje v pohádce vědomí duše, člověka této Země, který se na Zemi stal rodičem dítěte-dcery-princezny-ega, tedy těla s jeho vědomím.
Princezna vyrůstá a v rozkvětu mládí se jí drak násilím zmocní a nemíní se ji nijak vzdát. Král chápe, co se děje, je z toho zděšen, ale sám není schopen akce, protože jako otec své dcery je ochromen strachem o ni. Vyhlásí v království smutek /stav životní krize/.
Z jeho vibrační úrovně /duše/ proti drakovi /drtivému vlivu temného hmotného okolí/ je ovšem zásah vyloučen. On sám se naučil draka bát od chvíle, kdy v jeho dětství se v království objevil a proto se mu nedokáže sám postavit
Ví, že na to prostě nemá sílu a připadá si zcela bezmocný. Hledá tedy /jako mnozí lidé v obdobných situacích/ pomoc zvenčí u těch kolem sebe. Ohlíží se po někom, kdo princeznu z drakových spárů vysvobodí a z krize ho vysvobodí.
Obrací se na renomované drakobijce, kteří deklarují, že boj s draky mají v popisu práce a vyznačen na svých bojových korouhvích. Žádá je, aby jeho problém vyřešili a princeznu osvobodili. Tito rytíři bez bázně a hany s erby na štítech a zarámovanými osvědčeními o zasvěceních do čehokoliv či diplomy z psychiatrie a psychologie zkoušejí možné i nemožné, ale pokaždé dostávají od draka na frak. Odjíždějí z podobných bojů se zlomenými meči a pocuchanými brněními a bez sebevědomí a princezna má bohužel smůlu.
Oni rytíři s důležitostí sobě vlastní si ovšem snaží připisovat zásluhy, které nemají a výsledkem jejich práce bývá často jen to, že pořádně pouštějí žilou královské pokladnici. Nemluvě o tom, že se traduje, že sežerou všechno, co v královských kuchyních k sežrání je.
V boji samotném neuspěli a aby to nějak zdůvodnili, mezi lidem obecným trousí poznámky o tom, že by princezna /lidské ego/ měla být ponechána svému osudu. Radši pokorně padnout na kolena a modlit se.Šak on ten shora slíbil, že tu někoho pošle a ten to pak vyřeší za nás!
Ti studovaní mezi drakobijci podstrkávají králi /člověku, duši/ přehršle tlumicích pilulek proti depresím s fatálními vedlejšími účinky na jeho podlomené psychické a fyzické zdraví a radí mu, aby se s tím vším nějak smířil. Svoji pomoc si samozřejmě nechávají pořádně zaplatit na dřevo z královské nemocenské pokladny.
Nikdo zvenčí nedokáže pomoci. Král se po zkušenostech s těmito amatéry vydávajícími se za experty nakonec vzdává naděje a z nezbytí se obrací tam, kde dosud nehledal. Dovnitř sebe, dovnitř svého království s příslibem, že ať zachrání princeznu /ženu v nás, vědomí ega/ kdokoli, dostane princeznu za manželku a půl království k tomu.
Honza je představitelem mužské složky nás samotných, muže /ducha/ v nás. Je sice pravým rytířem bez bázně a hany, ovšem tato Země se vším všudy mu nijak nevoní. V této, jakož i po mnoho minulých inkarnací volil pobyt v zápecí jako optimální variantu přežití dané inkarnace /jako ostatně ty a ostatní kolem tebe/, válel se v duchnách s přesvědčením, že ten pobyt tady na Zemi na té peci nějak přečká.
O dění v království pozemském se nezajímal ani v nejmenším. Vždy ho štvalo, a i nyní ho štve, že skrze starosti a kontakty s lidmi v okolí ho zasahují jemu protivné nízké pozemské energie, kterých se prostě štítí a odmítá se jimi zabývat. Běžné lidské radosti a starosti byly a jsou pod jeho úroveň vnímání. On je přece ten čistý tam nahoře /na peci/ a ať si ti pitomci dole /pod pecí/ poradí, jak chtějí. To si říkával a dodával: já si své nádherné čisté ručičky přece tímhle pozemským blátem špinit nebudu!
Krize království, smutek a zoufalství nad osudem princezny, které zasáhlo všechny královské poddané v čele s králem /a tedy duši jako celek/ nakonec nenechalo ani Honzu se dál válet na peci. Pochopil konečně, že by si měl najít tu pro sebe pravou. Uvědomil si, že už dospěl /prošel celým vývojem zde na Zemi/ a měl by už ze sebou něco udělat. Výzva pomoci princezně ho tentokráte chytí za srdce, sbalí pár buchet do uzlíku a jde hledat štěstí na královský zámek.
Drak má mnoho hlav. Boj s mnohohlavým drakem, kterému navíc odseknuté hlavy znovu narůstají, dokumentují v pohádce nutnost velmi obtížného zápasu s tím, co ženu-princeznu-ego pevně drží ve své moci. Je to zápas o osvobození naší vlastní vnitřní ženy /vědomí ega/ v nás na cestě k její záchraně a Honzovým konečným cílem je po vítězství nad drakem pozvednout ženu-princeznu-ego k sobě na koně do sedla vlastních čistých vysokých vibrací a společně s ní se vrátit ke králi.
Vůbec to není lehké. Honza si hezky mákne, ale dobrá věc se nakonec podaří. A on přiváží princeznu zpět jejímu zoufalému otci /přibližuje ji zpět k vlastní společné duši, od které byla nízkými vibracemi v důsledku působení okolí — draka — dočasně odtržena a kontakt s ní byl ztížen/.
Následuje veselí, společná radost a nutně vše směřuje ke svatbě, která symbolizuje vzájemné sjednocení Honzy /ducha/ a princezny /ega/ do posvěceného svazku. Po svatbě /potvrzení sjednocení ducha a ega ve společných vibracích/ je Honzovi odměnou půl království /samozřejmě nebeského!/. Po smrti krále /duše, člověk umírá a už se nikdy na této pozemské rovině nezrodí/, pak jemu i jí, sjednoceným v jedno, patří království /nebeské/ celé.
Ne náhodou je Honza v českém podání prostý chlapec z pece. Také ne náhodou uspěje tam, kde selžou mnozí renomovaní drakobijci ověnčení mnoha diplomy ze svých mnoha pseudorytířských klání. On jediný totiž má sílu a motivaci tam, kde cizí selhávají. On jediný /svatá prostoto!/ se snaží pomoci princezně-egu z pozice své bezpodmínečné lásky a nedělá to ze zištných důvodů. Tu sílu lásky Honzy /ducha/ k princezně-egu nazývám ve svých textech onou tzv. multidimenzionální silou a právě ta dokáže skutečné divy.
________________________________________
Příběh o prostém Honzovi je potvrzení toho, že člověk nemusí být žádným duchovědcem, guru či majitelem jakéhokoli diplomu, aby uspěl v pozici Honzy při záchraně vlastní vnitřní ženy a při získání vlastního království /nebeského/, které pak bude patřit vám oběma.
Závislost na hmotných projevech vlastní /zdánlivé/ dokonalosti na to či ono (diplomy, certifikáty z „duchovních“ kurzů…jsou pouhým projevem duchovní pýchy některých a současně nesporným projevem touhy po handlu s tímto předstíraným duchovnem. Meče těchto lidí jsou až do chvíle, kdy něco pochopí, vyrobeny z papundeklu a brnění z vaty a nepomůžou nakonec ani jim samotným.
Boj s drakem pouze předstírají a drak z nich má srandu. Bohužel nepříjemné je to, že po dlouhou dobu obvykle zabírají místo na bojišti Honzovi, který musí čekat, až se ti druzí přestanou na draka vytahovat a král /vy, vaše duše/ konečně dospěje k názoru, že hledá pomoc tam, kde nic k nalezení není. Dnes je to opět jako za časů Kristových: jeho apoštoly se nestali profesionální farizejové z chrámů, ale prostí lidé, nezkažení žádnými falešnými doktrínami.
Ježíš Kristus předpověděl dobu, kdy na Zemi nastane doba Syna člověka. Jak se zmiňuji jinde ve svých textech, bude to nikoli Kristus, ale s ním spojený Syn člověka, který si odvede ty, kteří patří jemu. Odvede si /do království nebeského/ i tebe a ty, kteří dokážete podobně jako Honza /duch/ porazit v sobě draka nízkých vibrací, který vězní vaši princeznu-ego.
Pak se duch a ego, muž a žena ve vás po eonech věků vývoje vrátí do jednoty ve svém vnitřním mikrokosmu a duální svět dále již není místem, kde byste měli setrvávat.
S královstvím nebeským možná budou mít potíže v této fázi vývoje Univerza jak papežové se svými suitami černokněžníků, tak další mocní tohoto světa. Ani mnozí další z těch, kteří se dnes honosí odznaky světské a duchovní moci, na potřebné vibrace sjednocení v rámci vlastního mikrokosmu nedosáhnou. Nedosáhnou na ně, protože se jako králové na svých panstvích místo boje s nimi ochotně klaní drakům, kteří vězní jejich vlastní princezny.
Mnohem větší šanci obstát v boji s drakem máte vy, prostí lidé, nezatíženi představami a rétorikou všech těch falešných guru, kteří vás po léta, desetiletí i staletí vedou ke Světlu jen zdánlivě a to proto, aby si zajistili svoji moc nad vámi a svůj prospěch z takto získané moci.
Neexistuje ani varianta pohádky, kdy se Honza poté, co se dozví o možnosti zabít draka a získat princeznu a království, pouze otočí na teplé peci a glosuje to směrem k mamince výrokem: Je to kráva, spustila se s drakem, dobře jí tak! A odmítne se z pece hnout. Nevyplácí se ponechávat princezny, které jsou nám souzeny, k sežrání drakům tohoto světa!
A jistě jste taky nikdy neslyšeli o tom, že při pokusu o záchranu princezny zvolí Honza posed v asáně a intenzívně v meditacích posílá ubohé princezně trpící v zajetí draka energie Světla. Těžko říci, zda představa, že drak oslněn oním světlem z meditací se děsně vyděsí a v náhlém záchvatu prozření si dobrovolně vezme život.
________________________________________
Tak mne napadá, že podobně by se mohla vyložit třeba i další pohádka o Šípkové Růžence. I v ní láska vítězí nad stagnací způsobené přírodními aj. vlivy. I zde je princezna osvobozena díky lásce svého prince.
Je to tak. Právě v dnešním období transformace se slétají draci strachů ze všech stran, mlátí křídly, ječí a řvou a děsí nás, prosté lidi tohoto světa. Odvádějí do jeskyní naše vlastní princezny a dělají si na ně nárok.
Je na čase slézt z pece a ony princezny v nás jednou provždy osvobodit. Vlastní silou, láskou k sobě samým. Láskou Honzy-ducha k princezně-egu.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Had 14.08.2024 09:45 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1533
90
1473
Hana napsal(a):Tak jak je to v tom Aramejském „otčenáši“, jsem tu harmonii ženského a mužského principu v člověku myslela.
Hned v prvním verši:
Církevní verze
Správný překlad původního originálu
Původní originál...
Tady nejde o harmonii, ale o snahu popsat - něco - bytost - energii - boha - prvotní zdroj a td..
Prostě něco, co nedokážeme slovy uchopit. Tak nejblyžší popis který lidi dokázali pochopit a přijmout je právě ten matka - otec, buh - bohyně ale ne ve významu duality ale ve významu vzniku, zdroje, počátku.
0
0
Hana 14.08.2024 10:23
740
50
1030
Hana napsal(a):Ježíš Kristus předpověděl dobu, kdy na Zemi nastane doba Syna člověka. ...... bude to nikoli Kristus, ale s ním spojený Syn člověka, který si odvede ty, kteří patří jemu do "království nebeského"...........
Je dobré se tu a tam poinspirovat, ale také je žádoucí poslouchat sami sebe
(to ale v první řadě člověk sám sebe musí poznat, usmířit „boha“ a „bohyni“ v sobě, kultivovat ego ruku v ruce s duchem - tj. žít a tvořit v jednotě těch dvou v nás…), jinak ze své cesty trochu uhne nebo úplně sejde.
S lidmi, kteří se dnes vydávají za Syna člověka, který si odvede ty, kteří patří jemu někam do zlatého věku, se v poslední době roztrhl pytel.
Myslím si, že tím Synem člověka je každý z nás a to království nebeské je také v nás, je to to sjednocení a spolutvoření ducha ("muže") a ega ("ženy") v nepodmíněné kristovské lásce v naší součtové duši.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
2
Pafixa 15.08.2024 19:51 Bydliště: Masada
2464
138
2267
Hana napsal(a):Je dobré se tu a tam poinspirovat, ale také je žádoucí poslouchat sami sebe
(to ale v první řadě člověk sám sebe musí poznat, usmířit „boha“ a „bohyni“ v sobě, kultivovat ego ruku v ruce s duchem - tj. žít a tvořit...
No poslouchal jsem sám sebe a přišlo mi to pojetí takové schizofrenické. Myslím, že kristovství vůbec není o Egu, ač to může evokovat ženský princip.
Pravda je, že těch "věrolomných" vykladačů víry je opravdu hodně.
Ale "poznáte je po ovoci".
Stejně tak k víře asi ego nepatří, pokud bych uvažoval "Miluj bližního svého jako (lépe více než) sebe samotného". Pak se tam objevuje i ta "nejsilnější síla Vesmíru" - tedy Láska (nikoli mezi dvěma jedinci, ale k Životu, Tvoření a Stvoření, k existenci "Toho všeho", k Přírodě, Planetě.....).
V Německu se vedla diskuze o tom, zda by slovo Bůh nemělo být středního rodu, tedy das Got, "Ono". V tom Aramejském otčenáši je k dispozici velmi dlouhý výklad, kde mi konvenuje Otče-Matko Kosmu spíše s Tvořením, či Stvořením. Tedy takový "Big-Bang".
Jinak to odpovídá tomu výrazu "Tao" to Tao. Tam je v zákonitosti Souladu a Jednoty ten dualismus Jin - Jang, jak je znázorněno v monádě.
Ale jen tolik můj skromný příspěvek.....možná těžko přijatelný.
0
0
Hana 28.08.2024 11:27
740
50
1030
Jan Kozák: Síla středu
Pojednává o důležitosti poznání. Nemluví o dobru a zlu ale o probuzenosti a neprobuzenosti, o vědění a nevědění.... https://www.youtube.com/watch?v=S9qUkUZBjnU
0
1
Pafixa 28.08.2024 19:45 Bydliště: Masada
2464
138
2267
Hana napsal(a):...Nemluví o dobru a zlu ale o probuzenosti a neprobuzenosti, o vědění a nevědění....
Zajímavé na tom je, že lidé jsou tak dalece od "prapodstaty existence", že už neumí rozlišit co je dobro a co je zlo.
Pokud se někdo vydá na duchovní cestu, jde především o uzdravení jeho vztahu s "Bohem", s všeobjímající prapodstatou, všemohoucí a vševědoucí.
V tomto pojetí pak jde o probuzenosti a neprobuzenosti ve vztahu k této prapodstatě, o vědění a nevědění co je tato prapodstata....a také co je pro tuto prapodstatu "dobro" a co "zlo". Protože jen dobré myšlenky a dobrá slova vedou k dobrým skutkům.
Jde o uvědomění si co znamená dobro a co zlo pro existenci prapodstaty. Jde o vědění kým ve skutečnosti a v pravdě jako lidské bytosti jsme a ke komu všichni patříme.
Je složité toto nahlédnout z pohledu existenciálního paradigma, kdy život končí "smrtí těla", Ego je podstatou životního snažení, a "spiritualita" není spojována s Prapodstatou- Bohem. Není spojována s cestou k Bohu, božstvím a návratu zpět do přirozeného řádu Universa - 1ho pole.
0
0
Had 28.08.2024 22:11 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1533
90
1473
Pan Kozák vypráví poutavě.
Ale dával bych velký pozor na výklad. Používá krásná slova i přirovnání, ale nic co by obyčejnému člověku pomohlo. Samé probuzení, utrpení, boj a pod..
Jako překladatel je asi špičkový ve svém oboru, ale po stráce duchovní a duchovna tam jsem si jist že svádí na scestí. To že sem tam zazní střípek pravdy, neznamená že celek je pravdivý.
Nemyslím překlad, ale celkový význam pro člověka západního stylu.
V podstatě jde o to "zažít Boha". Což je v podstatě také "naleznout spojení s Bohem", tedy "sjednocení s božskou podstatou" a to nejlépe "spirituální praxí", která k tomu vede.
Nejde o to v Boha uvěřit ve smyslu víry v to co o něm praví některé osobnosti, tedy uvěřit jim, ale jde o to pomocí dobré, k "dobru" vedoucí spirituální praxe se o existenci Boha přesvědčit na vlastní osobní zkušenosti. "Obrátit se k Bohu" a zažít "blažený stav Boží přítomnosti".
Tedy z tohoto mi vyplývá, že téma střední cesty, nebo téma jakékoli "duchovní cesty" je v podstatě "cestou k Bohu", k jeho "vnímání", k "vědomí existence Boha" skrze osobní zkušenost a vlastní přesvědčení.
Takovým přesvědčením může být pomocí "duchovní" praxe nabyté uzdravení z nějaké nevyléčitelné nemoci, tedy uzdravení "duchovní cestou".
0
0
Had 29.08.2024 10:44 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1533
90
1473
Ano souhlasím s tím, že jde o "cestu".
Na jejím konci je.... každý to vnímá nebo nazývá jinak. Splynutí s bohem, návrat do božství, návrat k bohu a pod. V tom panuje shoda, jestliže nebazírujeme na slovíčkách.
Problém nastává při otázce jak? Každý máme svoji cestu, ale ta musí mít obrazně řečeno určitou skladbu a strukturu a napojení cíl.
0
0
Pafixa 29.08.2024 10:45 Bydliště: Masada
2464
138
2267
Hana napsal(a):Jan Kozák: Síla středu
Pojednává o důležitosti poznání. Nemluví o dobru a zlu ale o probuzenosti a neprobuzenosti, o vědění a nevědění....
https://www.youtube.com/watch?v=S9qUkUZBjnU
Tady u tohoto textu si myslím, že má podstatně větší "hodnotu" pro někoho, kdo ovládá nebo praktikuje i gnostickou či správnou duchovní "praxi". Pro někoho, kdo "vědomě zažil božskou blaženost" a je přesvědčen "o Boží přítomnosti v každém okamžiku".
0
0
Pafixa 29.08.2024 10:50 Bydliště: Masada
2464
138
2267
Had napsal(a):Ano souhlasím s tím, že jde o "cestu".
Na jejím konci je.... každý to vnímá nebo nazývá jinak. Splynutí s bohem, návrat do božství, návrat k bohu a pod. V tom panuje shoda, jestliže nebazírujeme na...
Pravda, těch cest je spousta. Většinou ji někdo "obdařený" prošlapal.
A pak jde o "teorii a praxi". Tedy o nějaké "učení" a nějakou duchovní praxi, kontemplaci, cvičení ducha, naladění na božskou sílu, spojení s pránou či s čchi.
Bez té praxe toho člověk moc nedokáže.
"Chcete-li to Boží zažít, musíte se o to snažit."
0
0
Adam 29.08.2024 11:29 Bydliště: Praha
6414
583
6129
Hana napsal(a):Jan Kozák: Síla středu
Pojednává o důležitosti poznání. Nemluví o dobru a zlu ale o probuzenosti a neprobuzenosti, o vědění a nevědění....
https://www.youtube.com/watch?v=S9qUkUZBjnU
Většinou si nenajdu čas pročítat všechno možné či pouštět si různá videa,
ale toto jsem si pustil tak nějak částečně do pozadí ještě k jiné činnosti a nato
jak může být cestování středem (a správně) pro lidi celkově dost obtížné,
tak tohle mi připadá, že to k tomu má blízko a mám z toho zatím docela
dobré dojmy. Z mého pohledu existuje zoufale málo audiovizuálních
nebo čtecích materiálů, které bych mohl doporučovat ostatním,
když se mě občas někdo na nějaký tip zeptá, tak v tomto případě
možná udělám to, že si na zkoušku knihu Bhagavadgítá
pana Kozáka opatřím a projdu, abych měl lepší představu,
zda by se mohla stát dalším drobným doplňkem či tipem
v rámci některých mých činností.
Zmiňuji to tady pro různé tiché členy jako jakousi protiváhu k tomu,
když byly rovnou poměrně výrazně vyjádřeny pochybnosti,
že p. Kozák svádí na scestí. To je každého pohled - jeho vlastního přesvědčení...
Já k tomu jen připomínám, že scestí bylo vysloveno člověkem,
který se z mého pohledu sice strašně moc snaží chápat hlubší věci,
ale tato snaha končí u víry v různé zjednodušené konstrukty ohledně dobra a zla,
světla, tmy a snad i šeda, ohledně toho, co je to "kultivování člověka" atd.
Chci tímto jen vyjádřit pro ostatní svou pochybnost, že právě v tomto
je daleko viditelnější svádění na scestí, byť nevědomé, než že by sváděl
na scestí pan Kozák. Zda pan Kozák ano, to si ještě posoudím.
V jeho případě je to podle mě zatím dost nejasné
a zatím mám z něj dojmy spíše dobré.
Snad je pochopeno, že tímto nezahajuji nějakou nekonečnou diskuzi o "pravdu".
Bylo to jen jednorázové vyjádření, které jsem cítil, že bych měl provést
pro vylepšení určité rovnováhy. To je vše.
Hezké a klidné dny pro všechny vaše cesty středem.
0
0
Pafixa 29.08.2024 15:15 Bydliště: Masada
2464
138
2267
Také jsem vyšetřil čas na kompletní shlédnutí. Pro mne to má velkou hodnotu.
Děkuji za toto video. Velmi poučné pro mne a pokud chcete porozumět o čem pan Kozák mluví, o čem je Bhagavadgíta, mohu doporučit dokumentární film o skutečném vtěleném Purušovi, duchovním člověku, který dostál svému "svatému slibu" a završení Dharma. Je to příběh fenomenálního léčitele, kterému chtonické energie zakázali "uzdravovat" respektive "léčit" všechny pomoc hledající. Strhující a v podstatě krutý životní příběh a neustálý boj najdete na YouTube pod názvem "Fenomén Bruno Groening" dnes již dokonce v profesionálním českém dabingu se známými hlasy Jaroslava Duška, Nely Boudové, pana Šťastného a dalších skvělých dabérů. Pokud chcete porozumět tématu, nenechte si ujít.
Děkuji za práci kanálu Klenoty života i panu Kozákovi za solidní a velmi fundovanou práci.
0
0
Hana 30.08.2024 09:33
740
50
1030
Adam napsal(a):Z mého pohledu existuje zoufale málo audiovizuálních
nebo čtecích materiálů, které bych mohl doporučovat ostatním,
když se mě občas někdo na nějaký tip zeptá, tak v tomto případě
možná udělám to, že si na...
Nevím, zda pan Kozák přivádí či ne lidi na scestí. Ve videu mě zaujal jeho popis trojitostního principu (země=tamas=ego, pak nebesa=radžas=duše a vibračně nejvyšším pak duch=satva). Dále pak to, jak vypráví o nepochopení a překrucování (záměrném či nezáměrném) překladů Bhagavadgíty – která sama o sobě v originále mohla mít stejný osud jako Bible. Dost lidí ze „západu“ utíká k východním učením hledaje v nich pravdu, protože zde na vlastní kůži cítí překrucování poselství Ježíše. Překlad pana Kozáka jakožto gnostika s jeho poznámkami si také projdu.
0
1
Hana 13.09.2024 18:56
740
50
1030
Jakmile člověk zaměří pozornost dovnitř sebe (do svého středu), časem narazí na fenomén Strážce prahu. Je to psychologický termín, který vyjadřuje vzniklý tlak na to, aby člověk nešel dál, aby se přestal rozvíjet a je velmi precizní v tom, že zasáhne pouze daného člověka, který se potkává se svými strachy.
Samotný příspěvek lze zobrazit pomocí adresy: (Velmi spolehlivé a lze se pak spolehlivě dostat k příspěvku do příslušného tematického vlákna)
Otevřít příslušné tematické vlákno a narolovat na tento příspěvek lze pomocí adresy: (Ve výjimečných případech může fungovat s problémy)
Otevřít příslušné tematické vlákno na začátku lze pomocí adresy:
Crabat 18.09.2024 11:40 Bydliště: Krušné hory
73
10
51
Jak to popisuje Rudolf Steiner, platí jen pro okultismus. My si potřebujeme uvědomit, kam vlastně okultismus směřuje?.. Vždy se mu v podstatě jednalo o zahrnutí okultních (magických) sil do své praxe. A v tom tkví celá podstata. Magie totiž směřuje opačnou cestou než duchovní úsilí. Jde jí o zintensivnění svého jáství, svého ega. Oproti tomu duchovní cestě jde o rozpuštění ahamkary, tedy jáství, ega. Abychom pak zahrnuli jedno v druhém, sloučili, spojili je dohromady a přitom nepopřeli ani jedno z nich, vzniká na naši psychiku nepředstavitelný tlak. A to je de facto zde popisovaný Strážce prahu.
Tím nechci naznačit, že by jinak neexistoval, ale že setkání s ním je vlastně setkání se subtilnější podstatou svého ega. Kdo jde výhradně duchovní cestou, rozpouští své jáství džňánou nebo bhakti (analytickým myšlením nebo láskou), případně střídáním jich. Jak rozpoznáváme vnitřní podstatu sebe sama, uvědomujeme si, že ego nám vlastně blokuje cestu k poznání. A každým krůčkem na cestě pozvolna odblokováváme tento štít ega. Dr. Hawkins vysvětluje, že pokud staneme před Universálním Polem, aniž bychom se před ním odstínili touto tendencí svého jáství, pak v nás bude naše ego samotnou mocí Pole znenáhla rozpuštěno. Což je i cílem veškerého duchovního usilování. Splynout s Polem Universálního Vědomí. Tedy přestat chránit sebe jako nezávislý subjekt, ale nechat v sobě rozeznít působení Vědomí samotného. V takovém případě kolem Strážce prahu projdeme zcela míruplně a můžeme si zamávat na pozdrav. Neboť už nejde o nás, nýbrž o Vědomí samo, které si prochází vedle sebe a skrze sebe projevené v jednotlivých entitách, jak právě uzná za vhodné.
1
1
Adam 18.09.2024 13:36 Bydliště: Praha
6414
583
6129
Crabat napsal(a):... ego nám vlastně blokuje cestu k poznání. ...
V tomhle místě bych byl o chlup opatrnější. Ego je naší nevyhnutelnou součástí a primárně
tu jde o to, jak je s ním pracováno, do jaké role ho v nás dostáváme a jak pozměňujeme jeho
funkci nebo spíše jeho interakce s námi. Jak je následně zmíněno třeba i to, že je ego rozpouštěno,
to bude zřejmě jen pohled z jednoho určitého úhlu, protože všeobecně vzato by to "rozpouštění"
bylo velmi ošemetnou interpretací...
Následně... Magie, či přesněji "mentální ovlivňování" světa uvnitř nás i kolem nás,
ať už nám její dané provedení připadá okultistické nebo nikoli, přesnější by bylo,
že pro takovou magii bylo ego použito, ale to rovnou neznamená, že její dané
použití blokuje cestu k poznání. Dokonce bych řekl, že mnohdy naopak...
Pro poznání si můžeme zkoušet sahat mnoha různými prostředky a formami
a zkušenost s magií opět může leccos poskytnout i v rámci poznání. Umíme-li
danou zkušenost správně pochopit. A je-li ego při takových počinech ve správné
roli, například jen v podobně pouhého nástroje...
Tady se totiž asi dostaneme do relativnosti toho, čemu každý z nás říká "poznání".
Já osobně vnímám "poznání" v rámci buddhistických nebo hinduistických nauk
jako nekompletní, v nějakém smyslu. Tato učení mají svůj "směr",
kudy se dostávat do hlubin Vesmíru či Vědomí. Já osobně vnímám,
že pro skutečné komplexní poznání je dobré těch směrů zvolit daleko
více. Pochopitelně pro toho, kdo by byl vnitřně věrný jen konkrétním
duchovním naukám, pro toho tento příspěvek zřejmě nemusí
moc dávat smysl. Nemíním tu však rozpoutat diskuzi,
ale jen pro ostatní rozšířit tvrzení výše o svůj pohled.
Hezký den všem!
Podpořte chod fóra 