Diskuzní prostor k vláknu "Střední cesta - hledání a následování" a celkově k tématu vyváženosti v našem životě a myšlení
Str.: 1, 2, 3, 4, 5, 6 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Hana
Potkání se s Buddhou (v mém případě poprvé prostřednictvím drobné knížečky, o které zde byla řeč)...
Pafixa 23.09.2024 14:19 Bydliště: Masada
2464
138
2267
Hana napsal(a):Nedávno se mi mimoděk vybavila jedna scéna z filmu (myslím „Nádherná zelená“ – ale nejsem si tím úplně jistá).
Byla tam na jedné straně černá lepkavá bažina a v ní různé bytosti, které pod nánosem toho těžkého bahna...
Je to velmi zajímavý film o astrálním světě. Příběh doktora, který umře patrně na rakovinu žaludku a octne se "na druhém břehu". Nejprve v Očistci, neboť je tam nazýván sebevrahem. Dopustil na svém těle "bujení nemocí" přesto že byl lékař, a předčasně "odešel" na Onen svět - do Duchovní říše. Záhy je mu odpuštěno a postupuje dále do "Astrálního města" kde se dostává do péče těch, kteří v Duchovní říši již žijí. Postupem času se vyvíjí i jeho "duch" a čistí sám sebe.
Film je velmi zajímavý, jde o sfilmovanou knihu jednoho Brazilského chanelisty, který dostal tento příběh "nadiktován" z duchovní sféry samotným hrdinou - lékařem André.
Ta zmiňovaná scéna je asi z půlky filmu kdy jde o ženu- sebevražedkyni - která po zásluze setrvává v očistci a ten bílý moudrý muž ji z bahna nemůže pomoci, neboť jde o karmickou vazbu jeho duše s duší ženy. Ona sama odmítá jeho pomoc (pomoc lékaře) a obrací se k smrti vlastní volbou - sebevraždou. Vzít si sám sobě svůj život je ve "Vědomí" tedy vzít si na "SVědomí" svou vlastní fyzickou smrt, to je tabu, zakázáno, je to nepatřičné, "hřích".
Možná je dobré shlédnout film celý znovu. Je to silný a kontroverzní snímek. Rozhodně nelze u toho zmiňovaného muže hovořit o jeho vlastním velkém Egu, skrze které odmítne ženu vysvobodit z bažiny očistce. Je to takový falešný "střípek" v mozaice.
Ale nepíšu to tady z důvodu nějakého svého ega, jen mi jde o pořádek, o čistotu zdroje a o snahu opravit omyl, chybnou interpretaci. Jde o to, být v tomto vlákně upřimný, přesně se vyjadřující, a pomoci "bližním svým nazříti" jejich chybu v interpretaci. Jde mi opravdu jen o pravdu.
Pafixa napsal(a):Tady je link na něj s českými titulky:
https://www.youtube.com/watch?v=URz4As8ISRg
Děkuji velmi za odkaz. Pořád jsem si říkala, kde jsem to jen viděla...
A také za slova: Jde o to, být v tomto vlákně upřimný, přesně se vyjadřující, a pomoci "bližním svým"....
0
1
Samotný příspěvek lze zobrazit pomocí adresy: (Velmi spolehlivé a lze se pak spolehlivě dostat k příspěvku do příslušného tematického vlákna)
Otevřít příslušné tematické vlákno a narolovat na tento příspěvek lze pomocí adresy: (Ve výjimečných případech může fungovat s problémy)
Otevřít příslušné tematické vlákno na začátku lze pomocí adresy:
Hana 23.09.2024 20:16
740
50
1030
Ještě k tomu egu:
Podle zákona přitažlivosti si velký duch „přitáhne“ velké ego – a včil je tedy otázka, jak se s tím člověk popasuje. Píši to sem na Omforum (neříkám tuto úvahu běžně lidem kolem sebe), protože tady se ta velká ega vyskytují ve velké koncentraci. Doufám, že zdejší členové mě pochopí a nevezmou tento komentář ve zlém. Já na egu nespatřuji nic nepatřičného a myslím si, že ve spolupráci s duchem dokáže zázraky.
Kdysi mě napadl veršík: Čím výše se nebe otvírá,
tím hlouběji i peklo své krajiny prostírá.
Člověk se těch hlubin bojí,
a tak oči zavírá…
A věru
zůstane radši v průměru…
O co se vlastně opírá?
0
0
Had 23.09.2024 21:50 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1533
90
1473
Hana napsal(a):Ještě k tomu egu:
Podle zákona přitažlivosti si velký duch „přitáhne“ velké ego
Takto bych neviděl použití zákona přitažlivosti. Když zůstanu u pojmu "Velké ego", tak to tvoříme svýma vlastnostmi a záleží na každým jaké vlastnosti pěstuje, to je jeho svobodná vůle.
Spíše je výstižnější - vrána k vráně sedá.
Když tě bahno umaže,
voda čistá ti pomůže.
Však zapadneš li do bahna,
taj ouvej, to zle je!
Marně sním sám bojuješ,
o pomoc volej!
Překonej pýchu a ješitnost,
pomoc k sobě přivolej.
0
0
Karel 124 24.09.2024 09:23 Bydliště: Praha a okolí
732
44
862
Bardo
Navazuji na film Náš domov.
Vlastně ukazuje pobyt duše v Bardu.
Je to strastné ale i krásné očišťující.
Kdysi jsem se účastnil jedné meditace která byla uvedena Skladbou Bardo tödol hrané originálními dlouhými tibetskými píšťalami opravdovými tibetskými mnichy. Všichni zúčastnění měli hluboký zážitek a pokud vím, jejich další život byl dobrý. Leč ani nahrávku této skladby jsem nikde nesehnal ......
Nikdy se není čeho bát. V Bardu je vše potřebné. A vůbec neopakuji
se náhodou ?
0
0
Pafixa 24.09.2024 11:33 Bydliště: Masada
2464
138
2267
Příběh o jednotě
Tento příběh byl motivací pro název počítačového operačního systému Ubuntu.
Jeden antropolog jednou navrhl domorodým dětem v Africe hru. U stromu položil na zem košík sladkostí a cukrátek a řekl dětem, ať poodejdou o 100 metrů od něj. Pak jim řekl, že ten, kdo doběhne ke stromu jako první, dostane všechny ty dobroty z košíku.
Když je odstartoval: ‚Připravit, pozor, teď‘, víte, co ty malé děti udělaly? Chytly se za ruce a ke stromu doběhly všechny společně. Rozdělily si cukroví mezi sebou, snědly je a užili si je společně.
Když se jich antropolog ptal, proč to tak udělaly, odpověděly mu: ‚Ubuntu‘, což znamenalo : Jak může být člověk šťastný, když jsou všichni ostatní smutní?‘
Ubuntu v jejich jazyce znamená: ‚Jsem, protože jsme!‘. To je poselství všem generacím. Mějme uvnitř sebe neustále tento postoj a šiřme radost a štěstí, kamkoliv jdeme.
Žijme život Ubuntu a rozšiřujme Lásku, kterou nám všem Bůh tak svobodně dal.
Milujme bližní více než sebe sama. Ego se absolutně rozpustí, budeme šťastnější, úspěšnější, spokojenější a velmi silní. Nebude prostor pro chtonickou energii, zlo, násilí, války......Budeme v 1-Field jednom poli, spojeni ve vědomí skrze svá srdce s Bohem, ke kterému jako lidé patříme, jen jsme toto napojení k absolutnímu úplně ztratili. Proto neumíme už ani rozlišit co je dobré a co naopak zlé......
čerpáno z internetu
1
2
Crabat 24.09.2024 13:43 Bydliště: Krušné hory
73
10
51
Zrovna se na ten film "Nosso Lar" dívám. Tedy začal jsem. A tady je vidět, jak mnozí lidé jsou úplně zmatení církevní doktrínou, která tu dva tisíce let panovala. Za veškeré naše činy přijde odměna či trest. Tak nám to vtloukali do hlavy po mnoho generací, aby nás tím zformátovali a mohli námi manipulovat ještě za života tady. Problém je v tom, že tím věřící (a kdo vlastně ve svých hlubinách nitra není věřícím?) ovlivnili natolik, že se to s nimi potáhne i na samotný druhý břeh.
Bardo Thödol nám ukazuje úplně jiný svět. Avšak i ten je poplatný hněvivým božstvům, jež povstávají z touhy po spravedlnosti, tedy odplaty špatných činů, jimž jsme byli za života vystaveni. Kdo tedy ve svém srdci nedokáže odpustit, bude jimi souzen. Ano, slyšíte správně, ne viník, ale přímo ten, kdo je vyvolal. Neboť toužíme-li tolik po "spravedlnosti", pak se nám jí dostane.
Cítíte to mrazení v zádech z energií, jež tak bláhově někdy vyvoláváme?.. A proto mám jen jedinou radu pro všechny, kteří tahle slova čtou: Odpouštějte. Snažte se pochopit motivaci druhých i jejich někdy přetěžké podmínky, jimž byli vystaveni, a bude-li to jen docela nepatrně možné, odpusťte jim. A nevolejte po tzv. Spravedlnosti. Spravedlnost je v tom, že vám bude odpuštěno. Že vám vaše mysl, Vědomí samo, jež vámi prostupuje, zkrátka odpustí. Neboť jste takovým přístupem k odpuštění přímo nastaveni.
Na druhém břehu se totiž nestane vůbec nic jiného, než to, co se v nás principiálně odehrává. Naše podvědomé tendence zde budou uvolněny v jakýchsi jemnohmotných éterických tělech a budou se dožadovat projevení. A tak se naše nálady mohou střídat, mohou se projevovat úplně radikální změnou, jak jedno z těch těl na čas převládne a vytlačí ostatní.
Vlastně to známe ze snů. Cokoli nám v daném okamžiku probleskne myslí, to se začne projevovat a nemůžeme to zpětně ovlivnit. V hmotném světě to ovládneme logikou, racionálním přístupem, když si uvědomíme, že některé věci jsou nemožné, nevyplývají z předchozího. Avšak tam jakákoli logika pozbývá platnosti, jde jen o emocionální vlivy a to, čemu věříme, co v sobě máme zahrnuté jako naše přesvědčení.
Budete-li tedy celou bytostí věřit v trest, trestu se vám dostane. A uvěříte-li naopak v anděly a budete je očekávat, andělé sestoupí z nebe a vysvobodí vás. Tak se, prosím, nenechte ovlivnit představami nějakých sugestivních zpráv našich předků, jste to jen Vy a vaše ryzost nastavení (přesvědčení), co rozhodnou o svém dalším osudu. A na nějakou myšlenku Očistce, Pekla či trestajících Božstev rovnou zapomeňte. Když je ve své mysli nevytvoříte vy sami, nikdy se s nimi nesetkáte.
2
2
Crabat 24.09.2024 14:56 Bydliště: Krušné hory
73
10
51
Pafixa napsal(a):Příběh o jednotě --- Tento příběh byl motivací pro název počítačového operačního systému Ubuntu.
To je přesně ono - Ubuntu.
0
1
Pafixa 24.09.2024 17:18 Bydliště: Masada
2464
138
2267
Jan Kozák o židokřesťanství a pravé předchozí orientaci na "duchovního člov
Děkuji Haně za odkaz na pana Jana Kozáka. Google mi nabídl velmi poučné čtení k pochopení vzniku "zmatení hodnot" podobně jako "zmatení jazyků". Lze to nazvat "velkým chaosem" který tu po tisíciletí ovlivňuje svět. Je dobré vrátit se ke kořenu celého problému, abychom nejen pochopili, ale i napravili.
Výňatek ze zápisu z besedy s panem Kozákem z 5.2.2018 (pramen Parlamentní listy)
"....Kdybych měl začít, tak bych začal tak, že je potřeba zavnímat to, že tradice člověka, která je dohádatelná a studovatelná ze spousty starých dokumentů, tak byla orientována podstatně jinak, než tradice, kterou jsme inkulturováni, tj. ta tradice biblická židokřesťanská.
Je potřeba říct, že ve 20. století a teď ve 21., se objevila řada velmi důležitých starých dokumentů, které nebyly dřív k dispozici, a které nám ukazují, jakým způsobem vlastně ta židokřesťanská tradice vznikla a potom jakým způsobem se také šířila. O tom nebylo možné ani diskutovat ani na veřejnosti o tom promlouvat v podstatě až do 20. století, kdy se kdokoli v rámci té židokřesťanské říše vystavoval, že skončí v 19. století mimo společnost nebo v kriminále. Když půjdeme dál do minulosti, tak většinou skončil na hranici.
A přesto pravda a skutečnost jak historie vypadala je oči otvírající, je nesmírně důležitá. Např. dnes už je možné dokázat, že všechny základní dokumenty židokřesťanské tradice vznikly podvodem. To znamená zfalšovanými spisy. Ukazuje se, že i celá bible byla sestavována velice zajímavým způsobem, kdy židovští spisovatelé přejímali myšlenky z gnostické tradice lidstva – tehdy antická gnose přestavovala ranou formu křesťanství – oni vlastně adoptovali to celé gnostické hnutí do svého židovského programu, takže to vlastně požidovštili nebo převrátili.
Rozhodně je třeba říci, že to celé vzniklo lží. Původní koncepce křesťanů pracovala se spasitelem, kterému říkali Ježíš Kristus, a byl to duchovní posel světa. To, co si můžeme přečíst ve svaté knize židovské, tak je to o tom, že tady po zemi chodil židovský spasitel z masa a kostí. A tento spasitel pomocí zázraků, které vykonával, tak spasil svět a založil křesťanství. Tak to rozhodně nebylo, protože se dá dokázat nebo vysvětlit, naučit, že to křesťanství pravé a původní tady bylo od věků, bylo tady dávno, bylo tady od začátku árijské nebo védské tradice lidstva, kdy Ježíš Kristus, který se tenkrát nazýval „Išas Krsnas“ a podobně, tak byl právě tím rozkřesávaným světem poznání, které vstupovalo do lidské mysli a tato mysl se védsky řekne „maria“. To už samo začíná vysvětlovat celou podstatu té proměny.
Základ židokřesťanství sám o sobě v sobě nese už prvky takové falešnosti, takové převrácenosti a vylhanosti, že celý ten směr ideově filosoficky a teologicky nemůže dopadnout jinak, než že podle základního zákona – čím co vzniká, tím také trvá a tím se rozvíjí – než že to muselo skončit touto dnešní katastrofou, kde tady máme média, která naplno stamilionům lidí lžou, jako když se tiskne, převracejí skutečnost a rozčilují či pobuřují stamiliony lidí po světě, které světí pravdu nebo mají v sobě nějaký kus poctivosti.
Tento základ je velmi důležitý pro pochopení celkového vývoje světa nebo přinejmenším naší společnosti. Je to udělané tak, že ta kristianizace, jak vidíte, tak proběhla zajímavě jenom na té západní oceánské polokouli, což je typické, přestože židokřesťané dobyli celý svět – dobyli Čínu, Indii – prostě všude opanovali svými vojsky a svou technickou nadřazeností celou Asii. I když se dá říct, že zrušili nebo podlomili místní tradice, tak přesto se nepodařilo a dnes je jasné, že už se to nepodaří, kristianizovat celý svět. To už samo o sobě o něčem svědčí.
Je to totiž udělané tak, že Země je mentálně polarizovaná. Jeden mentální pól je ve střední Asii nebo v Indii a ten druhý pól v Americe, takže přirozeně náboženská orientace židokřesťanská má obrovský úspěch a je zakořeněná na oceánské polokouli (také můžeme říkat „atlantské“) a má tam výsadní postavení, které podle mě, je po tisíciletí nezrušitelné. Čili my máme před sebou ideologii, se kterou nesouhlasíme, která je velmi mocná, která je postavená už od samého začátku – to bohužel husité např. nešťastní nepochopili, věřili, že bible je svatá kniha a všechno co tam je psáno, je pravda, superpravda a ono to tak není – a ta tlačí a permanentně n nás útočí za Západu a to nejen teď, ale od prvopočátku české státnosti i dřív, ale o tom bohužel nemáme žádné historické zprávy. Ale už armády Karla Velikého a všechny následné děje, dá se říct, že už byly totožné s tlakem, který se na nás vyvíjí dnes po pádu sovětské říše a po pádu „železné opony“.
Z hlediska pochopení situace je velmi nutné vzdělat se a vědět, co je podstatou oceánské ideologie a co stojí proti ní. Protože když to nevíme, dochází k neuvěřitelnému zmatku a chaosu v ideologii, plete se tady pravice s levicí, fašisté, anarchisté, pod. Tady je potřeba vzdělání, je třeba pochopit ten proud a pochopit proč se nám řada těch věcí nelíbí. Že to není jen důsledek světské realizace, ale za vší světskou realizací stojí idea, stojí vlastně náboženské přesvědčení. Můj úkol a moje práce pro českého člověka je tohle mu ukazovat a vysvětlovat, protože když to všechno stáhneme jen na nějaké fungování společnosti, technokratické, právnické problémy, tak se v tom utopíme a nebudeme dobře rozumět tomu, o co nám jde a nebudeme moct bránit nejen českého člověka, ale vůbec ten svět, který už s tím Bruselem nebo s tou Amerikou nesouhlasí. To je zásadní důležitá věc.“
Had 24.09.2024 17:28 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1533
90
1473
Jenom doplním, nestačí odměna a trest. Ale zavedení opaku spolupráce - konkurenci, vyhrávat za každou cenu, druhého zničit.
V jednom poli jsme a záleží, co do toho pole, kdo vkládá. To ovlivňuje vše a vnímají všichni. Záleží ale na každém jednotlivci, co do pole vrátí. Či porozumění, lásku, nic nebo zlobu a nenávist. To je to, co rozhoduje výsledný výsledek.
Velice důležitá věc je nesoudit druhé, i když vám ublíží. Když dokážete odpustit, je to to nejlepší. Kdo to ale skutečně ve svém srdci dokáže?
0
0
Had 24.09.2024 17:35 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1533
90
1473
Crabat napsal(a):A uvěříte-li naopak v anděly a budete je očekávat, andělé sestoupí z nebe a vysvobodí vás.
Nechci být puntičkář, ale ..... za dva tísíce let již několikrát mnoho lidí uvěřilo že andělé sestoupí a vysvobodí je. No a ono nic, vše bezezměny. A určitě v to věřily celým svým srdcem. A je jedno v kterém nábožeství to bylo. Takže takto to určitě nefunguje.
0
0
Crabat 24.09.2024 18:22 Bydliště: Krušné hory
73
10
51
Had napsal(a):Takže takto to určitě nefunguje.
Já ale hovořil o druhém břehu. O tom, co se děje po naší smrti z hlediska Barda, ne tady. Tady jemnohmotná éterická těla vůbec nepouštíme ze řetězu, ba mnohdy o nich ani nevíme. Většinou jen psychologové mají ponětí, jak dravé vlky v sobě skrýváme, a kdyby se dostali jen na chvíli ven, ó jé, to by teprve byl mazec. Jsme přesvědčeni o tom, jak jsme dobří, skvělí a vůbec jedineční, ale pak přijde okamžik, kdy se přestaneme kontrolovat a srší z nás jenom temnota. Proto, a to je ten důvod, jestli si na Universu vynutíme svou "spravedlnost", pak z jejího hlediska budeme též souzeni.
Odtud se dostávám k Tvé předchozí otázce: "Kdo to ale skutečně ve svém srdci dokáže?" (Myšleno odpuštění.) - Nu, právě ten, kdo tohle pochopí. Kdo nahlédne do svého nitra a uvidí tam všechny ty tendence hněvu a zloby, nepřejícnosti a nesoucitu, zkrátka oné temnoty, kterou si bez uzardění projektujeme do všech ostatních ve svém okolí, abychom se sami mohli cítit nevinní jako lilium. Až nám tohle konečně dojde, potom teprve pochopíme, že je důvod k odpuštění a bez něho bychom sami před sebou vůbec neobstáli. A až odpustíme těm druhým, budeme schopni odpustit i sami sobě, čímž se konečně smíříme se životem i veškerým jeho projevem.
0
1
Pafixa 24.09.2024 18:40 Bydliště: Masada
2464
138
2267
Had napsal(a):Nechci být puntičkář, ale ..... za dva tísíce let již několikrát mnoho lidí uvěřilo že andělé sestoupí a vysvobodí je. No a ono nic, vše bezezměny. A určitě v to věřily celým svým srdcem. A je jedno v kterém nábožeství...
Doporučuji ti pročíst toho pana Kozáka v příspěvku výše a i celkem na tom odkazu.
0
0
Správa fóra
Z tohoto místa byl přesunut příspěvek uživatele Pafixa do vlákna:
Na sdělení moderátora není povoleno reagovat prostřednictvím příspěvku v tematickém vlákně. Považujete-li za nutné zabývat se tímto moderátorským zákrokem, kontaktujte administrátora fóra prostřednictvím e-mailu admin@omforum.cz.
Hana 25.09.2024 07:24
740
50
1030
Crabat napsal(a):Kdo nahlédne do svého nitra a uvidí tam všechny ty tendence hněvu a zloby,nepřejícnosti a nesoucitu,zkrátka oné temnoty,kterou si bez uzardění projektujeme do všech ostatních v okolí, abychom se sami mohli cítit nevinní...
Myslím si, že to také souvisí s tím, přestat se identifikovat jako oběť potažmo pachatel (viník).
0
1
Crabat 25.09.2024 11:18 Bydliště: Krušné hory
73
10
51
Hana napsal(a):Myslím si, že to také souvisí s tím, přestat se identifikovat jako oběť potažmo pachatel (viník).
Ano, jsou to na sebe navazující kroky. Učiníš jedno, z toho vyplyne druhé. Prožiješ v sobě druhé, a když to v tobě dozní, dostáváš se tím do fáze třetí. Pochopení, že nic z toho vlastně není naší vinou. Jsou to energie, které se přelévají prostorem a naše tělo i mysl na ně jen reaguje. Nedokáže je zastavit, prostě jen skrze nás protečou. Takže další krok z toho vyplyne, zůstávat co nejvíce indiferentní vůči nim. Nechť si klidně protékají, ale ať nás to neovlivní, rozhodně ne natolik, abychom kvůli nim přizpůsobovali svou bytostnou podstatu. Atd., ten proces se vlastně nikdy nezastaví, je to krok za krokem nikdy nekončícího úsilí, proto též hovoříme o duchovní cestě.
0
0
Had 25.09.2024 12:29 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1533
90
1473
Crabat napsal(a):Já ale hovořil o druhém břehu.
To jsem nepostřehl, že mluvíš o druhém břehu, tím nemístná poznámka odemne.
Jinak konečně kdo píše realisticky.
Nejsem sám, kdo poukazuje na nutnost obrátit se na své negativní prvky - vlastnosti.
A to že na ně poukážu, nejsem hned napadán, že negativitu tvořím a podobnými zjedodušenýmy výroky komentován.
0
0
Crabat 25.09.2024 12:33 Bydliště: Krušné hory
73
10
51
A ještě bych k tomu podotkl, že každý z nás ty jednotlivé kroky může mít různě seřazené. Jejich kontinuita platí vždy jen pro danou osobu, která je svým způsobem postupně přijímá. Předpoklad, že duchovní vývoj probíhá u každého člověka stejně nebo alespoň podobně, může být i značně zavádějící. A to právě z toho důvodu, že "opak každé pravdy je stejně pravdivý". Z toho vyplývá: Když někdo udělá pravý opak toho, co my, může takový čin vést do stejného cíle. Proto jedním z následných kroků na cestě je pochopení tohoto procesu i to, že vlastně nemůžeme druhého člověka posuzovat vlastním měřítkem. Odtud se dostáváme k poznání tzv. Milníků a začneme jdoucího identifikovat podle nich.
Milník označuje uzavřený proces, kterým jsme prošli, transformovali jej v sobě. Podle prožitku takových milníků se jdoucí nakonec poznávají. Tedy není podstatné kudy kráčeli, ale kolik a jaké milníky v sobě transformovali. Přičemž pořád je nutné brát na zřetel, že druhý člověk může mít v sobě pojaté jiné milníky, než které známe my. Tudíž ve výsledku nelze cestu navzájem porovnávat. Jak praví dávné rčení: "Každý k posvátné hoře Méru směřuje odjinud. Ale nakonec se tam všichni setkáme."
0
1
Pafixa 25.09.2024 12:33 Bydliště: Masada
2464
138
2267
Crabat napsal(a):Nechť si klidně protékají, ale ať nás to neovlivní, rozhodně ne natolik, abychom kvůli nim přizpůsobovali svou bytostnou podstatu. Atd., ten proces se vlastně nikdy nezastaví, je to krok za krokem nikdy nekončícího...
Je to tak, je to prosté.
"Tolik by toho nemuselo být. Nepřestat se snažit! Kdo se nesnaží, upadá"
Tolik citát na dnešní den. Je to tak krásně vedené, nic není náhoda.....
0
1
Pafixa 25.09.2024 12:37 Bydliště: Masada
2464
138
2267
Had napsal(a):... A to že na ně poukážu, nejsem hned napadán, že negativitu tvořím a podobnými zjedodušenýmy výroky komentován.
Ale já bych řekl, že bys neměl poukazovat, ale oprostit se od toho, odhodit, odevzdat.
Tím že toto "odevzdání" neučiníš, tím to vlastně sám posiluješ. Dodáváš tomu energii a nejen sobě ale vyvolává to další energetické reakce u těch jiných.
Podpořte chod fóra 