Generátor volné energie inspirovaný C. Figuerou; pouze odborná diskuze nad různými koncepčními detaily
Str.: 1, ... 24, 25, 26, 27, 28, ... 69 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Adam
Konvenční běžná zařízení nejsou nijak vyráběna se záměrem, aby tam mohl být overunity efekt,
a...
Poota 21.11.2023 00:36 Bydliště: Praha
9111
613
7695
Jim68 napsal(a):...když přeléváme zdrojové proudy cívkami a získáváme neznámou energii atd., pohrdajice Lenzem..... Proč to nefunguje stejně s ...rotačním magnetickým polem?
Zatím to nefunguje hlavně proto, že jak proud tak i Lenzův protiproud odebíráme jenom jednou a tou samou cívkou! Tím se nám ten protiproud odčítá a k dispozici máme jenom ten rozdíl mezi proudem a protiproudem. Jediné naše štěstí že je ten protiproud menší než proud, protože jinak bychom točili jak mourovatý a stejně měli úplný prd.
Podle mně bychom se měli snažit odebírat proud jedním vinutím a protiproud vinutím druhým. Pokud by se to podařilo, tak dostaneme k využití dva samostatné proudy, které můžeme využít buď každý zvlášť a nebo je protisměrně sloučit, tedy sečíst do jednoho zhruba dvojnásobného.
0
1
Jim68 21.11.2023 07:38 Bydliště: Praha
175
11
110
Nadsenec napsal(a):Ale to takto nejde v rotacnych strojoch funguje lenz a pri brzdeni to zacne zrat. Prave preto je figuera nepohyblivy
Děkuji za odpověď 🌞.
0
0
Energy1 21.11.2023 08:07
1950
112
2035
Jim68 napsal(a):Je to spíš úvaha, ale má reálný základ v našem thema: když přeléváme zdrojové proudy cívkami a získáváme neznámou energii atd., pohrdajice Lenzem..... Proč to nefunguje stejně s běžným 3f motorem, potažmo tedy rotačním...
Takhle jednoduše to samozřejmě nejde. Nestačí pouze přepínat dipóly a simulovat rotaci, to k přebytku nestačí. Např. generátor Helcomb má své know-how ukryté v buzení, kdy na primární budící straně se šetří potenciálem, tak stejně jako u klasiky. Figuera je také tak koncipovaný, aby primární potenciál neměl úniky a přesouval se pomocí externí indukčnosti mezi indukčními členy. Jeden díl budícího potenciálu napájí několik výkonových indukčních cyklů sekundáru. Když to zjednoduším, tak generátor je o neustálém přesunu potenciálu a na této dráze stojí sekundár k zachycení mag. toku. Sekundár a primár NEJSOU magneticky spojeny a to za předpokladu, že se vytvoří pohybové mag. pole orientací NN, nebo SS. Vytvořit pohybové mag. pole není snadné, protože se musí splnit nabíjecí a vybíjecí vztah dipólů, proto většina replikátorů končí statickým polem v sekundáru a interakcí lenzu 1:1.
0
1
Energy1 21.11.2023 08:19
1950
112
2035
Pro upřesnění, elektromagnety pracují na vztahu db/dt, ale v sekundáru NENÍ db/dt, ale b.v.l. Pomocí dvou protilehlých elektromagnetů s proměnnou magnetizací v naprostém unisonu po 180st se vytváří pohybové mag. pole, tak stejně, jako u konvence když rotorové dipóly míjí statorové centra. Pohybový NN/SS tok posouvá sekundární fázi o 90st čímž se uniká lenzu.
0
1
Energy1 21.11.2023 11:10
1950
112
2035
Někdo by mohl namítnout, že zatížením generátoru přece ihned interaguje lenz s primárem. Není tomu tak. Interakce sekundarního lenzu je vůči primáru o 90st opožděná. V sekundáru se indukce proudu plně projeví bez přímého tahu na primár. Žádné polopropustné membrány jak tu kdosi psal nejsou potřeba, pouze pohybové mag. pole a pracovní tok NN nebo SS. Fázový posuv společně s konfigurací pracovních pólů a rekuperačním primárním obvodem dovoluje získávat obrovské přebytky z mag. polí. Viz. Figuera 100W vstup/ 15kw výstup, viz. já 300W vstup/22kw výstup
0
3
Karel 124 22.11.2023 09:54 Bydliště: Praha a okolí
735
44
863
Jim68 napsal(a):Je to spíš úvaha, ale má ........
Mám za to, že skládané plechy, v běżných motorech mají tvary, které zde pożadovanému fungování odporují. Zcela odporují.
Energyho přístup vede zřejmě k cíli s jádry speciálních tvarů a jedná se o dost složitou záležitost. Že by měl v primárech i sekundárech rovné plechy a z nich poskládaná jádra se mi nezdá.
0
0
Energy1 22.11.2023 10:54
1950
112
2035
Karel 124 napsal(a):Energyho přístup vede zřejmě k cíli s jádry speciálních tvarů a jedná se o dost složitou záležitost.
Žádné složité tvary. Všechny jádra jsou typu I, v případě použití ocelokřemíku zrno orientované podélně, tím se vymačká z daného materiálu maximum. U první generace Figuery mám elektromagnety stavěné na obyčejných laminovaných I jádrech. U druhé mnohem výkonnější generace jsou jádra elektromagnetů z plného mag. materiálu zakončené expanzemi, pro lepší promítání indukce do sekundáru. Sekundár je z obou generací rovný a laminovaný. Akorát u druhé generace je laminace provedena z permeduru, čímž se dosahuje vysokého dosaženého výkonu bez saturace. Jiný tvar než I ani nelze použít, protože Figuera pracuje na principu vysouvání a zasouvání mag. pole z jádra, které se promítá do oblasti sekundáru a tím oddělené indukce při generování proudu
0
2
Poota 22.11.2023 12:37 Bydliště: Praha
9111
613
7695
Poota napsal(a):... odebírat proud jedním vinutím a protiproud vinutím druhým.
Čekal bych, že se aspoň někdo zeptá jak toho rozdělení docílit - ale kde nic tu nic, zřejmě to nikoho nezajímá.
Takže se jenom omlouvám za vyrušování
0
0
Adam 22.11.2023 12:51 Bydliště: Praha
6423
584
6133
Energy1 napsal(a):... Všechny jádra jsou typu I, ...
A když se zaloví do patentů, jádra tvaru I jsou ve všech těch nakreslných obdélníkových blocích.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Energy1 22.11.2023 14:24
1950
112
2035
Nemůže být použité jádro jiného typu než I a to hned z několika důvodů. Pro replikátory to může být do oči bijící, jako velké ztráty na nečinných pólech či jako velký mag. únik. Zdání ale klame, dva stejné póly proti sobě vytváří ještě vyšší intenzitu toku než konvence se severojižním tokem. Vyšší intenzita se ale v sekundáru promítá na kratší dráze, výkon je tedy roven konvenci.
Proč jsou použity právě I jádra? 1) aby lenz během generování proudu mag. nesvázal sekundár s primárem a zůstali jednotlivé pole oddělené, 2) aby se mohli dipóly rychle nabíjet a vybíjet, jinými slovy aby se splnili reakční časy, 3) aby správně pracoval geniální princip přelévání potenciálu vlivem indukčnosti. Tyto tři důvody jasně vystihují, proč jiné tvary nebudou a ani nemohou fungovat. Pokud někomu neobsazené póly dipólů připadají jako velké ztráty, dá se konfigurace zapojit jako série, přičemž tato série musí zůstat otevřená, takže neobsazené póly budou vždy jen krajní z celé série. Takto lze využít většinu budícího potenciálu k sekundární indukci
0
2
Jim68 22.11.2023 15:38 Bydliště: Praha
175
11
110
Poota napsal(a):Čekal bych, že se aspoň někdo zeptá jak toho rozdělení docílit - ale kde nic tu nic, zřejmě to nikoho nezajímá.
Takže se jenom omlouvám za vyrušování
Jen jsem mimo😳😉
0
0
Energy1 22.11.2023 17:43
1950
112
2035
Poota napsal(a):Zatím to nefunguje hlavně proto, že jak proud tak i Lenzův protiproud odebíráme jenom jednou a tou samou cívkou! Tím se nám ten protiproud odčítá a k dispozici máme jenom ten rozdíl mezi proudem a protiproudem. Jediné...
Ale Figuera se nevyhýbá sekundárnímu lenzu, ale nechává jej pracovat. Čemu se vyhýbá, tak interakci s indukčními členy - elektromagnety. Bez sekundárního lenzu se nesplní indukce Faradaye, proto musí mít generátor připojenou zátěž, aby se generovalo emf. Generování emf vzniká až s přesouváním pole lenzu přes polarizované sekundární jádro. Jestliže se neguje indukčnost na jádru, neguje se emf a tím i lenz. Vše jde jako ruka v ruce. Pokud se tedy někdo pokusí potlačit účinky sekundárního lenzu, emf půjde do háje, protože nebude splněn Faradayův zákon
0
2
Energy1 22.11.2023 21:30
1950
112
2035
Aby někoho nemátlo že 300w generuje 22kw což by bylo cop zhruba 73, tak to není. Jelikož generátor pracuje zacyklovaný, tak jsem počítal pouze příkon elektromotoru pohánějící regulátor. Jenže zpětnou vazbou se vrací na vstup celkem velký příkon k buzení polí, to dělá 1800W a k tomu zmíněných 300w pro rotační regulátor. Dohromady tedy 2100W, teď když se vydělí 22kw/2100, tak se index pohybuje kolem 10,5. Pokud bych to měl počítat oficiálně, tak, jak se to počítat má, tak generátor Figuery má index účinnosti nekonečný, protože napájí sám sebe bez jedinného externího vstupu. Ale jelikož jsou známé energetické bilance, tak se to dá takto rozdělit na příkon vs výkon a jde hned vidět kolikrát je energie na výstupu zesílena. Je to zmíněných 10X. Také Figuera s příkonem 100W a výkonem 15kw je blbost, těch 100W mohl být příkon pouze elektromotoru, k vybuzení polí ke generování 15kw je zapotřebí mnohem větší příkon. Takže Figuera pravděpodobně uvedl pouze externí napájení elektromotoru, tak jako já. Tohle jsem uvedl na rovinu, abych někoho neuváděl v omyl a neprováděli se výpočty, které absolutně nevychází. A celkově to dává smysl i po fyzikální stránce, index 10,5 je podobný konvenci, když nepočítám příkon v podobě mech. práce
0
3
Energy1 23.11.2023 10:58
1950
112
2035
Těch 1800W pokrývá veškeré ztráty v procesu generování proudu, tj. ztráty v odporu dipólů k buzení mag. polí - příkon I2R, dále ztráty vířivými proudy v sekundárních jádrech a dále ztráty z převodu mag. pole na el. potenciál a zpět. I přes součet všech dílčích ztrát systému sekundární zisk hravě tyto ztráty pokrývá s velkým přebytkem. Je to jako u Wattse, vždy jsou nějaké ztráty a příkony, ale pomocí malého příkonu se vyrábí velký výkon. Mj. tohle specifikoval i Tesla, vždy je potřeba určitý díl energie vložit, aby se mohla větší energie uvolnit.
0
1
Energy1 23.11.2023 11:03
1950
112
2035
Naopak 300w k pohonu regulátoru se nijak nepodílí na interním generování proudu. Tímto příkonem lze tak pohybovat a v závislosti na způsobu provedení regulátoru může být příkon vyšší, ale i nižší. Mechanický rotační regulátor pouze vytváří podmínky pro pohyb potenciálu
0
1
Barbucha 23.11.2023 13:07 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
Energy1 napsal(a):...Směrový mag. tok severního pole určuje polaritu sekundární cívky, pokud je jádro zcela naplněné levotočivým polem, sinusoida je na vrcholu,........
Vysvětlení pohybu mag. pole podle shémátka je pochopitelné, o tom žádná, ale co mi stále uniká je , jak se vytvoří točivé mag. pole uvnitř cívky. Prozatím obecné vysvětlení je, že směr siločar mag. pole prochází středem cívky, tj. je souosé s vinutím cívky. Aby nedocházel ke ztrátám vířivými proudy uvnitř jádra cívky, je / alespoň u traf / složeno s prokládaných pásků. Tudíž vyvstává otázka jak je vlastně složené jádro primáru. Pokud se uvnitř jádra má vytvořit jakési točivé mag. pole, zjednodušeně řečeno, kolmé k ose cívky, pak není moc dobré, aby bylo jádro složené z prokládaných vrstev orientovaných v ose cívky. Pak by bylo daleko výhodnější, aby bylo jádro z jednoho kusu, který nebude klást tak velký odpor mag. siločárám kolmým k ose cívky, protože siločáry nebudou přerušované proklady. Další zásadní otázkou, a to v tomto případě je, jak se vlastně mag. pole cívky roztočí, aby směr siločar byl téměř kolmý o ose vinutí cívky. To poněkud odporuje současnému vysvětlení orientace mag. siločar v solenoidu.
0
1
Barbucha 23.11.2023 14:37 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
Leda že by ono točivé mag. pole bylo ve skutečnosti mag. pole výřivých proudů. To by dávalo smysl, a krom jiného by se dalo vcelku bez problémů spočítat jak má vypadat celý solenoid, aby dával výsledky, které očekáváme. Jen pro okrajové na podobné téma jedn bakalářka.
Barbucha napsal(a):Vysvětlení pohybu mag. pole podle shémátka je pochopitelné, o tom žádná, ale co mi stále uniká je , jak se vytvoří točivé mag. pole uvnitř cívky. Prozatím obecné vysvětlení je, že směr siločar mag. pole prochází středem...
Nad tím si vůbec nemusíš lámat hlavu. Vznik rotace mag. pole je přirozený a vlastní jev selenoidu. Normálně navineš dva elektromagnety stejným směrem a natočíš je póly proti sobě, tím automaticky získáš opačnou rotaci mag. polí proti sobě, pak už jen musíš mít způsob, jak tyto pole rozpohybovat, aby se sekundární jádro podrobilo polarizaci a indukci emf. Pro lepší vysvětlení - ta zmíněná směrová rotace mag. pole není prostorově pohybové pole ale statické pole, siločáry se uzavírají do sebe. Ale jakmile existuje kontinuální proměnná magnetizace mezi dvěma póly, pak se ze dvou statických, směrových polí stává pohybové pole a toto pole generuje proud řezáním toku. Jinak píšeš správně, na elektromagnety je pochopitelně lepší plná mag. měkká slitina, kvůli lepší propustnosti a přinucení domén v celém jádru, laminace mag. toku klade odpor, čímž se snižuje účinnost tvorby mag. polí. Laminovaný ocelokřemík jsem u první generace Figuery použil pouze a jen z důvodu levné investice. Naopak sekundár musí být bezpodmínečně složen z tenkých ocelokřemíkových plechů k potlačení výřivých proudů
0
0
Barbucha 23.11.2023 15:30 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
Energy1 napsal(a):Nad tím si vůbec nemusíš lámat hlavu.......
No neřekl bych. Záleží na tom k čemu chceš solenoid použít. Pokud jako elektromagnet, pak bych použil prokládané jádro s vysokým ur, protože potlačuje vířivé proudy a minimalizuje ztráty v jádře, a pokud na Fugueru, tak jádro vcelku, protože tam je žádoucí vytváření výřivých proudů, které v sekundáru indukují energii. Možná by stálo za pokus použít jádro sice skládané, ale orientaci otočenou přesně o 90°, tj. kolmo k ose solenoidu. A že magnetický obvod primáru nesmí být uzavžený je vcelku na snadě. Odkud by se bral přebytek energie celé soustavy, když bude obvod uzavřen a tím zamezen přísun energie z éteru.
0
0
Energy1 23.11.2023 17:30
1950
112
2035
Barbucha napsal(a):No neřekl bych. Záleží na tom k čemu chceš solenoid použít. Pokud jako elektromagnet, pak bych použil prokládané jádro s vysokým ur, protože potlačuje vířivé proudy a minimalizuje ztráty v jádře, a pokud na Fugueru, tak...
Nevím o čem píšeš. Elektromagnety Figuery nemají vířivé proudy, protože pracují se ss proudem bez přepólování. Nejen, že nemají, ale jsou silně nežádoucí. Nedávno tady kvůli tomu byly dohady s píďalkou a jeho střídavým proudem. Vířivým proudům podléhají pouze sekundární jádra kvůli obracení polarizací z důvodu změny dominancí směrových mag. toků. Plné, celistvé jádro elektromagnetů je u Figuery účinnější z důvodu lepší mag. propustnosti směrem od povrchu do středu jádra, nikoliv z důvodu neexistujících a nežádoucích vířivých proudů.
Podpořte chod fóra 