Str.: 1, ... 29, 30, 31, 32 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
fana
Nu, zvláštní, že už dávno nestavíme třeba jen tu verzi „převodník tlaku na kroutící moment“? Ta b...
Energy1 05.04.2025 20:35
1931
112
2025
fana napsal(a):Nu, zvláštní, že už dávno nestavíme třeba jen tu verzi „převodník tlaku na kroutící moment“? Ta by se nám neutrhla ze řetězu, řízená vstupním tlakem, zacyklované pomocí 3f sítě s ošetřením přetoků, dnes určitě jde...
Převodník tlaku na točivý moment jednoduchý rozhodně není. Neuvědomuješ si, že je potřeba utěsnit tlak přes rotační spojku a najdi takovou, která zvládne přenášet tisíce otáček za minutu při tlaku desítek atmosfér, nenajdeš a ani nevyrobíš. Proto je třeba se spoléhat na tlak vytvořený čistě odstředivou silou uvnitř turbíny.
0
1
fana 05.04.2025 20:55 Bydliště: uprostřed
300
14
187
Fakt nám to ta realita jenom komplikuje. A na kalkulačce je to tak hezký.
0
1
Energy1 05.04.2025 23:55
1931
112
2025
Teorie a realita jsou dvě naprosto odlišné věci a pak je tu ještě jedno pořekadlo - "nakonec je vše jinak" což ještě všechno totálně zkomplikuje.
Nicméně, vysoké otáčky by se dali zredukovat velkým průměrem rotoru, tím myslím 1m a výše. Takže určité naděje tu jsou. V drtivé většině případů je však nutno přivádět vodu velkým průřezem potrubí a točit vysoké otáčky, tato kombinace v praxi funguje, zdvojené tlakové O kroužky s teflonovým břitem dobře utěsní přívodní vodu před vniknutím do ložiska a snáší velké obvodové rychlosti bez zapečení či rychlého opotřebení.
0
1
fana 06.04.2025 19:30 Bydliště: uprostřed
300
14
187
No právě, teorie vs praxe. :) Abych se v tom nezamotal víc než stejně dokážu, tak předělám všechny úvahy na „olej hydraulický“, protože vodu ano, ale jinde. :) Pokusím se mnou psanou teorii vést v mezích průmyslových možností, které najdu. Každý tak bude moci vidět něco z části technického oboru, který nemusí být jeho doménou. Může si lépe představit části zařízení. Udělat obrázek o složitosti, problematice výroby svépomocí a ceně za profesionální výrobky (nebudu hledat, kdo by chtěl, může si je dohledat).
Upozorňuji, ať to vyjde jak to vyjde, toto není návod, nebudu případné vize provedení otáčejícího se bazmeku řešit pevnostně, vše bez záruky!
Uvedu, že průtok „tryskou“ počítám ze vzorce „tlakových ztrát“, je to ten první vzorec na této stránce: https://www.ipotrubi.cz/clanky/hydrodynamicke-a-termodynamicke-vypocty/2.-vypocet-tlakovych-ztrat/3.-mistni-tlakove-ztraty.html
a tento výpočet sedí na setiny rozdílu průměrů trysek, tlaku a průtoku v přiloženém pdf. Je tam uveden „převodní vzorec“, kterým si můžete vypočítat průtok na jiný tlakový spád. Jestli někdo něco již stavěl, lze takto „zkontrolovat“ kolik tlaku jste opravdu vaší tryskou převedli do rychlosti/průtoku. Nebo celým soustrojím, a přemýšlet, kde co upravit.
Nebudu sem vypisovat čísla. Přiložil jsem excel, kde si můžete udělat nějakou představu, případně změnit trysku, nebo to použít jako inspiraci a upravit si to dle svého bádání. S vodou jsou čísla hezčí než s olejem, tak si tam změňte hustotu na místě „oleje“. :) Žlutá políčka jsou pro možnost změny parametrů, třeba jiné otáčky.
Provedení stavby s ohledem na jednoduchost. Kapalina je dopravována k tryskám nuceně již od čerpadla celkem slabým průřezem. Taková idea, středový náboj obsahuje vstupní rotační přípoj, dle počtů trysek třeba 8 přípojných závitů po 45 stupních, ze kterých bude vycházet 8 trubek, které budou mít na konci kolínko nebo budou plynule ohnuty do tečny, a trysku. Možná to nemůže být šroubované. Musí to být nějak zpevněno do disku a vyváženo. Možná disk z duralu či ocelového plechu, kam se vyvrtají z obvodu díry ke středu, bude to pevnější od začátku, snazší vyvážení a zároveň to poslouží jako setrvačníková hmota.
Sám nevím, jestli bych šel touto jednoúčelovou cestou nebo se snažil navrhnout místo kola více turbínu směrem k Watts, s tím, kdyby to nejelo jako Watts, tak to přetlačí čerpadlo. :)
Co bychom tím vlastně vytvořili?
Tlak vytváří kontinuální kroutící moment pomocí tahu z trysek. Již od nulových otáček. S rostoucíma otáčkama stoupá výkon. Necháme to tedy roztočit a udržujeme zátěží v požadovaných otáčkách. Tím, že to přímo napájíme tlakem, tak snižováním tlaku ubíráme výkon.
Promiňte, neodpustím si porovnání s „nevývažky“, ono se mi to tou podobou funkčnosti trochu naskýtá. A třeba to udělá lepší představu zde než v „gravitaci“.
Zabrždění výstupní hřídele a přivedením určitého kroutícího momentu na vstupní hřídel naklopíme nevývažky například na 75% svého maximálního naklopení, aby byl prostor pro regulaci. = kroutící moment od nulových otáček. Uveďme soustavu do rotace a udržujeme řízením zátěže a vstupu otáčky tak, abychom dostávali užitečný výkon.
fana napsal(a):No právě, teorie vs praxe. :) Abych se v tom nezamotal víc než stejně dokážu, tak předělám všechny úvahy na „olej hydraulický“, protože vodu ano, ale jinde. :) Pokusím se mnou psanou teorii vést v mezích průmyslových...
Jako převodník tlaku na točivý moment s vysokou účinností to fungovat bude bez problému. A nemusí se řešit hydrodynamické ztráty na přívodním potrubí a uvnitř turbíny, ztráty se vztahují pouze na trysky, které převádí tlak kapaliny na tah a kroutící moment. Čím větší se to udělá, tím vyšší bude účinnost. Je to čistá Newtonovská fyzika. Čím dále od osy rotace bude působit reakční síla, tím vyšší kroutící moment. Tady bych viděl spíše použití hydraulického systému s olejem a provozovat to na tlaku 100+ bar, točit nízké otáčky s vysokým kroutícím momentem a mít tam naklápěcí přítlačné přepážky, něco jako u variabilního turba v autě. Tím by se dal dobře regulovat točivý moment na hřídeli. Rotační spojka, která bude zvládat vysoké tlaky a nízké otáčky by se dala sehnat, zbytek je o rutině. Nízké otáčky by ani nevyžadovali přesné vyvážení, protože nevývažky rostou kvadraticky s otáčkami. Takže samé výhody, záleží, jestli je tu někdo, kdo by do toho šel a zhmotnil to. Rozhodně tohle podporuju a podporuje to i fyzika, což je důležité
0
2
Energy1 08.04.2025 15:53
1931
112
2025
A tento převodník tlaku na točivý moment nemusí mít vůbec tvar složité turbíny s přepážkami, ale postačí když to blbě řeknu rotující kříž svařený z trubek zakončený kolínky a trysky, ale aby to mělo smysl a nebyl to paskvil stylem youtube, tak je třeba dobře propracovaných trysek a používat vysoký tlak, minimálně desítky barů, lépe stovky. Nebylo by od věci použít např. wapku jako zdroj vysokého tlaku a čtyři trysky po 90st. Samozřejmostí jsou přítlačné přepážky zvyšující účinnost. Pokud vodní paprsek bezprostředně blízko ústí trysky nenarazí kolmo na překážku, tak je promrháno spoustu energie.
0
1
Barbucha 14.04.2025 13:15 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
Energy1 napsal(a):..... Pokud vodní paprsek bezprostředně blízko ústí trysky nenarazí kolmo na překážku, tak je promrháno spoustu energie.
Akorát by mě zajímalo jak proud tekutiny vytékající z trysky, která je tečně k obvodu rotace může narazit na překážku kolmo? A pokud bude natočena pod jiným úhlem než tečným, tak aby bylo možné do cety proudu vložit stojící přepážku, která by nezasahovala do prostoru rotace trysky, je otázka, zda ztráta reakční síly vlivem vyosení trasky, nebude větší než zisk z nárazu na přepážku, protože ta přepážka určitě nebude v bezprostřední blízkosti rotující trysky. To by ta přepážka musdel být otočná a synchronizovaná s rotací trysky. Ale i tak se nedostane do vyloženě bezprostřední blízkosti trysky.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Energy1 15.04.2025 15:50
1931
112
2025
Barbucha napsal(a):Akorát by mě zajímalo jak proud tekutiny vytékající z trysky, která je tečně k obvodu rotace může narazit na překážku kolmo? A pokud bude natočena pod jiným úhlem než tečným, tak aby bylo možné do cety proudu vložit...
Tak jasně, nikdy to není optimální. Volí se kompromis mezi úhlem trysek a úhlem přepážek a jejich vzdáleností . U mě dopadá paprsek kolmo na přepážku se vzdálenosti cca 30mm a na točivém momentu je to hodně znát. Samotný reakční tah bez přepážek je jinak dost ztrátový
0
1
Aron 22.04.2025 08:21
8
0
8
Trochu zamyšlení,
když vezmu nějaký dutý válec nebo disk a uvnitř je voda, tak odstředivou silou roste tlak ve vodě a největší tlak je na obvodu válce. Tlak na obvodu válce bude pravděpodobně nejvíce záviset na rychlosti otáčení a poloměru válce. Čím bude větší tlak ve vodě tím bude voda tryskat z trysky vyšší rochlostí, ale současně se bude i zvyšovat obvodová rychlost válce.
Troufám si říct, že rychlost vytékání vody z trysky a obvodová ryhlost válce bude tak nějak stejná hodnota. To znamená, pokud voda tryská stejnou rychlostí z válce jako je jeho obvodová rychlost, tak nemůže vzniknout žádný reakční tah trysek?
Turbína bez přepážek nemá šanci na samoběžnost?
0
1
Energy1 22.04.2025 16:09
1931
112
2025
Aron napsal(a):Trochu zamyšlení,
když vezmu nějaký dutý válec nebo disk a uvnitř je voda, tak odstředivou silou roste tlak ve vodě a největší tlak je na obvodu válce. Tlak na obvodu válce bude pravděpodobně nejvíce záviset na...
To, jakou rychlostí bude voda tryskat je dáno jak jsi zmínil poloměrem válce resp. výška vodního sloupce uvnitř válce a otáčkami. Ale je zde i další významný faktor a to je účinnost trysek převádějící tlak na tah. Při správném návrhu zařízení voda vytékající z trysek vždy převyšuje obvodovou rychlost válce. Proč? Tlak vody uvnitř válce roste s druhou mocninou otáček. Budeš-li mít při 1500ot/min na obvodovém plášti 8barů tak při 3000ot/min přes 30 barů atd. To samé platí o poloměru válce, tlak opět roste s druhou mocninou. Nicméně tryskající voda převyšující obvodovou rychlost válce nestojí za indexem 1+, o tom rozhodují hydrodynamické ztráty a množství uváděné kapaliny do hybnosti. Vem si takovou stíhačku s proudovým motorem, horké spaliny se také od ničeho neodráží a přesto existuje vysoký tah. To samé platí u Wattse, přepážky pouze zvyšují účinnost odstředivého systému, ale nejsou vyloženě podmínkou pro samoběžný chod.
0
1
fana 24.04.2025 19:09 Bydliště: uprostřed
300
14
187
Začínám přicházet na to, myslet si, „proč nestavíme“. :) Protože vymyslet to do detailu je šílený!!!
Na začátku máme návrh velikosti, parametrů atd, pokračujeme výkresovou dokumentací, kterou bych měl dát svépomocí, trochu konzultace nad pevnostními výpočty, a dostat to na obráběcí mašiny a zafinancovat.
Nu a ono dostat se i přes rozhodnutí se „nad velikostí“ není snadné. :)
Porovnávám tu v interaktivním excelu různé věci a mám dojem, že volba průměru 0,5 metru je snad v nějakém optimu různých vlivů. Z různých stran to omezují pevnosti, poměr obvodové a výtokové rychlosti. Pokud tedy jde dostat třeba 30% navíc z tohoto vlivu, tak opět není snadné najít rozměry a pracovní body a ten zisk není nezanedbatelný.
Třeba si říct, tak něco menšího rozjedu na 6000 rpm, jenomže ono to nemusí i tak vyjít pevnostně, atd, technická realita a bezpečnostní koeficient to drží na hraně reality. :)
Nepokusit se využít odstředivé síly by také bylo hloupé, při celé té aparatuře.
Pokusím se udělat měření tahu trysek, 3 průměry, různé tlaky, médium olej. Neslibuji, ale samotného by mě to zajímalo. Stejně jako tlak vygenerovaný na obvodu pláště, pěkně změřený a zobrazený do grafu. :)
Tak nějak skoro nevěřím, že ten tlak počítám správně, ale jak jinak? :)
0
0
Aron 02.05.2025 07:01
8
0
8
Energy1 napsal(a):To, jakou rychlostí bude voda tryskat je dáno jak jsi zmínil poloměrem válce resp. výška vodního sloupce uvnitř válce a otáčkami. Ale je zde i další významný faktor a to je účinnost trysek převádějící tlak na tah. Při...
Pořád mi to ale nesedí. Kdybych udělal sebelepší trysku a docílil úplně nulových ztrát, tak se dostanu na výtokovou rychlost vody která je stejná s obvodovou rychlostí turbíny, takže vytékající rychlostí vody z trysky ten tah uplně nebude. Zbývá druhá možnost a to množství vody vytékající z trysky? Nesmí být množství malé aby nastal tah a zároveň velké aby nedošlo k posklesu tlaku na obvodu válce?
A nebo třetí možnost a to si myslím, že bude to hlavní, není zde uveden dost podstatný a zásadní detail.....
0
0
Jim68 06.05.2025 16:15 Bydliště: Praha
175
11
110
Aron napsal(a):Pořád mi to ale nesedí. Kdybych udělal sebelepší trysku a docílil úplně nulových ztrát, tak se dostanu na výtokovou rychlost vody která je stejná s obvodovou rychlostí turbíny, takže vytékající rychlostí vody z trysky...
Sedí ti to, nechodí to samo, protože je to vždy vektor váhy, rychlosti a průtoku. To v součtu dává energii, kterou dáš do rotace. Jako bys tu rouru otevřel naplno, jako odstředivé čerpadlo. A tím to končí.
0
0
Energy1 07.05.2025 14:22
1931
112
2025
Jim68 napsal(a):Sedí ti to, nechodí to samo, protože je to vždy vektor váhy, rychlosti a průtoku. To v součtu dává energii, kterou dáš do rotace. Jako bys tu rouru otevřel naplno, jako odstředivé čerpadlo. A tím to končí.
Nikoliv. Není to pouze vektor váhy, rychlosti a průtoku. Zapomněl jsi na odstředivou sílu, která je projevem gravitace. Turbína Wattse čerpá nepřímo gravitační energii vyvolanou a zvýšenou uměle prostřednictvím rotování váhy kolem osy. A jsme zase u toho, turbína nečerpá energii z ničeho, ale z gravitace a ta je všude kolem nás. Samozřejmě v kosmu by nefungovala, ale kdekoliv na Zemi ano.
0
0
Energy1 07.05.2025 14:29
1931
112
2025
Watts není žádné odstředivé čerpadlo. Při výrazném zvýšení tlaku na obvodu válce a snížení průtoku je aparát ziskový. Všechno záleží na provedení a hydrodynamické ztrátě systému. Problém je, že většina replikujících nedokáže navrhnout systém s nízkou hydrodynamickou ztrátou a uvést jej do vysokých otáček. Krom toho se nedokážou přenést ani přes robustní stavbu odolávající vysokému tlaku.
0
1
Qwert 30.10.2025 19:39
17
0
15
Ahoj, od samého počátku sleduji toto velmi zajímavé téma. Před nějakou dobou jsem se rozhodl, že zkusím postavit zmenšený prototyp generátoru, abych si ověřil, zda může opravdu fungovat. Pustil jsem se tedy do výroby, sehnal různé součástky a tak podobně. Když jsem však začal promýšlet „srdce“ generátoru, uvědomil jsem si, že vlastně neznám správné řešení. Tím srdcem myslím vnitřní uspořádání rotujícího disku, který u středu nabírá vodu a ta se pak přemisťuje k vnějšímu okraji disku. Práci jsem proto asi na dva roky přerušil a začal přemýšlet, jak to vyřešit, aby to fungovalo hned na první pokus.
Nedávno, asi někdy v létě, když jsem v noci nemohl spát, jsem jako obvykle začal přemýšlet nad řešením různých otázek. A najednou, jakoby z ničeho nic, mi konečně svitlo správné řešení. A to jsem přitom dosud moc nevěřil, že na to někdy přijdu. Nyní jsem tedy v situaci, kdy znám správný tvar i vnitřní uspořádání rotujícího disku.
Hlavním cílem je vyrobit velmi zmenšený prototyp generátoru, který poslouží pouze k tomu, aby se na něm pomocí různých měření (která mám k dispozici) dalo zjistit, zda bude mít tendenci zvyšovat svoji účinnost ke 100 %, nebo ji dokonce alespoň trochu přesáhnout.
Generátor Watts je velmi jednoduché zařízení, tedy mnohem jednodušší a méně nákladné než generátor Figuera. Pokud je tady někdo, kdo by měl zájem si postavit prototyp generátoru Watts, mohl by se ke mně přidat. Jsem ochotný podělit se o své technické a konstrukční znalosti a něco podobného očekávám i od toho druhého. Mohli bychom tak vytvořit dva trochu odlišné generátory, aby měření ukázalo, který z nich je lepší.
0
1
Alan1 30.10.2025 23:11 Bydliště: Praha
53
0
8
Tady ale musím dát panu Bendovi za pravdu. Malé zařízení je špatně i na začátek. Méně odpouští konstrukční, výrobní a technologické nedokonalosti, méně výrazně se dají naměřit potřebné hodnoty.
0
0
Energy1 31.10.2025 09:13
1931
112
2025
Qwert napsal(a):Ahoj, od samého počátku sleduji toto velmi zajímavé téma. Před nějakou dobou jsem se rozhodl, že zkusím postavit zmenšený prototyp generátoru, abych si ověřil, zda může opravdu fungovat. Pustil jsem se tedy do výroby,...
Určitě schvaluji práci na reálných projektech, ale nesouhlasím s tím, že Watts je jednoduchý a levný na výrobu. Naopak jde o velmi precizní strojařskou technologii s důrazem na vysokou pevnost a nízké hydrodynamické ztráty v celém aparátu. A zhmotnění takového stroje vyžaduje značnou finanční investici a práce. Jde o technologii o dva řády dražší než stroje pracující na el.mag. indukci. Ten, kdo prohlásí, že jde o levnou replikaci střílí od pasu a nemá zkušenosti v oblasti strojírenství. Stačí si dnes nechat vyrobit blbou hřídel a člověk aby vyhrál v loterii, když dojde na placení. A profesionální Watts vyžaduje práci na velkém soustruhu, CNC fréze, svařovací automat, vyvrtávací stroj, velkou horizontální frézu, vyvážení a spoustu dalších úkonů tak, aby to kromě správné funkce dlouhodobě odolávalo vysokému tlaku a turbulencím vody. Samozřejmě je také varianta zkušebního modelu, ale i ten je třeba vyrobit precizně, protože fakt nechceš, aby tě to zabilo, odstředivá síla není žádná sranda
0
0
Qwert 31.10.2025 09:40
17
0
15
Ale ano, je to mnohem jednodušší vyrobit testovací velmi zmenšený prototyp generátoru, než vyrobit plně funkční generátor Figuera. Vždyť ho za ty roky tady asi nikdo nevyrobil. Já dokonce považuji ohledně některých možných využití gen. W. za lepší než gen. F. Velmi zmenšený testovací prototyp generátoru Watts poslouží pouze k tomu, aby se na něm pomocí různých měření dalo zjistit, zda bude mít tendenci zvyšovat svoji účinnost ke 100 %, nebo ji dokonce alespoň trochu přesáhnout. A o problematice vyvažování (statickém a dynamickém) vím jako málokdo na světě. Buď tak hodný a neodrazuj!
Podpořte chod fóra 