Běžné analogové i digitální "vodovážné" a "tíhové" metody jsou ovlivněny danou anomálií a použít je nelze
Str.: 1, 2, 3, 4, 5, 6, ... 15 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Adam
Martine, neměří na milimetry. Přesnost GPS jsou minimálně 2 metry, většinou spíš více a na výšku ...
martin11 25.11.2019 13:50 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6858
110
3651
martin11 napsal(a):na internetu jsem našel toto:
https://api.mapy.cz/view?page=altitude
z výše uvedeného odkazu jsem zjistil výškový rozdíl místa kde bydlím, abych ověřil jestli to funguje...a udaje odpovídají.
protože...
...tak jsem si s tím pohrál....
na křižovatce T je výška dle toho výše 669,1180m a kousek výše ponsilnici cca 300m je 665,6112
což jsou cca 4 metry rozdílu....více se zde vypátrat nedá....
martin11 25.11.2019 13:52 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6858
110
3651
martin11 napsal(a):...tak jsem si s tím pohrál....
na křižovatce T je výška dle toho výše 669,1180m a kousek výše ponsilnici cca 300m je 665,6112
což jsou cca 4 metry rozdílu....více se zde vypátrat nedá....
p.s. ještě...
E_man 25.11.2019 21:02 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
85
1826
Adam napsal(a):......Během několika měsíců vyzkouším, nakolik se osvědčí má koncepce vylepšené měřicí sestavy s přesným barometrem, aby bylo možné objektivně ověřit, zda dochází k valení skutečně do kopce. Pokud se anomální chování...
I když v "barometr" nevěřím, držím ti palce.
0
0
Ilem 26.11.2019 07:59 Bydliště: Hradec Králové
451
67
525
Musím se přidat k E-manovi. V barometr také nevěřím. Vždyť i vzduch se svým způsobem chová, jako kapalina. Je mi to líto, ale podle mého názoru dostaneš stejné výsledky, jako s opovrhovanou vodováhou. Chtělo by to, sehnat vojenskou GPS ta jede na třech frekvencích a je tudíž mnohem přesnějěší, než civilní, která jede na dvou.
0
0
Ilem 26.11.2019 08:34 Bydliště: Hradec Králové
451
67
525
Ono, kdyby si člověk dokázal napsat svůj software do GPS, bylo by měření nadmořské výšky mnohem přesnější. Dokonce z principu by bylo přesnější, než vodorovné. Ale pro navigaci nepoužitelné, protože by výpočetní výkon nestíhal. Proto je to zjednodušeno tak, že nadmořská výška se nepočítá, ale vypočtené souřadnice se "promítají" na geoid (uložený matematický model zeměkoule). A přesnost měření nadmořské výšky u běžných navigací záleží na přesnosti uloženého geoidu. Nevím přesně, jsou to tajené informace, ale mám za to, že vojenské navigace geoid nepoužívají a skutečně počítají nadmořskou výšku. V nízko letících raketách by to mohla být fatální chyba.
0
0
E_man 26.11.2019 08:37 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
85
1826
Ilem napsal(a):..... Chtělo by to, sehnat vojenskou GPS ta jede na třech frekvencích a je tudíž mnohem přesnějěší, než civilní, která jede na dvou.
Nevím jak dobře a s jakou přesnosti ta vojenská GPS dokáže měřit 3D souřadnice. Spíše bych věřil nějakému 3D gyroskopu ovšem v nějakém špičkovém provedení.
0
0
Ilem 26.11.2019 08:57 Bydliště: Hradec Králové
451
67
525
E_man napsal(a):Nevím jak dobře a s jakou přesnosti ta vojenská GPS dokáže měřit 3D souřadnice. Spíše bych věřil nějakému 3D gyroskopu ovšem v nějakém špičkovém provedení.
Pokud zrovna trefíš chvíli, kdy máš nějakou družici nad hlavou, mohla by být přesnost i centimetry. V tu chvíli se totiž signál neohýbá a je zatížen nejmenší chybou. Ke kompenzaci ohybu právě slouží těch víc frekvencí. Ale nic nefunguje úplně dokonale.
0
0
Adam 26.11.2019 09:19 Bydliště: Praha
6414
583
6129
Ilem napsal(a):... Vždyť i vzduch se svým způsobem chová, jako kapalina. Je mi to líto, ale podle mého názoru dostaneš stejné výsledky, jako s opovrhovanou vodováhou. ...
Chápu, jak to s tou kapalinou myslíš, ale je potřeba při takové představě znát meze. Ta anomálie by musela zasahovat do velké výšky a současně, tlak není vektorová veličina - není pro něj charakteristický směr.
Zas až takový problém by zrovna tohle být neměl - spíš se narazí na to, že profil kopce bude měřen "nehezky" s příliš velkou tolerancí, a to i při klidném počasí. Směr svahu by to ověřilo, ale profil kopce by to "nakreslit" asi moc pěkně (detailně) neumělo.
Uvidí se, ale vzhledem k tomu, že si v poslední době otevírám stále více projektů, začnu možná uvažovat
o tom, že tlak přeskočím a rovnou se vrhnu na ten zaměřovač standardní zemské roviny dle polohy slunce
na obloze. Pokud to zvládnu, bude možné zkoumat anomálii rovnou komplexně - resp., komplexně
při povrchu země.
0
0
Adam 26.11.2019 09:39 Bydliště: Praha
6414
583
6129
Ilem napsal(a):Ono, kdyby si člověk dokázal napsat svůj software do GPS, bylo by měření nadmořské výšky mnohem přesnější. ... Proto je to zjednodušeno tak, že nadmořská výška se nepočítá, ale vypočtené souřadnice se...
Ileme, to bych samo o sobě asi i zvládl, napsat vlastní program pro komunikaci a výpočet GPS, ale přijde mi, že máš o GPS nějaké zkreslené informace... Klíčové je tam množství družic. A i ze samotné podstaty GPS
se lépe měří poloha na povrchu Země, než nadmořská výška. Navíc jsem se zatím setkal jen s případy, kdy výška je pomocí GPS počítána také (není to až tak výpočtově náročné) a současně jsem se zatím nesetkal
se systémy, které by výpočet výšky vynechali a použili by jen geoid...
Při současném počtu družic lze (při jakémkoliv způsobu komunikace a výpočtu) dosáhnout výškově maximálně tak na přesnost cca 3 metry...
0
0
Ilem 26.11.2019 10:10 Bydliště: Hradec Králové
451
67
525
Adam napsal(a):Ileme, to bych samo o sobě asi i zvládl, napsat vlastní program pro komunikaci a výpočet GPS, ale přijde mi, že máš o GPS nějaké zkreslené informace... Klíčové je tam množství družic. A i ze samotné podstaty GPS
se...
Informací mám asi tolik, kolik jsem dostal od bývalého kolegy, který na to dělal diplomovou práci.
Když to zjednoduším, družice vysílá informaci: "V tento okamžik jsem na tomhle místě". Stejnou informaci posílá na dvou (třech) frekvencích., protože průchodem atmosférou se vlny zakřivují. Vyšší frekvence méně, nižší více. To je vše. A z rozdílu dvou (3) stejných signálů spočítá prodloužení signálu vlivem zakřivení. Pak už je jen krok k tomu, spočítat, jak daleko je od družice, takže si na geoidu namaluje šišoid odpovídající vzdálenosti od družice. To samé dostane od druhé družice a už má dva průsečíky. Aby se dalo zjistit, který průsečík je ten správný, potřebuje signál ještě z třetí družice. Nějaká drobná kontrola výšky tam je, ale není příliš přesná, slouží spíš k ověření, jestli nevyšel úplný nesmysl. V praxi si můžete všimnout, že navigace se sychruje daleko víc, protože obvykle nevyhodí souřadnice, dokud nevidí alespoň 5 družic.
Z tohoto jednoduchého principu funkce GPS vychází, že pokud je družice přibližně nad hlavou, je její měření nadmořské výšky velmi přesné. Se zvětšujícím úhlem od svislice se pochopitelně přesnost zhoršuje.
Kolega se mi bohužel už ztratil z dohledu. Firma je zrušená, on se přestěhoval a telefon mám jen služební do neexistující firmy. Jinak by to určitě dokázal naprogramovat.
0
0
Ilem 26.11.2019 10:29 Bydliště: Hradec Králové
451
67
525
Adam napsal(a):Ta anomálie by musela zasahovat do velké výšky a současně, tlak není vektorová veličina - není pro něj charakteristický směr.
Zas až takový problém by zrovna tohle být neměl - spíš se narazí na to, že profil kopce...
Stačí, aby ta anomálie zasahovala do výšky, ve které měříš. A pokud je někde vyšší gravitace, dám krk na to, že tam naměříš větší tlak. A nemá s tím vektor nic společného. Jednoduše p= hρg. Při změně g se mění p. Částečně se změní i ρ.
0
0
Ilem 26.11.2019 10:41 Bydliště: Hradec Králové
451
67
525
Ještě doplněk k GPS. signál se zakřivuje kvůli tomu, že prochází různě hustou atmosférou. Atmosféra funguje jako lupa. ( ze stejného důvodu je slunce, nebo měsíc při východu , nebo západu větší, než v nadhlavníku). Když je v nadhlavníku, k zakřivení paprsku nedochází. Ať je to slunce, měsíc, nebo družice. Což mi teď došlo, že na okraji gravitační anomálie by i v nadhlavníku k mírnému zakřivení paprsku mohlo dojít.
0
0
Ilem 26.11.2019 11:06 Bydliště: Hradec Králové
451
67
525
Předběhnu tě. Asi namítneš, že vzoreček p= hρg platí pro kapaliny. Platí i pro plyny. rozdíl mezi kapalinou a plynem je ten, že u kapalin se hustota považuje za konstantní, kdežto u plynů je v různých výškách různá hustota. Takže pro plyny by se ta rovnice správně měla psát v diferenciálním tvaru.
0
0
Adam 26.11.2019 11:40 Bydliště: Praha
6414
583
6129
Ilem napsal(a):... A pokud je někde vyšší gravitace, dám krk na to, že tam naměříš větší tlak. ...
Jen k tomuto...: Pozor, pozoruji jevy, které poukazují na zakřivené nebo zkrátka jinak nestandardně orientované gravitační pole (viz i nákresy zde ve vláknu), ale celkovou intenzitu gravitačního pole jsem změřil v obou anomáliích standardní! (1,0 G)
0
1
Adam 26.11.2019 11:41 Bydliště: Praha
6414
583
6129
Ilem napsal(a):Předběhnu tě. Asi namítneš, že vzoreček p= hρg platí pro kapaliny. Platí i pro plyny. rozdíl mezi kapalinou a plynem je ten, že u kapalin se hustota považuje za konstantní, kdežto u plynů je v různých výškách různá...
Ileme, šetři síly, bavíš se s fyzikem... A to navíc s takovým, který právě velmi často upozorňuje své okolí, že nestačí znát pouze školské vzorečky, ale že je také potřeba vědět, kdy a jak přesně je používat.
0
2
E_man 26.11.2019 12:26 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
85
1826
Ilem napsal(a):Předběhnu tě. Asi namítneš, že vzoreček p= hρg platí pro kapaliny. Platí i pro plyny. rozdíl mezi kapalinou a plynem je ten, že u kapalin se hustota považuje za konstantní, kdežto u plynů je v různých výškách různá...
To by platilo, kdyby nad gravitační anomálii udělal stovky metrů či snad i kilometr vysokou trubici. Nebo se mýlím?
0
0
Ilem 26.11.2019 13:40 Bydliště: Hradec Králové
451
67
525
Adam napsal(a):Jen k tomuto...: Pozor, pozoruji jevy, které poukazují na zakřivené nebo zkrátka jinak nestandardně orientované gravitační pole (viz i nákresy zde ve vláknu), ale celkovou intenzitu gravitačního pole jsem změřil v obou...
Nějak si neumím v reálu představit, že by se zakřivení gravitačního pole neprojevilo změnou intenzity. Je to "jen skládání" vektorů. Zakřivení by muselo být kompenzováno na jedné straně zesílením a na druhé zeslabením pole.To mi připadá hodně málo pravděpodobné.
0
0
Ilem 26.11.2019 14:05 Bydliště: Hradec Králové
451
67
525
E_man napsal(a):To by platilo, kdyby nad gravitační anomálii udělal stovky metrů či snad i kilometr vysokou trubici. Nebo se mýlím?
Zajímavá otázka. No, za předpokladu, že bude bezvětří - a to až na hranici atmosféry, což je čistě hypotetický případ,si myslím, mám pravdu já. V ostatních případech máš pravdu ty. Ale ta trubka by musela být mnohem delší. Nicméně jsem tím chtěl jen ukázat, že změna g má vliv na tlak. A za tím si stojím.
0
0
Ilem 26.11.2019 14:29 Bydliště: Hradec Králové
451
67
525
E_man napsal(a):To by platilo, kdyby nad gravitační anomálii udělal stovky metrů či snad i kilometr vysokou trubici. Nebo se mýlím?
Musím uznat, že jsi mě zviklal. Takže tipovací otázka: jaký tlak bude ukazovat barometr, padající volným pádem (g=0)?
1. atmosférický
2. nulový (odpor vzduchu zanedbáme).
Adame, omlouvám se za off topic.
0
0
Had 26.11.2019 15:24 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1533
90
1473
Adam napsal(a):To proto, že geodeti používají pomůcky s principem vodováh / nivelátorů. Najdeš to samé na Google Earth, na Tvém odkazu, i kdekoliv jinde.
Nejsem si jist jak moc kombinují pozemní měření s tím leteckým.
Puvodní varianta jsou fotografie v různých spektrech focená, z rozlišením snad 5centrimetrů na pixel. U vojenských nevím. Doplněná pozemním zaměřením.
Ale dnes to dělají pomocí letadla s laserovým skenerem. A to potom musí upravovat, protože musí ručně odstaňovat vegetaci a podobné, aby jim to nezkreslovalo vrstevnice.
A rozlišení mají, že na fotbalovém hřišti zobrazí všechny hráče jako body vyčnívající na povrchu.
Dnes mají systém, kterému nevadí ani vegetace.
Ale zpět k tématu, otázka zní. Jak se anomálie projeví a hlavně jak daleko nad povrch sahá. Letouny nelétají jestli si dobře pamatuji pod 300m. (měřeno od povrchu). Myslým že vliv takových zón zahrnou do tolerancí, případně do chyb měření.
Podpořte chod fóra 