Str.: 1, ... 8, 9, 10, 11, 12, ... 32 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
martin11
...znova pročítám vědomosti...všiml jsem si, že jedna vrtulka, lodní šroubek je levý a druhý prav...
kutil 22.04.2023 15:38 Bydliště: Prostějov
149
38
245
Chlapi nechcu vám do teho kecat, ale juknite na turbínu Kopeckého v příloze a zjistíte, že u středu je kanálek k trysce široký a zužuje se plynule až po ústí trysky. Vy to máte naopak a nebo příliš vody v kanálku.
Já mám ve svém kole 32 kanálků s obsahem vody v kole celkem 157 ccm.
Dle mého názoru roztáčení velkého množství vody je spíše na škodu a zmenšuje rychlost v kanálku. Ještě sem laťku nepřeskočil, ale praxe to ukáže. Buď a nebo
Poota napsal(a):Od středu to potřebuje mít prostor rozdělený radiálními žebry a navíc tak, aby se příčný průřez těch vzniklých kanálů směrem k tryskám plynule zužoval. To znamená, že u osy mají průřez "stojícího" obdélníku,...
Jenom jednou to napsat nestačí, jedna vlaštovka taky jaro nedělá
0
0
Barbucha 22.04.2023 16:26 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
martin11 napsal(a):...jaký mají šroubky lodní...průměr...??? vyplní celou plochu sací trubky nebo jen nějakou střední část???
Martine, moc nevím na co se ptáš. Vrtule má průměr 100mm a je v ní díra 5mm na hřídel. Ano, koupil jsem pravou i levou, protože nevím kam se bude turbína točit. Ale zřejmě po směru hodinových ručiček - do prava, připadá mi to logické i z toho důvodu, že voda v umyvadle při vytékání se začne točit doprava. Vrule je z nějakého dost tvrdého plastu a nenám pocit, že by ji někdo v tomto provedení vytiskl, nehledě na to, že za kvalitní filament dáš asi víc než za vrtuli od číňanů, a bez práce. Jinak ta vrtule bude v plném průměru sací hřídele vnitřní průměr 100mm redukovaný na 53mm vnitřního průměru sací hřídele. Menčí vrtule nestihne zásobovat turbínu vodou. Tahle by měla mít nějaký převis, což není na škodu.
0
1
Barbucha 22.04.2023 17:43 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
kutil napsal(a):Chlapi nechcu vám do teho kecat, ale juknite na turbínu Kopeckého v příloze a zjistíte......
To máš těžké. Kopecký uvádí profilový kanál, Kelly zase rovnoběžné přepážky, a krom toho v samotném spektáklu Kellyho je značná nesrovnalost v samotném profilu kanálu, protože ve výrobním plánku je nakreslen obdélníkový průřez, ale v prvotním nákresu z řezu A-A plyne, že by průřez neměl být obdélníkoví, ale trojúhelníkoví. Podle toho co psal Energy, tak je průřez více méně obdélníkový. Rozdíl je ve všem ten, že akorát Energymu to údajně chodí, což se o Kopeckého konstrukci jednoznačně říci nedá. A včil mudruj. Akorát odzkoušet a uvidíme kde je zakopaná sabaka, pokud se vůbec o nějakou sabaku jedná, a není to akorát toužebné přání na úrovni perpeta mobile.
0
0
Píďalka 22.04.2023 18:32 Bydliště: ČR
1379
447
1792
Barbucha napsal(a):To máš těžké. Kopecký uvádí profilový kanál, Kelly zase rovnoběžné přepážky, a krom toho v samotném spektáklu Kellyho je značná nesrovnalost v samotném profilu kanálu,
Kopecký běhat nemůže z toho prostého důvodu, že kapalinu jakž takž roztáčí jen do cca poloviny rádiusu turbíny a pak už mu kapalina proudí více méně, a u výstupu úplně, do trysek proti směru otáčení turbíny. Kopecký sice asi zvládá matiku, ale naprosto nezvládá děj.
Watts je na tom o dost líp s radiálními kanály, i když ten buřt po obvodu, kde končí lamely, už taky kapalinu prakticky neurychluje. Výstupní proud kapaliny se mu navíc opírá o kapalinu uvnitř toho buřtu, která nemá nic, tedy pevnou stěnu, proti čemu by se opírala, tedy žádné lopatky, přepážky atp. Proto taky, pokud je u Wattse šance, že eventuelně poběží, je to dáno právě velikým průměrem zařízení a relativně vysokými otáčkami oproti Clemovi. Clem je konstrukčně ještě o něčem poněkud jiném. To, co tady bastlíte, alespoň podle fotek, popisů atd, jsou výstřely do tmy.
Nicméně, zkusím to ještě jednou: Nejkritičtějším faktorem je malý profil výstupních trysek, případně jejich součtu. Jen tak lze nabudovat dostatečný tlak v turbíně a tím i v tryskách na periférii turbíny. Snad si nastudujte Bernouliho tlak v proudící kapalině. Není to až tak složité a možná vám to vysvětlí Adam. Měl by to znát. Obávám se, že nikdo z vás tady to není schopen skutečně ocenit. Watts to při tom nepřímo říká, 1,2mm průměr trysek a to na kole přes metr průměr! No a tlak dává výstupní rychlost tryskami a výstupní rychlost navyšuje energii kvadraticky, zatímco tlak vůbec nezatěžuje turbínu roztáčením masy kapaliny, která navyšuje energii výtoku jen lineárně a ještě turbínu zatěžuje, tudíž brzdí. Vůbec tu neplatí, že čím víc protékající kapaliny, tím větší výkon při danných otáčkách a průměru. Masa jde + výtok - rotační akcelerace, takže kolem šul nul. Naopak platí, že čím menší průtok tryskou(ami), tím větší tlak v periferii turbíny, tím větší výstupní rychlost kapaliny, tím větší její reaktivní síla a tím větší krut na hřídeli.
Na profil kanálů bych moc nehleděl. Tam už je potřeba jít do Schaubergera a na to nikdo z nás nemá jak znalosti a zkušenosti, tak technické možnosti, a jde to i bez něj.
Píďalka
0
1
kutil 22.04.2023 19:22 Bydliště: Prostějov
149
38
245
Barbucha napsal(a):Kopecký uvádí profilový kanál, Kelly zase rovnoběžné přepážky, v samotném spektáklu Kellyho je značná nesrovnalost v samotném profilu kanálu,.... obdélníkový průřez a trojúhelníkový....
Podle toho co psal Energy,...
Chlapi, jak jste již zjistili na fóru tak já té teorii moc nedám, já su spíš praktik.
Mudrujete nad tvarem lopatek kola a přitom stačí rozebrat kalové či jiné čerpadlo a okouknout jak je to řešený....
Totéž se tvarem průřezu trysek. Voda je poddajný materiál a vůbec nezáleží na tvaru trysky, Když vám praskne hadice či cokoli jiného kde je tlak vody, tak ten proud který z praskliny tryská má tvar praskliny. Někdy plochý, z koncovky hadice kruhový a je mu to naprosto jedno, hlavně že se dostal ven
Paprsek tryskající na lopatky Peltonovy turbíny je zpravidla kruhový aby hmota vody nebyla roztříštěna do okolí a působila co nejvíce v místě nárazu na kolo turbíny.
PS - Vzhledem k poddajnosti vody je jedno jaký profil má kanálek. Ty profi kanálky vypočítané na konkrétní rychlosti a tlaky mají určitě vysokou účinnost, tedy nízké ztráty třením a pohybem hmoty. Ale pokud watts hrubo překonává ztráty, tak si myslím že je zbytečné to moc řešit
0
1
Had 22.04.2023 19:32 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1533
90
1473
Píďalka napsal(a):Kopecký běhat nemůže z toho prostého důvodu,
Nějak jsem nepochopil. Děj je jednoduchý. Do válce je přivedena kapalina. Rotací válce se kapalina natlačí na vnitřní stěnu pláště válce. Podle velikosti otáček a výšky vrstvy kapaliny (- její vlastnosti rtuť, olej, voda a td.) je určen tlak na plášť válce a potom z průměru trysky vyplyne výsledná rychlost proudící kapaliny touto tryskou.
Tři stavy: (konstatní otáčky)
1. přívod je vetší než odtok přes trysky - může být samonasávací - maximální možný tlak
2. přívod a odtok jsou v rovnováze - sama se nerozjede - ustálený tlak
3. přítok menší než odtok - nutná extení dodávka kapaliny - nemožnnost natlakování
Jelikož to je soustav kolo s proudící kapalinou platí
m*v..............m=množství vody, v=rychlost kapaliny proti kolu
to je ideální stav při vakuu. Tady vzhledem k malé vzdálenosti mezi kolem a vnější pevnou stěnou se bude uplatnovat i opírání paprsku o stěnu a vodní tříšt ve vzduchu. Ale zároveň to může i vyvolat za určítých podmínek brzdný efekt.
Vzhledem k otáčkám a možným tlakum se snadno můžeme dostat do oblastí kdy se budou projevovat další fyzikální jevy ve zvýšené míře. Např. Tření kapaliny o stěnu (velký odpor pro kapalinu). Velký tlak a uzký paprsek to se chová spíše jak řezák. Různé turbulence v kapalině a td. Vše je technicky řešitelné, ale bude to potřebovat mnoho testů.
0
0
Píďalka 23.04.2023 00:24 Bydliště: ČR
1379
447
1792
Had napsal(a):Nějak jsem nepochopil. Děj je jednoduchý.
Jelikož to je soustav kolo s proudící kapalinou platí
m*v..............m=množství vody, v=rychlost kapaliny proti kolu
Tohle nelze počítat přes hybný moment. Správný vzorec pro získání údaje o práci, kterou je výtok schopen odvést, je vzorec kinetické energie.
Ek = 1/2 mv2
Tlak na plášť způsobený rotující kapalinou je integrála. To žádným jednoduchým vzorcem nespočítáš. Odstředivá síla není gravitace, u které je její vektor pro všecny praktické účely 9.8 g. Odstředivá síla se se vzdáleností od středu rotace zvyšuje s narůstajícím poloměrem v závislosti na otáčkách a hmotnosti. kus si to dohledat a zjistíš, že to není až tak jednoduché nejen najít, ale i počítat.
Rychlost výtoku kapaliny vůči trysce turbíny je jen jednou částí kalkulací. Druhou je rychlost rotace kapaliny vůči gravitačnímu poli. Tu vodu musíš nějak nejdříve roztáčet a pokud turbínou podle Kopeckého točíš jako Kopecký, tak kapalinu vůči gravitačnímu poli moc neroztočíš. V té nejdůležitější části, v blízkosti obvodu, ta jeho turbína před kapalinou utíká. Prostě to jeho schema nemá ani zdaleka záběr, který by kapalinu roztáčel, až k obvodu, kde má trysky, a kde by byla tvořena největší odstředivá síla, pokud by kapalina skutečně rotovala vzhledem ke gravitačnímu poli rotací turbíny, jako káča.
Ahoj, Píďalka
1
0
Píďalka 23.04.2023 14:13 Bydliště: ČR
1379
447
1792
Had napsal(a):Velký tlak a uzký paprsek to se chová spíše jak řezák.
No a to je přesně to, o co jde. Vysoká kinetická energie výtoku z trysky vapky.
Pro věcnou názornost si můžeš udělat jednoduchý pokus a ani nepotřebuješ měřáky krom hodinek.
Napusť si kýbl ze zahradní hadice, vychytej si rukou kolik ta hadice proti tvé ruce tlačí a změř si čas, za jaký jsi kýbl naplnil. Pak udělej to samé s tím rozdílem, že napustíš kýbl vapkou. Zjistíš, že hadicí jsi kýbl sice napustil za podstatně kratší dobu, ale hadice ti zdaleka nepůsobila na ruku tak výraznou reaktivní silou, jako vapka, kterou jsi kýbl napouštěl poznatelně dýl.
Ačkoliv byl průtok vody zahradní hadicí podstatně větší než vapkou, reaktivní síla na vapce byla podstatně větší než na hadici. To je přesně důvod, proč to nemůžeš počítat přes hybnost, ale musíš počítat přes energii.
Pokud by tě to ještě nepřesvědčilo, nasaď si na výtok přímo z vapky zahradní hadici místo příslušného nástavce vapky a zkus si, jakou reaktivní sílu dostaneš z hadice v takovém případě. Zjistíš, že ti bude bryndat a reaktivní sílu ani nepocítíš. Průtok totiž není zdaleka rozhodující. Rozhodující je tlak před tryskou a tím výstupní rychlost z trysky. No a tlak před tryskou je danný omezením průtoku, což znamená, že:
a) čím menší průřez výtoku, tím menší průtok spojený s tímj menšími ztrátami na roztáčení kapaliny a tím větší tlak b) čím větší tlak, tím větší výtoková rychlost kapaliny c) čím větší výtoková rychlost kapaliny, tím větší (a to kvadraticky) kinetická energie výtoku d) čím větší kinetická energie výtoku, (proto to řezání) tím větší reaktivní síla výtoku e) čím větší reaktivní síla výtoku, tím větší krut na hřídeli f) čím větší krut na hřídeli, tím větší potenciál mechanického výkonu turbíny s narůstajícmi otáčkami.
Do hry pak samozřejmě vstupuje, jaký člověk očekává od zařízení celkový výkon, ale pokud je zařízení sestrojené v dostatečné pevnosti, je to dáno otáčkami, které člověk zařízení dovolí a hlavně je schopen regulovat.
Regulace je pak už jen konstrukční záležitostí a absolutně není pravda, jak tu někdo tvrdil, že ji lze relatvně snadno provádět jen omezováním vstupu kapaliny do zařízení, které však způsobuje kavitace a vibrace atd. Jde to docela snadno řešit i omezováním průtoku na výstupu, jen si trochu zapřemýšlet.
Ahoj, Píďalka
0
1
Had 23.04.2023 15:06 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1533
90
1473
Nějak pořád uniká smysl. podle toho co píšeš vůbec nezáleží na druhu kapaliny. Takže je jedno co tam dávám.
Jedna podstatná věc ve vtahu (m x v) vyjádřen vztah mezi veličinami.
hmotnost m = je dán hustotou media
rychlost v = je určena tlakem a průřezem trysky
Je úplně jedno jestli ten tlak vytvořím externě pumpou nebo rotačním pohybem. Nevím jakou gtavitaci máš na mysli?
Tady se určitě nemusíme zabívat gravitací země.
Reaktivní síla tam je, I ten vzorec ti to říká. Hýbat z hmotností není tak efektivní jako s rychlostí. A potom voda je nositelem energie, kterou dostala stlačením a z pět ji předává při uvolnění. a to ty cítíš právě v té ruce. Protože v trysce si zdvihl rychlost proudění a to je ten rozdíl, Sunddej trysku a uvidíš o kolik ti klene tlak do ruky. Chcešli něco porovnánat tak měn pouze jededn parametr jinak se nikam neopracujem. U reaktivních pohonů je důležité to zrychlení a potom teprve množství ale to je taky velmi důležité.
0
0
Píďalka 23.04.2023 16:36 Bydliště: ČR
1379
447
1792
Had napsal(a):Tady se určitě nemusíme zabívat gravitací země
H) Nějak pořád uniká smysl. podle toho co píšeš vůbec nezáleží na druhu kapaliny. Takže je jedno co tam dávám.
P) Jak výpočet hybnosti, tak i výpočet energie zahrnuje specifickou hmotnost kapaliny. Ani v jednom případě tedy není jedno, jakou hmotnost zadáš. Navíc záleží i na viskozitě a elektrických vlastnostech kapaliny, ale to radši vynechme.
H) rychlost v = je určena tlakem a průřezem trysky
P) Ano. Jenže čím větší průřez trysky, tím menší tlak před tryskou a tím menší rychlost výtoku a tím menší obsah jeho kinetické energie. Zkus si uvědomit,, že čím máš větší průřez trysky, tím víc musíš dodávat tlakové kapaliny, abys tlak na trysce udržel, a to exponenciálně. Pokud si tedy vezmeš třeba tu vapku, která je pístový systém a tím pádem je schopna dodávat jen více méně danné množství kapaliny za jednotku času, v momentě, kdy přestaneš omezovat průtok kapaliny ve výstupní trysce, ti naprosto zmizí ti tlak. Potřebuješ, abych to tak řekl newtonovsky, nějakou protisílu, aby ti tlak na trysce vůbec vznikl. Snad si to vážně s tou vapkou a hadicí vyzkoušej. Vždyť to není nijak nedostupné.
H) Je úplně jedno jestli ten tlak vytvořím externě pumpou nebo rotačním pohybem. Nevím jakou gravitaci máš na mysli?
P) Gravitačním polem jsem měl na mysli inerciální zemské souřadnice. Asi takhle: klasická rotující káča se ti udrží v gravitačním poli Země svou osou rotace geocentricky orientovaná ke středu Země. Prostě se ti na stole točí setrvačník z dětského autíčka. Když ale budeš točit čímkoliv kolem nerotující káči, třeba stěnu sudu, ačkoliv bude relativní pohyb stěny sudu kolem káči ve vztahu ke káče rotační, káča, pokud ji samotnou neroztočíš, si okamžitě lehne na bok (tolik pro idiota Einsteina). Relativita má svá racionální omezení. Tím ti říkám, že pokud se kapalina v turbíně netočí jako by to byl solidní předmět, tedy káča, pak zapomeň na to, že budeš schopen racionálně spočítat odstředivou sílu na stěnu turbíny. No a pokud chceš trvat na formuli hybnosti mv, přeji ti hodně štěstí. Budeš ho potřebovat a nic víc pro tebe nemohu udělat.
Nicméně máš pravdu v tom, že je jedno, jestli tlak vytvoříš vnější pumpou, nebo odstředivou silou působící na kapalinu v rotoru.
Ahoj, Píďalka
0
0
Barbucha 23.04.2023 17:27 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
Píďalka napsal(a):Jde to docela snadno řešit i omezováním průtoku na výstupu, jen si trochu zapřemýšlet.
V zásadě máš pravdu. Ale nějak mě nenapadá jak snadno regulovat průtok výstupních trysek na rotující turbíně, teda aby to bylo snadné, jednoduché, spolehlivé a realizovatelné.
0
1
Píďalka 23.04.2023 21:31 Bydliště: ČR
1379
447
1792
Barbucha napsal(a):V zásadě máš pravdu. Ale nějak mě nenapadá jak snadno regulovat průtok výstupních trysek na rotující turbíně, teda aby to bylo snadné, jednoduché, spolehlivé a realizovatelné.
Trysky dáš po obvodu do drážky a přes drážku převlékáš kroužek. Dají se dát do drážky i ze strany a kroužek přitiskávat, ale to už je trochu složitější a vyžaduje to větší manipulační sílu. Obvodovým trysky dokonale nezavřeš, ale každopádně to tak lze utlumit do nefunkčnosti. Stranovým by to šlo i úplně zavřít.
Ahoj, Píďalka
0
0
Barbucha 23.04.2023 22:47 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
Píďalka napsal(a):Trysky dáš po obvodu do drážky a přes drážku převlékáš kroužek.
Asi jo. Nápad je to docela dobrý, tím by se v podstatě ty prysky vypínali. V zásadě by se daly trysky vypínat postupně a tím snižovat krouťák na hřídeli. Ale moc si nedovedu představit mechanizmus, kterým by jsi pohyboval ten převlečný kroužek na rotující turbíně, protože jestli tomu dobře rozumím, by se ten kroužek posouval po obnodě turbíny dopředu a nazpět ve směru otáčení. Jaká by musela být přesnost výroby toho mechanizmu, aby se to dalo vyvážit alespoň na 2000ot/s.
0
0
Píďalka 23.04.2023 23:40 Bydliště: ČR
1379
447
1792
Barbucha napsal(a):V zásadě by se daly trysky vypínat postupně a tím snižovat krouťák na hřídeli.
Přesně tak.
Kroužek pevný, neotočný, jenom posuvný souběžně s osou rotace. Buďto převlékat přes obvod s nějakou tou tolerancí napříč, jako prsten na prst, nebo jen přitiskávat proti straně turbíny při stranovém řešení. Při tom stranovém ale bude třeba překonávat veliký tlak z trysek, zatímco při obvodovém to hlavní pochytá pevnost kroužku. Ono ale není potřeba zavírat výstup z trysek úplně. Stačí výtok dostatečně přidusit, aby se ten krám sám zastavil. Určitě to jde namyslet tak, že by probíhala i automatická regulace výtoku u stacionárního použití a u mobilního manuální regulace. Clem to tutově reguloval na přívodu a byl z toho značně roztřesený, protože mu motor při jízdě díky kavitování zatraceně vibroval a z literatury vyplývá, že nepřišel na to, jak si s tím poradit.
Dokonce je asi šance, že by správně tvarovaný kroužek přes obvod dokázal měnit směr výtoku tak, aby by motor dával reaktivní sílu souběžně s osou rotace. Pak by šel při mobilní aplikaci použít bez mechanických převodů jako striktně reaktivní motor. To si ale už jen hraju s nápadama. Pak bys už v autě mohl jenom vozit dobře přidělanou přídavnou bednu, kterou bys holt před technickou vyndaval, a při troše šikovnosti by šla vozit i v rakvi na střeše.
Ahoj, Píďalka.
0
0
Barbucha 24.04.2023 01:56 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
Píďalka napsal(a):Dokonce je asi šance, že by správně tvarovaný kroužek přes obvod dokázal měnit směr výtoku tak, aby by motor dával reaktivní sílu souběžně s osou rotace.
Když jsi u toho odklánění proudu vody od os. Co takhle odklánět výtok z trysek od tečné osy, kterou je směrována tryska, směrem k venkovnímu obalu tj. k příčné ose od osy otáčení turbíny ven. U každé trysky udělat vahadýlko s klapkou, závažím a pružinou, které by sloužilo jako odstředivý regulátor. Při dosažení určitých otáček, by klapky začaly odklánět produ vody z trysek od osy trysek směrem k příčné ose turbíny. Ta by začala ztrácet tah a byla by zajištěná regulace v závislosti na otáčkách. Když se sníží odběr - spotřebovávaný výkon, zvětší se otáčky, přivřou se klaply, odkloní se proud z trysek a turbína ztratí tak a začne se zastavovat, takže skončí opět na provozních otáčkách. A havarijní uzávěr by mohl být na přívodu. Pokud by se to spočítalo, myslím že by nemusely být klapky na všech trskách, ale jenom na některých. Hele tahle myšlenka se mi líbí. Spočítat vahadýlka jako odstředivý regulátor by neměl být problém. Horší to bude s výrobou vahadýlek a sháněním pružin. Ale při vhodné konstrukci celé turbíny by to mohlo fungovat.
0
1
Píďalka 24.04.2023 09:08 Bydliště: ČR
1379
447
1792
Barbucha napsal(a):Když jsi u toho odklánění proudu vody od os. Co takhle odklánět výtok z trysek od tečné osy,
No vidíš, jen si hrát s možnostmi a člověk na něco přijde. Teď ještě to nejdůležitější a to udělat turbínu, která fakt běhá.
Ahoj, Píďalka
0
0
kutil 24.04.2023 10:32 Bydliště: Prostějov
149
38
245
Píďalka napsal(a):No vidíš, jen si hrát s možnostmi a člověk na něco přijde. Teď ještě to nejdůležitější a to udělat turbínu, která fakt běhá.
Jak to tak čtu, tak jste mě připomněli ten vtip s cikánama co si sehnali prasátko.
Táta uvažoval co s ním, jestli jej opečou na ohni, nebo vyudí a nadělají kotel guláše ...
a z ničeho nic dal synovi 2 facky. Máma se podivila co je?
Otec pravil "už vidím jak to žere bez chleba !!!"
No a my jsme na tom stejně
Ještě nám nic neběhá a už máme plánů .....
Donni watts je v podstatě odstředivé vodní čerpadlo tak nemá cenu řešit výpočtama co a jak. Těch čerpadel se dělají miliony tak nemá cenu ztrácet čas nad ověřováním funkce.
Horší bude vymyslet ten start
No a kavitace vzniká když je podtlak větší jak 7 m vodního sloupce od které hranice si to čerpadlo vodu samo nenasaje.
Takže nápad, dát na sání k turbíně nuceně hnanou vrtulku která by průběžně tlačila vodu do sání turbíny a tím by snížila nároky na vstupní podtlak. Podle mého názoru to odstraní problémy s kavitací .....
0
1
Karel 124 24.04.2023 12:17 Bydliště: Praha a okolí
732
44
862
A.
Pokud se bude vrtulka otáčet s turbínou, a bude mít to co má mít, to znamená průměr a stoupání musí dát množství protékající tryskami při jmenovitých otáčkách. Potom :
B.
Uvedení kapaliny do rotace shodné s otáčkami na co nejmenším průměru je nezbytné, jinak Coriolisova síla sežere uvádění do otáčení tryskami beze zbytku.
C.
Zužující kanál trysky je nezbytný, ale jen ve směru blízkém směru tečny.
Jinak by tlaková energie, která se mění v rychlost přišla nazmar např. v radiálním směru zcela nazmar.
D.
Počet obdélníkových popř čtvercových kanálů dle původního patentů se mi jeví jako dostatečný.
Velký průřez kanalů zaručí nízké průtokové ztráty kvůli malé rychlosti proudění . Co možná nejmenší rychlost proudění uvnitř je žádoucí .
0
0
Nadsenec 24.04.2023 12:52 Bydliště: Mars
82
5
26
S toho co tu citam sa snazite spravit cerpadlo tak, aby nasavalo vodu samo ci to len zle chapem ? Ale nato potrebujete tocit s tym kolesom, aky to ma zmysel ? Tocit kolesom a zaroven tam mat aj generator ? Som s vas zmäteny! Ved v patente je jasne ze koleso sa pohana vodny cerpadlom, ktore robi tlak tym sa koleso roztoci striekajucov vodou a zaroven sa s kolesa odobera energia, ktorej ma byt viac ako spotrebuje cerpadlo vody. Jeden toci a snazi sa aby mu to nasalo vodu a nenasava hm o com to je? Takto to asi nepojde.
Martine, moc nevím na co se ptáš. Vrtule má průměr 100mm a je v ní díra 5mm na hřídel. Ano, koupil jsem pravou i levou, protože nevím kam se bude turbína točit. Ale zřejmě po směru hodinových ručiček - do prava, připadá mi to logické i z toho důvodu, že voda v umyvadle při vytékání se začne točit doprava. Vrule je z nějakého dost tvrdého plastu a nenám pocit, že by ji někdo v tomto provedení vytiskl, nehledě na to, že za kvalitní filament dáš asi víc než za vrtuli od číňanů, a bez práce. Jinak ta vrtule bude v plném průměru sací hřídele vnitřní průměr 100mm redukovaný na 53mm vnitřního průměru sací hřídele. Menčí vrtule nestihne zásobovat turbínu vodou. Tahle by měla mít nějaký převis, což není na škodu. 
Kopecký běhat nemůže z toho prostého důvodu, že kapalinu jakž takž roztáčí jen do cca poloviny rádiusu turbíny a pak už mu kapalina proudí více méně, a u výstupu úplně, do trysek proti směru otáčení turbíny. Kopecký sice asi zvládá matiku, ale naprosto nezvládá děj. 
Píďalka
Pak bys už v autě mohl jenom vozit dobře přidělanou přídavnou bednu, kterou bys holt před technickou vyndaval, a při troše šikovnosti by šla vozit i v rakvi na střeše. 
Spočítat vahadýlka jako odstředivý regulátor by neměl být problém. Horší to bude s výrobou vahadýlek a sháněním pružin. Ale při vhodné konstrukci celé turbíny by to mohlo fungovat. 
Podpořte chod fóra 