Generátor volné energie inspirovaný C. Figuerou; pouze odborná diskuze nad různými koncepčními detaily
Str.: 1, ... 8, 9, 10, 11, 12, ... 69 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
fana
Kdo je se stavbou tak daleko, tak okolo toho nechoďte jak okolo horké kaše. Vy sa stydíte?
...
Nadsenec 15.07.2023 19:03 Bydliště: Mars
82
5
26
A ked som sa pytal pred par mesiacmi na to ci sa elektromagnety prepinaju navzajom alebo cez externe indukcnosti tak mi bolo povedane ze priamo medzi sebou sa neprepinaju. Takze nebolo to zavadzanie nikdy som neveril na ziadne externe indukcnosti. Mohlo sa tu usetrit kopec casu.
0
0
fana 18.07.2023 18:21 Bydliště: uprostřed
280
13
174
Proud mezi levým a pravým primárem (sadou) musí být rozpohybován regulátorem proudu, což u originálu byl rotační přepínač a kaskáda indukčností (cívek).
Pokud to někdo dokáže "moderněji" vyhrává bludišťáka :)
Bylo tu psáno lépe, já to zkusím svými slovy, že se přepínáním indukčností přelaďuje primární okruh za účelem výměny potenciálu primárů, proudový regulátor. A ten regulátor je zřejmě sada (kaskáda) indukčností (tzv. odbočky). Lze tedy asi říct i „externí indukčnosti“.
Když vezmu, že obrázek z r.1908 je vypovídající v zapojení, tak si regulátor zjednodušeně představím jako, že namotám dlouhou cívku, na jejíž jeden konec připojím levý primár a na druhý konec pravý primár. Tu cívku na 6 místech odizoluji a připojím na rotační přepínač, tedy i k oběma koncům = 8 fousů z „tabulky R“, nebo na elektroniku.
Přivedu „plus“ a točím. Potřebuji vytvořit „spád“ pro přelévání potenciálu doleva doprava / doprava doleva.
A celé to pracuje pouze za rotace kartáčů nebo přepínání elektronického. Pokud se tento „pohyb“ zastaví, a nechám připojenou baterii, tak se obě jádra primárů nabudí do saturace a tím to končí. Když má být odpor blízký 0.
A trochu detektivky, bylo psáno:
„...přelévání energie elektromagnetů probíhá tak, že snížení proudu jednoho elektromagnetu vyvolá uvolnění energie mag. pole do elektrického potenciálu a tento potenciál kompenzuje druhý elektromagnet v podobě ukládání energie do mag. pole. Pohybem proudu přes proudový regulátor se vyvolává neustálá přeměna mag. pole na elektrický potenciál a naopak mnohokrát za vteřinu. Jeden proces převodu mag. pole na elektrický potenciál má účinnost 98% a během jedné periody sinusoidy proběhnou 4 přeměny. ...“
Jsou ty 4 přeměny: 1. levý elmagnet zvyšuje intenzitu, 2. pravý elmagnet snižuje intenzitu, 3. levý magnet snižuje a 4. pravý zvyšuje? Potom je regulátor zřejmě bez jádra a stačí na to tlusté dráty. Nebo?
0
0
fana 18.07.2023 18:28 Bydliště: uprostřed
280
13
174
Začínající zejména k začínajícím.
Kdo se sem dostal později a téměř začíná nebo už ze školy zapomněl, tak toto může být dobré pro seznámení 05_Magneticke_pole.pdf (ujep.cz) http://physics.ujep.cz/~mmaly/vyuka/poc_fyz_1/ISING/Ising/05_Magneticke_pole.pdf
Nejsem studijní typ a dnes pracuji více reverzně, takže i podle vzorečků se snažím naučit souvislosti. Jezdím prstem po hysterezních křivkách a dumám o souvislostech.
Je správný závěr, že jádra primárů z 1 kusu (nelaminovaná) jsou možná pouze z čistého Fe a permaloy nebo jsem něco přehlédl? Totiž dumám jak v domácích podmínkách složit FeSi pásky, aby se mě nerozutekly. A nejlépe je ještě zakulatit. A to pomalu přemýšlím „jak to celý sešroubuju, aby to ty síly nerozložily“.
Koukám na FeSi , tak to lze použít tak B cca 1-1,2T, potom klesá permeabilita, která je závislosti na typu FeSi dost různá. Přítažná síla elmagnetu v saturaci (třeba 1,6T) je názornost „čeho se chytit“, ale tam se nepohybujeme.
Přemýšlím o pracovních pásmech různých materiálů jader, protože to následně ovlivňuje vinutí, proudy atd. A nějak z toho vylejzá, že elmagnety primárů se sytí tak max 1T a když porovnávám FeSi a FeNi cca 50%Ni a 80%Ni, tak na stejný účinek budu s ocelokřemíkem protahovat primárem proud 100A , s 50%Ni 10A a s 80%Ni 1A , cívkou se stejným počtem závitů. Velmi zjednodušeně zaokrouhleně napsáno, a to je kurňa rozdíl v návrhu. Což jsou vlastně +- zde ve vlákně sdílená data, jestli mi to někdo můžete cca odsouhlasit nebo vyvrátit?
4x počítej, 2x měř a 1x řež
0
1
Energy1 21.07.2023 08:58
1838
106
1945
Citát Tesly z roku 1895
"To je problém mnoha vynálezců; chybí jim trpělivost. Chybí jim ochota vypracovat věc pomalu, jasně a ostře ve své mysli, takže mohou skutečně 'cítit, že to funguje'." Chtějí hned vyzkoušet svůj první nápad; výsledkem je, že spotřebují spoustu peněz a spoustu dobrého materiálu, aby nakonec zjistili, že pracují špatným směrem. Všichni děláme chyby a je lepší je udělat, než začneme.“
Tesla to napsal za mě a je to naprosto přesný..
0
2
Nadsenec 21.07.2023 19:32 Bydliště: Mars
82
5
26
Uvaha ako to ma byt zapojene, aby sa to tu trocha pohlo.
Otázky stejně nezmizí, dokud to zájemce nebude mít před sebou. Vracíme se o 120 let zpět , do tehdejšího přemýšlení. Hlavně , že kolegům kolem sebe melu 20 let, že musíme skočit zpět a zkusit kouknout, jestli nám nezapomněli těch 100 let něco říkat :)
Doplňující obrázky k tématu (i bez přihlášení jsou celkem vidět), které mohou pomoci s vysvětlováním, a také nějaké doplňující info o potřebě „rychlosti elmagnetů“ a hodně je tam psáno o principu (G+R) mechanického regulátoru proudu.
Já bych třeba zde se snažil oddělit indukčnosti od kontaktů, pro možná snazší servisování (otlačení, otěr) a potřeby „to naladit“.
Na první dobrou namotat na „G jádro“ nevím, na druhou proč ne? Zmínka o možná 50-100 odbočkách by mohla k „řešení Marathonman“ směřovat. Mám pocit, že by počet odboček taky mohl souviset s „rychlostí eletromagnetů“ , jiná jádra a vinutí mohou reagovat na změnu s jinou časovou odchylkou, tak pro hodně „rychlé“ by mohlo být vhodnější více kroků/odboček? A nebo bylo přihlédnuto k „co se snáze vyrobí“? Jestli nám stačí méně spínačů, tím jednodušejší pro nás.
0
2
Nadsenec 22.07.2023 12:28 Bydliště: Mars
82
5
26
Ta moja schema nieje funkcna je tam chyba je to len uvaha ako zapojit elektromagnety tak aby sami vytvarali stupajuce a klesajuce magneticke pole prepinanim navzajom. Myslim si ze figuera sam prepina elektromagneti priamo a vyuziva ich odpor k regulacii prudu. Elektromagnety ale musia byt spravne poukladane a spravne prepinane.
0
0
Energy1 24.07.2023 09:39
1838
106
1945
fana napsal(a):Hlavně , že kolegům kolem sebe melu 20 let, že musíme skočit zpět a zkusit kouknout, jestli nám nezapomněli těch 100 let něco říkat :)
No to si piš že zapomněli. Hlavně nám lžou ve skutečném principu generátoru, který není transformační stroj mech. práce i když se tak na první pohled zdá. V podstatě jednoduše řečeno vývoj a poznatky v oboru elektromagnetismu se zastavily začátkem 20stol. Průkopníkem nebyl pouze Tesla, který přišel na řadu způsobů jak obejít Lenz, ale několik dalších viz. Figuera, Hubart nebo Coutier. Tehdy zakročila elita a bankéři k drastickému potlačení principů čerpání volné energie z elektromagnetismu. Široká veřejnost je přesvědčená, že současný vývoj v této oblasti je na špici, všichni důvěřují vědě a učivu. Bohužel učivo bylo před sto lety upraveno a spisy popisující chování pohybového mag. pole zničeny. Feromagnetické materiály výrazně zesilují mag. pole, pomocí malého vstupního proudu lze vyrobit silné mag. pole, otázkou čerpaní přebytku z těchto polí je záležitost Lenzu. Je xx způsobů jak tento Lenz efektivně potlačit nebo obejít, Figuera je jedním z nich, využívá kombinaci potlačení Lenzu s efektivním pohybem těchto odporujících toků pomocí indukční reaktance. Vývoj generátorů za posledních 100let se výrazně změnil, ovšem k horšímu. Současné generátory jsou zaměřené na co nejvyšší mag. tok v obvodu, což umožňuje miniaturizaci, úsporu materiálu a vysoký výkon. Na druhou stranu jsou kladeny vysoké požadavky na točivý moment na hřídeli, protože rotorové dipóly se dokonale uzavírají přes statorové nástavce a Lenz tak působí celou svou silou. Tento způsob je velmi neefektivní a nehospodárný ke vstupní energii v podobě mech. síly. Aby došlo k indukci proudu tak je potřeba provést změnu mag. toku v obvodu a je zhola jedno, zda jde o změnu provedenou rotací nebo proměnným proudem dipólů. V prvním případě je potřeba vždy více mech. energie než je získáno proudu, ve druhém případě stačí zlomek energie na vygenerování stejného sekundárního výkonu. Stačí pokrývat příkon budících polí a jelikož se budící pole po vybuzení udržují na ztrátách I2R, tak je příkon velmi malý. Jak zjišťuju, tak nikdo nezná možné způsoby generování střídavého proudu. To způsobilo oné špatné školské učivo předkládající pouze střídání polí sever - jih. Figuera byl génius když přišel s generováním střídavého proudu pomocí souhlasných polí. Fyzika nám říká, že je to nemožné, že není možné obrátit směr proudu bez otočení mag. pólu. A tady je důkaz místo slibů, že to lze. Dva protilehlé souhlasné póly s proměnným proudem po 180st indukují v sekundáru čistou sinusoidu. Sekundární jádro je podrobeno změnám směrové rotace mag. polí během oscilování proudu, což způsobuje zdání o střídání mag. pólů. sever jih. Hlavní důvod proč není použito SN ale NN je v zabránění propojení toků a vzniku přímé vazby sekundár > primár.
0
1
fana 24.07.2023 21:52 Bydliště: uprostřed
280
13
174
Marathonman tam píše: „Jen abyste věděli, induktor je nejúčinnější způsob, jak ovládat proud na planetě. Mnohem, mnohem účinnější než rezistor nebo odpor.“
Jenže to má jeden háček pro naše myšlení "děj v čase"!
Jak se postupně plácám ve vzorečcích, hmm, tak jako vono nejde jen tak na primárech namotat stovky závitů a čekat výsledek. Jedna věc je odpor, a druhá indukce primárů.
Ono, když se začne uvažovat s vlastnostmi jádra, a že se nesmí pustit do saturace, tak se celkem výrazně snižuje potřebný počet ampérzávitů, no né úplně. Ono víc závitů zvyšuje indukčnost a méně závitů a více proudu ji snižuje. A proč 7 nebo 8 sad, odpor bližší 0 než 1 ohmu lze vyřešit jednodušeji než indukčnost. (si momentálně myslím)
Když už si připustíme, a to už je skok, že, a jak Figuera funguje, tak ten princip je šíleně jednoduchý, ale my sami z naučenýho pohledu „to neumíme uchopit“. Jak a čím vytvořit ten DĚJ. Ta dynamika je na tom to zásadní, staticky se to nedá pochopit, ale snad se výpočtama přiblížit. (když píšu výpočty, tak středoškolský styl, ne vyšší matematiku)
Ten děj je dynamický, v klasice se točí rotor, tam pohyb vidíme na první dobrou, tady to je pohyb proudu, který mění magnetický potenciál dvou „pólových nástavců stejné polarity“. Pohyb proudu a měnící se magnetický potenciál jdou ruku v ruce. A navíc si posíláme magnetický potenciál drátem (el.proud) sem a tam. A to je na slušnej hokej v hlavě, ne?
Takže, jsem se dostal k pojmu „kompatibilní indukčnosti“ primárů s regulátorem proudu, a k tomu „co tím je myšleno“. Upozorňuji, došel jsem k tomu, a výsledek jsou další otázky.
Takže, proč více sad, protože indukčnost musí být taky asi co nejnižší. Aby byly elmagnety rychlé a, aby se dal rozumně postavit „regulátor proudu“?
0
1
Energy1 24.07.2023 22:12
1838
106
1945
To je právě kámen úrazu. Klasický rotační generátor zná každý, i když ne do detailu, ale představit si generátor s nehybnými jádry a proměnným tokem si dokáže představit pouze zlomek lidí. Přitom jde o jedno a to samé, ale v jiné podobě. Jsme vychováni na pohybové klasice a je těžké se přenést přes vlastní vědomí, že to lze i obráceně a pochopit elektromagnetické děje v uzavřeném indukčním okruhu
Správně, regulátor proudu s elektromagnety musí být kompatibilní, aby se proud snižoval v přesném rozmezí, aby mag. komprese přeřízla celou sekundární cívku, ne dále, ne blíž. Kompatibilita se navrhuje na základě geometrické velikosti jader a potřebného snížení proudu. Poměr jader určuje o kolik se má snížit proud, resp. jak velká amplituda oscilace má být. A v tom je ta složitost. Vytvořit dostatečně silné mag. pole a s těmito poli efektivně pohybovat. Figuera není o vybuzení standartních elektromagnetů elektronikou, je to o tom navodit indukční reaktanci pomocí ss proudu v indukčním obvodu. Figuera není řízen odporem ale indukčností
0
1
Energy1 26.07.2023 16:24
1838
106
1945
Mnoho lidí replikujicí figueru nedostává ze souhlasných polí žádný výkon. Čistá nula. Generovat určitý výkon je naprostý základ a začátek celého zařízení. Dokonce se potýkám s tím, že dvě stejná pole údajně nemohou generovat emf v cívce, takže replikujicí přepojují elektromagnety na severojižní tok a tam najednou výstup dostávají. Proč generovat proud severojižním polem je snadné a souhlasnými poli ala Figuera složité? V severojižní konfiguraci vidí sekundární jádro okamžitý indukční tok, protože primár je mag. spojen se sekundárem. Jakákoliv změna mag. toku v primáru se ihned přenese na sekundár, proto mají replikujicí lepší výsledky než se souhlasnými poli. A teď k problematice. Dva stejné, stejně vinuté póly vytváří stejný mag. pól, ale každý s opačnou mag. rotací, pokud jsou póly natočené proti sobě tváří v tvář. Tento mag. tok je vedený sekundárním jádrem až do bodu kolize, kde se obě mag. pole protnou za vzniku blochovy stěny. Blochova stěna je vyboulená komprese mag. siločar značně přesahující průřez sekundárního jádra, někdy se označuje tento výraz jako nulový mag. bod. Aby nastala indukce emf tak se musí s tímto bodem pohnout přes závity sekundáru, přičemž intenzita mag. toku musí zůstat naprosto shodná. V principu jde o prostorový pohyb konstantní mag. komprese. A v tom je největší složitost, při proměnném toku dvou elektromagnetů, musí mít Blochová stěna stále stejnou intenzitu mag. komprese, jeden elektromagnet slábne a druhý sílí v naprosté shodě, pokud se jeden elektromagnet rozejde a to jen nepatrně, blochova stěna se rozpadne a s tím drasticky poklesne emf. A jelikož se proměnný proudový tok řídí indukčností, tak i řízení proudu po 180st musí být dokonalé. Aby se tedy mohlo generovat emf, tak je zapotřebí nejprve vytvořit tlak- kompresi a touto kompresí po té pohybovat v přesném prostorovém vymezení a unisonu. Rozdíl mezi konvenci a figuerou je ten, že konvence provádí změnu intenzity mag. toku v obvodu a Figuera provádí prostorovou změnu mag. toku, přičemž intenzita toku zůstává pořád stejná.
Nejčastější problém replikací je v nevytvoření blochovy stěny s kopresí, nedodržení lineárního unisonu po 180st a nedodržení reakčních časů elektromagnetů. Figuera má velmi vysoký výkon, pokud se vytvoří komprese a touto kompresí se přesně a efektivně pohybuje přes závity sekundáru. Ze vztahu E= b.v.l má největší vliv právě intenzita toku a rychlost jeho změny.
0
2
Energy1 27.07.2023 16:24
1838
106
1945
Blochova stěna má zhruba 1cm na šířku a 2cm na výšku, dokáže "přeříznout" sekundární závity i více vzdálené od jádra. Aby nastala řádná indukce emf, tak musí blochova stěna řezat všechny sekundární závity s rezervou a zároveň nesmí překročit sekundární jádro, jinak Lenz vleze do primárních elektromagnetů a sekundární tok se přenese na primár. Jelikož je mag. komprese pohybující se ze strany na stranu široká cca 1cm, tak sekundární vinutí nesmí být navinuto přes celé jádro, tohle vinutí musí být navíc pohyblivé a umožňovat nastavení na jádru. Dva protilehlé elektromagnety nemají nikdy stejnou sílu, i když se dodrží přesný počet ampérzavitů, a proto se blochova stěna nachází vždy v různé oblasti jádra, nikdy ne úplně uprostřed. Nastavením pohyblivé sekundární cívky se nestaví oblast s nejvyšší indukcí proudu a tam se cívka zapevní. Patent Buforna tento aspekt přímo vyobrazuje, nicméně k vyobrazení není žádné vysvětlení ani rozbor. Buforn má jakoby sekundární jádro přesazené do primárních elektromagnetů, nejde o přesazení, jde právě o mechanizmus zapevňující sekundární jádro. Citace z patentu: ,,mezi elektromagnety je správně umístěná sekundární civka'' Na různých fórech panuje názor, že cívky jsou pootočené o 90st, což je naprostá kravina. Tím správně umístěná je myšleno vylazená na dráze sekundárního jádra. Jak říkám, vše je uvedeno v patentech, jen to není vidět na první dobrou. Hodně klíčových detailů je záměrně vypuštěno, jak u Figuery, tak u Buforna. Trik s Blochovou stěnou a umístění sekundární cívky je jeden z klíčů..
0
4
Energy1 28.07.2023 12:21
1838
106
1945
Figuera přišel na dokonalý způsob, jak zachovat indukci sekundárního proudu bez mag. vazby na primár. Magnetická vazba resp. interakce sekundárního jádra s elektromagnety je pouze 1/4 periody, což je velký rozdíl proti 100% vázanému transformátoru. Dokonalost Figuery je v tom, že mag. obvod indukčních a indukovaných členů staví přímo proti sobě a nechává Lenz konat práci. Lenz je v případě Figuery přítel a žádoucí, protože je odpovědný za produkci emf v sekundarním vinutí. Přímé natočení dipólů a sekundárních jader proti sobě s velmi malou mezerou generuje velkolepý výkon, narozdíl od jiných free energy, kde se mag. tok primárních dipólů zachycuje pouze bočně s 90st rozdílem. Fyzika přímo dovoluje odebírat proud ze sekundární cívky bez negativních účinků Lenze, to vše v rámci nehybných protilehlých elektromagnetů severního nebo jižního pole a vloženým sekundárem. Doporučuju každému, kdo nevěří provést vlastní test ve své dílně. Kdo nemá hluboko do kapsy doporučuju nakoupit permaloy, v případě užití tohoto mag. speciálu u primárních elektromagnetů se dá dostat přes index 1 velmi snadno i přes špatné nastavení generátoru. Vyžíhaný permaloy má zhruba 10X vyšší magnetizaci při stejném budícím proudu, což je sakra rozdíl jestli 10A nebo 100A. Figuera nemůže mít triplet cívek na stejném jádru a to z toho důvodu, že primární elektromagnety pracují se ss proudem bez obrácení polarity a sekundár se střídavým polem. V sekundárním jádru se střídají mag. pole opačné rotace a tím je jádro podrobené střídavé polarizaci. Sekundární jádro vyžaduje laminaci na snížení výřivých proudů a malou mezeru mezi elektromagnety k zabránění přenosu těchto výřivých proudů snižující mag. pole indukčních členů. Elektromagnety jsou naopak vhodné z plného materiálu vysoké permeability, kvůli vysoké mag. propustnosti. Laminovaný ocelokřemík pro tvorbu mag. polí se dá použít, ale je neefektivní.
0
2
fana 28.07.2023 21:54 Bydliště: uprostřed
280
13
174
Zajímavé, dík. MM píše o max vzdálenosti promítání magnetického pole primárem, z toho tak nějak lze dopátrat poměr délky jader. Průměr sekundárního jádra mě zatím napadá tak na rozměr výšky vinutí primárů. Nenapadá mě proč by mělo být větší? A taky, aby vinutí primáru nemohlo indukovat do sekundárního jádra. Sekundární jádro prodlužuje magnetický obvod primáru, přes mezeru, a drží magnetický tok pohromadě co nejdéle až k nárazu N – N, kdy se siločáry rozvinou do vějíře. Hmm, prostě něco zvolím a pak uvidím.
Jako laik, jsem to bral asi takto R-odpor, C za usměrňovač do zdroje a (R),L,C do výhybky k reprákům, toš asi toliko. Ale to, že je induktor vlastně jako kondenzátor, který uchovává „kapacitu energie“, a s výrobou velkých kondenzátorů „šel do ústraní“, to jsou pro mě prostě novinky.
Když jsem si začal „hrát“ se vzorečkama, tak mě po několika dnech na tom něco nesedělo. I to v příspěvku dříve je tím ustřelené. Říkám si, někde mě lítají desetinný tečky možná i dvě. No a včera narazím na slova, „že výpočty v učebnicích“ na solenoidy moc nesedí, že se mohou lišit až v řádu. Solenoid je „nejotevřenější“ magnetický obvod, tak prý proto.
Možná kdyby pán znal omforum, tak již tuší "proč" :)
Citace:
"Znění mýtu bychom mohli zformulovat zhruba takto: Indukce uprostřed feromagnetického jádra solenoidu závisí především na permeabilitě jeho materiálu, a vůbec ne nebo v zanedbatelné míře na jeho štíhlosti."
,,,,,
"Historie tohoto mýtu je dlouhá a pozoruhodná. Je známo, že problematikou interakce vnějšího magnetického pole a vybuzeného pole ve feromagnetiku se zabýval již Maxwell ve svém slavném pojednání [12]. Analyticky vyřešil případ rotačního elipsoidu v homogenním magnetickém poli. Odvodil vztah pro demagnetizační faktor, veličiny nezbytné pro výpočet Hd. Pro průmyslové použití však bylo potřebnější znát demagnetizační faktor pro válcový tvar jádra. Analytické řešení nebylo možné, a proto se je mnoho badatelů pokoušelo stanovit na základě měření uskutečněných na vzorcích v laboratoři. První použitelné výsledky v tabelární a grafické formě byly publikovány ve dvacátých letech minulého století (viz [11] str. 47) a poslední asi v jeho polovině. Velmi dobře je tato problematika souhrnně popsaná v [10]. Proto je těžko pochopitelné, proč v době vydání výše kritizovaných učebnic, kdy podklady pro správný výpočet již byly k dispozici, došlo k tak velké jejich dezinterpretaci." ,,,,
Nalezení 3 článků (českých), mi to trochu osvětlilo a vrátilo naději se možná přiblížit "i na papíře" blíže k / do množiny "tak by to mohlo fungovat".
Myšlenky z těch článků jsou: upřesňující výpočet ampérzávitů ku mag.indukci v jádře, vliv permeability jádra, a taky to, že solenoid „sklopí“ hysterezní křivku jádra a tím se s tím dá pracovat, tedy tak to aspoň chápu. Nejvíc to je právě vidět u permalloy, tu úzkou sklopí do „řiditelných“ A/m, ale i u FeSi konečně vycházejí uvěřitelnější čísla.
Tak si pokračuji v bádání :)
0
2
Barbucha 29.07.2023 19:51 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
fana napsal(a):... První použitelné výsledky v tabelární a grafické formě byly publikovány ve dvacátých letech minulého století (viz [11] str. 47) a poslední asi v jeho polovině. Velmi dobře je tato problematika souhrnně popsaná...
Byly by detajlnější odkazy na zdroje?
0
0
Jirka1or 30.07.2023 13:55 Bydliště: V dílně
126
5
49
Energy1 napsal(a):Figuera přišel na dokonalý způsob, jak zachovat indukci sekundárního proudu bez mag. vazby na primár. Magnetická vazba resp. interakce sekundárního jádra s elektromagnety je pouze 1/4 periody, což je velký rozdíl proti...
Figuera přišel na dokonalý způsob, jak zachovat indukci sekundárního proudu bez mag. vazby na primár.
--------------------------------------------------
Výborně . Poslední mezery se zaplňují .
Všechny informace uloženy, dík .
0
0
fana 30.07.2023 22:06 Bydliště: uprostřed
280
13
174
Se snažím plusminus celý nádraží dopočítat, jak by se mohly měnit magnetické indukce primárů, když musí promítat „sílu“ do sekundáru proti sobě. Ono to možná nebude zase moc B[T] (odkud potom A/m), aby to dělalo to posouvání. Ale tak daleko ještě nejsem.
Určitě se nebudu (aspoň nyní) pouštět do pročítání té literatury.
Když jsem to četl poprvé, tak nějak jsem to přešel, ale později mě to k tomu vrátilo. A třetí co je pro mě zajímavé je pdf https://www.pmec.cz/data/pear01_08.pdf .
Tam ukazuje na mag.obvodech s mezerou , jaký vliv má ta mezera a jaký materiál. Dohromady se to doplňuje. Tedy dle mého pohledu. Bo oni většinou počítají dle obrázků sílu elmagnetu na U s kotvou I a takto to my nemáme.
„mámo , je potřeba navýšit badatelský rozpočet o řád, možná dva“, „jdi už do,,,“, to není bez funkčního vzorku průchodné ani v domácnosti , ale s malým prototypem :)
0
1
Energy1 31.07.2023 16:26
1838
106
1945
Pokud na to půjdete technicky a vědecky a začněte výpočty, tak ničeho nedosáhnete, protože zjistíte, že v praxi je všechno jinak, věřte mi. Generátor Figuery není transformátor, kde by se snadno spočítaly hodnoty jednotlivých částí. Nejprve vyzdvihnu problém s otevřeným mag. obvodem. Otevřený mag. obvod má výhodu v tom, že může promítat indukci proudu aniž by docházelo k mag. spojení mezi primárem a sekundárem. Nevýhoda, že je tento obvod je potřeba hodně budit, narozdíl od uzavřeného mag. obvodu. Každému je jasné, že síla mag. pole je dána proudem a počtem závitů neboli ampérzávity. Ztráty rostou s druhou mocninou proudu tudy cesta nevede, jestli se má vytvářet efektivně mag. pole tak jedinně více závity. JENŽE Figuera používá ke generování proudu proměnný mag. tok způsobený proměnným proudem z regulátoru. To, co se staví proti rychlosti proměnné magnetizaci jader je indukčnost, vlastní indukčnost elektromagnetů jde proti změně magnetizaci v čase. Marathonman tvrdí: ,,je potřeba co nejvíce snížit odpor a indukčnost elektromagnetů kvůli reakčním časům. Ekektromagnet je sériový LR člen tudíž výpočet časové konstanty ustálení proudu je T= LxR, to platí pro celkové nasycení do ustálení proudu, střední hodnota pracovní charakteristiky Figuery je zhruba 1/3 tohoto času. Po dosazení hodnot odporu a indukčnosti si každý může spočítat, jak rychle bude reagovat elektromagnet vlastní konstrukce. Jelikož polovina periody sinusoidy při frekvenci 50hz je 10ms, elektromagnet musí reagovat na tuto časovou konstantu. Marathonman má pravdu v tom, že na zrychlení reakčních časů je zapotřebí snížit vlastní indukčnost a odpor, JENŽE reakční čas je k ničemu, protože závisí také na síle mag. pole a to je v případě malé indukčnosti na jádru slabé. Vztah je zřejmý a jasný EMF = db/dt neboli síla mag. pole a rychlost jeho změny. Celý filgl Figuery a to si také nechám pro sebe jako své know how je velká indukčnost elektromagnetů vytvářející silné mag. pole se zachováním rychlých reakčních časů. Běžně v jakékoliv konvenci jdou totiž reakční časy a indukčnost proti sobě, což není možné získat silné a rychlé proměnné mag. pole klíčové v generátoru Figuery.
Proč jsou výpočty k ničemu? Proud není generován severojižním tokem ale nulovým mag. bodem, kompresí dvou protilehlých mag. polí. Žádný program neumí spočítat takto konfigurovaný indukční obvod, dokonce i nám předkládaná fyzika výraz nezná. Nulový mag. bod je háklivý na přesný unison (soulad), jižní pól sekundárního jádra se vytváří uměle snižováním mag. pole jednoho elektromagnetu, pokud se tedy jeden ze dvou elektromagnetů rozejde byť nepatrně, dojde ke ztrátě komprese a drastickému snížení emf. Priority jsou tak dosáhnout dokonalého řízení proudu po 180st, vytvořit silné mag. pole a tímto polem rychle pohybovat
0
0
Energy1 31.07.2023 20:58
1838
106
1945
Příspěvek výše také odpovídá na otázku proč je nutno použít více trojic - tripletů a ne jen jednu. Už dva triplety jsou mnohem účinnější než jeden, čím více tripletů, tím vyšší účinnost (do jisté míry v rámci mezí). Jeden triplet nepřekračuje index 1, dva už ano, tři výrazně nad 1 atd. Skutečný počet tripletů může být mnohem vyšší než zmíněných 7 nebo 8 v patentu. Konec konců sám Figuera zmiňuje, že vyobrazený počet elektromagnetů v patentu je pouze ilustrativní. Není jedno jestli jedno velké jádro nebo více malých..
0
0
Energy1 01.08.2023 21:07
1838
106
1945
Doufám, že jsem nikomu nenaboural plány a stavby. Kdyby to bylo tak jednoduché, jak to vypadá, tak by to měl už každý. Určité složitosti tam jsou, to netvrdím, naopak o žádnou raketovou vědu nejde. Opravdu stačí dobře rozumět elektromagnetismu a indukci proudu. Tyto zkušenosti a vědomosti z praxe pokud se zakomponují do Figuery, tak je velká šance na úspěch. Figuera se odlišuje pouze nestandardním uspořádáním dipólů a jejich nekonvenčním buzením, jinak je vše podobné rotační klasice. Postupně krok po kroku lze dosáhnout kýženého cíle, ale testy je potřeba provádět v reálu na lavici, nikoliv na papíru. Dvoukanálový oscilo s jistotou zobrazí jak primární tak sekundární průběh, takže hned je vidět, kde je případně problém a co je potřeba změnit
Podpořte chod fóra 