Mechanizmy, které se snaží využít tíhové síly k získání energie
Str.: 1, ... 6, 7, 8, 9 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
martin11
..trochu jsem výše zadiskutoval na tema gravitace, připsal jsem vlastní úvahu o uložení energie d...
martin11 05.10.2022 10:45 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6857
110
3650
martin11 napsal(a):..trochu jsem výše zadiskutoval na tema gravitace, připsal jsem vlastní úvahu o uložení energie do pružiny a poptal se / Pooty /, co to je lineární volnoběžka...již dva dny , co hodinu, ve dne i v noci, protože nemohu...
martin11 napsal(a):...toto Forum...si myslím, že hlavně hledá "volnou energii"....gravitace cosi nabízí...
Gravitace nabízí určitý nepříliš velký výkon, ale zato trvale.
Pokud pomocí gravitace rozpohybujeme nějaký předmět nebo vodu, tak v tom pohybujícím se předmětu nebo vodě máme naakumulované jisté množství energie, kterou si můžeme "vyzvednout" tím, že ten předmět nebo vodu zastavíme.
Kolikrát bude ten čas zastavování kratší než čas rozpohybovávání, tolikrát větší bude odevzdaný výkon.
Abychom mohli něco nechat odněkud padat, tak to tam musíme napřed zvednout, na což máme k dispozici sice větší výkon, ale jenom kratičkou dobu. V čase mezi těmito pulzy nemáme břemeno čím zvedat, takže gravitace by nám ho zase vrátila zpátky. Proto tomu zabráníme volnoběžkou, která umožňuje pohyb pouze jedním směrem, tedy nahoru. https://cs.wikipedia.org/wiki/Volnob%C4%9B%C5%BEka
Pro vodu pohybující se přímo je jakousi "volnoběžkou" obyčejný zpětný ventil.
Doufám že takhle to bude stačit k tomu, aby martin11 mohl zase klidně spát
0
2
martin11 05.10.2022 15:48 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6857
110
3650
Poota napsal(a):Gravitace nabízí určitý nepříliš velký výkon, ale zato trvale.
Pokud pomocí gravitace rozpohybujeme nějaký předmět nebo vodu, tak v tom pohybujícím se předmětu nebo vodě máme naakumulované jisté množství energie,...
...aha, jsem zase o kousek chytřejší....je to skutečně dobrá myšlenka, energie nemusí "pršet, hlavně když kape"...volnoběžka z Wikipedie znám....
...no je to skutečně tak trochu k přemýšlení nad problémem....a nápad a řešení moho vzniknout i při řešení jiného technického problému...děkuji za přiblížení a osvětlení Tvé myšlenky....
0
0
fana 08.10.2022 16:55 Bydliště: uprostřed
280
13
174
Není to motor, je to "jenom" zesilovač.
Jedno video, https://youtu.be/Gppfl7yAzNA?t=108
jak jsem to viděl, říkám si „tvl voni na to přišli!“ Gravitačně odstředivé. To je nevyvážení v praxi, vkládáte příkon, ono to přidá gravitaci přes nevývažek a máte kladné COP. Pomocí „regulace“ to udržujete nevývažek tam kde potřebujete. (na fotkách jsou minimálně dvě různé udělátka, menší „4-válec“ a větší „6-válec“)
Tohle asi zabavili, protože to jde asi spočítat naučenými vzorci až k výkonu na hřídeli. Rozdíl s „roschem“ bude možná v tom, že se nikdo nemůžeme „učenými“ vzorci dopočítat výkonu na hřídeli. Tedy můžeme, ale chtěl bych vidět ty plováky lítat třeba 7 m/s, huůstýýý.
0
1
la 03.02.2023 18:15 Bydliště: Brno
286
62
580
Vysvětlení principu plovákového pohonu ,
Ve filmu je možné si zapnout české titulky,
je to pokračování toho zařízení z videa z mého příspěvku o tři výše.
Jaký z toho máte dojem?
Jako něco to dělá, ale výsledek musíš tak zašmodrchat, aby jako by nic :) a přidej soláry, udržitelnost, obnovitelné zdroje.
Napíši možná základní myšlenku. Lze obvod otevřít?
Uzavřený obvod si prohání kroutící moment po hřídelích jako transformátor elektriku. Je možné otevřít obvod roztažením provedení do dvou hřídelů nad sebou? A přimět tak "gravitaci" , aby nám trošku pomohla?
Když se zadíváte na ten "zábavní park pro vodu", vezměte si princip, a načrtněte si ho. Nejde o čerpadlo s vodou nebo generátor za převodama, to je podružné, to je účinnost, o tu jde až na druhém místě. Bez „otevření obvodu“ pojede vše pod 1. Jestli tam je, tak ten fígl je v tom „kolotoči“. Kdo se dívá pozorně, určitě ho najde. :) Ale víte co, mám zaslepený pohled nadějí, tak se mohu mýlit. A rád se opravím.
0
1
fana 27.08.2024 20:28 Bydliště: uprostřed
280
13
174
Modří proti červeným.
Shodneme se, že síla, která udává kroutící moment působí v těžišti vaničky s vodou?
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Adam 27.08.2024 20:33 Bydliště: Praha
6313
581
6084
fana napsal(a):... Shodneme se, že síla, která udává kroutící moment působí v těžišti vaničky s vodou?
Více méně ano. Ale to asi nebude ten problém.. (?)
0
0
Adam 27.08.2024 20:40 Bydliště: Praha
6313
581
6084
Já nějak nechápal, co vůbec chceš tím nákresem říci, ale už to asi chápu.
Máš pocit, že tam hrají roli jakoby dva krutné momenty.
Jenže pokud ten mechanizmus z videa chápu správně, dva krutné momenty tam nejsou.
Je tam jen jeden - jehož rameno je naznačeno červenou vzdálenostní šipkou.
0
0
fana 27.08.2024 20:54 Bydliště: uprostřed
280
13
174
Ano, moment tam je dle mě jen jeden. Působící na červeném rameni.
Co bych si rád vyjasnil a vrtá mě hlavou, je, jestli vstup, přítok vody se odvozuje od přímočarého pohybu vaniček dolů? A když jo, tak by měl být koeficient zesílení třeba "obvodová rychlost červené ku obvodové rychlosti modré", bo modrá je přímočarý pohyb klesání vaniček? (zjednodušeně rameno červené ku rameni modrému?)
Může to být to otevření obvodu?
0
0
Adam 27.08.2024 21:47 Bydliště: Praha
6313
581
6084
fana napsal(a):... Co bych si rád vyjasnil a vrtá mě hlavou, ...
Nejsem si jist, jestli Ti správně rozumím. Asi přemýšlíš o tom,
kde je zkrátka ten energetický poměr, který má dle videa lézt nad 100%.
Ta bilance by tedy měla být v těchto dvou věcech:
1. Energie daná otáčkami a krutným momentem, který vyplývá
z úhrnné tíhové síly vaniček, která působí na červeně vyznačeném rameni.
... A proti tomu máme:
2. Energie výtlaku kapaliny čerpadlem (rychlost průtoku, výtlačná vyška..)
Video je zajímavé a přestože běžní akademici by ho nejraději hned smetli ze stolu,
že něco takového vždy bude fake, já naopak chápu, že by to byla dost neopatrná úvaha...
Ale současně je potřeba mít na mysli, že skoro všechna videa bývají nějakým způsobem
podvodná, až už se tam aktéři tváří sebeupřímněji a sebepřirozeněji. V tomto je to těžké...
P.S. Ta energie kolem čerpadla a kapaliny se bude počítat velmi obtížně.
Jak jde o hydromechaniku, skoro nelze počítat s přesným výpočtem,
protože do toho vstupuje spousta ztrátových a jiných koeficientů,
které se jen obtížně nějak stanovují dopředu, na papíře..
0
0
Energy1 28.08.2024 09:34
1838
106
1945
fana napsal(a):Modří proti červeným.
Shodneme se, že síla, která udává kroutící moment působí v těžišti vaničky s vodou?
Každopádně pokud již existuje výškový rozdíl - spád vytvořený přívodním potrubím/náhonem do vodní elektrárny, tak potom je mnohem efektivnější jej převést pomocí takového gravitačního stroje než pomocí turbíny. V případě konvence spousta vody proteče mezi lopatkami bez předání energie, navíc točivý moment klesá s úhlovou rychlostí, takže další ztráty. Ale pokud by tento stroj měl pracovat čistě na výtlaku vody čerpadlem do plné výšky a gravitačně to nechat sklápět, tak to přebytek mít nebude. Chce to určitý výškový rozdíl, aby čerpadlo nečerpalo vodu do plné výšky ale třeba jen do poloviny, nebo méně, pak nastane zisk.
0
0
Adam 28.08.2024 10:11 Bydliště: Praha
6313
581
6084
Energy1 napsal(a):... spád vytvořený přívodním potrubím/náhonem do vodní elektrárny, tak potom je mnohem efektivnější jej převést pomocí takového gravitačního stroje než pomocí turbíny. ...
Jednoznačně. Jenom pak teda narazíme na to, že u větších vodních toků
jsou turbíny asi prostě praktičtějším a jednodušším řešením, protože "tíhová vodní
elektrárna" (podobná jako ve videu) by musela mít přítok pomalou rychlostí,
takže bys z toho měl velké a nepraktické monstrum. Možná proto se na
větších vodních tocích realizuje raději turbínová elektrárna.
Ale Tvá připomínka je perfektní třeba pro hodně malé vodní toky,
kde se dokonce ani o žádné turbíně nedá ani mluvit.
0
0
Adam 28.08.2024 10:14 Bydliště: Praha
6313
581
6084
Energy1 napsal(a):... do plné výšky a gravitačně to nechat sklápět, tak to přebytek mít nebude. Chce to určitý výškový rozdíl, aby čerpadlo nečerpalo vodu do plné výšky ale třeba jen do poloviny, nebo méně, pak nastane zisk.
V tomto ale myslím, že Ti tu moc nerozumíme. Pokud máš na mysli to, že taková
případná overunity vodní přečerpávačka musí mít určité konkrétní optimum toho,
jak je vysoká (a tedy i do jaké výšky se danou rychlostí čerpá voda),
tak to by přece mohlo být i tak, že pokud máme hypoteticky předpokládat,
že video není fake, tak možná je na něm právě to vyřešené optimum.(?)
Což tu asi nikdo od stolu neověříme.
0
0
Had 28.08.2024 11:44 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1512
89
1465
fana napsal(a):Modří proti červeným.
Toto fungovat takto nemůže, je to na pevno svázané dohromady.
Základní úvaha je - dát vodě výškový potenciál a ten zužitkovat.
Tady platí obecné W=m x g x h. (energie=hmota,zrychlení, výška). S tím nehneme.
A) Pomocí termodynamiky získat zisk. Složitější konstrukce. Matematický model funkční.
B) Zapojit páku. Čím větší kolo je tím větší kroutící moment (výkon). Ale nutno počítat s kratší dráhou působení. Plná síla až na tečné kola, ale zase celá dráha dolů do tečny spodního kola. Potom jenom ztráty na čerpadle a mechanickém provedení musí mýt menší než zisk který vytvoří páka.
Shrnutí: Musíme maximalizovat zisk z potenciálové a pohybové energie vody a naopak co nejefektivnější čerpání vody. Dva samostatné systémy.
0
0
Energy1 28.08.2024 14:25
1838
106
1945
Naprosto souhlasím. Pokud se má čerpat voda do plné výše gravitačního stroje, pak energie vynaložená k čerpání (objem x tlak) se bude rovnat energii získané gravitací přes převodový mechanismus minus ztráty. Průměr oběžného kola určuje velikost točivého momentu, to ano, ale je to v podstatě převodovka, buď působí menší síla na delší dráze nebo větší síla na kratší dráze, výsledná práce je dráha x síla, takže zase působí dokonale fyzika a nula od nuly pošla. Pak je tu ale ještě varianta, kdy část tohoto nebo celý stroj může být pod zemí a zajistí se odtok vody, pak čerpání vody částečného výškového sloupce bude stát méně energie, než se vyrobí gravitačním sklápěním. Takový stroj bude mít zisk. Co se týče samotného čerpání vody tak to je ztrátové a vždy bude, pokud je použito standartní oběžné kolo čerpadla.
0
0
Energy1 28.08.2024 15:59
1838
106
1945
Jak už tu bylo psáno, prioritně by se mělo uvažovat nad přeměnou výškového spádu vody přes gravitaci. Stroj na rovině fungovat nebude. Ale pokud má někdo chatu nebo dům v kopci a nějaký potůček k tomu, pak není lepší způsob než použít gravitační stroj. Turbína je v tomto velmi neefektivní, naopak gravitační stroj dokáže využít maximální potenciál z daného množství vody. Jeden takový gravitační mechanismus jsem v minulosti viděl na potoku a fungoval skvěle. A může být konstruovaný i na velké průtoky vody, vše je o velikosti.
0
0
fana 30.08.2024 21:31 Bydliště: uprostřed
280
13
174
Děkuji za Vaše reakce.
Takže, na výstupní straně se shodneme? Rameno, celková síla, kroutící moment?
Pokud ano tak, potom by měl platit vzoreček
Pout[kW] = 2*PI*M[Nm]*n[rpm]/60000
Jste připraveni hackovat mechaniku? Druhá možnost je, že se ztrapním, ale nebudu už o tom muset dumat.
Nu, nebudu dál napínat a ukáži "myšlenkový pochod", čísla jsem se snažil volit pro jednodušší představu, jako 1 otáčka za minutu, 10 metrů , atd.
Pokud se shodneme i na vstupní části, tak bychom se měli pochopit. :) Množství doplňované / čerpané vody je odvozené od rychlosti pohybu vaniček dolů (přímočarého pohybu) a jejich objemu tak, potom by měl platit vzoreček: (klidně počítejte s jiným, kontrola je vítána)
Všechny účinnosti a koeficienty pro názornost zanedbáme, budeme na to koukat jako při principielní výuce mechaniky. Uvažujme dokonale tuhý řetěz, atd.
A předpokládáme, že máme kolotoč nabitý, tedy již celý naplněný vodou a jedeeem. :)
Zadané / zvolené / odvozené / vypočítané parametry mechanismu:
poloměr působiště sil / těžiště vaniček: 300 mm
poloměr řetězky: 100 mm
rozteč hřídelů dvouosého kolotoče: 10 m = teoretická čerpaná výška
rozteč vaniček: 78,54 mm , odpovídá 1/8 obvodu řetězky (obvod = PI*200)
počet vaniček na 10 m výšky: 10000/78,54 = 127 vaniček
objem 1 vaničky: 50 litrů
otáčky výstupního hřídele kolotoče zvolíme: 1 otáčka za minutu
máme vše potřebné pro stanovení Pout:
celková síla: F[N] = 127*50*9,81 = 62293,5 N
krouutící moment: M[Nm] = 0,3*62293,5 = 18688 Nm
dále vypočítáme rychlost pohybu vaniček dolů:
1 rpm * PI * 200 = 628,3 mm/min = 0,628 m/min = 0,0105 m/s
a kolik vaniček musíme naplnit za 1 minutu:
628,3 / 78,54 = 8 vaniček / minutu
jaké to je množství vody:
8*50= 400 dm3/min
výtlak do výše 10 metrů odpovídá tlakovému spádu 1 bar
teď máme vše potřebné pro výpočet Pin:
Pin[kW] = 1*400 / 600 = 0,67 kW
mechanismus teoreticky převede 0,67 kW na vstupu na 1,96 kW na výstupu , 1,96/0,67 = 2,93 x (kdybychom zadali místo 9,81 zjednodušeně používanou 10, tak je to čistá 3x)
Všechno ostatní jsou hrátky s % před a za dvouosým kolotočem, samozřejmě, i ten samotný kolotoč má nějaké % ztrát.
Nenabízím technické řešení, jedno z nich je možná v tom videu. (není jediné) Hledám fígl, na kterém by toto, jako i jiná mechanická udělátka, měla či mohla pracovat. Bez konzultace, oponentury si to nepotvrdím ani nevyvrátím. (na papíře, a stavět možná 10 tun investic pro 1kW 24/7 není moc ekonomické, osvobozující možná, přenosné těžko, i když si dovedu představit i dvoumetr)
Ještě krátce k tomu videu, důležitá je první půlminuta až minuta, rozteč vaniček je rovna rozteči čepů řetězu, to je důležité. Robustnost řetězu tam není pouze z důvodu váhy vody a vaniček. Nepočítal jsem to, ale možná je důležitější to, že řetěz musí být co nejvíce tuhý, napnutý a, protože čepy nesou „akci a reakci“ od místních kroutících momentů každé vaničky. Vaničky se je snaží „střihnout“. Nu, možná jsem mohl použít čísla přibližně okoukaná z toho videa.
Podpořte chod fóra 