Hlavní přehled   |   Info a nápověda Přihlásit   |   Registrovat
 
 
Po stopách Adalberta Hanha
Sekce: Magická místa v Evropě
   |   Rolovat dolů
Postřehy z dvou výletů do Horní Blatné - zapomenutého městečka a okolí. Příroda, technické památky i skrytá tajemství lákají k dalším výletům.

Psát příspěvky můžete po přihlášení

farkas   
02.10.2015 22:02
Bydliště: Střední Čechy
2848 316 3793 
Poslední zimní úplněk
 
Využily jsme pozvání kolegy na lyžovačku na Klínovci úplně na poslední chvíli.
Hotel v areálu, na který kolega spoléhal byl však beznadějně obsazený, a tak jsme těsně před odjezdem hledali náhradní ubytování. O dvě hodiny později jsme zaparkovaly na sněhem zavaleném náměstí v Horní Blatné. Kolega mezitím zarezervoval 3 místa na věčeři ve Faustově domě.
Sešli jsme se v penzionu, ubytovali se a vypili v restauraci každý jedno devatenácti stupňové pivo z Uherského brodu. najednou jsme byli vysmátí, jako po iontu marihuany.
Prošli jsme náměstí, mezi odhrnutým hromadami sněhu kolem kostela do Faustova domu. U večeře dobrá nálada pokračovala. Pak se ale začaly dít divné věci. Ztráceli jsme schopnost dokončit započatou větu. Smysluplný rozhovor se změnil na hledání a navazování ztracených myšlenek. Dobrou náladu nám to v žádném případě nezkazilo, spíš naopak.
Po večeři jsme chvilku toulali po úplňkem ozářeném čtvercovém náměstí a pak se vrátili do restaurace v penzionu. Myšlenky se nám pomalu začaly vracet, tak jsme v dobré zábavě strávili zbytek večera i kus noci.
K ránu jsem měla sen. Do pokoje vstoupil muž, Stál v místě, kde byly dveře, a modrýma očima se na mě díval. Byl menšího vzrůstu s pevnou podsaditou postavou a hnědými vlasy.
Ráno před odjezdem na Klínovec jsem si za denního světla z okna penzionu ještě jednou prohlédla honosný kostel. Architekturou mi připomínal mi kostely na Příbramsku a rozhodla jsem se objevit případné souvislosti. Na nočního hosta už jsem si ani nevzpomněla.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

farkas   
02.10.2015 22:25
Bydliště: Střední Čechy
2848 316 3793 
Kaplan z kostela sv. Vavřince
 
Hned po návratu domů jsem započala s pátráním. O kostele jsme se dozvěděla věci běžné. Historie hornického města a jeho slávy však předčila všechna moje očekávání.
Horní Blatná ale má i svého Fausta. Byl jím Adalbert Hahn, který, ač řádně vystudoval teologickou fakultu v Praze i ve Vídni, nemohl sloužit mše v místním kostele, protože pozbyl důvěry kléru i měšťanů. Podle četných písemných záznamů vedl hříšný život a navíc si dovolil léčit lidi a dokonce i čarovat. Hledala jsem obyčejnou věc a našla poklad. Tehdy jsem pochopila, že duše kaplana pořád bloudí a nahlíží do hlav duší spřízněných. Pochopila jsem, kdo nám tehdy kradl myšlenky, pochopila jsem, že duše Adalberta Hahna dodnes bloudí a čeká na pochopeni a ocenění, kterého mu bylo za života tupými zbohatlými měšťany upíráno.
Tehdy jsem se rozhodla se do Horní Blatné ještě jednou vrátit.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

farkas   
02.10.2015 23:28
Bydliště: Střední Čechy
2848 316 3793 
Studna
 
Kdyby nebyla Brbla v Nepálu, určitě bychom jeli tři, ale takhle jsme poslední zářijový den vyrazili jen s Píďalkou.
Po obědě v penzionu jsme našli koloniál, kde jsem koupila dvě svíčky, a s obavami, zda bude místní muzeum ještě otevřené, jsme zazvonili na zvonek u vchodu do historické hrázděné stavby. V ohně v prvním patře vykoukla paní a sešla dolů, aby nám prohlídku umožnila.
V muzeu jsme si prohlédli úlomky všech rud, které se v okolí Horní Blatné těžily, seznámili se s technologií těžby a zpracování rud a obdivovali nádherné tepané cínové poháry v zamčených vitrínách.
Hlavním mým zájmem bylo ale objevit v muzeu fotografii nebo obrázek Adalberta Hahna, abych mohla jeho obličej porovnat s podobou mého návštěvníka z noci za březnového úplňku.
Expozice obrázků a fotek osobností i zašlé slávy hornického městečka mě ale zklamala. V nejskrytějším koutku jsem sice podobiznu krušnohorského Fausta objevila, ale jen tu stejnou, jako je na obálce knihy manželů Boříkových. Obrázek se podobá panu Boříkovi a to je tak všechno.
Z muzea jsme pokračovali po značené naučné stezce směrem k nedalekému lesu.
Modré nebe, sluníčko, sem tam nějaký mráček, teplo tak akorát a výhledy prostě úžasné. Nějakou jedlou houbou bychom asi nepohrdli, ale po cestě lesem jsme potkávali jen pohádkově nádherné muchomůrky. Po chvíli prudkého stoupání se před námi otevřel velký skalnatý útvar. Vlčí jáma. Je to pozůstatek po propadlém dolu.
Další zastávka na naučné stezce patřila útvaru s názvem Ledová jáma. Na dně tohoto propadlého dolu se má vyskytovat celoročně led. Sešla jsem dolů po schodech a nápisem "Na vlastní nebezpečí", ale úzkou štěrbinou mezi skalami jsem k žádnému ledu nedohlédla.
Pokračovali jsme příkře stoupající cestou stále výš. Měla jsem žízeň a snad ta myšlenka na vodu a ovlivnění Pootovými příspěvky o pramenech. mi přivodily představu, jak se uvnitř té hory plné kovů nějaká voda tvoří.
Na vrcholu stojí rozhledna, amatérská radiostanice, věž mobilních operátorů a kiosek. Vůbec jsem s tím nepočítala, ale kiosek byl otevřený. Dali jsme si čaj s rumem. Sotva jsme si po výstupu trochu odpočinuli, začali jsme zkoumat vrcholovou plošinu. Kousek od kiosku jsme zpozorovali čtyřhranný betonový útvar a na něm železné víko. Na jedné straně byly panty, tak jsem se pokusila víko odklopit.
Na vrcholu Blatenského vrchu jsme našli obrovskou studnu plnou vody.
Hledali jsem obyčejné věci a našla poklad
Pokus vyfotografovat Píďalku stojícího na studni se nezdařil.


 
Krušnohorské nebe
Krušnohorské nebe
Příloha je dostupná pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat

 
Vlčí jáma
Vlčí jáma
Příloha je dostupná pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat

 
Ledová jáma
Ledová jáma
Příloha je dostupná pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

farkas   
02.10.2015 23:51
Bydliště: Střední Čechy
2848 316 3793 
Cesta z Blatenského vrchu nás vedla severním úbočím hory, minuli jsme umělou vodní strouhu vedoucí z pramenišť nad Božím darem a brzy stanuli zase na hornoblatenském náměstí. Zbývalo najít hrob Adalberta Hahna, a navštívit Faustův dům.
Hřbitov s Kaplí sv. Kříže jsme objevili brzy, ale pak jsme jen bloudili mezi hroby s českými i německými nápisy marně. Nakonec jsem bez jakékoliv piety zapálila svíčky v jakési hrobce a vydali jsme se na zarezervovanou večeři do Faustova domu.
Po okázalém uvítání a výběru z jídelního lístku jsme si, jako obvykle povídali o všem možném, ale postupem času už povídal jen Píďalka. Vnímala jsem ho čím dál méně, a přestala vstupovat do hovoru. Když jsem to zkusila, zapomněla jsem, o čem byla řeč.
Trvalo to možná tak tři minuty. Adalbert mi zakroužil v myšlenkách a zmizel.
Tentokrát ve snu nezjevil a vlastně jsem to ani nečekala.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Píďalka   
03.10.2015 11:22
Bydliště: ČR
831 262 751 
Nebýt Farkas, o studni nevíme, protože já bych se do toho deklu nemontoval. Kdo ví, zda je to vůbec studna, možná je to nějaký podivný vodojem v zemi, ale jako studna to vypadá.

a) Je evidentně kopaná v nejvyšším bodě kopce a vyzděná kam vidno. Průměr studny je tak metr a půl a není soustředný s betonem.
b) dekl celé studny je kulatý beton, hodně omšelý, průměr tak 3.5m a u okraje je čtyřhraný přístupový příklop, celkem nový, možná podle zrzavosti rýhovaného plechu tak 5-10 let, záleža na údržbě a kvalitě barvy. Beton vypadá o hodně starší než příklop, ale nevšiml jsem si známek předělávky.
c) ze stěny vystupuje odhadem 75mm roura a kolenem jde dolů a mizela v hladině. Když jsem na to jukal už i já, byla hladina snad 8m pod příklopem, i když odhad takhle shora bude otázkou. Farkas mi sdělila, že když nahlédla ona poprvé, byla hladina výš a bylo vidět, že se poněkud vrtí.

Nejsem si tedy jistý, zda jde o studnu, ale historie místa sem dává hotel, který po válce přebrala pohraniční stráž a budovu kolem 1955 strhla. Takže někde nějakou vodu brát museli už před válkou pro hotel, který podle fotek stál asi v těsné blízkosti studny, ne-li na ní. Odhadoval bych ho tak maximálně na 10 pokojů, plus hotelové zázemí.

Ať již je to co chce, není to oploceno, jak bych očekával od zdroje pitné vody, nebo zakopaného vodojemu. Dohledal jsem si tohle a studna to je a prý je zasypaná sutí ze zbořeniště. To tedy nevím. Nám zasypaná nepřišla. Je v tom pdf i hodně fotek včetně deklu studny.

Takže samozřejmě zde vyvstává otázka, kde se tam ta voda bere.

 


Příloha je dostupná pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
03.10.2015 13:20
Bydliště: Praha
7094 472 5065 
  Píďalka napsal(a):    Takže samozřejmě zde vyvstává otázka, kde se tam ta voda bere.

Pokud pomineme zcela nepravděpodobnou možnost, že ji tam zcela bezdůvodně někdo nějak čerpá, tak nám zbývá jenom možnost, že se tam dostává sama a dobrovolně.

Podle vědů je to docela jednoduché - někde jinde je kopec ještě vyšší a na něj dopadá dešťová voda, která se do něj vsákne a narazí na nepropustnou vrstvu, po které stéká dolů, jak už je její obyčej. Ovšem stane se jí, že "nateče" pod druhou nepropustnou vrstvu, čímž se dostane do jakési "pasti", protože ty dvě vrstvy jsou jaksi rovnoběžné a pokračují dolů do údolí a pak zase nahoru do kopce, což je zrovna ten vámi zmiňovaný. No a jak každý ví, tak ve spojitých nádobách, což je zrovna tenhle případ (!), vystoupá voda do stejné výše. A je to jasné - hladina v té studni je přesně stejně vysoko, jako okraj té vodu "věznící" horní nepropustné vrstvy. Když se to nakreslí na papír, tak je to úplně jednoduché. Bohužel jsem nikde neviděl trojrozměrný model - určitě by byl mnohem zajímavější.

Podle Pooty je to naopak poněkud složitější - voda prosakuje stále hlouběji, jak už její obyčej, a po nespojitých nepropustných vrstvách kličkuje stále hlouběji. Cestou se ochlazuje, čímž se stává stále méně ochotnou strpět v sobě kdejakou rozpuštěninu, takže se jich postupně zbavuje. Kdesi dole nastane jakýsi tajemný proces, při kterém se vodík i kyslík od sebe oddělí a každý z nich se raději sloučí s uhlíkem, takže místo kapalné směsi dvou plynů vniknou dva samostatné plynné plyny které, jak už jejich obyčej, stoupají pospolu vzhůru za veselého kličkování oněmi nepropustnými pláty, po nichž druhdy ještě jako voda stékaly dolů. Kdyby se těm plynům nedostalo do cesty nic rušivého, tak by se dostaly až skrze povrch zemský a pak už by je nic nebrzdilo v letu až k oblakům či ještě výš. Jenže někdy se přihází, že se v horninách setká uhlovodík s plynným kyslíkem a pokud se k tomu nachomýtnou i nějaké elektrické mikronáboje, tak se vodík rozloučí s uhlíkem a spojí se opět do kapalného skupenství s kyslíkem - a to jakkoli vysoko, kde jsou pro to vhodné podmínky.
Ostatně tomu neunikne ani ten volně v ovzduší se vznášející uklovodík, protože je obklopen vzdušným kyslíkem a tak je jenom otázkou času, kdy se poblíž vyskytnou nějaké elektrické mikronáboje ...
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

farkas   
04.10.2015 08:02
Bydliště: Střední Čechy
2848 316 3793 
  Poota napsal(a):    Kdesi dole nastane jakýsi tajemný proces, při kterém se vodík i kyslík od sebe oddělí

Nedaleké Božídarské rašeliniště leží v přibližně stejné výšce jako Blatenský vrch,
a obě místa spojuje plošina mírně se svažující směrem k Horní Blatné. Vede tudy umělý kanál, který zásoboval krušírny vodou. V době naší návštěvy byl bez vody. Náhorní rašeliniště budou pravděpodobně také suchá stejně jako na Šumavě.
Ale to neznamená, že spojené nádoby nefungují.
Pokud jste nad vývěry pramenů vždy naměřili o trochu vyšší radioaktivitu než v bezprostředním okolí, přemýšleli jste o tom, že tím tajemným procesem způsobujícím rozklad vody v nitru hor je právě radioaktivita



Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
05.10.2015 22:09
Bydliště: Praha
7094 472 5065 
  farkas napsal(a):    ... přemýšleli jste o tom, že tím tajemným procesem způsobujícím rozklad vody v nitru hor je právě radioaktivita

Přemýšleli, ale spíš mám dojem, že ta radioaktivita je asi průvodním jevem toho procesu, který má jako výsledek to komponování vody - tedy to, co vytváří snad kondenzační jádra.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

farkas   
07.10.2015 06:43
Bydliště: Střední Čechy
2848 316 3793 
V souvislosti s přímo sousedícími uranovými doly nad Jáchymovem se vliv radioaktivity přímo nabízí.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět



Psát příspěvky můžete po přihlášení

 
Omforum.cz   |   Nápověda   |   Pravidla fóra   |   Podpořte nás   |   Vytvořil: 2015-2019 Adam Benda
 
CC BY-NC-ND 3.0 CZ
Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 Česká republika License