Spirituálně zajímavou kolébkou Keltů jsou Britské ostrovy. V našich krajinách zanechali své stavby, artefakty kovové i hliněné a hlavně svoje geny v mnohých z nás
Valy a příkopy starých hradišť jsou v Čechách pomalu na každém pořádném kopci. Mám zmapovaná hrad...
martin11 29.11.2015 07:37 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
zdravím Farkas ...protože jsi sředočeský kraj, tak "skoro" sousedi...protože na tomto Foru se nedá???? psát soukromé zprávy, tak píšu veřejně....
prosím dotaz.Na mělnicku obec Přívory a nad ní v severní části kdysi bylo nějaké starobylé hradiště...prosím, máš o tomto místě nějakou informaci???
Pokud ano lze mě napsat i na mail trabant600@atlas.cz zatím děkuji a jsem martin11
p.s. staré lokality se "prý" dají poznat při jarním rašení vegetace tím, že jsou místa po stavbách či jiné činnosti jinak narašená, tráva světlejší či tmavší....prosím jestli něco víš, nebo máš odkaz napiš...zajímavé tema díííík m11
0
1
farkas 29.11.2015 11:39 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Hradiště nad obcí Přívory na Mělnicku bude asi mít podobnou historii jako Březina. Nejdřív tam žili Keltové a pak Slované a to minimálně do 9 století našeho letopočtu.
Martine, tohle je Tvůj rajón. Pokud se cítíš jako Kelt, zkus tam chvilku pobýt, udělat nějaké fotky a vyhodnotit svůj osobní pocit z toho místa.
Důkazem bývají vykopávky, ale než fantazie nadšenců tvářících se jako historici. je fakt lepší se na tom místě zastavit a zasnít sám.
Tvůj rajón je na hradiště obzvlášť bohatý, ale současně je i kolébkou Slovanů.
Jestli Tě to baví, máš o výlety postaráno na celé příští jaro, léto i podzim
0
0
farkas 29.11.2015 18:19 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Oppidum Hradec
http://ic.mestodobris.cz/: Hradiště pochází pravděpodobně z pozdní doby bronzové. Dosud zde nebyly provedeny žádné archeologické průzkumy, a proto nemůže být osídlení přesně datováno. Jedná se o hradiště elipsovitého tvaru, kdy v určitých místech byl val až 12 metrů široký a 3 až 5 metrů vysoký. V současné době se zde nachází přírodní rezervace. K místům se vztahuje několik pověstí.
Staré hradiště elipsovitého tvaru se nachází na temeni vrchu Hradec (628 m n .m.). Je obehnáno kamennými valy, které jsou ještě dnes na určitých místech patrné. Toto nevelké hradiště je nejčastěji zasazováno do pozdní doby bronzové anebo navazující doby halštatské. Hradec má jistou spojitost s nedalekým keltským hradištěm na vrchu Plešivec (zastavení č. 6/LS), a proto je možné, že byl osídlen stejnou kulturou. Doposud však nebyl na Hradci proveden žádný archeologický průzkum, a tak nelze hradiště přesně datovat. Místo přímo vybízelo ke stavbě hradiště, protože sem vedla jediná snadno přístupná cesta. Z pozdější doby (z raného středověku) již chybí známky osídlení tohoto strategického místa.
Kamenné valy prošly během 20. stol. erozí způsobenou lidskou činností a na mnoha místech jsou stále méně znatelné.
Původní rozloha hradiště činila 220 m na délku a 94 m na šířku. Na jihovýchodní straně je hradiště chráněno příkrým srázem a není zde žádná známka zbytků hradeb. Zato z jihovýchodní, západní i severní strany je možné nalézt zbytky valů, které se na jihovýchodní straně prohýbají do velkého oblouku. Na straně severní se pak otáčí v oblouku mírném. Na severovýchodní straně, kde hradiště souvisí s dalším hřebenem, se ještě v roce 1899 nacházelo čtyřhranné opevnění, kterému poskytoval přirozenou ochranu příkrý sráz. Toto místo bylo nazýváno Zahrádka. Jednalo se o plochu 26 m dlouhou a 29 m širokou. Na severní, jižní a západní straně bylo toto opevnění obehnáno 5 m širokým a 1,5 m vysokým valem, který byl postaven z drobného kamení. Na jihovýchodní straně, kde opevnění přiléhá ke svahu, val není.
Valy na jihozápadní a západní straně byly u paty asi 12 m široké a asi 3 až 5 m vysoké. Místy se daly spatřit na vrcholu hradby jakési jamky, které měly zhruba 50 cm v průměru. Do nich byly pravděpodobně dříve vsazeny kůly. Na jihovýchodní straně se táhnou při okraji srázu 3 m vysoké skály. Přibližně uprostřed jihovýchodní strany šlo dříve spatřit nedaleko okraje jakousi kruhovou nádrž, která měla kolem 2 m v průměru a byla obložená netesanými kameny. Dnes je již téměř zcela zasypaná. Lze usuzovat, že se jednalo o starověký rezervoár na vodu. I z toho důvodu se místu říkalo U Studně.
Roku 1843 zde byla nalezena provrtaná koule z hadce, která se dnes nachází v národním muzeu v Praze. Podle pamětníků zde mělo dojít někdy v 2. polovině 19. stol. k nálezu bronzového nože, který se však nedochoval.
V současnosti stojí na vrchu Hradce dvě kamenné mohyly postavené z okolní suti. Na ně každý pocestný položí kámen, aby nepohněval Fabiána (ducha dobříšských lesů). Do roku 2000 zde stál velký dřevěný kříž, který vinou povětrnostních podmínek uhnil a spadl.
Hradec vlastně není vrchem v pravém slova smyslu, protože nemá žádný výrazně vyvýšený bod. Jedná se spíše o dlouhý a úzký výběžek tvořící zakončení dlouhého hřbetu táhnoucího se jihozápadním směrem od vrchu Vrážky v délce asi 9 km. Na jihovýchodní stráni Hradce se rozkládá dubový a bukový les, který má charakter pralesa. Věk zdejších stromů je odhadován na 120 až 250 let. Místy je tento les vystřídán lesem smíšeným. Na tomto území žije také několik ohrožených druhů měkkýšů a brouků (např. tesařík obrovský). Nejvýznamnější část tohoto území byla v roce 1989 vyhlášena přírodní rezervací Hradec. Má rozlohu 46 hektarů.
K těmto místům se vztahuje i několik pověstí, např. o bělovlasém kmetovi (duch starého hradiště), který v místech původního hradu hlídá ve sklepení poklad. Říká se, že tento zlatý poklad může být objeven na Květnou neděli a o Velkém pátku. Další pověst vypráví o Třech obrech, přičemž jeden z bratrů žil právě na Hradci a svému druhému bratru, který žil na Dvorcích (hradiště nedaleko Hradce), hodil velký kamenný kyj.
Na stejném hřebeni nedaleko od valů střežila za minulého režimu v obrovské vojenské základně sovětská posádka rakety SS20.
Od 90. let objekt chátral.
V současnosti je rekonstruovaný, stejně pečlivé střežený a údajne se v něm nachází výzkumný ústav pro potřeby vysokých škol.
Vrchol Hradce ve výšce 628 m bude letoším cílem oslavy zimního slunovratu.
Polední pálení ohňů vždy 26.12. konáme jako správní Kelti na tajemých brdských vrcholech už od roku 2006. Oproštěni od konzumních vánočních zvyků opékáme buřtíky a pozorujeme kraj hluboko pod námi. Ještě nikdy jsme nevynechali, protože bez oslavy zimního slunovratu pro nás Vánoce postrádají smysl.
Akce je i letos otevřená všem.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
3
farkas 06.12.2015 20:02 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Adventní rozjímání
Při dvou svíčkách zapálených na zdobeném adventním věnci patřičné rozjímání o očekávání příchodu Krista nepřichází. Za okny hvízdá meluzína a přenáší mě v představách do úplně jiného světa.
V mlhavé a mrazivé hloubce neproniknutelných lesů hoří ohně v nekonečném kruhu života - smrti - života. Nadešel čas přirozeného odchodu pro ty, kteří se ocitli na jeho sklonku.
Dodnes je předvánoční čas obdobím, kdy staří lidé své blízké houfně opouštějí. Je zakódováno v našich tělech a myslích nebýt v těžkých časech přítěží?
Všechny dávné kultury si dávaly záležet na pohřebních rituálech a hlavně na péčí o duši zemřelého tak, aby ji co nejlépe zabezpečili na přechod do jiného světa. Právě duše člověka, jemuž řádná a láskyplná posmrtná péče byla odepřená se mění v démona,
který se od živých nikdy neodpoutá, trápí je a škodí.
V období mezi Samhainem a slunovratem hoří ohně nepřetržitě. Pro živé, za mrtvé i na ochranu před démony, kteří z nejtemnějšího období roku čerpají svoji sílu.
Kruh života rozdělený na čtyři části symbolizuje nekonečný koloběh rození, umírání, setby, žní, hojnosti i strádání v rytmu obíhajícího životadárného slunce.
Meditační trůn (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Meditační trůn (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
3
farkas 02.02.2016 06:51 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Imbolc
A je to tady.
Zima se překlopila do druhé poloviny, dny se prodlužují, sluneční paprsky začínají hřát a můžeme vyhlížet jaro.
Zimy v Evropě bývaly dlouhé a kruté. Od slunovratu uplynulo dalších 6 týdnů a obyvatelům Hercynského lesa touto dobou docházely zásoby potravin,
Hlad, zima, vlhko, nemoci, úbytek sil, zoufalství a nekonečné čekání na otelení
březích krav a na jejich prýštící teplé mléko. A pak to začíná. Chlévy ožívají ruchem a jejich pach společně s vůní čerstvého mléka láká vlky z z lesů k lidským příbytkům. Bohyně Brigit vystupuje z ohňů zapálených na ochranu před hladovými vlky sestupujícími z hor a mocně buší na zem. Lidem se vrací síla na nový boj i naděje na blížící se jaro. Imbolc má logiku.
1
3
Poota 22.02.2016 23:52 Bydliště: Praha
9087
603
7590
Hradiště Věnec u Lčovic
Halštatsko-laténské hradiště Věnec u Lčovic bylo fungující sídlo nadregionálního významu. Leželo zřejmě na pravěké dálkové komunikaci spojující českou kotlinu s Podunajím, která se později vyvinula v jednu z větví Zlaté stezky.
Hradiště bylo pojmenováno podle stejnojmenného vrchu Věnec, který je ve starších mapách uváděn pod názvem Pržmo. Podle místních starousedlíků je jako Věnec nazývána nejvyšší část vrcholu kopce s kamenným valem a Pržmo se nazývá celý masiv pod vrcholem.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
2
farkas 30.04.2016 08:50 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Beltain
Na svatého Jiří, vylézají hadi a šťíři
Opravdu? Například letos je to ani nenapadlo a v předchozích letech vylezli už v březnu. Jenže pranostika naráží na úplně jiné bytosti.
Jsou to pozůstatky temných sil,
které v posledním dubnovém týdnu putují mezi lidmi a škodí. Role ohně v Keltských rituálech je osvědčená a nezastupitelná.
Letošní Beltain vychází na 6. května, protože bude nov. 30. duben je vnucený a první květnový úplněk úplně mimo, protože Keltové květen neznali a při úplňku je pro rejdy temných sil příliš velké světlo.
V předvečet Beltainu lidé uhasínali všechny ohně ve vsi a po západu slunce druidové zapalovali oheň hlavní, zasvěcený bohu Belovi.
Posvátné uhlíky z hlavního ohně si lidé odnášeli do vyčištěných topenišť svých obydlí.
Z Belova ohně na rituálním místě lidé rozdělávali dva ohně další. Vznikaly tak očistné brány, kterými prováděli dobytek, aby se ho zlé síly nedotkly.
Mladí lidé proskakovali plameny, a staří se očišťovali tak, že nastavovali svoje těla hřejícímu, ohni ze všech stran
Paprsky vycházejícího slunce nalézaly keltské vesnice spísí, ale bezpečné a čisté.
.
0
4
Poota 26.04.2017 10:47 Bydliště: Praha
9087
603
7590
Léčivá síla Keltů: Jak žít podle jejich moudrosti?
O Kelty a jejich kněží, léčitele, šamany neboli druidy se lidé zajímají dlouhá staletí. Druidové byli někdy také označováni jako duboví kněží a jejich léčení by se dalo nazvat holistickou medicínou, tedy léčili člověka jako celek, nikoli jeho části, jak to funguje v moderní medicíně.
Určitě je zajímavé zmínit, že druidové nebyli jen muži, ale i ženy. Své poznatky stavěli - stejně jako třeba Indiáni - na souladu s okolní přírodou. Než se keltský kmen někde zabydlel, druidové nejprve několik let (prý to bylo sedm) zkoumali okolí, přírodu, rostliny, stromy. Udělali si obrázek o léčebné energii přírody, která se nabízela, a pak ji začali využívat.
Poota napsal(a):Léčivá síla Keltů: Jak žít podle jejich moudrosti?
Pěkně jsi si to, Pooto, načasoval.
Beltain podle Keltů je právě dnes, protože ve 14:17 nastane nov.
Tma je díky počasí i přes den a příroda už od večera temné síly podchlazuje a topí,
V neděli večer upálíme už jen jejich nepatrné zbytky.
Neviem, či poznáte túto lokalitu, je to tiež staré keltské osídlenie Havránok pri Liptovskej Mare, navyše tam prebehli nejaké úpravy a je tam aj sprievodkyňa s odborným výkladom. Bol som tam už dávnejšie cca 6 rokov a každý rok tam niečo robia. Mne sa tam páčilo- dovtedy som ani netušil, čo sa tam nachádza. Chodievam sa tam kúpať- pod Havránkom cca 200m od priehradného múra je zvyšok kostolíka (teraz krčma, funguje len v lete) zo zatopenej obce Liptovská Mara odtiaľ chodníkom hore na Havránok cca 300m. Krásny výhľad na západné Tatry, Nízke Tatry, celkovo úžasné- treba vidieť. Parkuje sa na kraji cesty od kostolíka až skoro ku hrádzi- cez víkend a keď je teplo je tam dost plno. Ale zasa čistá voda skalnato štrková pláž (bez WC :( ). Takže ak niekedy pôjdete na výlet do Vysokých, alebo nízkych Tatier alebo do blízkych akvaparkov- Bešeňová, Tatralandia, zastavte sa nebudete ľutovať. http://www.mikulas.sk/sk/navstevnik/vylety_do_okolia/po_stopach_keltov_-_na_vlnach_liptovskej_mary.php
0
4
Poota 22.05.2017 10:10 Bydliště: Praha
9087
603
7590
Přidávám fotku z odkazu - leckomu to může připadat důvěrně známé
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Sysel 04.10.2017 22:40 Bydliště: Stredni Cechy
176
26
255
farkas napsal(a):Přikládám odkaz na článek o objevu velmi zachovalé kamenné památky. která
na hlavu staví zavedené učebnicové teorie o zvířecím životním stylu prehistorických obyvatel Evropy.
http://cez-okno.net/clanok/tajemny-obelisk-v-bosenskyc
Když jsem byl ve Visoku na pyramidach, tak prave ony ukryvaji podobne obelisky. Maji po sobe take hieroglyfy, ale ne takto propracovane a zdobne. Je to místo určitě dalsí silové, tehdejší svatyně. Obelisk je jiste usazen na akupunkturním bodu. Pod pyramidami jsou obelisky, ktere by se nevešly do chodeb, proste tehdejší posvatna mista museli ukryt pred zničením. Nejprve bylo poutní misto, potom stavba, ktera to ukryla.
Rozhodně se netvořilo rukama :-)
Vždy večer v první jarní sobotu se vydáváme na vrcholy významných kopců a navzájem se spojujeme pomocí světelného signálu, který se vysílá z jednoho stanoviště na druhé po dohodnutých trasách napříč krajinou... Dochází k mystickému propojení všech účastníků i k napojení přesahujícímu běžný myšlenkový prostor dnešních lidí.
0
4
Poota 25.03.2019 14:26 Bydliště: Praha
9087
603
7590
S Kelty, a nejen s nimi, souvisejí různé během roku slavené svátky.
Jejich velice zajímavý a neméně podrobný popis se dá najít v útlé knížečce Věry Drobečkové "Svátky přírodních sil" aneb Každodenní svátosti, kterou jsem přidal i do naší Čítárny, ke stažení jako pdfko je na: