Vlákno je uzamčené. V této sekci možná naleznete druhé vlákno určené pro diskuzi
Poota 19.12.2021 11:54 Bydliště: Praha
9081
603
7584
Z těch mnoha způsobů ždímání našich peněz rozličnými nenutnostmi až zbytečnostmi se tady chci věnovat jen jednomu, a tím jsou tepelné izolace obytných budov. Údajně mají tyto izolace snižovat tepelné ztráty a snižovat tak náklady na vytápění, ovšem ve skutečnosti mají hlavně zajistit sektoru stavebnictví dostatek zakázek i v době útlumu stavění nových domů. O nevýhodách těchto pasivních fasád považuji za zbytečné se šířit, takže rovnou přejdu k popisu něčeho zhruba stejně drahého, nicméně podstatně efektivnějšího, tedy k fasádě aktivní.
Jejím základem je princip takzvané Trombeho stěny, což není nic úplně nového nebo neznámého, i když se bohužel zatím uplatňuje jenom velice sporadicky. Masovějšímu rozšíření nejspíš brání to, že současné domy s něčím takovým nepočítají a tak často nemají vhodnou orientaci vzhledem ke světovým stranám a v případně využitelných stěnách jsou okna a dveře, což snižuje využitelnou plochu a narušuje proudění, takže za další nemalé investice se získá jen nepříliš výkonný systém.
0
1
Poota 19.12.2021 13:21 Bydliště: Praha
9081
603
7584
Z předešlého vyplývá, že celá situace se může radikálně změnit, pokud se celá budoucí stavba bude už od začátku koncipovat tak, aby maximální měrou využívala sluneční energii primárně pro vytápění v zimě a jako klimatizaci v létě. Je nepochybné, že bude nutné změnit radikálně a od základu celou dosavadní filozofii projekce obytné stavby.
Především je potřeba využít co nejvíce faktu, že obvodové zdivo nemusí mít tak vysokou tepelně izolační schopnost, jakou vyžaduje dosavadní přístup. Jako další je potřeba řešit systém oken v osluněných stěnách tak, aby okna sice propouštěla světlo a bylo je možné i umývat, ale aby nerušila proudění vzduchu v mezeře. Zajišťovat větrání okna nemusejí a nepotřebují ani tepelně izolovat, protože tyto funkce přebírá Trombeho systém. Nabízí se dokonce i možnost okna v těchto stěnách vůbec neumisťovat a přístup denního světla řešit systémem pevných světlovodů.
Nabízí se i další poněkud futuristické řešení "oken" tím, že místo oken můžou být zevnitř na stěnách velkoplošné televizory, na které se mohou v době, kdy se nesleduje vysílání promítat záběry z vnějších kamer, které by snímaly okolí domu, v noci pochopitelně v režimu nočního vidění. K tomu se nabízí i možnost pomocí předtočených záběrů simulovat libovolně jiné okolí domu, třeba tropický prales, palmy, mořské pobřeží, ledovce, podmořský svět, povrch Marsu nebo Himálaje.
Dosavadním způsobem může být řešená severní vnější stěna, u které můžou být jak klasická okna, tak i běžná tepelná izolace.
Východní, jižní a západní obvodové stěny stačí dimenzovat jenom podle požadované nosnosti, což může stavbu také značně zlevnit.
Využití tepla ze vzduchové mezery je možné ještě zvýšit umístěním teplovodních konvertorů přímo na stěny, díky nimž je možné předehřívat vodu pro bojler.
0
1
Poota 17.05.2022 11:26 Bydliště: Praha
9081
603
7584
Poota napsal(a):Jako další je potřeba řešit systém oken v osluněných stěnách tak, aby okna sice propouštěla světlo a bylo je možné i umývat, ale aby nerušila proudění vzduchu v mezeře.
Řešení je kupodivu velice snadné.
Přímo ve stěně domu se umístí jednoduché okno, které se pro umytí otevírá dovnitř. Před něj se do průhledného vnějšího pláště umístí další opět dovnitř otevírané jednoduché okno.
Prostor mezi oběma těmito okny je od ostatního prostoru mezery oddělen čtyřhranným rámem, jehož svislé boční stěny jsou plné, protože svislému proudění nijak nevadí. Obě vodorovné části rámu jsou realizované mřížkami, které sice mechanicky ten meziokenní prostor od okolní mezery oddělují, ale svislému proudění prakticky nebrání.
Díky tomu je tedy možné dosavadní rozmístění oken ponechat jak v návrhu nového domu, tak i u stávajícího domu, u kterého se na aktivní fasádu teprve přechází.
0
1
Poota 19.05.2022 18:39 Bydliště: Praha
9081
603
7584
Vzhledem k tomu, že ceny všech druhů energií raketově stoupají, dojde už možná i k tomu, že si lidé energií, které k nám přicházejí samy a zadarmo, začnou nejenom vážit ale budou je také využívat.
Takže se můžeme podívat na to kolik té energie asi tak můžeme očekávat třeba z toho slunečního svitu.
Pro Prahu se uvádí něco málo přes 1 500 hodin slunečního svitu za rok a zhruba 1kW z každého čtverečního metru ozařované plochy.
Samozřejmě po celou tu dobu nesvítí slunce naplno a taky kolmo na celou plochu, takže bude lepší počítat třeba jenom s třetinou hodin a s polovičním výkonem, ale i tím dostaneme 250 kWh za rok z každého čtverečního metru aktivní fasády. Což při současné ceně zhruba 4,- Kč za kWh znamená 1 000,- Kč za rok s tím, že tato cena bude dál stoupat. Přitom ještě platí, že kolik těch metrů bude fasáda mít, tolik tisíc rok co rok ušetříme.
Pořízení aktivní fasády bude pochopitelně taky něco stát, ale vzhledem k tomu, že bude pracovat "zadarmo", tak si můžeme snadno spočítat návratnost té investice. Zakalkulovat můžeme i to, že stěny aktivní fasády nepotřebují tepelnou izolaci.
V topné sezóně se bude dům temperovat a vytápět teplým vzduchem a v létě bude systém dům klimatizovat nasáváním severního vzduchu. Přitom pokud bude systém doplněn vodními kolektory, tak může celý rok vodu ohřívat či alespoň předehřívat.
0
2
Poota 19.06.2022 15:42 Bydliště: Praha
9081
603
7584
Dobrá, v dnešní situaci bude nejspíš jenom málokdo stavět nový dům, a i kdyby, tak pochybuji o tom, že by si ho nechal vyprojektovat tak, aby rovnou vyhovoval pro nějakou tak nevyzkoušenou novinku, jakou je aktivní fasáda, ke které nejsou žádné spolehlivé podklady.
Takže se soustředím raději na situaci, kdy je k dispozici hotový starší domek a majitel stojí před nutností řešit jeho vytápění při stále se zdražujících energiích.
První podmínkou je alespoň jedna stěna obrácená co nejvíc k jihu a nezastíněná.
Na ni je možné umístit ploché teplovodní radiátory tak, aby mezi nimi a stěnou byla několikacentimetrová mezera. Jejich počet je omezen jenom plochou stěny a jejich cenou. Při správném dimenzování spojovacího potrubí může voda cirkulovat na principu termosifonu.
Ve vzdálenosti deset až dvacet centimetrů od stěny je potřeba umístit průhlednou plochu, která v mezeře vytvoří skleníkový efekt a zajistí proudění ohřátého vzduchu směrem vzhůru. Pro tuto plochu považuji za nejvhodnější materiál komůrkový polykarbonát, pro který existuje i příslušný upevňovací systém. Tuto plochu doporučuji pro úsporu naprosto celistvou, tedy i překrývající případná okna ve fasádě. Okna tak pouze propouštějí do místností světlo, jehož intenzita se dá regulovat žaluziemi. Pro přímý výhled ven tak slouží okna v jiných stěnách. Okna v této stěně slouží pro vstup ohřátého vzduchu do místnosti, pro což jsou výhodná zvláště moderní okna výklopná do místnosti. Ušetří se tím bourání vstupních otvorů do zdi.
Bohužel nelze si ušetřit bourání nebo vrtání výstupních otvorů, kterými se do mezery nasává chladný vzduch u podlah jednotlivých místností.
Pro běžné vytápění se z každé místnosti odsává chladnější vzduch u podlahy a vydechuje se do místnosti ohřátý vzduch poodklopenými okny. Větrání se dociluje přisáváním venkovního vzduchu okny na severní straně.
V létě se mezera s ohřívaným vzduchem nahoře otevírá směrem ven a okna se zaklopí, takže Trombeho stěna pouze nasává z domu vzduch u podlah, ovšem ohřívání vody funguje. Pokud se otevře nasávání vzduchu okny na severní straně, tak je dům provětráván chladnějším vzduchem, což působí jako klimatizace.
Samozřejmě takhle jednoduše by to fungovalo u domu, který by měl místnosti přes celou šířku domu. Při dvou místnostech na šířku domu lze pro čerstvý severní vzduch využít schodiště a průchody u dolních hran dveří pro "jižní" místnosti. Možností jsou také "vzduchovody" například pod a nad nábytkovou stěnou "jižních" místností.
Podpořte chod fóra 