Družice ACE slouží především k monitorování slunečního větru. Zachytila však také záření, jehož charakter je velmi zarážející. I když to může znít naprosto nepředstavitelně, mohli bychom dojít k otázce, jestli toto záření nepochází od nějaké vzdálené civilizace.
Ve své podstatě se jedná o tok vysokoenergetických protonů, který je například Sluncem občas vyvrhován během erupcí. Erupce může vyslat směrem k Zemi oblak částic, který je tvořen i těmito protony. Družice ACE vlnu vysokoenergetických protonů zachytí a naměřené hodnoty odesílá odborníkům na Zemi. V říjnu a v prosinci roku 2013 však družice zachytila takový tok protonů, o kterém lze jen stěží soudit, že by pocházel ze sluneční erupce nebo z jiného zcela přirozeného procesu. Přirozený výron částic má totiž nerovnoměrný průběh. Pokud bychom ho chtěli přirovnat ke zvuku, jde o jakýsi šum.
Sonda ACE však zachytila pulzování toku vysokoenergetických protonů, které mělo mezi sebou stálý interval (zhruba 35 minut) a každý pulz zároveň vykazoval vždy stejnou intenzitu. Už sám o sobě je takový charakter záření velmi podivný. V některých momentech také došlo k prudkému přerušení pulzování, což je také velmi nepřirozené. Přirozený proces by byl charakteristický tím, že by pulzování postupně ustávalo a následně pozvolna opět narůstalo. Zde se však jedná o prudké odmlčení pulzů, jako kdyby bylo vysílání toku na určitou chvíli pozastaveno jakoby stisknutím ovládacího tlačítka. Průběh pulzování třeba z přelomu dnů 24. a 25. prosince 2013 můžete pozorovat na přiloženém grafu. Dalším zarážejícím faktem je ten, že tok obvyklejších (nízkoenergetických) protonů takové pulzování nevykazoval, což opět přihrává hypotéze, že pulzování bylo někým nebo něčím uměle a systematicky vysíláno, a to konkrétně za použití pouze protonů vysokoenergetických. Takové protony zároveň dovedou ve vesmíru urazit mnohem delší vzdálenost.
Vedle hypotézy o umělém vysílání částic nějakou cizí civilizací pak už zřejmě zbývá pouze ta možnost, že podivné hodnoty vznikly vadou detektoru družice. Tím si však nemůžeme být jistí. Velmi odvážné hypotézy tak ze stolu zatím shodit nelze a zřejmě bychom jim měli věnovat pozornost.
Záznam z družice ACE - Vysokoenergetické protony (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Píďalka 20.09.2015 10:11 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Ti nevím.
Podívaje se na záznamy jakékoliv lidské komunikace, ať již akustické, nebo radiové, vždy tam je evidentní modulace, která je vše, jenom ne nějak pravidelná. Na druhé straně je takováhle pravidelnost vyhražena třeba srdci, nebo pulsarům. Jinými slovy, osobně bych se nepřikláněl k náhledu, že pravidelnost jakéhokoliv signálu, nebo jeho opakovaných změn, by mohl být známkou inteligentní komunikace. Naopak. Na straně druhé si však dovedu docela dobře představit, že takové pulsování je známkou toho, že asi všechny hvězdy dokážou pravidelně pulsovat a to v různých frekvencích, a tím i vysílat třeba ta vodíková jádra v nějakém pravidelném rytmu a popřípadě je i jaksi náhle vystřikovat do prostoru.
Když se podívám na pulsary a ofiko vysvětlení, že fungují jako světlo majáku, že se ty předpokládané hvězdy prostě točí maje na jedné straně jakousi lampu, která vysílá paprsek nějakého vyzařovaní, je mi docela smutno. Ono u nich jde o různé frekvence takového blikání, od několika za vteřinu do několika za hodinu. To by soudnému člověku mělo napovědět, že roztočit hvězdu na takové otáčky by definitivně znamenalo její okamžitý konec roztržením odstředivou silou.
Na straně další jsou cyklické proměny takových těles velice typické, viz například dvaadvacetiletý cyklus slunečních skvrn.
0
0
Poota 20.09.2015 11:10 Bydliště: Praha
9069
603
7583
V přírodě jsou běžné děje, při nichž se hromadí nějaká energie, která když dosáhne určitého množství, tak dojde k ději, který je "zvenku" pozorovatelný. Ten ovšem trvá jenom do té doby, než se množství té energie vyčerpá a nebo klesne pod k onomu ději nutné minimum.
0
0
Adam 20.09.2015 14:30 Bydliště: Praha
5794
563
5843
Panové, dobře víte, že mám realistické pohledy na "tajuplné věci" nanejvýše rád, ale v tomto váš pohled na věc nesdílím. Přirozeně zacyklené věci v přírodě / ve vesmíru jsou naprosto běžné, jenže jsou charakteristické postupnými náběhy. Pro zjednodušení řekněme, že ty přirozené děje pulzují dejme tomu sinusovkou. Uvedl jsem zde jen výseč z naměřených hodnot sondou - pozoroval jsem to komplexněji. To záření najednou přišlo (bez postupného náběhu), v průběhu několik pulzů vynechalo a pak najednou skončilo (bez postupného ustávání). V žádném případě se neztotožním s tím, že takhle vypadá nějaký přirozený děj. Jedině, kdyby nějaký přirozený děj ovládal někdo pomocí tlačítka, čímž už se ale dostáváme mimo podstatu "přirozeného" děje.
0
0
Poota 20.09.2015 17:39 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Rozhodně se nechci nijak přít, ale mám dojem, že některé děje začínají i končí víceméně "skokově" - jako třeba blesk, u kterého je ten "náběh" docela rychlý. K proražení dielektrika taky dochází docela rychle i když napětí se k průraznému šplhá třeba drahnou dobu.
0
0
Adam 20.09.2015 17:59 Bydliště: Praha
5794
563
5843
Já se klidně přít budu, pokud mi to má pomoct pochopit, že dělám špatný závěr. Blesk je jeden impulz, nikoliv cyklický děj. No a pokud by se vzala série blesků jeden za druhým, opět je přirozené a normální, pokud časové rozestupy mezi nimi jsou různě dlouhé.
Záření zaznamenané sondou vykazuje konstantní intenzitu pulzu, i konstantní frekvenci.
0
0
Píďalka 20.09.2015 18:40 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Adame, vidím to přeci jenom jinak. Choďa nezávisle na prvního máje s pár gumičkama a hrstí malinkých skobiček z drátku, bavil jsem se sestřelováním hroznů balónků. Střelil, jeden bouchl a rozpadající se cancoury bouchly další a půl hroznu ba,ba,ba,ba,ba v háji. Víš, ono to slunce je docela veliká záležitost a lze docela s přehledem předpokládat, že na něm existují relativně lokální jevy, které jsou na sobě závislé, a pokud dojde k nějakému narušení jednoho, strhne se řetězová reakce, avšak co do počtu reakcí omezená.
Definitivně se bráním pocitu, že na slunci takhle chrchlají nějací Slunečníci a lokálně se tak domlouvají, i když ani to nelze naprosto vyloučit, nicméně, pokud tohle není zaznamenáváno ze Země, lze se celkem s určitostí domnívat, že tento jev neslouží ani meziplanetární komunikaci v rámci solárního systému, natož na galaktickou komunikaci. Navic jde o vyzařování protonů, což jsou v podstatě (podle vědů a jejich teorií) ionizovaná jádra vodíku a ta eventuelně vychladnou a deionizijí, a stávají se atomy vodíku, kterými je meziplanetární, galaktický i mezigalaktický prostor docela slušně nacpaný, nemluvě o tom, že podle vědů je vodíkem nacpané i Slunce a dělá z něj prý helium a proto tak dlouho pálí. Co se děje ve skutečnosti ví jen pámbu a špekulovat můžeme až do haleluja.
0
0
Poota 20.09.2015 19:15 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Vědové se zásadně tváří že vědí, jenom aby se neproláklo, že nevědí.
O Slunci vytrvale tvrdí, že nejstudenější je na povrchu a čím blíž ke středu, tím vyšší teplota - tak se snadno dostávají k nesmyslně vysokým teplotám, za kterých je podle nich možné úplně cokoli je napadne - a že jsou to hlavně termojaderné reakce.
Mnohem zajímavější se mi zdá názor, že Slunce je nejteplejší právě na povrchu a jeho "svícení" že mají na svědomí děje elektrické. http://jpavol.sweb.cz/V%20elektricke%20slunce.htm
0
1
Adam 20.09.2015 23:40 Bydliště: Praha
5794
563
5843
Píďalka napsal(a): ... Definitivně se bráním pocitu, že na slunci takhle chrchlají nějací Slunečníci a lokálně se tak domlouvají, ...
Tak tohle by mě ani nenapadlo. Celkově nepředpokládám, že by mělo jít o nějakou plnohodnotnou komunikaci mezi kýmkoliv ve vesmíru. Mohl by to však být docela originální (a na velkou vzdálenost dost šikovný) způsob, jak na nás nenápadně zamávat z nějakého velmi vzdáleného koutu. Ono totiž vysílat klasické rádiové vlny na takhle velkou vzdálenost asi nemá smysl, hlavně kvůli rozptylu. Ale paprsek záření (částic) už můžeš nasměrovat o dost líp.
0
1
Poota 21.09.2015 10:10 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Osobně se dívám na takové pokusy nějaké civilizace o komunikaci s námi dost skepticky - zatím většinu z nás neoslovují ani kruhy v obilí.
Jako jakousi analogii používám příklad, kdy bychom my lidé se rozhodli, že budeme komunikovat se slimáky. Už tady je otázka, co bychom jim asi tak chtěli sdělit!? Jestli by je třeba zajímalo, že Bonux je lepší než jeho konkurenti? Nebo že Jar je nejlepší?
Pochybuji silně, že by zrovna tohle slimáky nějak zajímalo!
Naše pokroky ve zkoumání vesmíru by je taky určitě nijak neokouzlily, stejně jako plány na osidlování Marsu.
Když o tom tak uvažuji, tak my vlastně nemáme těm slimákům co nabídnout, tedy nic, co by jim nějak usnadnilo jejich život.
A tak nějak to nejspíš bude i s těmi vyššími civilizacemi.
Nějaké nové technologie nám nabídnout nemohou, protože bychom je stejně jenom zneužili k ničení a nebo vyšším ziskům. A předělat psýchu těch, co s námi šíbují nejspíš nejde - tak co s námi?
Pomocí kruhů v obilí se snaží probudit aspoň pár těch "vyvinutějších", kteří tomu porozumí.
Takže můj názor na nějaké to "vysílání" - buď je to nějaký vedlejší produkt něčeho, co se nás vůbec netýká, a nebo je to komunikace "mezi nimi", kterou sice "slyšíme", ale nedokážeme rozkódovat, protože je to asi tak, jako kdybychom na krystalce zaslechli vysílání barevné televize.
0
1
Adam 21.09.2015 10:31 Bydliště: Praha
5794
563
5843
,,Vedlejší produkt" jejich něčeho bych bral. Ale ty případné pokusy něco k nám záměrně vyslat, neviděl bych to až tak nepravděpodobně. Ono to může být všelijak a můžu být velmi snadno vedle, ale něco mi říká, že civilizace, která přečkala všechna nejdrsnější vývojová stádia jejich společnosti (což může být konec konců docela společné pro všechny případné inteligentní rasy napříč vesmírem) a která dosáhla takové technologické zdatnosti, že dokáže vyslat signál/záření/cokoliv na hodně velkou vzdálenost, tak taková rasa už bude zřejmě úplně jinak pohlížet na jiné (mnohem primitivnější) sousedy ve vesmíru a moudře se k nim může pokusit vyslat nějaký náznak (ať už signál, záření, nebo agrosymbol), protože si možná dobře uvědomují potřebu navazovat kontakt se svými sousedy, tedy pokud jsou ti sousedi připraveni. Možná tu a tam něco vyšlou a kdo je připraven, pochopí, popř. se pak může i něco významně posunout dál. Ať už jednotlivec, nebo celá civilizace. Možná, že dobře rozumějí tomu, proč navazovat kontakt. Samozřejmě je to jedna z mnoha možností, jak to všechno je. Berte jen jako takovou úvahu bez záruky.
0
0
Adam 18.10.2015 23:12 Bydliště: Praha
5794
563
5843
V níže uvedeném článku se hovoří o tom, že si astronomové nedovedou vysvětlit hustou četnost "drobných" těles obíhajících kolem hvězdy KIC 8462852. Při hledání exoplanet spíše čekají velká tělesa, a to v počtu jedno nebo dvě. Vysoká četnost drobných obíhajících těles by byla pravděpodobná jen u mladé hvězdy a tou prý KIC 8462852 není. Nedovedou si to tedy vysvělit. Docela mě překvapilo, že evidentně brzo začali uvažovat o tom, že tamní menší obíhající tělesa by mohla být umělá a tudíž, že by se mohlo jednat o práci mimozemské civilizace. Osobně mne těší, že se astronomové pomalu dostávají z takové té křeče, že o vzdálených civilizacích pomalu ani nesmí uvažovat, ale na druhou stranu je to trochu namyšlené, že přistupují k myšlenkám o umělých tělesech jen proto, že pravděpodobně o vesmíru ještě stále málo vědí a že vylučují možnost přítomnosti zcela přirozených těles prakticky na základě domněnky o stáří tamní centrální hvězdy. Nespoléhal bych se totiž na to, že současná astronomie může s takovou jistotou určovat třeba právě stáří hvězd.
Jedině, kdyby nějaký přirozený děj ovládal někdo pomocí tlačítka, čímž už se ale dostáváme mimo podstatu "přirozeného" děje. 
Blesk je jeden impulz, nikoliv cyklický děj. No a pokud by se vzala série blesků jeden za druhým, opět je přirozené a normální, pokud časové rozestupy mezi nimi jsou různě dlouhé. 
Že by byl i Saturn mladou hvězdou? 
martin11 
Podpořte chod fóra 