Hlavní přehled   |   Info a nápověda Přihlásit   |   Registrovat
 
 
Gravitace     (str. 1 z 10)
Sekce: Přírodní zákony, fyzika a teorie konvenční i nové
   |   Rolovat dolů
Str.: 1, 2, 3, ... 10  

Psát příspěvky můžete po přihlášení

Adam   
18.09.2015 21:43
Bydliště: Praha
2511 315 2311 
Gravitace. Denně jsme v jejím zajetí a nikdy tomu není jinak, že už si to ani neuvědomujeme. Občas to tedy pocítíme výrazně... ,,Náhle se prudce zvedl chodník a silně mě udeřil do obličeje." Gravitační působení známe, ale se skutečnou podstatou a původem gravitace to bude už těžší.

Co o ní všechno víme?
Každý kousek hmoty kolem sebe vytváří gravitační pole.
Čím nahuštěnější hmota, tím intenzivnější gravitační pole kolem ní.
Sílové účinky vzniklé gravitací jsou popsané Newtonovým vztahem.
A dál? Řekl bych, že v konvenční fyzice jsme na konečné.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Adam   
18.09.2015 21:52
Bydliště: Praha
2511 315 2311 
Gravitační účinky od okolních vesmírných těles
 
Na planetu Zemi a na všechny hmotné objekty v její blízkosti nepůsobí pouze vlastní gravitační pole Země. I když většinou jen nepatrně, přesto na nás působí současně také cizorodé gravitační pole pocházející od okolních vesmírných objektů, kterými může být náš Měsíc, ostatní planety naší soustavy, nebo i vzdálené hvězdy.

Velikost cizorodého gravitačního vlivu vyplývá především z hmotnosti okolního tělesa a z jeho vzdálenosti od Země. Větší hmotnost vytváří kolem daného tělesa intenzivnější gravitační pole. Čím více je však toto těleso od nás vzdáleno, o to je jeho gravitační vliv na Zemi menší.

Nejvýraznějšímu cizorodému gravitačnímu vlivu nás vystavuje Měsíc. V důsledku jeho působení vznikají v případě zemských moří a oceánů slapové jevy. Planety naší soustavy mají na Zemi oproti Měsíci výrazně menší gravitační vliv. Vzhledem k tomu, že se všechny planety soustavy pohybují po svých oběžných drahách různou rychlostí, různá může být i jejich vzdálenost od Země. Z toho vyplývá, že velmi proměnlivý může být i jejich gravitační vliv na Zemi. Největší vliv (zhruba 100x menší než Měsíc) může vyvinout planeta Jupiter. Nejblíže Zemi je v momentě, kdy dojde k přímkové konstelaci Slunce-Země-Jupiter. Venuše v roli naší "sousední" planety také může při největším přiblížení způsobit velký gravitační účinek (přibližně 180x menší než Měsíc). Ohlédneme-li se ještě mnohem dál za hranice naší sluneční soustavy, zjistíme, že například hvězda Alfa Centauri A, která je vzdálená přibližně 4,4 světelných let, působí na Zemi zhruba 2x silnějším gravitačním vlivem než trpasličí planeta Pluto. Je to dáno poměrně dost malou hmotností Pluta (například Země je 478x těžší). Oproti tomu Alfa Centauri A je těleso s velkou hmotností (má podobnou hmotnost jako naše Slunce), takže "dosah" gravitačního pole této hvězdy je výrazný a gravitační účinek na Zemi je pak větší než účinek od Pluta.

Fyzikálně je zřejmě nejvhodnější uvést intenzitu cizorodých gravitačních vlivů pomocí obvyklé veličiny zvané gravitační zrychlení. Přikládám analýzu, ve které se na první straně nachází výsledné hodnoty - rozsahy cizorodého gravitačního zrychlení od jednotlivých vesmírných těles.
 

Gravitační účinky od okolních vesmírných těles - Analýza 130204
Příloha je dostupná pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Jarin's   
20.09.2015 20:01
Bydliště: Zádveřice-Raková
867 121 733 
Pole
 
No tak na tohle téma jsem už chtěl debatit dávno. Účinky polí obecně(magnetické,elektrické,gravitační) jsou stejné, samozřejmě na látky, které jsou s jejich vlastnostmi v interakci. Co mě vždycky zajímalo je, odkud se bere ta energie. Fyzika vcelku správně říká, že těleso(hmotný bod), který se dostane do vlivu pole, získá polohovou energii. Její velikost je úměrná intenzitě pole. Někde tady mě vždy fascinovali lidé, kterí na různých foŕech přirovnávali právě tento jev k pružině a bezostyšně tvrdili, že přeci tu energii dodáme tím, že těleso do toho pole strčíme. Jenže tady je jasný zákon zachování energie. Přeci energii, kterou jsem tělesu věnoval k uvedení do pohybu, potom beze zbytku přeměním na Jouleovo teplo, když těleso zase uvedu do klidu. Může být samozřejmě nezastaveno a potom se zbylá kynetická energie přičte k té potenciální. Proč to vlastně všechno sumarizuju? Jde mi o jednoduchý jev, který máme všichni před očima. Je to voda na planetě. Nějakou energií se dostane na povrch a tam získá od gravitačního pole potenciální energii. Energie, kterou se tam dostala na její velikost nemá vliv. No a teď se rozfrčí dolů a mění se na kynetickou. Vzápětí tato kynetická energie roztočí turbínu ta elektromagnetický transformátor(hovořit o generátoru je blbost, protože žádná energie se zde negeneruje, ale výhradně transformuje) Kynetická se zde přemění na točivé magnetické pole kolem vodiče, projevem kterého je elektrický proud v tomto vodiči. Ten se nakonec po dalších transformacích na magnetickou -> kynetickou -> tepelnou přemění na Jouleovo teplo a to nakonec unikne do okolního vesmíru.
A tady začíná ten problém. Pokud má sir Issac pravdu, musela uniknuvší tepelná energie ubýt z původního gravitačního pole, ale to by se mohlo stát pouze v případě, že by se zmenšila hmota tělesa. Takže pokud vlivem činnosti vodních elektráren nemizí planeta, je tady problém. Odkud se ta energie, co nakonec unikla do vesmíru, vzala. Nepochybně byla získána z tohoto pole, ale zároveň v něm neubyla. Totéž platí podle mě i o magnetickém poli.
Můžu dát jiný příklad. Těleso interagující s magnetickým polem získá potenciální energii v nějaké vzdálenosti od centra pole. Do cesty se mu postavi regál s poličkama, které se po nárazu působením tepla rozplynou. Těleso hodíme na první poličku. Energie kynetická udělená tělesu se po dopadu na povrch poličky přemění na Jouleovo teplo. Zůstane jen potenciální. Řekněme, po 1 sekundě se vlivem tepla polička rozplyne a těleso se vydá ke středu pole. Potenciální na kynetickou a bác narazí na dalši poličku. Všechna ta kynetická se přemění zastavením(mechanické deformace) na Jouleovo teplo. A celé se to opakuje až ke středu magnetického pole. Na konci máme těleso v centru magnetického pole, v okolním prostoru se motá spousta získaného tepla a intenzita magnetického pole zůstala stejná nebo tím, že se těleso zmagnetizovalo a přičetlo se k původnímu, jěště větší. No to je celé. Je fakt, že nemám ani šajn, kde se ta energie bere. A tuším ,že to neví ani fyzika. Pole obecně prostě neustále produkují práci na jejímž konci je Jouleovo teplo a přitom fakt neubývají. A to se mi líbí. Tady někde bude hromada volné energie, jen přijít na ten správný transformační proces a vyrobit ten transformátor.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Adam   
15.12.2015 23:16
Bydliště: Praha
2511 315 2311 
Pokračování diskuze z vlákna Astro - Věci záhadné, reakce na příspěvek http://www.omforum.cz/p.php?idx=4125

Samotný vznik a hluboká podstata gravitace nám pochopitelně uniká stejně jako podstata čehokoliv jiného, ať už půjde o samotnou podstatu hmoty, "hluboký" původ třeba magnetického pole atd. Anomálie gravitace pochopitelně existují, sám jsem už dřív poukazoval třeba na Oregon Vortex atd. To ale nic nemění na tom, že z jakéhosi makroskopického hlediska gravitační pole vypadá nějakým způsobem (bez ohledu na tom, proč tak vypadá) a tělesa se v tomto poli chovají přesně tak, jak astrofyzika vypočítává. Jde zkrátka o tu notoricky známou situaci, kdy sice nerozumíme nějaké záležitosti do absolutní hloubky, ale přesto jsme schopni ji nějak popisovat a provádět poměrně dost spolehlivé výpočty a předpoklady.

Charakter gravitačního pole (třeba v názorném měřítku Země-Měsíc nebo Slunce-Země) vychází skutečně pouze z hmotností daných těles. Vlastní rotace těchto těles tu gravitační interakci nijak neovlivňuje. Propočítal jsem se kdysi k tomu, že pokud by tohle neplatilo, třeba naše sluneční soustava a pohyb planet v nich by vypadal úplně jinak, než v praxi skutečně vypadá. Samotný pohyb Země kolem Slunce nebo jakýkoliv jiný pohyb v naší sluneční soustavě je dobrý praktický důkaz toho, že gravitační pole a gravitační interakci mezi třeba dvěma tělesy ve vesmíru umíme velmi dobře popsat a že celé to vychází skutečně jen z hmotností daných těles a z ničeho jiného.

Jevy "zrychlování/brždění", které jsi zmínil, jsou jen složitějšími důsledky gravitace.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Píďalka   
16.12.2015 09:50
Bydliště: ČR
801 245 690 
Jak myslíš. Zkus si ale uvědomit, že hmotnosti vesmírných těles jsou odvozeny od teorie a že matematicky dochází ke kruhovému odkazování, stejně jako u působení elektrických sil v atomu, a že tudíž nic jineho než to co tvrdíš Ti matika není schopna poskytnout, zatímco proti ní stojí spousty anomálií, černé díry, černé hmoty, osy zla, selhávání spousty umělých sond, vyžadujících neustálé korekce, geologicky nesmyslná hmotnost Měsíce, podivné chování Vikingů, osmidenní rozdíl letní a zimní periody mezi zemskými rovnodennostmi a další empirické "anomálie". Ty kruhové matematické odkazy totiž zapřičiňují, že kdekoliv začneš, skončíš vždycky ve výchozím bodě, což je oficiálně považováno za důkaz správnosti teorie, zatímco jde o sebeklam a klamání druhých.

On papír unese kde co, když se lecos opomine. Ve skutečnosti ještě nikdo nikdy žádnou planetu nezvážil. Zato bylo učiněno pár pokusů, (Fischbach Purdue universita), které byly schopny rozpoznat rozdíl mezi váhou a setrvačnou hmotností různých matriálů. Teď ještě aby to tak někdo zkusil za různých teplot. Jenže to se asi načekáme, protože: "Všichni přeci víme, že sílu gravitace určuje pouze hmotnost a vzdálenost těles".
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
16.12.2015 12:46
Bydliště: Praha
6588 431 4396 
Píďo, máš pravdu, že ledacos neštymuje a že není známá podstata.

Ale nemůžeme jenom kvůli tomu odmítnout šmahem všecko, protože potom by nám nezbylo nic.

Pro začátek bude asi lepší odmítnout jenom ty očividné nesmysly a opatrně pracovat s tím, co se aspoň zdá být nějak ověřené nebo ověřitelné.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Píďalka   
17.12.2015 01:05
Bydliště: ČR
801 245 690 
  Poota napsal(a):    Ale nemůžeme jenom kvůli tomu odmítnout šmahem všecko, protože potom by nám nezbylo nic.

Osobně vidím to "nic" jako docela príma začátek. Rozhodně lepší než vycházet z nějaké nesmyslné čtyřky. Samozřejmě je to ale otázka osobního vkusu, odvahy a sebejistoty.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
17.12.2015 16:07
Bydliště: Praha
6588 431 4396 
Bezvýhradně souhlasím s tím, že je to otázka osobního vkusu.
Tu odvahu a sebejistotu bych definoval pro tento případ určitě nějak jinak.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Adam   
17.12.2015 17:18
Bydliště: Praha
2511 315 2311 
Rád bych ještě zmínil, že svou poměrně intenzivní prací ve vodách gravitačního pole a pohybů vesmírných těles jsem narazil na tu skutečnost, že současné konvenční vztahy skutečně velmi přesně korespondují s realitou. Problémy nastávají pouze v případě nějaké anomálie, kdy je gravitační pole něčím "záhadným" ovlivněno. Pokud však anomálie přítomny nejsou, dospěl jsem k potvrzení, že gravitační pole je jednoznačné radiální pole a že jeho intenzita skutečně vychází pouze z hmotnosti tělesa a ze vzdálenosti vyšetřovaného bodu od hmotného středu toho tělesa. Nějaké další běžné faktory, jako třeba tu vlastní rotaci tělesa, započítávat nelze. Jinak by totiž tyto vztahy neseděly s pohybem třeba planet naší soustavy, který můžeme pozorovat zkoumáním noční oblohy.

A konec konců, můj program vyhotovený pro analýzu vesmírné dynamiky svými výstupy také potvrzuje totéž. Pokud by bylo něco špatně, projevilo by se to v nesmyslných výsledcích.

Podivnosti kolem nás ve věcech gravitace zcela jistě jsou, ale evidentně souvisí pouze s tím, kdy je gravitace zcela nestandardně ovlivněna něčím jiným.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Brbla   
17.12.2015 17:30
Bydliště: Kambodza
777 127 807 
Trebas tou roztocenou kacou!
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
17.12.2015 18:04
Bydliště: Praha
6588 431 4396 
  Brbla napsal(a):    Trebas tou roztocenou kacou!

S tou sice taky, ale mám pocit až důvodné podezření, že na změnu "hutnosti" předmětu jedním nebo druhým směrem jenom prostá rotace nestačí
Ta vytváří "jakési cosi", co třeba "klade odpor" naklápění osy rotace, ale na změnu té "hutnosti" je potřeba ještě jedna rotace, která se s tou prostou kombinuje.
Ovšem nestojím za tím až do hrdla a statků
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Píďalka   
17.12.2015 18:39
Bydliště: ČR
801 245 690 
  Adam napsal(a):    ... jsem narazil na tu skutečnost, že současné konvenční vztahy skutečně velmi přesně korespondují s realitou. ...

Z toho, že teoreticky zidealizované gravitační pole se skládá ze samých anomálií, velice logogicky vyplývá, že to zidealizované sice nutně matematicky funguje, nicméně nepostihuje realitu.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Píďalka   
17.12.2015 19:28
Bydliště: ČR
801 245 690 
  Adam napsal(a):    ... Pokud by bylo něco špatně, projevilo by se to v nesmyslných výsledcích. ...

Jakými jsou například relativně stabilní útvary ramen spirálových galaxií a to i těch, které mají "příčku", a které vykazují naprosto neomylně teoreticky nesmyslnou skutečnost. Naprosto stejnou skutečnou teoretickou neskutečnost vykazují i prstence Saturnu s jejich kruhově lineárními, gravitačními vazbami, nemluvě o pásech asteroidů opět s lineární, gravitační vazbou. To ani nemluvě o naprostém nesmyslu vzorce výpočtu gravitační přitažlivosti, který počítá s rozptylem gravitační přitažlivosti v placce.

Ono to tak sice poněkud funguje, nicméně pokud bychom se měli zabývat skutečně kulovými vztahy rozptylu silového pole, nutně síla opadá nikoliv se čtvercem vzdálenosti, ale s krychlí vzdálenosti. Už to, že to jakž takž funguje podle čtverce napovídá, že s tím "rozptylem" gravitace je to hodně jinak a totéž lze říct i rozptylu světla z kulového zdroje, z čehož zřejmě vyšel Newton. Ta pole se vzájemně deformují, či formují, a Newtonova idea rozptylu jak světla, tak gravitace se čtvercem vzdálenosti sice funguje na placatém papíře, stejně jako v odvozené, zacyklované matice, ale ve skutečnosti se jedná o kardinální nesmysl jak teoretický, tak praktický, který nebere v potaz prostorovou třírozměrnost.

V tom matematickém schematu se můžeš nimrat jak moc chceš. Je to jak bedna, ze které se nevymotáš jinak, než empirikou, a že jí je. Od oběžných drah jsou díky blbé teorii odvozeny blbé hmotnosti a vzhledem k tomu, že se nějaký knihomol rozhodl, že na gravitaci nemají vliv ani teplota, ani další fyzikální vlastnosti, se z té bedny nikdy nemůžeš matematickým způsobem vymotat a dojít na to, že i další fyzikální vlastnosti mají vliv na kdyby nic jiného, tak defiitivně na celkovou schopnost přitažlivosti tělesa, tedy na celkovou sílu, která se rozkládá po kulové ploše v danné vzdálenosti od zdroje silového pole, v tomto případě gravitačního. Navíc by ses dopídil i toho, že rozpočítáno po kulové ploše, je tato celková síla se vzdáleností neměnná. Mění se pouze ve vztahu k nějakému dalšímu tělesu, které je relativně bodové, alespoň vzhledem k povrchu koule na danném radiusu. Ve skutečnosti přitahuje "jablko" Zemi daleko větší silou, než lze odvodit z Newtona, a to proto, že rozptyl jeho gravitace působící na zeměkouli je podstatně menší, (daleko větší část povrchu kulového rozptylu mizí v zemi), než rozptyl gravitace zemské, působící na jablko.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Adam   
17.12.2015 19:30
Bydliště: Praha
2511 315 2311 
Jenže ono právě není teoreticky/matematicky zidealizované. Věda ho popisuje přímo velmi reálně - buďme Newtonovi a dalším vděční. To je to, co se tu snažím sdělit.

A ze samých anomálií se taky neskládá. Naopak, ty anomálie jsou jen výjimečné případy tu a tam. Jen hovořit se o nich dovede tak žhavě, až má člověk pocit, že číhají za každým rohem...
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Brbla   
17.12.2015 19:48
Bydliště: Kambodza
777 127 807 
...že i další fyzikální vlastnosti mají vliv...
Tak proto je zemekoule uvnitr horka? (Pry...)
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Píďalka   
17.12.2015 19:50
Bydliště: ČR
801 245 690 
  Adam napsal(a):    A ze samých anomálií se taky neskládá.

Ale nepovídej. Každá stavba, každý kopec, každý ďolík a hora a vodnatost atd. atd., nemluvě o dynamických, geologických proměnách, posuvech půdy, zemětřesení, bouřek, tornád atd. atd. způsobujících změny v gravitačním poli jsou velice měřitelými anomáliemi. Pokud budeme mluvit o těch velice očividně výrazných a pověstných, jakou je třeba Orgonská, jo, není jich až tak moc. Nicméně metr po metru zemského povrchu se gravitace, a to mluvíme jen o vektoru její síly, měřitelně mění. Jak, že se zemská gravitace neskládá ze samých anomálií?

Technicky jsi i Ty měřitelnou gravitační anomálií v rámci celkové, zemské gravitace.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Píďalka   
17.12.2015 20:16
Bydliště: ČR
801 245 690 
  Adam napsal(a):    buďme Newtonovi a dalším vděční.

Tomu moc nerozumím. Jaký má vděčnost vztah k tomu, jak funguje, či nefunguje realita? Newton a mnoho dalších udělali hádám to nejlepší, čeho byli ve své době a za danných podmínek schopni. Nicméně mi nepřijde vhodné se k jejich učení modlit jak k panence Marii. Naopak, skoro bych si typnul, že specielně Newton by ocenil, kdyby se tak nedělo, už proto, že si byl vysloveně vědom toho, jak málo toho víme, jak málo toho věděl on: "Jsme jak malé děti, které si hrají s oblázky na břehu oceánu"

Vděční jemu a jeho podobným bychom snad i sem tam za něco být mohli, i když dnešní stav zeměkoule je hodně i jejich zásluhou, ale zase to asi píchlo jinak. To snad ale neznamená, že máme ty jejich matematická a filosofická zaklínadla nekriticky přijímat na věky věkův amen. Už bychom se snad po těch třista letech mohli konečně pohnout dál. Dokonce bych si dovolil připomenout, že i Newton se ke stáru na vědu vykašlal a vrhl se na duchovno, o čemž se prameny zmiňují velice okrajově, pokud vůbec. Zajímavé, jak se mu změnily pořadí důležitosti, co?
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

proud    Uživatel je zablokován
17.12.2015 20:22
Bydliště: svet
1922 42 785 
Noo,Slavku,ono duchovno totiz ceka na kazdyho kdo neni rovnou ovcanem,je to jenom otazkou casu kdy se k nemu dobere :-) ;-)
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
17.12.2015 22:04
Bydliště: Praha
6588 431 4396 
  Píďalka napsal(a):    Už bychom se snad po těch třista letech mohli konečně pohnout dál.

Proč ne?
Ale máme něco lepšího?
Říct, že je něco blbě je docela snadné.
Poněkud těžší už je vysvětlit proč je to blbě.
A nejtěžší je říct, a taky zdůvodnit něco, co je lepší.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Píďalka   
17.12.2015 22:57
Bydliště: ČR
801 245 690 
  Poota napsal(a):    Proč ne?

Ale máme něco lepšího?
"Máme?" To asi zrovna ne. Ono to vždy začíná jedincem.

Říct, že je něco blbě je docela snadné.
Jak pro koho. Pokud někdo jen plácá a neví o čem, pak ano. Pokud si někdo různě, pilně a trpělivě zjišťuje skutečnosti, pak nikoliv.

Poněkud těžší už je vysvětlit proč je to blbě.
Poněkud hodně těžší a z mnoha důvodů. Jedním z nejzákladnějších je setrvačnost starého, protože ten, kdo už "ví" jinak, zvláště pak byvše pouze nadrněn a bez schopnosti samostatného uvažování mimo rámec nadrněného, není ochoten ani naslouchat, natož pak připustit, natož pak nazírat na nové nekonvenčně.

A nejtěžší je říct, a taky zdůvodnit něco, co je lepší.
Svatá pravda. Specielně pak s přihlédnutím k nesmírně komplexní škále vzájemností a dnešního rozškatulkování jsoucna na mraky specializací,
nemluvě o tom komu, protože bez spousty znalostí na straně ucha je to tak jako tak o ničem a marnost nad marnost.

Ale kdo chce, hledá způsob(y),
kdo nechce, hledá důvod(y).

Jinak je také daleko snazší volit cesty v rámci již poskytnutého, zvláště pak ty virtuální,
než se prokousávat berlínskou zdí postavenou z mylných interpretací empirických jevů vlastnímy zuby.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Str.: 1, 2, 3, ... 10  

Psát příspěvky můžete po přihlášení

 
Omforum.cz   |   Nápověda   |   Pravidla fóra   |   Podpořte nás   |   Vytvořil: 2015-2018 Adam Benda
 
CC BY-NC-ND 3.0 CZ
Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 Česká republika License